Celková výměra kancelářských ploch třídy A a B v Praze vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2018 na 3 357 500 m². Nejkvalitnější budovy třídy AAA zaujímají 18 % z celkové výměry moderních kanceláří. V 1. čtvrtletí bylo dokončeno 38 700 m² kancelářských ploch v projektech Visionary (20 500 m²) v Praze 7, City West A1 (9 300 m²) v Praze 5, Nekázanka 11 (5 600 m²) a Mango Building (3 300 m²) v Praze 1.

V současné době se v Praze nachází 334 200 m² kancelářských prostor ve výstavbě s plánovaným dokončením v letech 2018 a 2019. V 1. čtvrtletí byla zahájena výstavba pěti kancelářských budov: VN47 (14 100 m²) v Praze 1, Rustonka R3 (11 300 m²), Rustonka R4 (13 200 m²), Praga Studios (10 600 m²) a Praga Office&Garden (2 100 m²), všechny v Praze 8.

Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací a podnájmů dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2018 objemu 85 700 m², což představuje pokles o 51 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím a zároveň pokles o 19 % meziročně. Celkový podíl renegociací (prodloužených nájemních smluv) na hrubé realizované poptávce tvořil v 1. čtvrtletí 24 %, což znamenalo stejnou úroveň v porovnání s předchozím čtvrtletím. Nově podepsané smlouvy a předpronájmy dosáhly na 62 % objemu hrubé realizované poptávky.

Míra neobsazenosti mezičtvrtletně mírně klesla a dosáhla úrovně 6,2 %. Celkem bylo v Praze evidováno 207 300 m² volných kancelářských prostor. Nejvyšší míru neobsazenosti v tomto čtvrtletí vykazovala Praha 3 (11,1 %) a Praha 5 (7,7 %). Naopak nejnižší míra neobsazenosti byla zaznamenána v Praze 2 (3,6 %), Praze 10 (3,9 %) a Praze 8 (4,6 %).

V prvním čtvrtletí roku 2018 nejvyšší dosahované nájemné mírně vzrostlo. V centru města se pohybovalo mezi 20,00 – 21,50 eur za m² na měsíc, ve vnitřním městě mezi 15,00 – 16,50 eur a ve vnějším městě v rozmezí 13,50 – 15,00 eur za m² na měsíc.

SF/pb

Severomoravská metropole připravuje architektonickou soutěž na koncertní halu – snahou města je postavit výjimečnou stavbu nejen z architektonického hlediska, ale především se špičkovou akustikou.

Náklady na realizaci koncertní haly jsou v tuto chvíli odhadovány na 1,5 mld. korun a pro její výstavbu byla vybrána lokalita Domu kultury města Ostravy. Ten se již mnoho let potýká s problémem smysluplného využití a právě od jeho spojení s novou koncertní halou, jejíž výstavba si zároveň vyžádá celkovou rekonstrukci kulturního domu, si město slibuje jeho oživení a nové využití.

„Naším cílem je vybudovat kvalitní koncertní halu s kapacitou až 1300 míst, která nebude mít v České republice obdoby. Abychom zajistili co nejkvalitnější výsledek soutěže a navrženého řešení, rozhodli jsme se oslovit kromě odborné veřejnosti i tři mezinárodně uznávané architektonické kanceláře se zkušenostmi s projektováním koncertní síně, která již v praxi své akustické kvality prokázala. Těmi třemi oslovenými týmy budou:  Steven Holl Architects + Kropac Architects, Konior Studio a do třetice Henning Larsen,” řekl ostravský primátor Tomáš Macura.

K účasti v soutěži budou vyzvány tři zmíněné zahraniční ateliéry a zároveň budou podle zákona o zadávání veřejných zakázek vybráni další účastníci soutěže, a to na základě předložených portfolií prokazujících jejich zkušenosti s takovým typem staveb. Tito účastníci budou vybráni z neomezeného počtu zájemců, kteří se nad rámec vyzvaných mohou o účast v soutěži ucházet. Výsledný maximální počet účastníků v soutěži, kteří budou zpracovávat své návrhy řešení, tak bude šest.

SF/pb

Multifunkční areál BB Centrum v pražské Michli začala společnost PASSERINVEST GROUP budovat před dvaceti lety. Dnes má rozlohu 250 000 m², stojí zde 17 budov obklopených dvěma parky a zelení s vodními prvky a svou širokou nabídkou pracovních míst, bydlení, služeb, stravování, vzdělání a relaxačních možností tvoří plnohodnotnou městskou čtvrť. Do roku 2027 plánuje společnost rozvoj areálu do plochy 425 000 m².

Multifunkční areál BB Centrum, jehož název vznikl z místopisných názvů ulice Baarova a projektu Brumlovka, je jedním z největších a nejúspěšnějších developerských projektů v České republice, ale i ve střední Evropě. „Podnětem vzniku a podoby areálu na pozemcích, které můj otec koupil v privatizaci na konci roku 1992, byla vítězná urbanistická studie architektonického studia Aulík Fišer architekti, se kterým jsme začali spolupracovat a úspěšná spolupráce trvá dodnes. První dokončenou budovou podle jejich návrhu byla Budova C v roce 1998. A prvním velkým nájemcem v této budově byla společnost Hewlett Packard, která sídlí v BB Centru i dnes, jen kvůli své expanzi v jiné budově, v nejnovějším přírůstku areálu, v budově Delta,“ vzpomíná Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP.

BB Centrum se ovšem rozvíjí dále. V současné době probíhá revitalizace budovy A a D a připravuje se rekonstrukce budovy B a letos zpětně odkoupených Villas. Na přelomu roku 2018–2019 začne výstavba typově zcela nové budovy – apart hotelu s nájemními byty a retailovými prostory ve východní části BB Centra. V současné době zde probíhá demolice původních budov a příprava prostoru pro stavbu.

„Nedílnou součástí naší strategie urbanistického developera je dlouhodobě udržitelný přístup k celému území. Kultivace a rozvoj veřejného prostoru je směr, kterým se rozhodně chceme ubírat, aby BB Centrum mohli i nadále plnohodnotně využívat lidé, kteří zde pracují, bydlí nebo jej navštěvují. Letos otevřeme nově vybudované náměstí Brumlovka a další přechod přes Vyskočilovu ulici, začali jsme s úpravou ulice Želetavská a veřejných prostor mezi budovami A a B. V současné době dokončujeme výstavbu nového školního pavilonu pro Křesťanskou školu Elijáš i malého atletického stadionu v jeho blízkosti. V průběhu tohoto roku chceme také začít se stavbou rezidenčního projektu a multifunkčního objektu u parku Brumlovka,“ upřesňuje Radim Passer.

BB Centrum v číslech:

• 17 budov z toho 12 administrativních, 2 rezidenční projekty, fitness a wellness centrum v budově BRUMLOVKA, Společenské centrum, Křesťanská střední škola, základní škola a mateřská škola Elijáš,
• 2 parky – Baarův park a I. etapa parku Brumlovka se sportovišti a relaxačními místy, každý o rozloze jednoho hektaru,
• zelené střešní terasy a zahrada vnitrobloku o ploše 7 600 m²,
• 12 budov v areálu vlastní skupina PASSERINVEST a v rámci strategie dlouhodobého vlastnictví a správy odkoupila od roku 2014 do dneška šest budov. Plánuje odkoupit zbývající administrativní objekty a jejich následnou revitalizaci,
• většinu budov navrhovala architektonická kancelář Aulík Fišer architekti, další objekty architektonická studia ATELIER 8000, DAM architekti, Kordovský/Kordovská a CMC Architects,
• každý den zde pracuje a využívá služby areálu přes 12 000 lidí,
• BB Centrum nabízí pracovní příležitosti až pro 15 000 zaměstnanců,
• v areálu je přes 20 možností stravování a široká nabídka různých typů služeb,
• průměrná obsazenost budov ve vlastnictví skupiny Passerinvest činí 97 %,
• mezi největší a nejvěrnější nájemce patří Hewlett Packard, UniCredit Bank, MONETA Money Bank, Microsoft, ČEZ či O2,
• do konce roku 2017 bylo v BB Centru proinvestováno přes 15 mld. Kč,
• v letech 2018–2019 plánuje společnost realizovat veřejná prostranství v areálu (zhruba 12 projektů) – náměstí, dětské hřiště, školní pavilon, úpravy okolí budov, ulic, nový přechod pro chodce, modernizace prostor Balance Clubu Brumlovka atd. – v hodnotě 300 mil. Kč,
• v současné době probíhá příprava projektů apart hotelu V3 a bytového domu s nájemními byty a retailovými plochami a rezidenčního projektu Oliva s prostory pro retail,
• plánují se další tři administrativní budovy včetně dalších retailových ploch, výstavba největšího rezidenčního projektu (rozšíření Rezidenčního parku Baarova II), stavba Muzea Bible a další,
• celkově dosáhnou investice v BB Centru téměř 32 miliard Kč.

SF/pb

Libeňský most v Praze se možná bude bourat, místo něj má vzniknout nový. Odstranění mostu s kubistickými stavebními prvky podpořili na svém včerejším zasedání pražští radní z ANO a ČSSD proti hlasům Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). O návrhu bude ještě jednat paržské zastupitelstvo. Jak spojit pro MHD a auta vltavské břehy v době bourání mostu, se zatím neví. Most je ve špatném stavu, letos byl šest týdnů zavřený. Proti bourání se staví Praha 7 a občanská sdružení. Nosná konstrukce mostu z roku 1928 se nikdy neopravovala.

Materiál předložil radním náměstek Petr Dolínek (ČSSD), který už v dříve uvedl, že nejefektivnější a nejekonomičtější je most zbourat. Stejný názor má primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Rozhodnutí uvítala také předsedkyně opozičních zastupitelů ODS Alexandra Udženija. Proti demolici mostu se na jednání rady postavili zástupci Trojkoalice. Záměr podle zastupitelů Matěje Stropnického a Ondřeje Mirovského (oba Zelení) nepodpoří ani na jednání zastupitelů. “Dolínek na závěr svého mandátu za sebou doslova pálí mosty. My trváme na tom, že bourat je barbarské a že má most být opraven. Zvlášť, když to zvládne i Správa železniční dopravní cesty v případě 150 let starého Negrelliho viaduktu,” uvedl Stropnický. O barbarství mluví také starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice). “Součástí projektu na nový most není náhradní doprava. Nejméně dva roky bez jakéhokoliv mostu je nepřijatelné,“ poukázal současně na další aspekt.

Kdy by mohl být Libeňský most zbourán a postaven nový, není jasné. Pokud s tím budou zastupitelé ve čtvrtek souhlasit, pak město nechá doplnit technickou dokumentaci zadání stavby. V následujících měsících ji předá firmám, které před lety uspěly v prvním kole výběrového řízení. Ve druhém kole firmy navrhnou nejefektivnější stavbu most.

ČTK

Společnost Prologis, působící v oblasti logistických nemovitostí, oznámila zahájení výstavby nového logistického parku na území České republiky – Prologis Park Brno. Jako první zde vyroste spekulativní budova o rozloze 27 860 metrů čtverečních s dokončením naplánovaným na třetí čtvrtletí roku 2018.  Prologis Park Brno, situovaný 10 kilometrů jižně od moravské metropole, nabídne celkem tři moderní budovy poskytující ekologicky udržitelné logistické prostory o úhrnné ploše 90 000 metrů čtverečních na pozemku o velikosti  25,9 hektaru.

Umístění přímo na dálnici D52, která spojuje Brno s Vídní, vytváří z parku ideální distribuční centrum pro domácí i mezinárodní poskytovatele logistických služeb a společnosti zabývající se lehkou výrobou vyžadující snadný přístup na trhy Slovenska, Rakouska, Maďarska a Polska.

Prologis dnes v ČR provozuje 1 milion metrů čtverečních skladových a průmyslových prostor.

SF/pb

První fáze projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově by se mohla začít stavět na konci letošního roku – říká Leoš Anderle, výkonný ředitel developerské firmy Sekyra Group. “První etapa má pravomocné rozhodnutí EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), každým dnem očekáváme nepravomocné územní rozhodnutí a finalizujeme dokumentaci ke stavebnímu řízení. Oceňujeme konstruktivní diskusi s veřejností, která přinesla řadu podnětů k úpravě projektu. Nyní doufáme, že povolovací proces bude relativně rychlý a na přelomu roku bychom mohli výstavbu zahájit,” uvedl L. Anderle.

Náklady na první fázi jsou podle něj zhruba tři miliardy korun, dokončena by měla být dva roky po zahájení. První fáze se týká 25 000 metrů čtverečních a zahrnuje tři samostatné domy v blízkosti autobusového nádraží Na Knížecí. Budovy budou mít maximálně šest podlaží, v přízemí se počítá s prostorami například pro restaurace, kavárny, ordinace či menší kanceláře. Součástí je větší kancelářská budova.

Celkem projekt zahrnuje 216 099 metrů čtverečních pozemků. Podle Anderleho by měl mít pět až šest fází (nová budova ČS je součástí 2. etapy) a dokončen by mohl být zhruba za 12 až 15 let. “Celkové náklady jsou plánovány zhruba na 15 miliard korun,” řekl. Projekt obsahuje mimo jiné dva parky o celkové rozloze 22.000 metrů čtverečních, které by měl protínat 28 metrů široký bulvár.

Celkem by ve Smíchov City mohlo bydlet až 3 300 lidí, dále je v plánu zhruba 190 000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Výstavba by měla postupovat směrem od autobusové zastávky Na Knížecí. V prostorách nádraží Praha Smíchov projekt počítá s vícepatrovým parkovištěm P+R. “Počítáme s tím, že by se do těchto prostor přesunula i část současného autobusového nádraží. A Na Knížecí by vyrostlo nové náměstí zhruba o velikosti Staroměstského,” dodal Anderle.

ČTK

 

Stavební firmě Metrostav loni klesl čistý zisk meziročně o 20,7 % na 392,9 mil. Kč. Tržby jí vzrostly o 11,4 % na 19,6 mld. Kč. Příčinou poklesu zisku je podle managementu firmy nízká ziskovost projektů v Česku. Zhruba 40 % tržeb Metrostav loni vytvořil v zahraničí.

Ziskovost projektů v Česku se údajně stále pohybuje kolem nuly. “A to zejména u veřejných zadavatelů, kteří vyhodnocují zakázky stále podle nejnižší ceny. Další problém v oblasti ziskovosti pro nás představovaly zakázky pro velké soukromé partnery zejména v oblasti rezidenčního developmentu, kde vlivem konkurenčního boje bylo mnohdy možné dosahovat pouze záporných marží,” doplnil mluvčí V. Kostiha.

Na domácím trhu se tak podle něj stavělo více, nicméně za stále špatné ceny. “Slušné zisky jsme naopak vytvořili na zahraničních trzích, zejména v severských zemích, Polsku a Německu,” podotkl Vojtěch Kostiha.

ČTK

Pražský magistrát se zřejmě opět pokusí změnit územní plán, aby umožňoval stavbu bytového projektu firmy Central Group v pražských Komořanech. Změnu již dvakrát zrušil soud. Nicméně minulý týden nové projednání doporučil výbor pro územní rozvoj, rozhodnutí bude muset ještě potvrdit zastupitelstvo. Město se v případě schválení zastupitelstvem pokusí odstranit výtky, které měl k původnímu znění schválenému v roce 2016 soud. Podle toho navrhovatel například dostatečně neodůvodnil, proč se má plocha městské zeleně měnit na zastavitelnou. Dalším důvodem zamítnutí bylo neúplné zdůvodnění, proč by se nestavební parcela vůbec měla měnit na stavební. Podle stavebního zákona musí stavebník podobný krok zdůvodnit, proč nemůže ke stavbě využít pozemky, které jsou územním plánem k zástavbě určené. To je však v případě velkého města jako Praha poměrně problematické.

Firma Central Group proti loňskému rozhodnutí soudu neúspěšně podala kasační stížnost. Firma koupila pozemky v roce 2011, kdy již existovala změna územního plánu potřebná pro stavbu zhruba 400 bytů. Tu však v roce 2014 zrušil soud. Projekt nyní počítá se stavbou 200 bytů v deseti nízkopodlažních objektech.

Podle předsedy Spolku pro Komořany Petra Běťáka je další zástavba v oblasti nežádoucí kvůli nedostatečné veřejné vybavenosti. Zároveň požadoval, aby výbor doporučil ve změně nepokračovat, a to alespoň do doby, kdy bude zajištěno lepší dopravní napojení. Upozornil také, že vzniká územní studie Komořan, která by měla být hotova v září.

Komořany mají asi 2600 obyvatel. V případě uskutečnění stavby a sousedního projektu Modřanský háj s 600 byty by měl počet obyvatel narůst až na 4000. Výstavbu v této lokalitě podle zástupců Institutu a plánování rozvoje Prahy (IPR) nedoporučuje připravovaný metropolitní územní plán. Nepodporuje ji ani Ropid, který organizuje pražskou veřejnou dopravu, protože místo je špatně dostupné pro MHD.

ČTK

Kancelářská budova na Roztylské za 240 milionů korun změnila majitele. Objekt o ploše přes 9 tisíc m² prodávala společnost PSN, kupujícím byla společnost Vinton Development, transakci zprostředkovala společnost JLL. Aktuálně je v budově pronajato 95 % kapacit, přičemž většinu z nich obsadili malí a střední nájemci. Interiér objektu je díky rekonstrukcím z let 2000 a 2008 ve velmi dobrém technickém stavu, nabízí variabilní využití a také perfektní napojení na dopravní infrastrukturu s bezprostřední dostupností dálnice D1 a také metra C. Součástí devítipodlažního objektu je i pozemek o rozloze 25 tisíc m² s 80 parkovacími stáními. Pražská čtvrť Chodov na jihovýchodě Prahy je v současnosti mezi investory velmi populární a sídlí v ní celá řada významných českých i mezinárodních společností. To je mimo jiné výsledkem stavby mnohých moderních kancelářských budov a administrativních areálů v této oblasti v posledních letech, a to včetně projektů The Park a Prague Gate, nabízejících kancelářské prostory nejvyšší kvality.

SF/pb

Nová centrála Česká spořitelny, která bude součástí projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží, bude stát jednotky miliard korun. ČS podle mluvčího společnosti zatím neví, zda bude nový kampus vlastnit, nebo bude v nájmu. “V tuto chvíli zatím čekáme na výsledky architektonické soutěže. Je proto stále ještě předčasné spekulovat o výsledcích dalších jednání, které ovlivní, zda budeme nový kampus vlastnit, nebo zda budeme v nájmu,” uvedl mluvčí  Hrubý. Platí nicméně podle něj to, že ČS preferuje přímé vlastnictví budovy, protože její ambicí je vybudovat kampus, který bude otevřený místní komunitě, Pražanům a veřejnosti obecně. Finální stěhování spořitelny do nového smíchovského kampusu by se mělo uskutečnit v řádu jednotek let.

Architektonickou soutěž, která má dvě kola, vypsala spořitelna ve spolupráci se studiem MOBA. Celkem šest architektonických kanceláří, které postoupily do druhého kola, má do 4. května předat své architektonické návrhy, upravené na základě připomínek poroty. V červnu bude vyhodnocení druhého kola a porota vybere tři finalisty.

Nyní má ČS centrálu u stanice metra Budějovická. Zatím není jasné, co s tímto objektem po dokončení nového sídla udělá.

ČTK

CPI Property Group kupuje pět polských nákupních center HopStop od tamního developera Katharsis. Celkově akvizice čítá 19 000 metrů čtverečních. S odvoláním na web Eurobuildcee to uvedl portál Euro.cz.

Centra se nacházejí ve městech Rembertów, Radom, Zamość a poslední ve městě Siedlce teprve vzniká.

CPI je v poslední době v „retailu“ velmi aktivní. V Česku například v březnu koupila největší obchodní centrum v Hradci Králové Futurum. O měsíc dříve dokončila rozšíření centra IGY v Českých Budějovicích, píše Euro. V loňském roce zase skupina převzala jedenáct obchodních center od CBRE Global Investors v Česku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku v hodnotě 18 mld. Kč. I díky masivní expanzi skupina lodi dosáhla rekordního zisku 16,9 %, o 40 procent více než v roce 2016.

ČTK

Plocha sdílených kanceláří v Praze letos meziročně vzroste o dvě třetiny na 27 500 metrů čtverečních, jak vyplývá to z odhadu realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield. Z celkové rozlohy moderních kancelářských ploch v metropoli je to necelé procento. V Česku je nyní 76 center sdílených kanceláří o celkové ploše 25 000 metrů čtverečních. „Sdílené kanceláře se staly fenoménem posledních let především díky své flexibilitě nebo nákladovým úsporám. Zájemci stačí klubové členství, se kterým může kdykoliv na jakoukoliv dobu využít kancelářský prostor, který je zrovna k dispozici. V případě řetězců navíc může využít členství v pobočkách po celém světě,” uvedla Radka Novak z Cushman & Wakefield.

První centrum sdílených kanceláří bylo otevřeno v roce 2005 v San Francisku, v Praze to bylo o čtyři roky později. Nyní je v hlavním městě 43 center sdílených kanceláří. Letos se nově otevřela centra Coworking Port v Praze 8 a Work Lounge v Praze 1. V červnu by se mělo otevřít centrum HubHub Na Příkopech s celkovou plochou 2 000 metrů čtverečních. Na červenec je naplánováno otevření projektu Visionary s rozlohou 4 700 metrů čtverečních.Průměrná cena za pronájem kancelářského místa v Praze je 3 600 korun za měsíc nebo 300 korun za den. Mezi největší poskytovatele sdílených kanceláří v Česku patří společnosti Regus, Business Link, InnoCrystal, Work Lounge, HubHub, Impact HUB a Scott & Weber.

Centra sdílených kanceláří v ČR

Město Počet Praha 43 Brno 8 Ostrava 4 Olomouc 3 Zlín 2 Brandýs nad Labem 1 České Budějovice 1 Havířov 1 Havlíčkův Brod 1 Hradec Králové 1 Karviná 1 Kolín 1 Liberec 1 Novosedlice 1 Nový Jičín 1 Opava 1 Pardubice 1 Plzeň 1 Přerov 1 Tábor 1 Ústí nad Labem 1

Zdroj: Cushman & Wakefield

SF/pb

Praha zřejmě uzavře novou nájemní smlouvu se společností Akroterion, která chce u Staroměstského náměstí otevřít hotel Ritz-Carlton. Projekt hotelu by tak pokračoval – doporučila to majetková komise rady hlavního města, rozhodnutí bude na radních. Praha koncem loňského roku smlouvu s firmou vypověděla kvůli tomu, že nesplnila podmínku, aby soubor budov opravila a zprovoznila do září 2017. Navržená nová smlouva počítá s vyšším nájemným a podmínkou otevření hotelu do konce roku 2022.

Z osmi historických budov, které komplex domů tvoří, investor čtyři vlastní a čtyři si donedávna od Prahy pronajímal na základě smlouvy z roku 1995.

Ředitel společnosti Akroterion Ogi Jakšič dnešní rozhodnutí vítá. Stavební povolení Akroterion získal už v roce 2014. Záměr se však nelíbil Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) a části odborníků. Ministerstvo kultury v roce 2016 zrušilo kladné stanovisko pražských památkářů, ti ho následně vydali znovu. Podle šéfa pražského pracoviště NPÚ Ondřeje Šefců připomínky ústavu trvají. S ohledem na fakt, že projekt už má stavební povolení, podle něj památkáři z NPÚ firmě nabídli alespoň spolupráci při rekonstrukci, aby se mohlo zdokumentovat či zachovat co nejvíce cenných historických prvků. Přístup investora je podle Šefců v tomto směru vstřícný.

Dlouho chátrající dům U Sixtů je původně románský a raně gotický objekt z 12 a 13. století. Dnešní barokní průčelí je ze začátku 18. století. Kromě Sixtova domu projekt zahrnuje domy U kamenného ptáka, U uherské koruny, U jednorožce, U bílého koníčka, U černého slunce, U Kamenného beránka a U bílého vlka. Čtyři domy investor vlastní, další si pronajímá od města.

ČTK

V prvním čtvrtletí se v hlavním městě prodalo o 650 bytů méně než před třemi roky, o 400 méně než před dvěma a o 150 méně než před rokem. Podle aktuálních šetření společností Trigema, Skanska Reality a Central Group bylo letos zatím na pražském trhu prodáno  1 200 nových bytů. Pro srovnání: za celý loňský rok si v Praze nové majitele našlo 5 500 bytových novostaveb, před dvěma lety jich bylo dokonce 6 650.

V rozporu s očekáváním naopak poměrně rychle stoupaly prodejní ceny: v prvním kvartále vzrostly na průměrných 88 552 Kč za metr čtvereční plochy (v roce 2016 a 2017 to bylo 56 178 a 60 157 Kč). Podobný vývoj ukazují i ceny nabídkové, které se už blíží úrovni kolem 100 000 korun za metr plochy. „Sami tomu moc nerozumíme, ceny už jsou za hranicí finančních možností střední třídy,“ komentuje neočekávaný cenový vývoj Marcel Soural, šéf společnosti Trigema. Podle něj ale přinejmenším částečně stojí v pozadí „levné peníze“, tedy nízkoúročené hypotéky, jejichž sazby se dnes pohybují kolem 2,4 % a M. Soural míní, že v nejbližším období budou spíše stagnovat. „Na steroidech nízkých úrokových sazeb dnes žije rezidenční i komerční trh,“ dodává k tomu Pavel Kliment z KPMG.

Nicméně současné cenové poměry jsou z hlediska standardní klientely rezidenčních developerů opravdu téměř neúnosné – to by mělo část poptávky přesměrovat na trh nájemního bydlení, kde také nabídka mírně roste. „Zdá se, že trhu odcházejí koncoví uživatelé a místo nich ve stále větší míře nakupují investoři, kteří koupený byt ihned nabídnou k pronájmu,“ nabízí Marcel Soural další vysvětlení toho, proč se přes vysoké ceny pražské nové byty stále dobře prodávají. Jeho společnost Trigema také „nájemní“ trend nehodlá ignorovat – na pražské Invalidovně chystá projekt s několika stovkami nájemních bytů.

SF/pb

Podíl bytů, které lidé financují hypotékou, u většiny developerů v Česku v poslední době rostl a pohybuje se zhruba v rozmezí 50 – 80 % – jak vyplývá to z odpovědí developerských firem na dotaz ČTK. „Podíl našich klientů, kteří financují bydlení hypotečním úvěrem, v posledních letech vzrostl. Za minulý rok se jejich počet zvýšil o čtvrtinu. Podíl hypoték se drží na 50 %. Ještě před třemi lety to přitom byla jen asi třetina,” uvedla mluvčí Central Group Marcela Fialková. U hypoték, které pro své klienty firma v posledních čtyřech letech sjednala, podle ní neeviduje žádné problémy se splácením. “Pravděpodobnost, že zájemce o nový byt nebude hypotéku splácet, je tak zanedbatelná,” podotkla Fialková.

Také Ekospol má přibližně polovinu klientů, kteří si při koupi bytu sjednávají hypotéku. “Loni se tento podíl nezměnil, předloni se meziročně zvýšil zhruba o pět procent,” sdělil generální ředitel společnosti Evžen Korec. U Trigemy loni zůstal podíl meziročně stejný, asi na 50 %. Podle předsedy představenstva firmy Marcela Sourala to v roce 2015 bylo dokonce 63 %. “Tento podíl, tak jako jiné charakteristiky klientely, vychází z parametrů nabídky, jejich lokace nebo cenové úrovně,” doplnil Soural.

U Crestylu využívá hypotéku přibližně 80 % klientů. “Využití je dlouhodobě na stejné výši, ale už jsme v jednotlivých případech také zaznamenali dopad zpřísnění regulace ze strany ČNB,” uvedl obchodní ředitel Crestylu Viktor Peška. Česká národní banka loni poprvé od února 2008 zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjejí ostatní druhy sazeb včetně hypoték. Ve třech krocích ji postupně zvedla o 0,7 procentního bodu. ČNB loni zároveň doporučila komerčním bankám snížit podíl klientů, kterým poskytují hypotéky s vysokou hodnotu úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti.

U Finepu si podle mluvčího Davida Jiruška loni bralo hypotéku 45 – 50 % klientů, meziročně nepatrně více. Skanska Reality měla podíl zhruba 60 %. “Tento údaj se však může lišit v závislosti na lokalitě a nastavené cenové hladině konkrétního projektu,” dodal firemní ředitel odboru vývoje projektů Juraj Murín.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy odráží nárůst podílu bytů financovaných hypotékou jejich vysokou dostupnost v posledních letech. “Hypotéky u nás patřily k nejdostupnějším v celé EU a řada domácností toho využila. I proto ještě ve třetím čtvrtletí loňského roku v Česku zdražovaly nemovitosti nejvýrazněji v celé unii. Nyní se však nemovitostní i hypoteční trh určitým způsobem ochlazují,” uvedl Kovanda. Podle hypotečního specialisty společnosti Chytrý Honza Daniela Horňáka už trend, kdy bylo populární nakupovat nemovitosti formou hypotečního úvěru, pokračovat nebude. “Se zvyšováním úrokových sazeb se dnes dostáváme na hodnoty, kdy se například investiční bydlení nevyplatí hypotékou financovat,” tvrdí D. Horňák.

ČTK

Praha přec jen zahájí proces malé novelizace Pražských stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Vyplývá to z aktuálního rozhodnutí Rady hl. m. Prahy, která původně novelu, respektive její návrh  minulý týden odmítla. Novela se týká zejména požadavku na proslunění bytů, který dnes brání tomu, aby mohly opět vznikat čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice. „Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,“ říká Ondřej Boháč, hlava IPRu.

Daleko podstatnější je požadavek na denní osvětlení. Dobře osvětlené mohou být však i byty, kam slunce přímo nedopadá. Bydlení v méně prosluněném bytě, než stanovuje norma, neznamená žádné zdravotní riziko. Neexistují odborné studie, které by dokládaly zdravotní benefity vyššího proslunění bytu.

SF/pb

Veřejní investoři v Česku v prvním čtvrtletí zadali stavebním firmám 1 201 zakázek za 41,6 mld. Kč. Jejich hodnota tak podle údajů inženýrské společnosti ÚRS meziročně vzrostla o 76 %, počet se zvýšil o 13 %. Letošní březen byl se zadanými 18,1 miliardami korun nejúspěšnějším měsícem od začátku roku 2016. Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně vzrostla o 39 % na 29,6 mld. Kč.

ČTK

Radnice Prahy 1 plánuje zlepšit stav parku Cihelná, který se nachází na Malé Straně mezi Mánesovým mostem a Cihelnou ulicí. Radnice už má stavební povolení, práce však musí navazovat na úpravy, které v oblasti provádí Technická správa komunikací. Projekt zahrnuje novou cyklostezku, novou opěrnou zeď směrem k Vltavě, na jejíž koruně bude řada laviček s výhledem na řeku a Karlův most. Stav prostranství v atraktivní lokalitě s výhledem na Karlův most na posledním zastupitelstvu kritizovala opozice. Radnice kritiku odmítá s tím, že revitalizace se zdržela vinou magistrátu a nesystematického řešení tohoto úkolu.

ČTK

Od pondělí 16. dubna se veřejnost může seznámit s oficiální verzí návrhu Metropolitního plánu – nového územního plánu pro Prahu. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června.

„Stále postupujeme podle harmonogramu. Po fázi, kdy plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu městské části, orgány státní správy a obyvatelé města. Chystáme celou řadu aktivit a setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Detailní znalost konkrétního území, kterou mají občané a městské části, jsou pro další přípravu dokumentu zásadní. I proto jsme čas na prostudování prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezit rozšiřování zástavby do krajiny na periferii města. Namísto toho prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán též navrhuje nové pojetí výškové regulace. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech.

Kompletní návrh plánu je zveřejněn na webu plan.iprpraha.cz.

SF/pb

Národní památkový ústav (NPÚ) chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu v Praze za kulturní památku, podal proto na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí. Letos v únoru ministerstvo rozhodlo o tom, že most z 20. let minulého století památkou není. Proti rozhodnutí podalo podnět kromě NPÚ zájmové sdružení Prázdné domy. Oběma podněty se bude zabývat rozkladová komise, uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce, které jsou v havarijnímu stavu, byl letos šest týdnů zavřený. Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce.

ČTK