Průměrné ceny starších bytů v Praze vzrostly do konce března meziročně o 11,3 % na 82 710 Kč za metr čtvereční. Jsou tak zhruba o 10 000 Kč nižší než u novostaveb. Jak vyplývá z údajů developerské společnosti Trigema, nejdražší je Praha 1 s průměrnou cenou 144 681 korun, naopak v Praze 4 jsou starší byty zhruba o polovinu levnější.

Zásoba starších bytů meziročně klesla o pětinu na 7 300. To je asi dvakrát více než v případě nových bytů. “Nedostatečná nabídka nových i starších bytů bydlení v Praze zdražuje. Zásoba bytů v obou segmentech klesá. Situaci by pomohlo, pokud by se místní bytový trh mohl více rozhýbat,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. Průměrná nabídková cena nových bytů uváděná v cenících developerů se ke konci března meziročně zvýšila o 21,2 % na 91 537 Kč za metr čtvereční.

Praha: průměrné ceny starších bytů

(podle jednotlivých městských částí)

Městská část Cena za metr čtvereční (Kč) Praha 1 144 681 Praha 2 110 646 Praha 3 92 569 Praha 4 71 866 Praha 5 72 067 Praha 6 92 498 Praha 7 88 500 Praha 8 90 109 Praha 9 75 150 Praha 10 73 801 Průměr 82 710

Zdroj: Trigema

ČTK

Za 1. čtvrtletí tohoto roku bylo v Praze povoleno jen 249 bytů. Je to jednoznačné potvrzení pokračující krize v oblasti bytové výstavby. „Ačkoli se na v poslední době objevily informace o tom, že v letošním roce stoupá počet prodaných nových bytů v Praze a že tedy bytová krize je zažehnána, nic není dále pravdě,“ varuje Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

Byty, které se v současných statistikách objevují, jsou totiž v projektech, které vznikly šest a více let nazpět a povolení dostaly kolem let 2014 či 2015. Od té doby počty povolených nových bytů v Praze výrazně klesají, nedostatek se ovšem fakticky teprve projeví. „Díky délce celého stavebně schvalovacího procesu v Praze a délce výstavby dělí začátek projektu a prodej bytů v něm sedm až deset let. Od roku 2015 počet povolených bytů výrazně klesá – v roce 2017 se pohyboval jen kolem 2 000 bytů a pokud současný trend vydrží, pak za rok 2018 budeme rádi, když překonáme hranici jednoho tisíce postavených bytů,“ upozorňuje T. Kadeřábek.

Podle studií Institutu plánování a rozvoje města mělo stavět ročně kolem 6 000 nových bytů a stejný počet by měl být rekonstruován. Fakticky se ale staví jen něco málo přes 20 % potřebných bytů. Již dnes se tak Praha potýká s bytovým deficitem, který na konci roku 2017 spočítala poradenská společnost Deloitte na 20 000 bytů. Tento deficit v počtu potřebných povolení za rok uveden není. „Mnohem spíše se tak bavíme o potřebě povolovat v dalších letech kolem 8 000 nových bytů za rok,“ komentuje situaci Tomáš Kadeřábek.

Aktuální údaje společnosti Deloitte hovoří až o 40 000 bytech, které jsou v 900 projektech v Praze „zaseknuté“ mezi EIA a stavebním povolením.

„Praha by především měla vyřešit desítky žádostí o změnu územního plánu, které již dlouhé roky nejsou projednávány. Měly by se také dodržovat správní lhůty, a tam kde v zákoně nejsou, by měly být stanoveny magistrátem nebo vedením městských částí. Důležité je rovněž odpolitizovat stavební úřady. Investice by měla směřovat do technické infrastruktury, především do kanalizace, která se v Praze stává velkým problémem, a také do dokončení páteřních komunikací či parkovacích míst,“ vypočítává Tomáš Kadeřábek kroky, které by se v Praze mohly rychle alespoň zmírnit absenci volných bytů k prodeji i pronájmu.

SF/pb

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a investiční skupina Penta Investments plánují kvůli výkupům pozemků pro trasu metra I.D založit společný podnik. Penta, která je vítězem veřejné soutěže na strategického partnera, ve společném podniku získá 51 % a firma tak bude moci nabízet za pozemky tržní cenu. Díky tomu by výkup a získání stavebních povolení mohly trvat do čtyř let a za další tři až čtyři roky by na trase Pankrác – Písnice mohly vyjet první vlaky. Uvedli to zástupci DPP. Ty vloží do společného podniku 318,5 mil. Kč, Penta vloží 331,5 milionu Kč. Celkový rozpočet společného podniku je 6,5 mld. Kč, což je 15 % celkových nákladů na výstavbu metra. Kapitál společného podniku pokryje desetinu rozpočtu celého projektu, na zbytek si bude společný podnik brát bankovní úvěry.

ČTK

Rodina Radovana Vítka chce z dostihového závodiště v pražské Velké Chuchli vybudovat moderní areál na evropské úrovni, který nabídne návštěvníkům vyžití 365 dnů v roce. Dosud do areálu investovala v řádu milionů korun. Nyní se rozšiřuje zázemí a služby nejen pro diváky, ale i pro majitele koní a jezdce. Noví vlastníci plánují do Velké Chuchle přivést také další jezdecké disciplíny, jako jsou parkur či drezura. Návštěvnost areálu je letos zatím o 15 % vyšší než loni.

Vlastníky majoritního podílu závodiště se stala v závěru loňského roku rodina podnikatele Radovana Vítka, vlastníka skupiny CPI. Získala podíl 93,6 % ve společnosti Turf Holding, která přes další firmy pořádá dostihy a vlastní budovy a část pozemků závodiště. Na konci loňského roku Vítkova firma CPI uvedla, že plánuje investice do závodiště v řádu stovek milionů, například modernizaci stávající dráhy pro rovinové dostihy.

ČTK

Radnice Prahy 8 souhlasí s návrhem nové čtvrti pro 5 000 obyvatel na Rohanském ostrově. Domy tam bude stavět společnost Sekyra Group, která si na základě jednání s magistrátem a městskou částí nechala připravit závaznou územní studii nové zástavby, regulující například hustotu či výšku budov. Developer se také zavázal přispět radnici 60 mil. Kč na výstavbu školy.

Podle schválené studie mají být nové budovy pouze na území mezi současnou cyklostezkou a Rohanským nábřežím. Od hrany cyklostezky má být až k Vltavě zeleň a park. V domech vznikne 390 000 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy, čisté podlahové plochy to bude 300 000 metrů čtverečních. Studie zavazuje developera dodržovat stanovenou podobu ulic a výšku budov. Ty by měly být na stejné úrovni jako historická zástavba Karlína. První část projektu s plochou asi 50 000 metrů čtverečních chce Sekyra Group začít stavět v příštím roce, zároveň připravuje architektonickou soutěž na následující etapu výstavby. Celá čtvrť by měla být hotová za 12 až 15 let.

ČTK

Vláda v demisi plánuje přeměnit Státní fond rozvoje bydlení na Státní investiční fond. Z něj by mohly na své záměry získat peníze obce a kraje. Kraje chce kabinet požádat, aby sestavily přehled investic obcí a vyčíslily je. Na výroční konferenci Sdružení místních samospráv to dnes řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Sdružení podle svého šéfa Stanislava Polčáka plán zřídit investiční fond pro obce vítá, stejně tak i kraje. Vedle proměny fondu bydlení na Státní investiční fond chce vláda v demisi také změnit ministerstvo pro místní rozvoj na ministerstvo investování. Podle ministryně pro místní rozvoj v demisi Kláry Dostálové (ANO) by z transformovaného fondu putovaly peníze do tří oblastí – na bydlení, regionální rozvoj a na sport, kulturu a cestovní ruch. Z transformovaného fondu z části na bydlení by podle Dostálové putovaly peníze například na demolice budov v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách, na oživení takzvaných brownfieldů neboli zanedbaných prostor bývalých továren či zemědělských a vojenských objektů, výstavbu komunitních domů pro seniory či pečovatelských domovů.

ČTK

Vládní novelu, která upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech, Sněmovna pravděpodobně schválí. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. Novelu dnes poslanci poslali do závěrečného kola schvalování.

Dolní komora by ve vládní předloze mohla mimo jiné vyjasnit splácení závazků z úvěrových smluv, která uzavřela bytová družstva. Doporučil to jak poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka, tak ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina.

Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Nynější novela by měla tento stav přechodným ustanovením napravit. Také družstvu uloží svolat shromáždění vlastníků bytů k založení jejich společenství do roka od účinnosti předlohy, která se předpokládá od září.

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

ČTK

Praha 6 prodá skupině Penta za 436,5 milionu Kč pozemky s bytovým projektem na Ořechovce. Firma uspěla v soutěži, ve které chtěla radnice za areál Na Dračkách nejméně 250 milionů Kč. O výsledku soutěže dnes informoval mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. Na parcelách původně chtěla stavět sama městská část, od záměru však ustoupila. Za získané peníze chce radnice postavit například bazén.

Penta za nabídnutou částku získá pozemky s připraveným projektem a stavebním povolením. Do dvoukolové soutěže se přihlásilo sedm společností, do druhého kola postoupily tři nejlepší nabídky.

O tom, jak radnice získané peníze využije, bude rozhodovat zastupitelstvo. Už teď však vedení Prahy 6 avizuje, že část peněz půjde na stavbu nového bazénu na koupališti Petynka.

Areál, kde má bytový projekt Penty vzniknout, je bývalý brownfield na rozhraní mezi Ořechovkou a Veleslavínem. Soutěž na prodej byla dvoukolová, v prvním kole výběru ze 70 procent rozhodovala cena. Dalších 30 procent hodnocení nabídek tvořila rychlost výstavby, nabídka veřejně prospěšné investice na území Prahy 6 a respektování architektonického návrhu, podle kterého chtěla na pozemcích původně stavět městská část. Ve druhém kole mohli tři postupující zájemci licitovat a vzájemně se dorovnávat, dokud jeden z nich nenabídl nejvyšší cenu.

Městská část plánovala, že byty postaví sama. S ohledem na analýzu poradenské společnosti Deloitte nakonec rozhodla o prodeji areálu i s projektem formou takzvaného share deal. Pozemky i projekt přejdou pod dceřinou společnost firmy SNEO, kterou pak radnice prodá soukromému developerovi. Prodej pozemků schválili zastupitelé městské části na prosincovém zastupitelstvu.

Postup kritizovali Zelení z Prahy 6, podle kterých je zbytečné parcely prodávat, když už má městská část připravený projekt i se stavebním povolením. Zelení by dali přednost tomu, aby byty postavila firma SNEO a městská část je poté nabídla obyvatelům jako startovací byty pro mladé rodiny nebo pro preferované profese, jako jsou učitelé nebo strážníci.

Radnice by podle Zelených měla ve všech případech prodeje majetku využívat metodu soutěže, protože se to s ohledem na vysoutěženou cenu zjevně vyplácí. V případě pozemků na Vítězném náměstí, které radnice prodala rovněž skupině Penta, byla podle Zelených cena v přepočtu na metr méně než poloviční.

Kritikům se nelíbí ani to, že radnice chce část peněz utratit za bazén. “Jako vhodnější bychom viděli, aby se z těchto prostředků financovaly potřebné dostavby škol a školek anebo obecní bydlení. Nájmy v Praze 6 jsou u stropu a mladí lidé nemají kde bydlet,” uvedl zastupitel Zelených z Prahy 6 Petr Píša.

Před volbami v roce 2014 radnice vypsala zakázku za 1,1 miliardy na stavbu bytů v dané lokalitě. Následně ji zrušila s tím, že o dalším postupu rozhodne následující politická reprezentace.

Mezi nejvýznamnější projekty Penty v hlavním městě patří kancelářský komplex Florentinum u Masarykova nádraží. Šlo se o první realitní projekt Penty v České republice. V Jinonicích firma přestavuje území po bývalé továrně Waltrovka na kancelářské a bytové budovy. Poblíž Hlavního nádraží staví dvě kancelářské a jednu bytovou budovu v projektu Churchill. U smíchovského výjezdu ze Strahovského tunelu plánuje postavit kancelářský projekt SmíchOFF. Na brownfieldu mezi Masarykovým nádražím a Florencí má Penta v plánu postavit administrativní budovy s obchody, restauracemi a parkem podle projektu architektky Zahy Hadidové.

ČTK

Stát dá letos na přeměnu a revitalizaci nevyužívaných areálů a objektů ve veřejném vlastnictví, tzv. brownfieldů, 180 milionů korun. Zájemci mohou o podporu z programu “Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů” žádat u agentury CzechInvest do 10. srpna. Minimální výše způsobilých nákladů na jeden projekt je jeden milion korun, maximální výše podpory pak 50 mil. Kč. Míra dotace na konkrétní projekt se přitom odvíjí od velikosti obce či města. Příjemci dotace mohou být obce, města a kraje ležící na území strukturálně postižených krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského anebo hospodářsky problémové regiony definované Strategií regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, jako je například Frýdlant, Česká Třebová či Přerov.

ČTK

Ostravské obchodní centrum Forum Nová Karolina je podle deníku HN na prodej. Cena za nákupní centrum otevřené v roce 2012 by se mohla pohybovat až kolem 260 mil. eur (6,6 mld. Kč). Majitelem ostravského obchodního centra je britská investiční společnost Meyer Bergman a kanadský penzijní fond Healthcare of Ontario Pension Plan. Firmy ho kupovaly v roce 2011 v balíku s nákupním centrem Forum v Ústí nad Labem za 300 mil. eur. “Forum Nová Karolina je nejdražší nemovitost, která se v současné době v Česku prodává,” řekl HN Stuart Jordan, šéf investičního týmu v poradenské společnosti Savills.

Centrum Forum Nová Karolina o rozloze 58 000 metrů čtverečních bylo otevřeno v roce 2012. Obsazenost prostor dosahuje 94 %, když celkové braty obchodníků podle HN přesáhly v loňském roce 2,5 mld. Kč.

ČTK

Příprava stavby dálnice D55 z Olomouce do Přerova se podle deníku MfD komplikuje. Obec Rokytnice totiž uspěla se žalobou, kterou podala kvůli plánovanému šestikilometrovému úseku dálnice D55 mezi Přerovem a Olomoucí. Soud poté zrušil rozhodnutí, kterým olomoucký krajský úřad zamítl odvolání Rokytnice proti územnímu rozhodnutí na obchvat nedalekých Kokor. Obyvatelům Rokytnice vadí, že dálnice by měla přesunout automobilovou dopravu blízko k jejich obci, což by omezilo její další rozvoj. Tamní samospráva proto před časem napadla správní žalobou rozhodnutí olomouckého krajského úřadu, který zamítl její odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí. Ředitelství silnic a dálnic ČR považuje požadavek Rokytnice na posunutí trasy dál od obce za nereálný.

Dálnice D55, která se má začít stavět v roce 2020, je přeložkou stávající silnice první třídy, která Přerov s Olomoucí spojuje přes několik obcí. Vesnicemi denně projede až 20 000 automobilů.

ČTK

Největší český prodejce koupelnového vybavení Siko slavnostně otevřel v Čimelicích na Písecku přestavěnou centrálu se showroomem a vzorkovnou s plochou 2 400 metrů čtverečních. Firma do stavby během tří let investovala přes 300 mil. Kč, jde o součást letošních investic, které dosáhnou půl miliardy.

Podle předběžných odhadů bude mít Siko za loňský rok tržby 3,3 mld. Kč a zisk EBITDA 470 mil. Kč. Předloni měla firma konsolidované tržby 3,2 miliardy a konsolidovaný zisk EBITDA 182,1 milionu.

Firmu založila v roce 1991 Jaroslava Valová. Dnes má firma v ČR a na Slovensku 850 zaměstnanců a 53 prodejen. Průměrná měsíční hrubá mzda loni za leden až srpen byla 33 050 Kč.

ČTK

Veřejnosti se tento pátek po letech odkladů otevře outletové centrum Prague The Style Outlets u pražského letiště. Centrum nabídne v první fázi až 114 obchodů tuzemských i zahraničních značek na ploše téměř 20.000 m2. Provozovatel očekává v prvním roce tržby obchodů zhruba dvě miliardy korun. Celková investice do centra, jehož vnitřek je koncipován jako ulice v centru Prahy, přesáhla 1,8 mld. Kč. V budově mělo původně fungovat outletové centrum Galleria Moda, projekt ale zkrachoval ještě dříve, než začal. V roce 2013 centrum v rámci konkurzu koupila společnost Dreitonel, která se přejmenovala na The Prague Outlet.

“Zahraniční turisté by mohli tvořit 20 až 40 % návštěvníků,” řekl ČTK ředitel společnosti The Prague Outlet Martin Kubišta. Denní návštěvnost podle něj může dosáhnout o víkendech až 15 000 lidí. V souvislosti s otevřením centra byly spuštěny nové autobusové linky 312 a 322 do zastávky Tuchoměřice – Outlet centrum.

Nyní v ČR jsou Freeport Designer Outlet v Hatích u Znojma a Fashion Arena v Praze. “Český outletový trh bude po otevření nového centra v Praze již téměř saturovaný, protože funguje trochu jinak než u klasických nákupních center. Lidé jsou sem pro zboží za výhodné ceny ochotni dojíždět z větších vzdáleností, takže musíme počítat se spádovostí až do dvou hodin. V úvahu je tedy třeba brát také blízkost outletových center v sousedním Německu a Rakousku,” uvedl partner v oddělení pronájmu maloobchodních prostor společnosti Cushman & Wakefield Jan Voslář.

Mezi oběma pražskými outletovými centry běží soudní spor o tzv. doložky o dosahu, které zakazují obchodníkům otevírat v blízkosti další outletové prodejny. Spor se dostal k antimonopolnímu úřadu. Ten v dubnu pokutoval částkou 1,012 mil. Kč společnost Via FAOC, která pronajímá obchodní prostory ve Fashion Areně. Zákon porušila tím, že s nájemci uzavírala dohody, na jejichž základě nájemci nesměli vykonávat svou činnost v jiném outletovém centru v dojezdové vzdálenosti 60 minut.

Provozovatelem Prague The Style Outlets je společnost Neinver. Na české straně projekt patří do portfolia investiční skupiny Kaprain Group finančníka Karla Pražáka.

Další outletové centrum Outlet Arena Moravia vyroste na přelomu let 2018/2019 v Ostravě. Celkem tak budou v ČR čtyři centra. Arena Moravia nabídne 100 obchodů na ploše 17 000 m2. Vyplývá to z údajů společnosti Cushman & Wakefield.

Já zas řeknu ti z fleku, toužím bydlet na Proseku,“ zpíval kdysi Jaroslav Uhlíř. A jeho přání dnes sdílí značná část zájemců o bydlení v Praze. Nejvíce nových bytů (konkrétně 301) se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v městské části Praha 9, kam spadají Prosek, Střížkov, Vysočany či Letňany. V závěsu je s 257 byty Praha 5 (Smíchov) a třetí příčka patří s odstupem Praze 10 (186 bytů). Vyplývá to ze statistik společnosti EKOSPOL.

Praha 9 a 5 jsou oblíbené lokality, obě skončily na prvních místech již v minulém čtvrtletí. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se dohromady prodalo 30 nových bytů. Celkem se za první čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě 1 160 nových bytů. Jedná se o poměrně nízký počet, jde o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let.

SF/tk

Alexandra Tomášková převezme od 1. června 2018 vedení společnosti Skanska Property, zaměřené na development kancelářských nemovitostí v Praze. Ve funkci ředitelky nahradí Marii Passburg, která se vrací do švédské společnosti Skanska. Alexandra Tomášková se díky své nové pozici stává také členkou managementu divize Commercial Development Europe. I nadále bude působit jako Leasing & Asset Director pro Českou republiku.

„Alexandra Tomášková je prvním českou manažerkou, která stane v čele Skanska Property po více než dvaceti letech působení firmy v ČR. V průběhu uplynulých osmi let úspěšně vedla pronájem a marketing všech našich pražských projektů. Alexandra je známá tím, že se zaměřuje na design, prvky atraktivní pro nájemce a inovace,“ říká Katarzyna Zawodna, prezidentka Skanska Commercial Development Europe,

Alexandra Tomášková nastoupila do Skanska Property v roce 2010 jako manažerka pronájmů. Jako Leasing & Asset Director se podílí na designu, marketingu a pronájmu projektů, které Skanska Property aktuálně staví. Před nástupem do Skanska Property získala Alexandra zkušenosti v developerské společnosti Red Group a realitní poradenské firmě Cushman & Wakefield. Alexandra je absolventkou Slezské univerzity v Opavě. Je vdaná a má syna Lukáše. K jejím koníčkům patří cestování a sport, zejména rekreační běh a lyžování.

SF/pb

Společnosti Karlín Group a Horizon Holding získaly pravomocné stavební povolení pro projekt nové obytné čtvrti v pražských Hodkovičkách, který nabídne v sedmi domech celkem 800 bytů. Komplex nazvaný Zahálka vznikne v sousedství golfového hřiště a rekreačního areálu na břehu Vltavy. „V tuto chvíli dokončujeme výběrové řízení na generálního dodavatele stavby, první dva domy začneme stavět ihned poté,“ uvedl Jan Ludvík, generální ředitel společnosti Karlín Group s tím, že lidé by se do svých bytů měli začít stěhovat nejpozději do dvou let.

Skupiny Horizon Holding a Karlín Group přizvaly k projektu hned tři významná architektonická studia – Bevk Perovič Arhitekti (Slovinsko), Under-Construction Architects (Česko) a Yashar Architects (Izrael), doplněná o odborníky na krajinářskou architekturu z tuzemského Atelieru Flera.

SF/pb

Pražská pobočka ČKAIT zaslala primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) dopis, v kterém Libeňský most doporučuje zbourat a nahradit ho novým, protože podle komory neodpovídá stav mostu současné době a platným normám. ČKAIT tak v dopise doporučuje, aby se vedení města přiklonilo k výstavbě nového podle již v roce 2009 vydaného stavebního povolení a pokračovali v hledání stavební firmy. “Jedině tak může město získat v roce 2021 moderní most s životností sto let,” píše komora.

Naopak proti bourání se staví spolu s ANO a ČSSD vládnoucí Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), Praha 7 a občanská sdružení i někteří odborníci. Most s kubistickými prvky má podle kritiků bourání historickou hodnotu. Ani gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) nedoporučuje most bourat.

Naposledy se proti bourání postavilo vedení Ústavu dějin umění Akademie věd, které zaslalo pražským zastupitelům otevřený dopis, v němž uvedlo, že most je podle nich jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století.

Libeňský most z roku 1928 je ve špatném stavu. Vedení města zdůvodnilo návrh zbourání mostu tím, že výstavba nového bude levnější a rychlejší než oprava. Osud mostu v minulosti řešilo i ministerstvo kultury, památkou ho ale neprohlásilo. O jeho dalším osudu se bude na pražské radnici rozhodovat tento čtvrtek.

ČTK

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že dokumentace EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí pro stavbu nového brněnského nádraží v odsunuté poloze je v souladu s aktualizovanou dokumentací pro územní rozhodnutí. “Ze lhůt správních řízení vyplývá, že územní rozhodnutí by mělo být vydané do konce letošního roku. To bohužel hodlají soudně napadnout Děti Země, které to již několikrát avizovaly. Místo konstruktivní diskuse zúčastněných stran se tak opět otevírá právní bitva advokátních kanceláří,” uvedl brněnský primátor Vokřál.

O odsunu nádraží do míst nákladového dolního nádraží letos rozhodli jak zastupitelé kraje, tak zastupitelé města. Definitivní rozhodnutí, kde bude nádraží stát, má učinit vláda. Mělo se tak stát do konce června, zatím však vláda nemá stanovisko centrální komise ministerstva dopravy. Komise svoje rozhodnutí po dubnovém jednání odložila a dosud není stanoven termín dalšího jednání. Nové nádraží v odsunuté poloze má stát zhruba 46 mld. Kč a podle některých odborníků a politiků by se mohlo začít stavět v roce 2021 či 2022. Odsun má však řadu odpůrců. Současné nádraží už je v době dopravní špičky na hranici kapacity a nárůstu dopravy nestačí. Nové nádraží má mít také napojení na podzemní železnici, jež má vyřešit kapacitní problémy povrchové dopravy.

ČTK

Arete Invest, český fond zaměřený na investice v oblasti nemovitostí, zveřejnil své auditované výsledky za loňský rok. Hrubý výnos aktuálně otevřeného podfondu Arete Invest CEE II činil za rok 2017 44,2 %, kumulovaný hrubý výnos tak dosáhl již 82,2 %. Hodnota aktiv ve správě podfondu se během roku téměř ztrojnásobila z 24 na 70 mil. eur.

Arete Invest CEE II byl založen v únoru 2016 a postupně vytváří homogenní portfolio výnosových průmyslových nemovitostí s vysokým standardem. Očekávaná hodnota spravovaných aktiv tohoto podfondu v průběhu předpokládaného pětiletého investičního cyklu je 5 mld. Kč. Během roku 2017 byly dokončeny celkem čtyři akvizice, tři na Slovensku a jedna v České republice.

SF/pb

 

Společnost CPI BYTY, druhý největší provozovatel dlouhodobého nájemního bydlení v ČR, dosáhl v roce 2017 výnosů z pronájmu nemovitostí ve výši 521 mil. Kč. Provozní zisk dosáhl 2,89 mld. Kč při pozitivním vlivu přecenění hodnoty nemovitostí o 2,7 mld. Kč. Rekordní čísla vykazuje také obsazenost portfolia nebo nižší hodnota pohledávek.

Společnost CPI BYTY vlastní přes 12 300 bytů a nebytových prostor ve třinácti městech České republiky, které technicky a administrativně spravuje pomocí šesti lokálních poboček.

„V roce 2017 jsme na pronájmech bytových a nebytových prostor vybrali 521 milionů korun, tedy o 17 milionů korun více než v roce předchozím. Důvodem je především zvýšení předpisu nájemného o inflační procento, které máme stanoveno ve smlouvách, dále vyšší obsazenost našich bytů. V loňském roce se také podařilo snížit pohledávky za nájemné a služby,“ uvedl ředitel společnosti CPI BYTY Petr Mácha.

SF/pb