Stavební společnost PSJ se sídlem v Jihlavě podala sama na sebe návrh na insolvenci. Představenstvo ho předložilo v pondělí Krajskému soudu v Brně. Firma v tiskovém prohlášení uvedla, že se jí nepodařilo zajistit vstup investora, který by umožnil její finanční stabilizaci po ztrátách utrpěných na zakázkách v tuzemsku i v zahraničí. Proto představenstvo splnilo svou zákonnou povinnost a návrh soudu učinilo.

Firma soudu sdělila, že je v druhotné platební neschopnosti. Eviduje 1 501 věřitelů s celkovými závazky 1,768 mld. Kč. Loňský obrat společnosti byl 3,987 mld. Kč, hodnotu veškerého majetku vyčíslila na dvě miliardy. Jejím jediným akcionářem je PSJ Holding se sídlem v Amsterodamu.

Mezi ztrátové zakázky PSJ v Rusku podle údajů v insolvenčním rejstříku patřily stavby multifunkčního centra v Nižném Novgorodu a závodu na dřevotřískové desky v Ufě. Tíživou finanční situaci PSJ dál zkomplikovaly dvě pražské zakázky – stavba výškového bytového domu V Tower a administrativní budovy Main Point Pankrác. Podle vyjádření firmy pro soud se u nich mimo jiné projevil nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, což vedlo i ke zvýšení subdodavatelských cen.

V insolvenčním řízení jsou i další dvě firmy z koncernu. U SCF Servis zaměřené na správu nemovitostí soud letos v srpnu povolil reorganizaci. U stavební D.I.S. prohlásil loni konkurz. Holding 29. srpna informoval o prodeji firmy Alpine Bau CZ společnosti PORR.

ČTK

Stavební a developerská skupina Skanska staví v Praze na Pankráci nové administrativní centrum Parkview, když do projektu investuje 44 mil. eur (zhruba 1,1 mld. Kč). Devítipodlažní budova nabídne téměř 16 000 metrů čtverečních, dokončení projektu se plánuje na první čtvrtletí roku 2020.

Budova navržená architektonickým studiem Richard Meier & Partners vyrůstá od začátku dubna v Praze 4 v ulici Pujmanové, poblíž nákupního centra Arkády Pankrác.

Půdorys budovy Parkview má tvar písmene U. “Právě díky půdorysu ve tvaru písmene U budou mít tamější kanceláře po většinu dne téměř sto procent přirozeného osvětlení,” podotkla ředitelka Skanska Property Czech Republic Alexandra Tomášková.

ČTK

Jednomu z pěti nominovaných tvůrců či ateliérů dnes pořadatelé udělí cenu Architekt roku 2018. Čestný titul se každoročně udílí osobnosti, která vynikla v oblasti architektury a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Cena se předává v rámci stavebního veletrhu For Arch, a má tak zdůraznit úzkou profesní spojitost mezi stavebníkem a architektem. Finalisty jsou sdružení CBA, které tvoří Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, architekti Zdeněk Fránek, Petr Hájek a Petr Hlaváček a studio Mjölk architekti.

Cenu vypisuje společnost ABF, která jí chce poukázat na význam a důležitost role architektů ovlivňujících kvalitu života a kulturní rozvoj společnosti. Cena se dnes večer bude předávat v prostorách Camp (Centrum architektury a městského plánování) v Praze.

Letošní porota posuzovala 16 nominací, mezi nimiž se vedle finalistů objevili Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Leoš Válka nebo Roman Koucký. Jde hlavně o projektující architekty, ale i o teoretiky, kurátory, vydavatele, pedagogy a další podporovatele architektury.

Cenu totiž nemusí vždy dostat aktivní architekt – loňská vítězka Kateřina Šedá se zabývá tím, co se označuje jako sociální architektura. Zaměřuje se na práci s lidmi, ve svých projektech zaměstnává desítky i stovky osob. Porota její ocenění odůvodnila tím, že smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života.

ČTK

Samostatný zákon o sociálním bydlení v Česku zřejmě nevznikne. Vláda se soustředí na svůj program výstavby bytů a dotace pro obce. Vyplývá to z dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech.

Vláda se v programovém prohlášení v kapitole o bytové politice zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V textu stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi, vytvoří podmínky pro obce a v sociálním bytě bude sociální a výchovná práce. Radnice budou po investorech moci také požadovat, aby určitý podíl bytového projektu tvořily levné byty.

Zákon o sociálním bydlení mělo nyní připravovat ministerstvo pro místní rozvoj, které je ve správě ANO. V minulém volebním období jeho návrh sepsalo ministerstvo práce pod vedením ČSSD. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců se na normě nedokázala dohodnout. Spory panovaly hlavně mezi ANO a ČSSD. Strany nenašly třeba shodu na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok. Vadil i původní návrh, že by obce měly povinnost ve svém bytovém fondu mít určité procento sociálních bytů.

“My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová (Klára Dostálová za ANO), to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo,” uvedl Babiš.

Podle premiéra Dostálová ve svém programu pro výstavbu určuje i kategorie lidí, kteří by na nový obecní byt z dotací mohli dosáhnout. Babiš upřesnil, že se to týká asi 65.000 lidí. Zhruba s takovým počtem počítalo ministerstvo pro místní rozvoj i v minulém volebním období. Ministerstvo práce naopak tehdy zvažovalo pomoc pro výrazně vyšší počet lidí.

Předseda vlády řekl, že pokud se radnice rozhodnou byty stavět, mohou případně až na pětinu bytů dostat od státu stoprocentní dotaci. Sama obec a město si pak určí, koho z potřebných v tomto bydlení ubytuje.

Po samostatném zákoně o sociálním bydlení volají už léta odborníci, některá města i organizace, které se věnují lidem v nouzi. Podle těchto organizací by obce měly mít povinnost svým obyvatelům pomoci a bydlení potřebným zajistit. Nemusí to být jen v obecních bytech, ale třeba v nájmu u soukromníků. Nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci, měli by jim pomoci obtížnou situaci zvládnout.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana (Žít Brno), který se dnešního jednání zúčastnil, je přijetí zákona s komplexním řešením pro zlepšení situace zásadní. “Bez sociální práce to nejde a samostatná investiční výstavba nic nevyřeší,” uvedl Hollan po jednání na svém facebooku.

Mnohé radnice a organizace se snaží problémy lidí bez řádného domova řešit už nyní i bez zákona o sociálním bydlení. Brno má projekt Rapid Re-housing, v němž přestěhovalo z ubytoven do bytů 50 rodin. Pracovali s nimi sociální pracovníci. Celkem 48 domácnostem se smlouva po roce prodloužila, za bydlení nic nedlužily. Dávky na úhradu bytu dostávalo za přiměřené nájemné město jako pronajímatel.

ČTK

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek zastavilo řízení o rozkladu ekologického hnutí Děti Země proti stavebnímu povolení na osmikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem. Učinilo tak bezprostředně poté, co hnutí Děti Země svůj rozklad stáhlo. Vyplývá to z úřední desky ministerstva dopravy. Stavbě D11 z Hradce Králové do Předměřic by tak již nemělo nic bránit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již oznámilo, že stavba by měla začít 2. října.

“Ukončení stavebního řízení pro dálnici D1106-1 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem považujeme za pozitivní krok, který otvírá zahájení výstavby této dálnice na plánované úterý 2. října,” komentoval postup ministerstva předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Hnutí Děti Země stažením rozkladu naplnily dohodu, kterou 29. srpna uzavřelo s ŘSD. Součástí kompromisní dohody mezi hnutím a ŘSD je například to, že při výstavbě bude technickými opatřeními zajištěna ochrana dřevin a porostů zeleně v nejbližším okolí stavby, které nejsou určené ke kácení. Za účasti ekologického dozoru, ke kterému byla vybrána firma NaturaServis, by měli být také ochráněni obojživelníci a plazi. “Ti budou chráněni před vstupem na staveniště dočasnými bariérami, které budou osazeny odchytovými nádobami,” píše se v dohodě. ŘSD bude také pravidelně měřit hlučnost na staveništi. Do dvou let od zahájení výstavby ŘSD také vypracuje projekt náhradní výsadby dřevin.

Generální ředitel ŘSD Jan Kroupa minulý týden označil dohodnuté podmínky s Dětmi Země za smysluplné. “Spoustu věcí už děláme, teď je rozdíl v tom, že jsme je dali na papír,” uvedl Kroupa.

Úsek D11 mezi Hradcem Králové a Předměřicemi získal v červnu nepravomocné stavební povolení, které sdružení Děti Země v červenci napadlo podáním rozkladu. V něm se ekologičtí aktivisté domáhali prozkoumání 21 stanovisek příslušných úřadů k dostavbě dálnice. Měli výhrady například k navrženým protihlukovým opatřením či ochraně dřevin.

Úsek D11 z Hradce Králové do Předměřic navazuje na konec dálnice v krajském městě. Na další úsek Předměřice nad Labem – Smiřice silničáři pravomocné stavební povolení už mají a úsek Smiřice – Jaroměř začalo ŘSD stavět na jaře.

Dálnice D11 z Prahy na polské hranice se začala stavět v roce 1978 a zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových necelých 91 kilometrů. Od loňského srpna dálnice končí na okraji Hradce Králové sjezdem do městské části Kukleny. V Královci u Trutnova se má D11 napojit na budovanou polskou silnici S3.

Liberecký kraj chce další stamiliony z evropských fondů na rekonstrukce svých komunikací. Do konce roku plánuje podání ještě čtyř žádostí do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) dohromady za více než 860 milionů korun. Stavby by se měly zahájit v příštím roce nebo v roce 2020, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Dokončeny jsou zatím jen tři projekty, na něž kraj peníze z EU získal, na dalších se pracuje.

“Dohromady bychom rádi žádali o 1,2 miliardy korun,” řekl Půta. Schváleny jsou už podle něj dotace například na rekonstrukci silnice druhé třídy 610 z Turnova na hranici se Středočeským krajem za více než 180 milionů korun, na rozhodnutí čekají projekty na výstavbu západního obchvatu Zákup na Českolipsku a na revitalizaci Žižkovy ulice v Jilemnici na Semilsku dohromady za 97 milionů korun.

Do konce roku chce kraj podat ještě čtyři žádosti na velké projekty. Jde o rekonstrukci silnice z Doks na Dubou na Českolipsku, kde je podle hejtmana odhad nákladů asi 112 milionů korun, rekonstrukci silnice z Mimoně na hranici se středočeským krajem za 198 milionů korun a z České Lípy na Dobranov za 200 milionů korun. Nejdražším projektem je podle Půty připravovaná rekonstrukce silnice 292 z Benešova u Semil po křižovatku s hlavní silnicí 14, která podle odhadů přijde na 352 milionů korun.

Liberecký kraj vlastní 2074 kilometrů silnic nižších tříd, což je 86 procent komunikací na jeho území. Loni se podařilo celoplošně opravit zhruba 83 kilometrů silnic. Podle analýzy bylo na začátku letošního roku ve výborném či dobrém stavu více než 837 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, což je 40 procent komunikací v kraji. Za přispění dotací z evropských fondů chce kraj zrekonstruovat zhruba 75 kilometrů komunikací, jde hlavně o páteřní trasy druhé třídy. Další stamiliony dává ale kraj do obnovy silnic ze svého. Jen v letošním roce půjde podle předběžných odhadů do oprav a rekonstrukcí silnic v kraji přes 920 milionů korun. “Dluh na silnicích se ale odhaduje na sedm miliard,” dodal Půta.

Nový bazén se v Opavě zatím stavět nebude. Radnice totiž ani na druhý pokus ve veřejné soutěži nenašla firmu, která by projekt s náklady kolem 380 milionů korun zrealizovala. Část vyčleněných peněz magistrát proto použije jinak. Doplatí například úvěr bezmála 100 milionů korun. Chystají se ale i opravy fasád budov. Záměr musí ještě v září schválit zastupitelstvo. Novinářům to řekl primátor města Radim Křupala (ČSSD).

“Ani ve druhém kole soutěže se nepřihlásil ani jeden zájemce o stavbu. Předpokládám, že to je složitostí projektu i tím, že nyní mají firmy dost jiné práce,” řekl primátor. Svou roli podle něj sehrálo i končící funkční období radnice. “Je jasné, že stavět se začne v dalším volebním období. Zástupci některých opozičních klubů dopředu avizovaly, že s projektem mají problém, a pokud uspějí, budou jej chtít změnit,” řekl Křupala.

V nejbližší době se nové výběrové řízení vyhlašovat nebude. Současný bazén je téměř ve středu města a některým lidem se jeho přemístění do okrajové části nelíbí. Obávají se zhoršené dostupnosti. Jiní naopak vítají, že se z frekventované komunikace přesune do klidnější části.

O novém bazénu se ve městě mluví delší dobu. Před lety vznikla první studie, podle které měl mít objekt dvě patra a k bazénu měly vést tobogány. Radní ale dali studii přepracovat, aby snížili náklady. Podle současných plánů města by měl být objekt jednopatrový, s jedním plaveckým bazénem o délce 25 metrů a s šesti drahami. Stejně velký by měl být i rekreační bazén s vodními prvky, jako jsou trysky a divoká řeka. Součástí by měly být sauny, masážní sprchy či bufet. Pro veřejnost se nový bazén měl otevřít na konci roku 2020.

ČTK

Hlavní město vypíše zakázku s odhadovanou hodnotou 1,25 miliardy korun na opravu Průmyslového paláce na Výstavišti a dostavbu jeho vyhořelého levého křídla. V úterý o tom rozhodli zastupitelé. Projekt počítá s vybudováním repliky zničeného křídla a vybudováním nového zázemí, technických prostor a podchodu ke Křižíkově fontáně. Levé křídlo paláce zničil v roce 2008 požár, na jeho místě nyní stojí stan.

Praha už má hotový projekt a nyní začne vybírat dodavatele stavby. Stavět by se mohlo začít příští rok, tedy 11 let po požáru, který zničil levé křídlo. Střechu paláce loni také poškodila vichřice. Návrh se podle schváleného materiálu snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. “Nutno ovšem říci, že to není jenom replika, protože kdyby to byla jenom replika, tak je to za výrazně menší peníze,” podotkl předseda klubu TOP 09 Václav Novotný. Projekt podle něj počítá s dobudováním zázemí a dalšími úpravami, což cenu navýšilo.

Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Podle vedení města to má zlepšit průchodnost celého areálu. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem.

Kvůli požáru levého křídla se Praha stále soudí s firmou Incheba, která měla palác dlouhodobě pronajatý. Město po ní požaduje miliardové odškodnění. Společnost, nyní přejmenovaná na Reality MK, nicméně loni skončila v likvidaci.

Na místě levého křídla nyní stojí stan, který chce město kvůli výročí 100 let od vzniku Československa překrýt lešením, na kterém by bylo možné promítat vizualizace. Současné vedení magistrátu také plánuje stavbu nové budovy u Lapidária, kam by chtělo umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Vedle toho se v areálu dělají menší úpravy a rekonstruuje se například restaurace Pražan, kde se má obnovit minipivovar.

ČTK

Nejvyšší dřevěná budova na světě vyrůstá v současné době v Norsku. Po dokončení bude mít 84,5 metru, a překoná tak dosavadního dřevěného rekordmana, kterým je dům zvaný Strom (Treet), jenž se nachází rovněž na norském území. Informovala o tom agentura AFP.

Nejvyšší dřevostavba světa vzniká asi 100 kilometrů severně od norské metropole Osla a nese název Mjös podle rozlehlého jezera Mjösa, na jehož břehu stojí. Osmnáctipatrová budova má po svém otevření, které je plánováno na březen příštího roku, zahrnovat kromě bytů také krytý bazén, hotel, kanceláře či restauraci.

Podnikatel Arthur Buchardt, který za projektem stojí, uvedl, že ho inspirovala pařížská dohoda o ochraně klimatu. Výstavba dřevěných staveb je obecně považována za ekologičtější, protože tyto stavby zanechávají v porovnání s tradiční zděnou výstavbou menší stopu v podobě emisí oxidu uhličitého. Buchardt rovněž zdůraznil, že podobné dřevěné budovy nemohou snadno podlehnout požáru, jak se část veřejnosti obává. Zajišťuje to podle něj mohutnost trámů i ohnivzdorný nátěr.

ČTK

Ekologické hnutí Děti Země těsně před středeční půlnocí stáhlo svůj rozklad proti stavebnímu povolení na osmikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem. Naplnilo tak dohodu, kterou 29. srpna uzavřelo s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD). ČTK o tom dnes informoval předseda Dětí Země Miroslav Patrik. ŘSD již dříve oznámilo, že stavba by měla začít 2. října.

Podle dohody s ŘSD měly Děti Země rozklad stáhnout do týdne od podepsání dohody. Učinily tak dvě minuty před koncem lhůty. Patrik očekává, že ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) rychle rozhodne o zastavení rozkladového řízení a stavební povolení bude potvrzeno jako pravomocné, takže zahájení stavby 2. října již nebude nic stát v cestě.

Součástí kompromisní dohody mezi hnutím a ŘSD je například to, že při výstavbě bude technickými opatřeními zajištěna ochrana dřevin a porostů zeleně v nejbližším okolí stavby, které nejsou určené ke kácení. Za účasti ekologického dozoru, ke kterému byla vybrána firma NaturaServis, by měli být také ochráněni obojživelníci a plazi. “Ti budou chráněni před vstupem na staveniště dočasnými bariérami, které budou osazeny odchytovými nádobami,” píše se v dohodě. ŘSD bude také pravidelně měřit hlučnost na staveništi. Do dvou let od zahájení výstavby ŘSD také vypracuje projekt náhradní výsadby dřevin.

Stažení rozkladu Děti Země označily za mimořádnou událost, neboť standardně by vyčkaly na výsledek rozkladového řízení, které trvá několik měsíců. “Jelikož ŘSD ČR v dohodě uznalo, že naše konkrétní návrhy v rozkladu na upřesnění podmínek pro výstavbu dálnice byly oprávněné, reálné a uskutečnitelné a týkají se ochrany přírody a krajiny a veřejného zdraví, tak jsme přistoupili na stažení rozkladu,” uvedl Patrik.

ČTK

Pražský magistrát vypíše zakázku na výstavbu záchytného parkoviště P+R na Černém Mostě severně od Chlumecké ulice. V tendru bude hledat firmu, která ho vybuduje. Maximální cena zakázky má být 335 milionů korun. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Parkoviště má být vícepatrové s kapacitou 880 vozidel. Výstavba je plánována na rok 2019. Na Černém Mostě jde už o několikáté parkoviště.

Parkovací dům bude stát na ploše, na které se nyní nachází plošné parkoviště P+R. Stavba má pomoci snížit počet aut, která vjíždějí do Prahy, a snížit tak množství emisí, exhalací a hluku. Na stavbu parkoviště P+R bylo už loni v září vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby.

Problémem metropole je dlouhodobě nedostatek záchytných P+R parkovišť, primárně určených pro mimopražské řidiče. Parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich kapacita je 3000 míst. Praha loni v říjnu otevřela P+R na Kotlářce, v Písnici a u Švehlovy ulice s celkovou kapacitou 530 míst. Parkoviště původně sloužila jako odtahová. Jsou bezobslužná a zdarma. Oproti jiným P+R, která jsou u stanic metra či vlaku, jsou tato tři u zastávek tramvají a autobusů hromadné dopravy.

ČTK

Pražští zastupitelé dnes změnili v některých částech územní plán. Odlišně se bude rozhodovat mimo jiné o dodatečné změně výšky plánované budovy, stavbě podzemních parkovišť nebo poměru zeleně a zastavěné plochy na pozemku. Podle územního plánu se řídí výstavba v Praze. Město nyní chystá nový Metropolitní plán, který by měl od 1. ledna 2023 nahradit ten současný.

V praxi výše zmíněné znamená například to, že pokud by investor chtěl dodatečně navýšit počet pater domu o jedno podlaží, nemusel by už žádat město o změnu územního plánu. Stačil by mu souhlas stavebního úřadu. Bude muset ale splnit řadu podmínek. Další novinkou bude, že pokud budou mít tzv. inženýrské sítě v cestě park, bude je možné bez změny územního plánu zahloubit a povrch vrátit do původního stavu. Tuto změnu vyvolal fakt, že ve městě existují území, kam nebylo možné bez změny územního plánu kabely dovést. Naopak plán zakáže umístit pod parky podzemní garáže, dosud to bylo pod některými z nich možné.

Plán nyní rozhoduje o tom, jak má být budova využita, avšak bez ohledu na to, zda má stát na hlavní třídě, nebo ve slepé ulici. To se zruší. Nově tak úředníci při rozhodování nepoužijí jako podklad územní plán, ale podívají se do tzv. územně analytických podkladů. V nich je popsán charakter okolí a oni rozhodnou, zda je vhodné, aby v domě bylo například víc obchodů, nebo bytů.

Změněn bude také požadovaný poměr zeleně a zastavěné plochy. Dosud byl 75 procent ku 25 procentům. Nově to bude půl na půl. Důvodem bylo podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR) to, že se s požadovanými poměry po schválení stavby manipulovalo. Zároveň původně požadovaný poměr nejsou schopni dodržet investoři v případě staveb v blokové zástavbě. Aktualizován bude i seznam toho, co jsou veřejně prospěšné stavby.

ČTK

Pražský magistrát bude vyjednávat o nákupu Nákladového nádraží Žižkov ve variantě, která počítá se získáním pozemků na jižní straně objektu. Cenu za 62.200 metrů čtverečních určil znalecký posudek na 662 milionů korun. Magistrát zvažoval i menší variantu o 46.800 metrech čtverečních za téměř 581 milionů, kterou nicméně vyhodnotil jako méně výhodnou. Vyplývá to z materiálu, který v úterý 4. září schválili radní. Nákup nemovitosti rada města schválila loni v létě. O nákupu jedná Praha mimo jiné se společným podnikem Sekyra Group a Českých drah, který chce část nádraží využít na byty a nebytové prostory.

V budoucnu by měl v objektu nádraží sídlit například Národní filmový archiv, který by se měl finančně podílet na budoucí revitalizaci objektu. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které zároveň s developerskou firmou Sekyra Group v minulosti vytvořily společný podnik Žižkov Station Development. Na budovu nádraží má předkupní právo. Podle schváleného materiálu společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.

ČTK

Nový dálniční most v italském Janově, který nahradí viadukt, jenž se částečně před třemi týdny zřítil, už nebude stavět společnost Autostrade per l’Italia. Firma, která spravuje italskou dálniční síť ale zaplatí veškeré náklady, oznámil dnes italský ministr dopravy Danilo Toninelli.

Ministr řekl, že vláda je jednotná v tom, že rekonstrukce nemůže být svěřena někomu, kdo ručil za to, že původní Morandiho most je v dobrém stavu. “Bylo by to bláznovství a neúctivé vůči obětem,” řekl podle agentury AFP Toninelli. Neštěstí nepřežilo 43 lidí.

Zodpovědnost za pád mostu je předmětem vyšetřování. Italská vláda ale obviňuje provozovatele komunikace, že nedostatečně investoval do údržby. Kabinet plánuje zadat novou stavbu společnosti Fincatieri, kterou má pod kontrolou stát.

Výkonná rada společnosti Autostrade per l’Italia už vyčlenila 500 milionů eur (12,9 miliardy Kč) určených na stavbu, odškodnění pozůstalých a lidí, kteří kvůli zřícení konstrukce přišli o střechu nad hlavou. Torzo nynější stavby by se mělo začít bourat už během září. Nový most by mohl být vybudován do roka.

ČTK

Projektanti v Česku letos očekávají ve svém oboru meziroční růst o 7,7 procenta, optimističtější jsou společnosti zaměřené na inženýrské stavby. V příštím roce projektanti počítají s poklesem tempa růstu na 4,9 procenta. Zakázky mají v průměru na deset měsíců dopředu. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky dnes prezentovala na konferenci projektových firem.

“Již od začátku roku to vypadá, že letošní rok by mohl být po delší době rekordním, co se týká objemu tržeb. Pro firmu a její zaměstnance je to na jednu stranu pochopitelně příznivé, dostatečné finanční zázemí umožní dát zaměstnancům adekvátní platové ohodnocení. Na druhou stranu je nutno ještě více hlídat a také udržovat kvalitu projektových prací,” uvedl výrobní ředitel Sudop Praha Ivan Pomykáček.

Projektové společnosti zaměřené na inženýrské stavby, tedy hlavně dopravní infrastrukturu, očekávají letos růst sektoru o 8,6 procenta. Firmy zaměřené na pozemní stavitelství počítají s růstem o sedm procent.

Spolu s růstem objemu projektových prací podle ředitelů oslovených firem porostou také tržby. Letos v průměru o 6,8 procenta, v příštím roce o 5,2 procenta. Nárůst ziskovosti zakázek očekává 45 procent firem, pokles předpokládá sedm procent.

Projektové společnosti pracují dlouhodobě na hranici svých možností, aktuálně jsou jejich kapacity vytíženy v průměru na 96 procent. Tři čtvrtiny z nich postrádají samotné projektanty, pětině chybí vedoucí projektů. Meziročně letos zvýšilo svým pracovníkům mzdy 82 procent projektových firem, v průměru o necelou desetinu.

ČTK

Brněnští zastupitelé dnes schválili takzvanou akcionářskou zápůjčku 350 milionů korun pro Veletrhy Brno, které jsou ve vlastnictví města. V letech 2019 a 2020 s chystají stavět nový pavilon D a modernizovat pavilon C za půl miliardy korun. Zbylou část peněz si výstavní společnost zajistí z vlastních zdrojů.

Nový pavilon je podle mluvčího Veletrhů Jiřího Smetany potřeba kvůli nedostatku krytých výstavních ploch pro pořádání největších veletržních akcí, jimiž jsou Mezinárodní strojírenských veletrh a veletrh zemědělské techniky Techagro. Společnost kvůli tomu tratí desítky milionů korun. Zároveň bude multifunkční a bude v něm možné pořádat kulturní či společenské akce, kterým bude moct přihlížet 2500 až 5000 lidí.

Pavilon bude mít označení D a bude navazovat na současný a památkově chráněný pavilon C, který se má proměnit na zázemí pro návštěvníky akcí právě v pavilonu D.

Vedení města zápůjčku odůvodňuje tím, že je výhodná pro obě strany. Město na finančním trhu nenajde lepší zhodnocení peněz a naopak Veletrhy se dostanou levně k penězům. Navržený úrok je 1,8 procenta, avšak doporučení je, aby se vzhledem k měnící se situaci na finančním trhu úroková míra fixovala až při přípravě smlouvy. Veletrhy by měly splácet v letech 2020 až 2024.

Veletrhy jsou v dobré finanční kondici, loni vytvořily zisk 60 milionů korun, letos by to mělo být přes 100 milionů korun. Dosud splácejí úvěr, který si vzaly na stavbu nového a již řadu let funkčního pavilonu, poslední splátku mají zaplatit v roce 2022.

ČTK

Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město uzavřely memorandum o výměně informací ohledně lidí, kteří krátkodobě pronajímají byty přes službu Airbnb a další internetové platformy. Finanční správě se podle zjištění Hospodářských novin podařilo získat informace o ubytovatelích, na základě kterých hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony. “Předpokládáme, že nám ředitelství informace předá v září nebo v říjnu. Poskytovatele ubytování následně vyzveme k přihlášení se k místnímu a lázeňskému poplatku, tím s nimi začne řízení,” sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Finanční správa nesdělila, kde k informacím o nabízených bytech přišla.

Praha zároveň tlačí na novelu zákona, která by zahrnovala například omezení doby, po kterou by bylo možné byt ročně krátkodobě pronajímat. Podle politiků je potřeba podobné služby regulovat, protože podporují spekulace s byty, ruší komunitní život a lákají do centra města hlavně turisty, kteří jsou v Praze jenom kvůli pití alkoholu a zábavě. Návrh novely je nyní v připomínkovacím řízení, dá se tak očekávat jeho projednání po letních parlamentních prázdninách.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb podle společnosti loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu. Tradičně nejsilnější je Praha, v mimopražských regionech se nicméně zájem zvýšil o 108 %. Hosté se ubytovali u zhruba 11 000 hostitelů.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009, společnost vznikla v srpnu 2008. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu další podobné služby jako například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Stavební společnost PSJ sídlící v Jihlavě je v insolvenčním řízení. O jeho zahájení rozhodl Krajský soud v Brně na návrh věřitel z Ukrajiny, který tvrdí, že mu PSJ od března dluží 200 000 korun a že má i další věřitele. Vyplývá to z údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Ve vyjádření pro ČTK společnost PSJ uvedla, že taková pohledávka neexistuje. Případné věřitele PSJ soud vyzval, aby podali přihlášku pohledávky.

Firma PSJ vznikla v roce 1990 a se svým holdingovým uskupením firem se postupně zařadila k největším stavebním skupinám ve střední Evropě. Nedávno prodala svou firmu Alpine Bau CZ zaměřenou na stavby v dopravní infrastruktuře společnosti PORR. Celkové konsolidované výnosy skupiny PSJ Holding za rok 2017 byly podle středeční tiskové zprávy 7,1 mld. Kč.

ČTK

Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku i ve 2. čtvrtletí rostly, tempo zdražování se ale zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.

Tempo meziročního růstu cen zpomalilo na 7 % z 11,7 % v prvním čtvrtletí. Více zdražily starší nemovitosti než novostavby. Bydlení na Slovensku podle tamního statistického úřadu zdražuje nepřetržitě od začátku roku 2014 a oproti roku 2010 jsou ceny vyšší o čtvrtinu.

Z údajů centrální banky (NBS) vyplývá, že průměrná cena metru čtverečního v bytech a domech na Slovensku dosáhla ve 2. čtvrtletí 1 431 eur (36 850 Kč). Byla tak nejvyšší od konce roku 2008. Ke zdražení bydlení na Slovensku došlo v době nízkých úrokových sazeb a růstu poskytnutých úvěrů bankami. NBS od léta zavedla další zpřísnění pravidel poskytování půjček, jehož cílem je zamezit výraznému zadlužení lidí v porovnání s jejich příjmy.

ČTK

Podíl pěti největších developerů na pražském bytovém trhu v prvním pololetí meziročně vzrostl o 3,8 procentního bodu na 44,5 %. Stejně jako v prvním čtvrtletí největší podíl měl Central Group, po němž následovaly FINEP a Skanska Reality.

Postavení v nejlepší desítce v porovnání s koncem března udržely také firmy YIT Stavo, Vivus, AFI a Horizon. Nově v ní jsou Crestyl, Pražská správa nemovitostí a Avestus. Pozici naopak ztratily Rezidence Veselská, Exafin a Metrostav Development.

V prvním pololetí developeři v hlavním městě prodali 2 750 nových bytů s vydaným územním rozhodnutím, meziročně o 3,5 % méně. Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4 350. V polovině roku 2015 jich bylo 7000.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci letošního prvního pololetí meziročně vzrostla o 24 % na 94 000 Kč za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze téměř o 70 %. Podle odhadu developerů také letos počet nových prodaných bytů v Praze klesne, prodejní ceny se dostanou k hodnotě 100 000 Kč za metr čtvereční. Nabídka by se postupně měla rozšiřovat na 5 000 bytů na konci roku.

Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší.

 

 

Praha: prodej bytových novostaveb

(podle jednotlivých prodejců, konec 1. pololetí 2018)

Pořadí Společnost Počet Podíl na trhu (pct) 1. Central Group 467 17,0 2. FINEP 298 10,8 3. Skanska Reality 187 6,8 4. Crestyl 136 5,0 5. YIT Stavo 135 4,9 6. Vivus 133 4,8 7. AFI 94 3,4 8. Pražská správa nemovitostí 83 3,0 9. Avestus 72 2,6 10. Horizon 72 2,6

Pramen: statistiky sdružení Central Group, Skanska Reality, Trigema. Za prodaný byt se podle nich považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50 000 Kč.

SF/pb