E15: Skupina DRFG koupila od CPI dva obchodní parky

Investiční skupina DRFG podnikatele Davida Rusňáka koupila od CPI Property Group Radovana Vítka dva obchodní parky, jeden v Českém Těšíně a druhý v Trutnově. Cena transakce byla podle deníku E15 téměř miliarda korun. Mezi nájemníky parků patří obchodní řetězce Tesco, Penny nebo hobbymarket OBI.

Rozloha obou obchodních parků je 35 000 metrů čtverečních. “Zaměřujeme se na retailové parky mimo Prahu. Z našeho hlediska jsou zajímavější,” uvedl obchodní ředitel DRFG Real Estate Josef Musil. Firma podle deníku po této transakci spravuje realitní portfolio s rozlohou zhruba 110 000 metrů čtverečních, jehož hodnota přesahuje čtyři miliardy korun.

Skupina DRFG letos hodlá nakoupit nemovitosti za zhruba 2,5 mld. Kč. Na spadnutí jsou podle Musila investice za další přibližně miliardu korun. “Aktivně tedy na trhu hledáme umístění pro dalších 500 až 600 milionů korun,” řekl. Reality představují největší část portfolia DRFG. Podle webu firmy spravuje DRFG Real Estate víc než 20 obchodních parků, center a jednotlivých obchodních objektů. Má také budovu polikliniky ve Vyškově, areál výrobních, skladových a administrativních prostor v pražské Hostivaři nebo budovu s obchody a kancelářemi na náměstí Svobody v centru Brna.

ČTK

 

M&M Holding expanduje

Realitní kancelář M&M Reality, která má celkem 185 poboček, prodala v loňském roce 24 tisíc nemovitostí v hodnotě 32,7 mld. Kč a její tržby činily 878 mil. Kč.  Firma tak potvrdila svou pozici lídra na tuzemském realitním trhu. Tržby celého holdingu, pod který tato největší realitní kancelář v zemi spadá, činily více než 1,7 mld. Kč, což znamená nárůst o bezmála 60 %. Například firma M&M Finance, která se specializuje na zajišťování hypotečních úvěrů a všech typů pojištění, zprostředkovala v loňském roce hypotéky v hodnotě 14,5 mld. Kč a také více než 10 tisíc pojistných smluv. Další dceřiná společnost, M&M Development, spustila v loňském roce projekt s názvem „Obnova bytového fondu v ČR“, jehož náplní jsou rekonstrukce bytů, rodinných a nájemních domů. Firma už realizovala 800 rekonstrukcí.

SF/pb

Hochtiefu CZ klesl zisk

Stavební firmě Hochtief CZ loni klesl čistý zisk meziročně o 73 % na 30 mil. Kč, o rok dříve stoupl více než dvojnásobně. Tržby firmě loni vzrostly o procento na 5,14 mld. Kč. “Výsledky nadále reflektovaly dopady vysoce konkurenčního trhu, nízkých odbytových cen u veřejných zakázek a minimálních ziskových marží z minulých let. Tento časový přesah je pro stavebnictví typický, neboť soutěžení a realizace projektů zpravidla trvají řadu měsíců i let a současné výsledky kopírují situaci v minulých obdobích,” uvedl člen představenstva Hochtief CZ Jörg Mathew. Mezi větší projekty, které firma loni zahájila, patří například rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze, modernizace letiště v Českých Budějovicích nebo výstavba části dálnice D3 u slovenské Čadce, kterou prováděla dceřiná společnost Hochtief SK.

Podle výše tržeb byl lídrem tuzemského stavebního trhu loni Metrostav, meziročně mu tržby vzrostly o 11,4 % na 19,6 mld. Kč.

ČTK

Změna občanského zákoníku kvůli Airbnb?

Pražský radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) chce navrhnout novelu občanského zákoníku, která by usnadnila majitelům bytů bránit se proti využívání jednotek ke krátkodobým pronájmům přes servery typu Airbnb. Nyní mohou majitelé tyto pronájmy odmítnout jen v případě, že se na tom shodnou všichni vlastníci bytových jednotek v daném domě. To je obtížné, podle radního by se tak laťka měla snížit na 60 procent %, případně i méně.

Podle údajů od Airbnb je v Praze pronajímáno přes 7 200 bytů, z toho odhadem 3 000 až 5 000 v Praze 1. Nejvíce návštěvníků pochází z Německa a USA. Radnice Prahy 1 do května evidovala za letošní rok 250 stížností na pronajímání bytů. Je to o dvě stovky více než za celý loňský rok. Město zároveň přichází podle odhadů ročně zhruba o 120 mil. Kč na neuhrazených ubytovacích poplatcích z krátkodobého ubytování. Většina poskytovatelů bytů se k jejich placení nehlásí. Podle Procházky mezi majitelem bytu a ubytovaným často stojí i několik prostředníků.

ČTK

Praha 4 má nový atletický stadion

V areálu BB Centra na Praze 4 vyrostl nový atletický stadion, za projektem stojí developerská společnost Passerinvest Group. Stadion, který nahradil původní nevyužívané asfaltové hřiště, disponuje běžeckým oválem, sprinterskými rovinkami, doskočištěm pro skok daleký a skok do výšky či hřištěm pro florbal. Využívat ho budou moci nejen děti z nedalekých mateřských, základních a středních škol, ale i široká veřejnost. Zpřístupněn bude všem pomocí vstupní karty za symbolický roční poplatek, kartu lze získat prostřednictvím BB Centrum Klubu.

„Aktivní přístup k životu je důležitý pro osobní rozvoj nejen u dětí, ale i u dospělých. Proto jsme vybudovali tento atletický stadion, který má sloužit k rozkvětu sportovního života nejen zde, ale na celé Praze 4. Já sám jsem se dlouhá léta věnoval aktivně fotbalu a sport mě provází po celý život,“ řekl Radim Passer, generální ředitel investora. Slavnostním otevřením atletického stadionu provázel olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle.

SF/tk

Prodejní ceny bytů vzrostly o 16 %

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech podle statistik společnosti Deloitte na konci prvního čtvrtletí vzrostly meziročně v průměru o 15,9 % na 56 200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (76 500 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (14 700 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily téměř o čtvrtinu. Deloitte prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Celkem se v developerských projektech, cihlových i panelových domech v prvním čtvrtletí prodalo zhruba 6 300 bytů za 23,9 mld. Kč. Hodnota se meziročně zvýšila téměř o pětinu, počet klesl o 4,5 %. Ceny bytů v developerských projektech vzrostly meziročně v průměru o 17,7 % na 68 200 korun za metr čtvereční. Na celkovém objemu prodejů se v prvním čtvrtletí zhruba ze dvou třetin podílela Praha, kde se prodaly byty za více než 16 mld. Kč. Byty se zde prodávaly nejdráž (76 500 Kč za metr čtvereční), následují Brno (54 200 Kč), Středočeský kraj (43 500 Kč) a Hradec Králové (39 200 Kč).

Ceny prodaných bytů

(za prvním čtvrtletí roku 2018, v Kč/m2)

Město Cena Meziroční změna (v %) Praha 76.500 19,2 Středočeský 43.500 15,1 České Budějovice 37.500 17,9 Plzeň 39.200 12,3 Karlovy Vary 23.600 5,8 Ústí nad Labem 14.700 23,5 Liberec 32.600 18,5 Hradec Králové 39.200 7,1 Pardubice 36.800 7,0 Jihlava 33.100 19,1 Olomouc 37.400 11,6 Brno 54.200 10,2 Ostrava 25.300 36,0 Zlín 31.800 11,6

Zdroj: Deloitte

ČTK

 

Místo břevnovského mrakodrapu vyrostou bytové domy

Místo takzvaného břevnovského mrakodrapu v Radimově ulici a na sousedních pozemcích v Praze 6 vyrostou tři samostatné bytové domy. Pozemky u potoka Brusnice kolem sto let starého břevnovského mrakodrapu prodala městská část společnosti Geosan Kappa v roce 2008 za 70 mil. Kč. Původní záměr počítal se zachováním mrakodrapu, budova je však ve špatném stavu. V nových budovách budou patra vyčleněná pro občanskou vybavenost a několik bytů dostane městská část. Společnost Rezidence Radimova plánuje také upravit park a opravit špitální kapli. Poté park i kapli převede společnost na městskou část.

ČTK

Finále soutěže na novou centrálu ČS

Nová centrála České spořitelny na Smíchově se bude stavět podle jednoho ze tří návrhů, které se dostaly do finále architektonické soutěže. Mezi finalisty jsou projekty od rakousko-české architektonické kanceláře Baumschlager Eberle Architekten/Pavel Hnilička architekti, švédské Tham Videgard Arkitekter a německé Kleihues + Kleihues. O tom, který z návrhů bude realizován, se rozhodne na přelomu léta a podzimu. Do soutěže, kterou spořitelna vyhlásila loni v září a která je dvoukolová, se přihlásilo 166 architektonických studií.

Centrála České spořitelny v jižní části projektu Smíchov City se začne stavět v roce 2021 a hotova má být o dva roky později. Sídlo spořitelny má mít podobu kampusu, jehož součástí budou vedle administrativních prostor služby využívané zaměstnanci banky a veřejností.

ČTK

Best of Realty vstupuje do 20. ročníku

Do svého jubilejního 20. ročníku vstupuje soutěž „Best of Realty – Nejlepší z realit“. O nominaci na titul se až do 4. září 2018 mohou ucházet stavby dokončené a zkolaudované na území České republiky po 1. lednu 2017. Výsledky budou vyhlášeny na slavnostním večeru, který proběhne ve středu 14. listopadu 2018 v Kongresovém centru České národní banky v Praze 1.

„Soutěž, jejíž první ročník se konal v roce 1999, oceňuje výjimečné nemovitosti realizované na území České republiky – od novostaveb až po rekonstrukce. Za uplynulých devatenáct let figuruje v defilé nominovaných téměř sedm set projektů z celé České republiky. Mezi vítězi najdeme stavby, které se v průběhu času již staly ikonami. Za všechny můžeme jmenovat například Tančící dům, The Park, BB Centrum, River City Prague, Main Point Karlín, Hergetovu cihelnu, Forum Karlín či Multifunkční aulu Gong Dolní Vítkovice,“ přibližuje úspěšné projekty uplynulých Jana Hrabětová, ředitelka soutěže.

Uchazeči o titul „Best of Realty – Nejlepší z realit 2018“ v příslušné kategorii musí organizátorovi soutěže nejpozději 4. září 2018 zaslat elektronickou přihlášku – vyplněný nominační formulář (www.bestofrealty.cz) spolu s fotografiemi exteriéru a interiéru projektu. Aby projekt mohl být do soutěže přihlášen, musí splňovat několik základních podmínek. Musí být v pravém slova smyslu „dán na trh“. To znamená, že nejméně z 50 procent musí být určen k pronájmu či k prodeji; vlastník tedy může využívat maximálně jeho polovinu. Projekt musí být dokončen po 1. lednu 2017, přičemž nesmí být nominován již v předchozím ročníku soutěže. Vzhledem k tomu, že stavby ucházející se o titul by podle regulí měly být šetrné k životnímu prostředí, požaduje organizátor soutěže doložit jako součást přihlášky také průkaz energetické náročnosti budovy.

SF/pb

V Invest začíná s výstavbou Jinonického dvora

Developerská společnost V Invest začala v rámci přípravy projektu Jinonický dvůr s archeologickým výzkumem na dvoře Jinonického zámečku, který je chráněnou kulturní památkou ze 17. století. Současně s archeologickým výzkumem v historické části Jinonického zámečku začne v červenci v těsném sousedství hlavní budovy výstavba 7 velkorysých řadových rodinných domů a dvou velkoplošných bytů. Ještě před začátkem výstavby první fáze projektu Jinonický dvůr je prodána již třetina domů a bytů připravovaných v rámci první fáze projektu.

Nová výstavba citlivě dotváří historický genius loci tohoto výjimečného místa a současně s rekonstrukcí hlavní budovy Jinonického zámečku obnoví historické prostorové uspořádání nejstaršího místa pražských Jinonic. „Na místě připravované první fáze se dříve nacházela hospodářská budova uzavírající horní dvůr Jinonického zámečku. Nová výstavba tak svým tvaroslovím navazuje na hlavní budovu a zároveň rekonstruuje zámeček v jeho původním půdorysu. Díky tomu může celý objekt a jeho vnitřní prostor vyniknout ve své původní kráse,“ říká architekt Michal Šourek ze studia MS Architekti, které stojí za návrhem obnovy Jinonického zámečku.

„Ve druhé etapě, se kterou plánujeme v návaznosti na ukončení archeologického průzkumu začít na podzim tohoto roku, dojde také k obnově samotného Jinonického zámečku a dolního dvora, kde citlivě obnovíme zchátralé historické prvky. Opravy se tak dočká historická kašna, sluneční hodiny či nástěnné fresky a vstupní brána,“ dodává Jaroslav Vondřička, šéf V Investu s tím, že v rámci druhé etapy vzniknou další výjimečné byty s dispozicemi 1+kk až 5+kk ve velikosti od 55 m2 do 130 m2 a také reprezentativní kancelářské prostory. Byty ve druhé etapě, jejíž prodej bude zahájen na konci června, jsou určeny především zájemcům o výjimečné bydlení – každý byt bude originálem a žádné dva byty v areálu Jinonického zámečku nebudou stejné..

V blízkosti Jinonického zámečku se nachází veškerá občanská vybavenost, od školek, škol a obchodů přes poštu či polikliniku až po řadu možností volnočasových aktivit. V docházkové vzdálenosti je také oblíbená přírodní rezervace Prokopské údolí nebo Přírodní park Košíře-Motol.

SF/pb

ČS nemovitostní fond koupil Metronom BC

Skupina HB Reavis, která na Slovensku patří k největším developerům a podniká i v Česku, prodala kancelářskou budovu Metronom Business Center v pražských Butovicích. Za 2,3 mld. Kč ji získal ČS nemovitostní fond, který spravuje REICO investiční společnost České spořitelny. Prvděpodobně jde o největší letošní kancelářskou transakci v Česku.

Společnost desetipatrovou budovu o rozloze téměř 34 000 metrů čtverečních dokončila v roce 2015. Metronom se nachází u stanice metra Nové Butovice a tvoří ho tři propojené budovy, které v horních patrech doplňují terasy. Většinovým nájemcem budovy je německá softwarová společnost SAP, pro kterou je to zároveň hlavní sídlo v České republice. Dalšími významnými nájemci jsou firmy BMW a AbbVie.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis působí vedle Česka a Slovenska v Polsku, Maďarsku, Německu, Velké Británii a Turecku. Byla založena v roce 1993, vlastníkem je slovenský miliardář Ivan Chrenko. Společnost vlastní například soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze. Ministerstvo kultury loni v listopadu rozhodlo, že tyto budovy nejsou kulturní památkou a firma je může zbourat.

ČTK

HN: Passerinvest prodává Nová Karolina Park

Za zhruba dvě miliardy korun chce společnost Passerinvest prodat kancelářskou budovu Nová Karolina Park v Ostravě. Uvedl to deník Hospodářské noviny na základě vyjádření majitele celé skupiny Radima Passera. Prodej budovy je podle deníku teprve v začátcích, majitel chce oslovit možné kupce ve výběrovém řízení. Budova má šest pater s 24 600 metry čtverečních kanceláří, 3700 metry čtverečních obchodů a 280 parkovacími místy, objekt je z 85 % pronajat.

Již dříve byl oznámen chystaný prodej vedlejší budovy komplexu Nová Karolina, obchodního centra Forum Nová Karolina, patřící britské firmě Meyer Bergman,  kanadskému fondu Healthcare of Ontario Pension Plan. Cenu centra o rozloze 58 000 metrů čtverečních majitelé odhadují asi na 6,6 mld. Kč.

ČTK

Vyroste v Praze Rudolfinum 21. století?

V Praze se žádná ryze koncertní síň nepostavila už přes sto let. Obecní dům byl otevřen v roce 1912, Rudolfinum dokonce už na počátku roku 1885. Tyto historické sály však neodpovídají požadavkům 21. století, navíc nevyhovují ani svou nízkou kapacitou (oba mají méně než 1 200 míst). Nový koncertní dům by se stal logickým doplněním těchto historických sálů a rozšířil by tak kulturní nabídku hlavního města, jak uvádí Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).

„Praha nemůže a nesmí ustrnout. Malinko vybočíme z průměru a už si myslíme, že jsme světoví. Nepracujeme na úkolech, které jsou tak říkajíc pro rozkvět vlasti, když to řeknu slovníkem 19. století. Kulturní vyspělost se dá poznat právě na takovýchto úkolech,“ říká architekt Josef Pleskot, člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Šéf Central Group Dušan Kunovský k tomu dodává: „Praha se musí profilovat jako dynamická kulturní metropole, nikoliv jen jako historické město proslulé levnou pivní turistikou. V hudbě máme skvělou tradici a není důvod, proč bychom nemohli mít podobně unikátní kulturní stavbu jako třeba Hamburk, jehož Labská filharmonie přitáhla pozornost celého světa.“

Při otázce na moderní stavbu v Praze se většině asi vybaví Tančící dům. Ten je však soukromou investicí. V zahraničí je běžné, že nositelem velké architektury je veřejná budova typu národní knihovny, muzea nebo koncertního sálu. A taková nová stavba se v Praze roky neobjevila.

Podle ankety SAR, které se zúčastnilo přes tisíc Pražanů, jsou více než dvě třetiny obyvatel novému sálu nakloněny. Ideálním místem se jim jeví prostor kolem stanice metra linky C Vltavská, čímž by se tato spíše zanedbaná lokalita nepochybně výrazně zkultivovala.

Zaslouží si podle Vás Praha velkou moderní koncertní budovu?

Institut plánování a rozvoje města Prahy již nechal vypracovat územní studii, která měla zjistit, zda se filharmonická budova do prostoru Vltavské vešla, a to s pozitivním výsledkem. Nyní proto radnice zadala studii proveditelnosti, která přiblíží další parametry záměru.

SF/tk

Českou ekonomiku táhnou investice i spotřeba

České republice se ekonomicky daří, v Evropě stále patří mezi země s nadprůměrným růstem. Vývoji HDP pomáhá domácí spotřeba stejně jako investice.  V 1. čtvrtletí se HDP v ČR zvýšil meziročně o 4,4 %.

Pro české hospodářství je tradičně jedním z klíčových pilířů zpracovatelský průmysl, největší vliv má pak automobilový průmysl a přidružené obory. Zpomalení produkce automobilového průmyslu se projevilo na vývoji celého odvětví. V 1. čtvrtletí vzrostl průmysl meziročně o 4,0 %, když na konci minulého roku dosahoval necelých 8 %. Výrobci automobilů přispěli k růstu celého odvětví nejméně od poloviny roku 2013, kdy se ekonomika vymaňovala z recese. Naopak dobrá zpráva je, že příznivé výsledky má strojírenství, ale také farmacie či výroba oděvů. Růst průmyslu je tak rovnoměrněji rozdělen do více odvětví, které jsou na sobě méně závislá. Lepší celkový výsledek tlumila těžba a dobývání, společně s energetikou.

„Trh práce překonává jeden rekord za druhým. Růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí o 8,6 % byl nejvyšší za posledních deset let. Pro firmy to ovšem už tak dobrá zpráva není, zejména průmyslové podniky začíná nedostatek zaměstnanců brzdit v jejich dalším rozvoji,“ říká Marek Rojíček z ČSÚ. V rámci Evropské unie máme nejnižší míru nezaměstnanosti nepřetržitě od začátku roku 2016.

Inflace se celý loňský rok pohybovala nad 2 %. V 1. čtvrtletí 2018 byl meziroční růst spotřebitelských cen 1,9 %. Nejvíce k tomu přispěly vyšší náklady na bydlení a ceny potravin. V minulých letech náklady na bydlení rostly jen mírně, nyní se projevil růst nájemného a cen energií. Stejně tak se zvyšují ceny nemovitostí. Zejména v Praze poptávka po bydlení, společně s nízkou úrovní bytové výstavby v hlavním městě, vytáhly ceny nemovitostí vysoko. Ve 2. čtvrtletí 2017 rostly ceny starších bytů meziročně téměř 20% tempem, na začátku letošního roku jsme zaznamenali oslabení tohoto růstu. Nabídkové ceny bytů se v 1. čtvrtletí 2018 drží na vysoké úrovni růstu (12,8 % v ČR, 15,1 % v Praze), podle údajů ČSÚ ale již dále nezrychlují.

SF/pb

Praha: zastupitelé projednali změny územního plánu

Pražští zastupitelé schválili několik celoměstsky významných změn územního plánu. Mezi nimi je například změna v okolí Masarykova nádraží, v Košířích, v Chitussiho ulici v Praze 6 nebo v Ruzyni. Proti některým změnám protestovali zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a komunisté. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která materiály zastupitelům předložila, se do diskuse zastupitelů zapojovala sporadicky.

Zřejmě nejvíce se zastupitelé přeli u změn souvisejících s Masarykovým nádražím, kde předložený dokument počítal se sjednocením funkce území, protože funkce byly v minulosti roztříštěny. Podle zástupců Trojkoalice ale změna znamená navýšení zástavby, kterou tam plánuje společnost Penta. Ve vášnivé diskusi pak dokonce zastupitel Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice) označil Krnáčovou za “agentku Penty”.

Dlouhou diskusi vyvolala i změna plánovaná v Chitussiho ulici. Tam chce stavět vilové domy společnost Nebeský Klid, jejímž jediným akcionářem je Penta. Nyní jsou na pozemku dvě léčebny dlouhodobě nemocných (LDN), jedna městská a druhá soukromá. Dohromady mají asi 200 lůžek. “Nejde o to, že by ta vilová čtvrť nemohla vzniknout, ale není jasné, jak se investor bude podílet na stěhování. Hrozí i to, že nenávratně zmizí těch 100 lůžek v soukromé LDN,” řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).

Schválena byla rovněž změna v Košířích, při které má být místní zeleň změněna na pozemek využitelný k výstavbě domů. Pozemek je součástí chráněného přírodního celku Košíře-Motol. Spory vyvolala také změna v Komořanech, kde investor požadoval navýšit tzv. koeficienty výstavby, které umožňují postavit vyšší domy.

Zastupitelé projednávali také změny, které už jednou zamítli. Byl to případ zamýšlené výstavby v Evropské ulici v Ruzyni. Proti němu protestovali na jednání také tamní obyvatelé. Části zastupitelů a lidem se nelíbila zejména výška plánované budovy. Tuto změnu nakonec zastupitelé neschválili. Na programu jednání byla i změna týkající se louky Šabatka v Komořanech. Proti výstavbě tam dlouhodobě protestují místní. Proti schválení změny se postavila Trojkoalice a Piráti. “Změnu již dvakrát zrušil soud. Tady je to celkem jednoduché, když soud řekl, že je nezákonná, tak má být zrušena,” řekl poslanec a donedávna zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který má z pozice poslance právo promluvit. Projednávání změny zastupitelé nakonec přerušili do září.

ČTK

Hradec Králové má námitky ke stavbě D11

Město Hradec Králové vzneslo námitky do řízení na vydání stavebního povolení pro úsek dálnice D11 mezi nynějším koncem dálnice a Předměřicemi nad Labem. Město žádá více protihlukových opatření a postavení dalších obslužných komunikací pro místní zemědělce. Před hlukem chce město více chránit lidi ze čtvrti Svobodné Dvory. “Stavbu dálnice však město brzdit nechce,” řekl dnes mluvčí radnice Petr Vinklář.

Stavební řízení na úsek D11 Hradec Králové – Předměřice nad Labem se opakuje kvůli námitce hnutí Děti Země. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odhadovalo, že by mohlo mít pravomocné stavební povolení v srpnu. Stavební povolení vydává ministerstvo dopravy. Na navazující úsek Předměřice nad Labem – Smiřice silničáři pravomocné stavební povolení již mají a úsek Smiřice – Jaroměř už ŘSD začalo v dubnu stavět.

Dálnice D11 z Prahy na polské hranice se začala stavět v roce 1978 a zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových necelých 91 kilometrů. Od loňského srpna dálnice končí na okraji Hradce Králové sjezdem do městské části Kukleny. V Královci u Trutnova se má D11 napojit na budovanou polskou silnici S3.

ČTK

Sněmovna schválila úpravy vzniku SVJ

Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. Novelu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina. Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Obecná povinnost založit společenství vlastníků jednotek při poklesu podílu bytového družstva na společných částech pod polovinu se podle schváleného pozměňovacího návrhu zpravodaje Martina Kupky (ODS) nebude vztahovat na případy, kdy družstva dosud splácejí úvěry na opravy nebo modernizace společných částí domů. Bude se čekat do splacení půjčky, případně do poklesu družstevního podílu na čtvrtinu.

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

ČTK

PPF zveřejnila účetní uzávěrku

Skupina PPF prodala letos v březnu za 46 mil. eur (zhruba 1,2 mld. Kč) kancelářský projekt Wilhelminaplein v nizozemském Rotterdamu. Skupina to uvedla v účetní závěrce za rok 2017, kterou zveřejnila na svém webu. Komplex o rozloze 16 200 metrů čtverečních koupila v roce 2014 PPF za 28,5 mil. Eur. Dnes PPF Real Estate v Nizozemsku vlastní osm kancelářských budov a jedno nákupní centrum.

Z účetní závěrky vyplývají také sumy, které PPF zaplatila při některých dříve zveřejněných letošních realitních nákupech. Cena dubnové transakce, ve které PPF získala spolu s americkou realitní společností Hines další věž kancelářského komplexu Metropolis v Moskvě, byla přibližně 22 mil. Eur. Rovněž v dubnu PPF získala stoprocentní podíl v londýnské kancelářské budově Westferry Circus, předpokládaná cena za akcie vlastníka budovy a splacení úvěrů je 122 mil. eur.

Společnost PPF Real Estate Holding B. V. byla založena v roce 2010 a je součástí skupiny PPF. Vedle České republiky, Nizozemska, Ruska a Velké Británie vlastní nemovitosti také v Německu, Rumunsku a na Ukrajině. Čistý zisk firmy loni stoupl na 76 mil. eur ze 44 milionů o rok dřív.

Skupina PPF, kterou ovládá Petr Kellner, investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb přes telekomunikace, pojišťovnictví, nemovitosti, zemědělství až po biotechnologie. Působí v Evropě, Rusku, Asii a USA. Skupině loni klesl čistý zisk o 9,1 miliardy na 16,5 mld. Kč.

ČTK

Nabídka kanceláří v Praze letos vzroste o 5,5 %

Podle ankety společnosti CEEC Research mezi developerskými firmami nabídka kancelářských ploch letos v Praze meziročně vzroste o 5,5 procenta nájemné v nich se zvýší o téměř 5 %. Nejatraktivnějšími oblastmi pro kanceláře jsou Praha 5 a Praha 8.

“Na trhu lze pozorovat pozvolný růst nájmů a pokles nájemních pobídek. Řada nájemců preferuje moderní prostory jako jeden z klíčových nástrojů ke spokojenosti zaměstnanců před úsporou nájmu,” říká partner poradenské společnosti KPMG Pavel Kliment. Podle studie sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum v prvním čtvrtletí nejvyšší nájemné v centru města vzrostlo na 20 až 21,50 eura za metr čtvereční měsíčně, ve vnitřním městě na 15 až 16,50 eura a ve vnějším městě zůstalo na 13,50 až 15 eur.  Tři čtvrtiny firem, které si pronajímají kancelářské prostory, jsou podle developerů ochotny si připlatit za zlepšení podmínek pro své zaměstnance. Za nejdůležitější developeři označili dopravní dostupnost, občanskou vybavenost v blízkosti kanceláří a dostatek pracovních míst.

SF/pb

CTP chce stavět nájemní haly ve Stříbře

Nizozemská developerská skupina CTP Invest, která nedávno koupila českou pobočku britské firmy Waystone CZ, chce zastavět bývalá kasárna ve Stříbře nájemními výrobními a skladovacími halami a byty. Firma zatím nemá konkrétního nájemce.

Stříbro podepsalo s Waystone v únoru 2009 kontrakt na rozvoj 47hektarových kasáren, která mají velmi dobré napojení na dálnici D5 a mezinárodní silnici Plzeň – Cheb. Jejich úpravy měly skončit do 15 let. Před více než čtyřmi lety tam vstoupil první investor, rakouská firma RSF Elektronik, CTP po převzetí původního vlastníka pozemků může ještě využít 22 hektarů pro průmysl a bydlení. Problémem je, že v regionu už nejsou žádné volné pracovní síly a také pracovní agentury už nemají dostatek lidí.

ČTK