Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze v prvním pololetí meziročně vzrostla o 24 procent na 94.000 korun za metr čtvereční. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí se zvýšila o 6,2 procenta. Počet prodaných bytů se meziročně snížil o 3,5 procenta na 2750. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které dnes zveřejnily na tiskové konferenci.

“Přestože nabídka nových bytů v posledním čtvrtletí mírně rostla, tempo navyšování cen nepolevuje. Cenové stabilizaci by pomohlo, pokud by se podařilo na trh pustit větší počet nových projektů, který by tak zájem o bydlení lépe nasytil. Do doby, než se poptávka více nevyrovná s nabídkou, bude tlak na ceny stále výrazný,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Podle něj bude ještě letos průměrná cena atakovat 100.000 korun za metr čtvereční. Ceny nových bytů se začaly výrazně zvyšovat od konce pololetí roku 2015. Za poslední tři roky vzrostly téměř o 70 procent.

Ve druhém čtvrtletí developeři prodali 1550 bytů. Podle majitele Central Group Dušana Kunovského se poptávka po novém bydlení za poslední tři měsíce téměř vyrovnala situaci z let 2015 a 2016, kdy byl rezidenční trh na vrcholu. “Poptávka je v současnosti i přes rostoucí ceny stále silná. Je to dáno snahou zájemců o hypotéku získat úvěr ještě před zavedením přísnějších doporučení ze strany ČNB, která začnou platit od října. Vyšší prodeje tak očekáváme i ve třetím čtvrtletí, pak ale bude podle všeho následovat pokles,” doplnil Kunovský.

Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4350. Podle Sourala je to způsobeno zejména zahájením prodeje několika větších projektů s více než 100 byty v Praze 5, 8 a 9. Počet nabízených bytů kolísá okolo 4000 od poloviny roku 2016. Před čtyřmi roky ve stejném období dosáhl 7000.

“Nízká nezaměstnanost a zatím ještě relativně dostupné hypoteční financování zvyšuje poptávku po novém bydlení, kterou již řadu let nedokáže trh dostatečně pokrýt. O bydlení v Praze je zájem, roste jak počet jejích obyvatel, tak zájemců z řad investorů. Aby se nabídka nových bytů zvýšila, musela by se jasně nastavit a dodržovat pravidla či změnit zákony, které by urychlily momentálně příliš zdlouhavý proces schvalování nové výstavby,” dodal generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek.

Ve druhém čtvrtletí se v Česku podle Trigemy prodalo 1465 nových bytů, meziročně o 7,6 procenta více. Nejvíce jich bylo v Jihomoravském (360), Plzeňském (330) a Středočeském kraji (290). Nejméně v severních Čechách, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji.

Za prodaný byt se podle statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50.000 korun. Podle údajů konkurenčního Ekospolu, který používá jinou metodiku, klesl počet nových prodaných bytů v hlavním městě téměř o pětinu na 2452. Průměrná cena vzrostla o pětinu na 92.917 korun za metr čtvereční.

Vývoj průměrné ceny za m2 prodaných nových bytů v Praze (včetně DPH):

Období Cena (Kč) 2. čtvrtletí 2013 54.308 3. čtvrtletí 2013 54.401 4. čtvrtletí 2013 54.738 1. čtvrtletí 2014 55.800 2. čtvrtletí 2014 55.500 3. čtvrtletí 2014 55.751 4. čtvrtletí 2014 56.177 1. čtvrtletí 2015 56.178 2. čtvrtletí 2015 55.555 3. čtvrtletí 2015 58.156 4. čtvrtletí 2015 59.885 1. čtvrtletí 2016 60.517 2. čtvrtletí 2016 65.922 3. čtvrtletí 2016 69.517 4. čtvrtletí 2016 71.567 1. čtvrtletí 2017 72.131 2. čtvrtletí 2017 75.791 3. čtvrtletí 2017 83.150 4. čtvrtletí 2017 85.223 1. čtvrtletí 2018 88.552 2. čtvrtletí 2018 94.000

Zdroj: Trigema

ČTK

Ve druhém čtvrtletí bylo v Praze dokončeno celkem 51 500 m² moderních kancelářských prostor, takže celková nabídka kanceláří vzrostla na 3 408 900 m². Největšími nově dokončenými projekty byly Trimaran (18 300 m²) v Praze 4, Dynamica (13 400 m²) v Praze 5 a Rustonka R2 (11 400 m²) v Praze 8.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce na konci pololetí dosáhl 6,9 %, což představuje nárůst o 0,7 procentního bodu ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Celkem bylo v Praze evidováno 236 700 m² volných kanceláří.

Prague Research Forum 2018

Pražský magistrát by měl být aktivnější v řešení bytové situace. Dnes to uvedla na tiskové konferenci náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) a kandidát Zelených na primátora Ondřej Mirovský. Praha by podle nich měla každý rok zahájit stavbu aspoň tisíce městských bytů a opravit a nabídnout lidem další tisícovku těch, které vlastní. Řešit by se podle Zelených měl i problém Airbnb, vztahy města a developerů či bydlení pro seniory. Zelení jsou součástí Trojkoalice, která spolu s ANO a ČSSD poslední čtyři roky v Praze vládne.Rostoucí ceny bytů a nájmů se rýsují jako jedno z hlavních předvolebních témat v metropoli. Podle Mirovského byla chyba, že město většinu bytového fondu prodalo nájemníkům v rámci privatizace. Zelení dávají za příklad Vídeň, kde magistrát vlastní více než čtvrtinu bytového fondu a 78 procent obyvatel žije v nájemním bytě s regulovaným nájmem. V Praze je to 32 procent.

Praha by měla podle Mirovského kombinovat vlastní výstavbu, lepší péči o stávající fond a vyjednávání s developery. Například v Mnichově musí developeři na základě smluv s městem postavit potřebnou infrastrukturu, například školu, a 30 procent bytů odprodat městu, které jej za výhodných podmínek nabídne nájemníkům.

Dalším problémem jsou podle Mirovského krátkodobé pronájmy přes služby typu Airbnb. Zelení by rádi alespoň 5000 bytů, nyní pronajímaných přes Airbnb, do roku 2022 vrátili do režimu rezidenčního bydlení. Mezi další opatření, která strana chce uskutečnit, patří vytvoření cenové mapy nájmů, podpora družstevnictví, dotační program pro opravu prázdných domů v soukromém vlastnictví či podpora seniorského bydlení a bytů pro tělesně postižené.

Gesci bydlení má v současné době na starosti radní Radek Lacko (ANO), který v posledních letech mluví o stavbě nových bytů. Praha jich chce podle něj do tří let vybudovat celkem 1097. Jde o bytové domy na Černém Mostě, v Dolních Počernicích a o přestavbu objektu bývalého hotelu Opatov na Jižním Městě. Projekty vyjdou na zhruba 2,2 miliardy korun, zatím ale žádné byty nevznikly.

Podle Mirovského se Zeleným se zástupci ANO nepodařilo najít shodu ohledně rozvoje bydlení. Zatímco radní Lacko vidí jako řešení spíše výstavbu větších projektů, Zelení by chtěli více vyjednávat s developery a vykupovat byty od nich. Nejde o jedinou otázku, na které se Zelení s ANO a ČSSD neshodují, v minulosti se objevily pře například o dostavbu městského okruhu, zklidnění magistrály nebo změny územního pánu.

Magistrát nyní spravuje téměř 9000 bytů, dalších zhruba 26.000 mají ve správě městské části. Na základě schválených privatizací magistrát ještě počítá s odprodejem zhruba tisícovky bytů. Další už se podle vedení města prodávat nebudou a Praha chce bytový fond rozšiřovat. Podle analýzy KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194.000 bytů, fond tedy od té doby klesl na zhruba 18 procent výchozího stavu.

ČTK

Ve stavebních firmách v Česku pracovalo letos na konci prvního čtvrtletí 360.679 zaměstnanců a živnostníků, meziročně o 0,9 procenta více. V porovnání s prvním čtvrtletím předkrizového roku 2008 se jejich počet snížil zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Za posledních 19 let, kdy ČSÚ tato data eviduje, šlo letos v prvním čtvrtletí o čtvrtý nejnižší počet.

“Vývoj počtu pracovníků ve stavebnictví kopíruje vývoj produkce v tomto odvětví. Téměř nepřetržitý pokles počtu pracovníků do roku 2016 svědčí o krizi v oboru, poznamenaného opatrností soukromých investorů a neschopností státu efektivně řídit infrastrukturní investice. Zvýšení počtu pracovníků v posledních dvou letech znamená naději, že se krizi podaří překonat,” uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je dlouhodobě nižší zaměstnanost v českém stavebnictví způsobena třemi faktory. Prvním je to, že se stavebnictví jako jediný obor české ekonomiky nedokázalo plně vzpamatovat z dopadu světové finanční krize. “Produktivita výroby sice roste pomaleji než třeba v průmyslu, ale přesto je pokles zaměstnanosti částečně přičíst i růstu produktivity v posledních 15 letech. A zatřetí, ve stavebnictví nyní působí více zaměstnanců v rámci šedé, nedeklarované zóny. Zatímco v roce 2008 jich bylo zhruba 31.000, v současnosti je počet takřka dvojnásobný,” doplnil Kovanda.

V dalších čtvrtletích očekává další postupný růst zaměstnanosti ve stavebnictví, který bude těžit z celkové ekonomické prosperity a nutností rychlejšího čerpání evropských dotací.

České stavebnictví postihla krize v roce 2008 mnohem více než většinu ostatních oborů. Od roku 2008 klesalo pět let za sebou. V letech 2014 a 2015 vzrostlo o 7,1 procenta, respektive o 4,3 procenta. Bylo to způsobeno hlavně dočerpáváním evropských dotací z programového období 2007 až 2013. V roce 2016 však kleslo o 5,6 procenta. Loni si připsalo 3,3 procenta. Největší odliv pracovníků nastal mezi lety 2012 a 2013, kdy sektor opustilo zhruba 16.000 lidí. Letos za první čtvrtletí stavební produkce vzrostla v souhrnu o 11,1 procenta.

Průměrná mzda ve stavebnictví na konci prvního čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 25.247 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 16,6 procenta nižší.

Počet pracovníků ve stavebnictví na konci 1. čtvrtletí:

Rok Počet 2000 388.818 2001 382.118 2002 370.030 2003 371.778 2004 377.308 2005 380.475 2006 387.656 2007 396.792 2008 401.311 2009 395.887 2010 393.800 2011 382.148 2012 380.576 2013 364.957 2014 357.390 2015 367.789 2016 354.494 2017 357.499 2018 360.679

Zdroj: ČSÚ

ČTK

Na rozvoj inteligentních dopravních systémů bylo zatím v Česku ze státního programu vynaloženo více než 1,43 miliardy korun. Zásadním bodem programu je projekt C-Roads vytvářející dálnici komunikující s projíždějícími vozidly. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v úterý projedná vláda. Systémy by měly do budoucna zlepšit plynulost i bezpečnost dopravy nebo například předvídat změny počasí.

Hlavní část investic dosud směřovala na rozvoj systému v silniční dopravě. Jedním z největším projektů spojených s C-Roads je stavba inteligentního dopravního systému (C-ITS) na úseku dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Rudnou. Systém by měl řidiče informovat prostřednictvím palubních jednotek zabudovaných v automobilech o situaci v provozu a výrazně tak zvýšit bezpečnost na cestách.

Většina ostatních investic šla do modernizace a rozvoje stávajících telematických systémů podél dopravních komunikací, zkvalitnění kabelových tras nebo na upgrade systémových modulů. Postupnou modernizací prochází také sídlo Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, které zpracovává informace o provozu na silnicích.

Další část investic je určena pro železniční a vodní dopravu. Dosud byly dokončeny například řídicí systémy pro vlakovou dopravu. Z projektů vodní dopravy žádný projekt dokončen nebyl.

Projekty plánované pro další roky jsou zaměřeny na modernizaci dopravních technologií a systémů. Jedním z plánovaných projektů je stavba systému vysokorychlostního vážení vozidel za jízdy (WIM) na dálnicích. Systém bude automaticky zaznamenávat hmotnost a značku projíždějících přetížených vozidel. Do programu dále patří mimo jiné úsekové měření rychlosti na dálnici D1.

K rozšiřování chytrých technologií v dopravě se vláda zavázala před třemi lety, kdy se rozhodla do roku 2020 za tyto technologie utratit více než 17 miliard korun. Část z těchto peněz by měla být financována z evropských dotací.

Do programu je zařazeno celkem 86 projektů, z nichž 14 je dokončeno a dalších 22 je v realizaci.

ČTK

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o deset procent na 99.400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu postupně klesá, v polovině loňského roku byty meziročně zdražily o 22,5 procenta. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů ke konci dubna meziročně vzrostl o 18 procent na 4827. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte.

Na trh přišly v březnu a dubnu především domy ve vnitřní části města a projekty kompletních rekonstrukcí bývalých činžovních domů, zvýšila se tak velikost i cena nových bytů, uvedl analytik Deloitte Petr Hána. Celkem byly v březnu a dubnu uvedeny na trh byty za 7,6 miliardy korun ve 23 projektech.

Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 218.900 korun za metr čtvereční. Nejlevnější je Praha 4 s průměrem 80.000 korun. Meziročně ceny nejvíce vzrostly v Praze 1 (o 30,2 procenta) a v Praze 10 (o 26,6 procenta). Naopak v Praze 6 ceny klesly o 6,4 procenta, v Praze 2 o 1,5 procenta.

Developeři uvedli v březnu a dubnu na trh 945 bytů, meziročně zhruba o desetinu méně. “Vývoj nabídky nových bytů v období jarních měsíců byl zcela rozdílný. Březen potvrzoval zvýšenou nabídku nových bytů z ledna a února, když první kvartál skončil nejlepším výsledkem za posledních pět let. Duben však tento pozitivní vývoj zastavil a s 270 novými byty dodanými na trh byl naopak nejhorším dubnem za posledních pět let,” doplnil Hána.

V březnu a dubnu developeři v Praze prodali 903 nových bytů. Nejvíce patřilo Finepu (158), následují Central Group (139), UBM Bohemia/Crestyl (58), Ekospol (53) a Skanska Reality (43). Průměrný prodaný byt stál 6,44 milionu korun, jeho jednotková cena byla 97.900 korun za metr čtvereční. Jeho velikost činila 64 metrů čtverečních.

Nabídkové ceny nových bytů v březnu a dubnu v jednotlivých pražských částech:

Městská část Průměrná cena za m2 (Kč) Meziroční změna (v pct) Praha 1 218.900 30,2 Praha 2 121.800 -1,5 Praha 3 102.100 6,5 Praha 4 80.000 7,2 Praha 5 107.700 8,0 Praha 6 112.200 -6,4 Praha 7 91.400 5,1 Praha 8 106.900 15,7 Praha 9 82.300 16,6 Praha 10 89.600 26,6

Zdroj: Deloitte

ČTK

České stavebnictví bylo v prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 13,1 procenta v porovnání se zeměmi EU na sedmém místě. Ve srovnání s koncem loňského roku si ČR o 11 příček polepšila. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o 2,5 procenta.

Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Lotyšsku, o více než třetinu. Následovaly Polsko (o 26 procent) a Estonsko (o 21 procent). Osm zemí s nejvyšším meziročním růstem je z bývalého východního bloku. “V zemích bývalého východního bloku roste stavební produkce rychleji než na západě Evropy. Lidé ve východní Evropě bohatnou a stále častěji investují do svého bydlení. Pozitivní vliv na rozvoj stavebnictví má i čerpání evropských dotací,” uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

V pěti zemích unie stavebnictví kleslo. Nejvíce v Rumunsku (o 1,7 procenta), dále ve Francii (o 1,6 procenta) a ve Velké Británii (o 0,6 procenta).

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je český výsledek třeba vidět v kontextu výkonnosti stavebnictví v členských zemích v uplynulých letech. “V Česku byla tato výkonnost velmi slabá, takže tuzemské stavebnictví roste z relativně nízké základny. Teprve letos se výkonnost pohybuje nad průměrem roku 2015. Do jisté míry je to navíc způsobeno příznivými klimatickými podmínkami v zimních a jarních měsících,” uvedl.

V dalších měsících lze podle něj očekávat zlepšování výkonnosti českého stavebnictví, které bude souviset s pokračující prosperitou a nutným aktivnějším čerpáním evropských dotací.

“Činit závěry na základě výsledků prvního čtvrtletí je problematické. Výkony stavebnictví jsou ovlivňovány klimatickými podmínkami, a to víc na severu a východě Evropy, než na jihu a západě. Například v Česku se v prvním kvartálu uskuteční jen kolem 15 procent celoročních stavebních výkonů. To znamená, že výkony ve zbylých čtvrtletích jsou oproti prvnímu skoro dvojnásobné,” dodal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v prvním čtvrtletí roku 2018:

Země Index (v procentech) Lotyšsko 35,9 Polsko 26,0 Estonsko 21,0 Maďarsko 18,8 Litva 18,7 Slovinsko 18,6 Česko 13,1 Slovensko 11,0 Rakousko 8,1 Bulharsko 8,0 Lucembursko 7,0 Dánsko 6,3 Španělsko 6,3 Nizozemsko 5,7 Kypr 5,1 Německo 3,5 Malta 3,4 Belgie 3,3 Švédsko 3,1 Portugalsko 2,4 Chorvatsko 1,7 Finsko 0,2 Itálie -0,2 Řecko -0,5 Velká Británie -0,6 Francie -1,6 Rumunsko -1,7 Irsko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení – příslušnou novelu zákona o ČNB do připomínkového řízení předložilo ministerstvo financí.

Tento návrh již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší Sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak MF předložilo znovu. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností.

ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 %. Takových mohou banky poskytnout jen 15 %.

ČTK

Čas pro zasílání připomínek k Metropolitnímu plánu se krátí. Obyvatelé České republiky a městských částí Prahy mají na jejich odeslání už jen sedm pracovních dní, do 27. července. Do 19. července, tedy necelé tři týdny od chvíle, kdy mohou lidé připomínky zasílat, se jich na pražském magistrátu sešlo přibližně 700. IPR společně s magistrátem očekává drtivou většinu připomínek v posledním týdnu.

Pro přípravu připomínek je připravena také aplikace http://pup.praha.eu/mp, kde je i návod, jak připomínku podat.  Pro ty, kteří plán ještě neviděli, je připraven k nahlédnutí jeho pracovní návrh na internetových stránkách http://plan.iprpraha.cz/.

Podle stavebního zákona musí nový územní plán Prahy začít platit nejpozději 1. ledna 2023. Před tím, zřejmě na konci roku 2020, ho ještě čeká takzvané veřejné projednávání.

SF/pb

Výroba cementu v Česku loni meziročně vzrostla o 2,5 % na 4,03 milionu tun. Spotřeba cementu stoupla o 3,5 % na 3,95 milionu tun. Za posledních 17 let se v Česku vyrobilo nejvíce cementu v roce 2007, celkem 4,77 milionu tun, naopak nejnižší byla produkce v roce 2010, kdy činila 3,35 milionu tun. V posledních čtyřech letech výroba nepřetržitě rostla, v souhrnu více než o čtvrtinu. Křivka domácí spotřeby má podobný vývoj.

Vývoz cementu loni meziročně klesl o 6,5 % na 547 267 tun. “Mírný rozdíl mezi výrobou a domácí spotřebou je kryt dovozem, přičemž vývoz a dovoz jsou v rovnováze. Cement není obchodní komoditou obchodovatelnou na vzdálenost obvykle větší než 300 kilometrů. Zřejmě se tedy jedná o cement vyvezený nebo dovezený stavebními firmami v rámci jejich zahraničních stavebních aktivit,” uvedl tajemník Svazu výrobců cementu ČR Jan Gemrich. Svaz výrobců cementu sdružuje firmy, které vyrábějí cement na území ČR. Jde o společnosti Českomoravský cement se sídly v Králově Dvoře, Praze – Radotíně a Mokré, dále Cement Hranice na Moravě, Cemex se sídlem v Prachovicích a Lafarge Cement v Čížkovicích.

ČR: výroba a spotřeba cementu

(2001 – 2017, v kilotunách)

Rok Výroba Spotřeba 2001 3550 3614 2002 3217 3686 2003 3465 4047 2004 3709 4276 2005 3850 4169 2006 4105 4627 2007 4767 5044 2008 4710 4981 2009 3637 4170 2010 3345 3595 2011 3831 3759 2012 3434 3389 2013 3211 3168 2014 3511 3364 2015 3781 3672 2016 3937 3815 2017 4034 3949

Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

ČTK

Primátorčin náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) stáhl z programu jednání pražské rady plán na vytvoření společného podniku dopravního podniku (DPP) a Penty na výkup pozemků a rozvoj okolí stanic linky metra D. Plán kritizovali zástupci Trojkoalice, podle kterých je pro město riskantní a navíc zbytečný, protože právě schvalovaná novela zákona výkup pozemků usnadní. Podle informací ČTK chce vedení města počkat na analýzu dopadů nové legislativy. Dolínek pouze uvedl, že požádal DPP o doplnění podkladů.

Cílem společného podniku má být co nejrychleji vykoupit pozemky potřebné pro výstavbu. Podle dříve zveřejněných informací má mít Penta v podniku většinový podíl 51 %, takže nebude nutné se při výkupu pozemků řídit pravidly, která musí dodržovat veřejné subjekty. Společný podnik má zároveň těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu. Plán se netýká stavby metra.

ČTK

Rada hlavního města Prahy po několika odkladech rozhodla o novelizaci Pražských stavebních předpisů (PSP). Tím mj. z PSP měly zmizet předpisy o povinném oslunění bytů. Ty podle řady odborníků znemožňovaly v Praze realizovat tradiční blokovou zástavbu a rovněž vedly k tomu, že nezřídka byly v bytových domech vedle bytů deklarovány také „ateliéry“ – tedy byty, které se do zmíněných norem „nevešly“.

Jeden z autorů PSP, architekt a urbanista Pavel Hnilička k tomu dodává, že proslunění bytů je nepochybně jedna z kvalit, které je třeba brát v úvahu při návrhu obytné stavby. Rozhodně však není nejdůležitější. Například logická orientace bytu v rámci konkrétního prostředí místa (do ulice / do zahrady atp.) je pro kvalitu bydlení mnohem podstatnější než orientace ke světovým stranám. „Míra prostupu slunečního záření do bytu má být osobní volbou, a nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem,“ dodal.

„Norma na oslunění bytů má zcela jistě kořeny v lidové moudrosti ‚kam nechodí slunce, tam chodí lékař‘,“ připomíná zase architekt Josef Pleskot. Toto rčení nepochybně ale podle něj vzniklo někdy v první polovině 19. století, kdy lidé často bydleli ve vlhkých bytech se sporadickým lokálním vytápěním, téměř bez oken, natož potom se slunečním osvitem. „Je potřeba připomenout, že hodně věcí se od toho expanzivního 19. století změnilo. Souhrnně řečeno, je prostě čas odstranit ze stavební legislativy jeden předpis, který byl již dávno překonán vývojem životního stylu a jeho standardů,“ dodal Pleskot.

Zcela nesystémový a v Evropě ojedinělý předpis na oslunění (jak konstatuje Sdružení pro rozvoj architektury) stanoví, že 1. března musí sluneční paprsky dopadat na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Přitom současně platná norma na denní osvětlení zaručuje, že všechny pobytové místnosti musí mít okna a nově by jejich velikost neměla být menší než 10 % podlahové plochy.

SF/pb

Více než tři čtvrtiny budov vládních institucí v Česku nehospodaří efektivně s energií. Ztráta představuje částku zhruba půl miliardy korun ročně – jak vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, která je součástí studie zpracované sítí organizací a firem UN Global Compact Česká republika, zaměřenou na společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj.

Analýza uvádí, že nyní je ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí v ČR 775 budov, u nichž by byla vhodná renovace. Přes 580 z nich podle ní nesplňuje požadavky ani na klasifikační třídu C (úsporná). Celkově jde o plochu přes 1,5 milionu metrů čtverečních, kde se energie efektivně nevyužívá, dodává materiál.

ČTK

Odborové svazy prodaly Dům odborových svazů (DOS) na pražském Žižkově. Údaje o ceně ani kupci nebyly zveřejněny, nicméně podle serveru E15 šlo o jednu miliardu koruna a kupcem byla skupina Siko. Generální ředitel Siko Tomáš Vala nicméně tuto informaci nepotvrdil. Podle některých zdrojů budovu koupila firma na Siko napojená.

Podle serveru E15.cz nový majitel na poslední chvíli přeplatil realitní společnost M&M Reality. Objekt plánuje přestavět na nájemní byty. “S činžovním projektem Siko už zkušenost má. U stanice metra Luka totiž postavil velký nájemní projekt Luka Living,” uvedla E15. Byty v nižších patrech budovy byly už ve 30. a 40. letech. Sloužily zaměstnancům Všeobecného penzijního ústavu, který zde sídlil.

Funkcionalistická budova DOS byla vybudována v letech 1932 až 1934. Díky výšce 52 metrů bývá označována za první český mrakodrap. Od roku 1968 je budova postavená podle projektu architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka památkově chráněná. V současnosti ji tvoří 31 000 metrů čtverečních podlahové plochy, z toho 12 000 metrů čtverečních kanceláří. V nižších objektech na sever a na jih z ulic Seifertova a U Rajské zahrady je několik bytových jednotek.

ČTK

Unikátní rezidenční park Šárecký dvůr, který vyrostl v původní zástavbě Vokovic, jen pár minut chůze od přírodní rezervace Divoká Šárka, získal kolaudační souhlas. Celkem 51 prémiových bytů bude připraveno k nastěhování již letos v srpnu. Exkluzivním prodejcem bytových jednotek v projektu společnosti Crestyl je realitní kancelář Svoboda & Williams.

Byty o dispozicích 2+kk až 5+kk a výměrách od 66 do 233 m2 nabídnou stylové interiéry navržené studiem Chmelař architekti, špičkový standard provedení a balkony, terasy či privátní zahrádky. Součástí projektu jsou reprezentativní, až třípodlažní byty s původními klenutými barokními stropy a sloupovím i velkoryse koncipované penthousy. V ceně každého bytu jsou 1 až 3 garážová stání a sklep. Soukromí a bezpečí rezidentů zajistí reprezentativní recepce, kamerový systém a památkově chráněná barokní zeď, která komplex obepíná.

(Více informací o projektu na webu https://www.svoboda-williams.com/prodej/developerske-projekty/detail/24626-vokovice )

SF/pb

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku 2018 bylo podle údajů sdružení  Industrial Research Forum v České republice dokončeno celkem 170 300 m² skladových ploch v celkem 14 průmyslových parcích. Největšími dokončenými projekty byly nový sklad v CTPark Prague East o velikosti 26 300 m², první část haly L2 v areálu Panattoni Park Prague Airport II o velikosti 24 600 m² dokončena na spekulativní bázi a nový sklad o rozloze 23 600 m² v Prologis Park Prague Rudná. Asi 34 % z celkového objemu nových prostor bylo dokončeno bez konkrétního nájemce. Celková plocha moderních skladových a průmyslových ploch v ČR nyní dosahuje 7,35 milionů m².

Ve druhém čtvrtletí 2018 byla zahájena výstavba logistických hal o celkové rozloze 233 800 m². Na konci pololetí tak bylo úhrnně ve výstavbě celkem 566 300 m² skladových a výrobních prostor, většina z nich (24 %) v Praze a jejím nejbližším okolí.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline rent) v České republice zůstalo ve druhém čtvrtletí roku 2018 stabilní na úrovni 4,50 euro/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50–9,00 rur/m²/měsíc, obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50–0,65 eur/m²/měsíc.

SF/pb

Developerská a stavební skupina T.E koupila jeden z pozemků původního stavebního dvora v Praze na Jarově. V areálu o rozloze 14 000 metrů čtverečních, který je umístěn mezi ulicemi Habrová a Na Jarově, plánuje postavit objekt s byty, kancelářemi a obchody.

Objekt je mezi ulicemi Habrová a Na Jarově. K vybudování projektu je potřebná změna územního plánu. “Komunikace s úřady i zástupci místní komunity je v plném proudu a zatím ze všech stran slyšíme jen pozitivní reakce. Koneckonců, jedná se o dědictví socialistického plánování, kdy zůstal výrobní a skladový areál obklopený parkem a bytovými domy,” dodal Martin Hubinger z T.E. Starosta Prahy 3 Alexander Bellu (ODS) dodal, že nynější využití pozemku není v souladu se směrem, kterým se městská část chce z hlediska urbanismu ubírat. “Výbor pro územní rozvoj městské části Praha 3 proto doporučil úpravu využití areálu. Věříme, že se územní plán změní, tato lokalita ožije a stane se příjemným a vyhledávaným místem k životu,” uvedl.

Skupina T.E vznikla v roce 2014. Aktuálně má ve výstavbě pět bytových projektů. Jde o Barrandovskou zahradu, Truhlárnu, Sakuru, Milhouse a Bleriot.

SF/pb

Praha patří mezi pět evropských metropolí, u kterých je nejvyšší pravděpodobnost růstu ceny kancelářských nájmů v příštích dvou letech. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti JLL, který se zabýval budoucím růstem efektivního nájemného pro roky 2018 a 2019 v 35 evropských městech. Českou metropoli v žebříčku Office Supply Sensitivity Index (přeloženo jako Index citlivosti kancelářské nabídky) předčila pouze čtyři evropská města – první Amsterdam, druhý Stuttgart, třetí švédský Stockholm a čtvrtý Mnichov. Hlavním hnacím motorem nadprůměrného růstu nájemného v evropských centrech, na který se index zaměřil, je nedostatek nabídky kanceláří a s tím spojená nízká neobsazenost.

“Růst nájemného zaznamenáváme u kanceláří na pražském trhu již delší dobu. Tento trend se v posledních letech projevoval hlavně u efektivního nájemného, kdy pronajímatelé postupně snižují objem pobídek, které svým nájemcům spolu s nájemní smlouvou poskytují. Oproti období po krizi v roce 2008 jsme dnes na polovičních až třetinových hodnotách kontribucí,” přiblížil situaci na trhu Štěpán Šatoplet z JLL.

SF/pb

Opravy dálnice D1 mezi Humpolcem na 90. kilometru a Větrným Jeníkovem na 104. kilometru mají velké zpoždění. Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla je v tuto chvíli nereálné dokončit rekonstrukci úseku podle plánu, tedy v dubnu 2020. ŘSD připravuje sankce nejméně v desítkách milionů korun a nevylučuje ani odstoupení od smlouvy a výběr nového dodavatele. Opravy 13,6 kilometru dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem začaly 15. března. Pracuje na nich sdružení tvořené italskou firmou Toto Costruzioni Generali, kazašské SP Sine Midas Stroy a české stavební společnosti Geosan Group. Jde o nejdelší rekonstruovaný úsek dálnice mezi Prahou a Brnem. Práce mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem pokračují, dnes se tam konal pátý kontrolní den. ŘSD jako investor podle Rýdla stav stavby sleduje denně. Ke zvýšení tempa, počtu pracovníků a techniky zatím stavaře vyzývalo marně, dodal mluvčí. Modernizace dálnice D1 měla skončit v roce 2020, práce se protáhnou o rok. ŘSD podle mluvčího dělá všechno pro to, aby rok 2021 byl konečným.

ČTK

Stavební firmě Strabag v Česku loni klesl čistý zisk meziročně o 5,6 % na 307,3 mil. Kč. Tržby firmy vzrostly o 2,8 % na 10,44 mld. Kč. Obrat firmy loni ze 63 % tvořily zakázky z dopravního stavitelství. V říjnu Strabag dokončil fúzi se společností Dálniční stavby Praha.

Celkový obrat v dopravním stavitelství Strabag loni zvýšil zhruba o desetinu. Mezi největší projekty patřila stavba dálnice D3 v úsecích Veselí nad Lužnicí – Bošilec a Borek – Úsilné, dálnice D35 mezi Šumperkem a Mohelnicí, dálnice D11 v úseku Osičky – Hradec Králové nebo modernizace dálnice D1 mezi Měřínem a Velkým Meziříčím. V Praze se podílela například na sanaci Nuselského mostu. V oblasti pozemního stavitelství to byla například výstavba projektu La Crone a Top rezidence Pomezí v Praze nebo bytového domu City Park v Českých Budějovicích.

Strabag patří do skupiny stejnojmenného rakouského koncernu. V Česku působí od roku 1991. Na konci loňského roku zaměstnával 1 966 lidí. Podle výše tržeb byl lídrem tuzemského stavebního trhu loni Metrostav, meziročně mu tržby vzrostly o 11,4 % na 19,6 mld. Kč. Čistý zisk firmě meziročně klesl o 20,7 % na 392,9 mil. Kč.

ČTK