Centrum architektury a městského plánování (CAMP) se připravuje na novou sezonu. Po srpnové odstávce představí návštěvníkům řadu novinek. Kromě nové interaktivní výstavy, architektonické tramvaje v ulicích Prahy a dětského programu nebude chybět nabitý program plný přednášek zahraničních architektů, filmových projekcí a diskuzí na aktuální témata.

„Od září do CAMPu zavítalo přes 60 000 návštěvníků. Ukázalo se, že o takové místo jako je CAMP, je v Praze zájem. Architektura, plánování města, zajímavé osobnosti ze zahraničí a četné diskuze fungují. Enormní zájem nás těší a věřím, že program na novou sezonu osloví ještě více Pražanů,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Uplynulou sezonu CAMP uzavřel výstavou Metropolitního plánu, která přilákala rekordních 15 000 návštěvníků. Podzimní sezónu odstartuje výstava s názvem Pře(d)stav si Prahu, na které se návštěvníci vžijí do role městských plánovačů.  Do pražských ulic dokonce od září vyjede speciální architektonická tramvaj, která bude přibližovat současnou i historickou architekturu Prahy. K prvnímu výročí CAMP nadělí také dětský program zaměřený na žáky základních a středních škol. Kromě toho se v CAMPu samozřejmě chystá další bohatý program. Po letní odstávce se Centrum architektury a městského plánování opět otevře 4. září. Vernisáž výstavy je naplánovaná na 20. září.

SF/pb

Památkově chráněný objekt Staroměstské tržnice by měl sloužit veřejnosti nejen k nákupům, uvedlo dnes několik osobností, které se spojily v projektu pro oživení tohoto prostotu. Sdružení vede kavárník Ondřej Kobza a provozovatel Staré tržnice v Bratislavě Gabor Bindics. Tržnici mezi ulicemi Rytířská a 28. října hodlá město Praha zrekonstruovat za více než 300 mil. Kč. Zástupci projektu podporujícího její oživení dnes městu předložili svoji nabídku na provozování tržnice. Magistrát uvedl, že zatím řeší rekonstrukci, provozovatel se bude vybírat až následně.

Oživení tržnice a její propojení s městským životem prosazují také další osobnosti, jako architekt David Vávra, designér Maxim Velčovský či režisér Jan Hřebejk. “Nebyli jsme vyzváni, ale udělali jsme tento krok sami. Pro mě je potupa, že Praha dosud takovou tržnici nemá,” řekl O. Kobza Tržnice by podle něj měla být centrem městského života. Například ta v Bratislavě nabízí kulturní akce v pracovním týdnu, gastronomické akce, dále farmářské trhy a společné snídaně každou sobotu. Zástupci projektu mají obavy, že v Praze se tržnice po rekonstrukci stane jen souborem obchodů a fastfoodů.

Návrh se inspiruje bratislavskou tržnicí. Předpokládá, že by město provoz tržnice nemuselo dotovat. Za nájem by první čtyři roky provozovatel platil 300 000 Kč měsíčně, později by se nájem zvedal tak, že by celková částka za 30 let dosáhla 210 milionů korun. Návrh řeší i logistické problémy nebo odpady. Byly by z velké části kompostovatelné a využitelné na vnitřní zahradě.

Staroměstská tržnice pochází z roku 1894, bez rekonstrukce hrozí, že se její stav bude dále zhoršovat a náklady na údržbu porostou. V současnosti slouží přízemí tržnice jako nákupní centrum, do prostoru jsou vestavěné obchody a restaurace. Její historickou hodnotu připomíná jen zdobený průchod z Rytířské ulice.

ČTK

Stavební firmy v Česku podle statistik ČSÚ zahájily v prvním pololetí letošního roku stavbu 3 758 bytů v bytových domech, meziroční nárůst činí 5 %. Jde o nejvyšší údaj za dané období od roku 2009. Počet zahájených staveb rodinných domů meziročně vzrostl o 9,7 % na 9 566, údaj za první pololetí je nejvyšší od roku 2008.

Největší podíl zahájených staveb bytových domů (30,4 %) připadal na Prahu, následovaly Olomoucký, Středočeský a Jihomoravský kraj. Naopak v Libereckém kraji to s 29 byty bylo necelé procento. V Praze vzrostl počet zahájených staveb bytů meziročně o 11,6 % na 1 141. Skokový nárůst přišel v metropoli v květnu, kdy přibylo 801 rozestavěných bytů – šlo o projekt Riverpark Modřany společnosti Karlín Group.

“Pokud odečteme onen jediný velký rezidenční projekt, kde se navíc aktuálně staví jen první etapa, zjistíme, že ostatní developeři letos v hlavním městě zahájili stavbu pouhých 340 bytů v bytových domech. Za stejných šest měsíců letošního roku se přitom podle našich statistik prodalo 2 452 nových bytů. Reálné prodeje tak překonávají novou výstavbu více než sedminásobně,” uvedl generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Mluvčí společnosti Central Group Marcela Fialková uvedla, že podobných projektů je by Praha potřebovala daleko více. “Jedině tak se totiž může zastavit současný nezdravý růst cen bytů. O tom, že něco není v pořádku, vypovídají dobře počty vydaných povolení, které poukazují právě na fakt, že velké množství zahájených bytů je v jediném projektu. Celkem bylo za pololetí vydáno 150 povolení na nové bytové domy, což je meziroční pokles o 40 %,” upozornila.

Počet nově rozestavěných rodinných domů v Česku v pololetí stoupl o necelých 10 % na 9 566. Nejvíce jich připadalo na Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, když podíl Prahy činil 2,3 procenta.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy do konce května stavět 16 556 bytů, meziročně o 10,2 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet zhruba o čtvrtinu nižší.

ČTK

Colliers International oznámila, že se dohodla na sloučení svého podnikání v České republice s agenturou THREESIXTY, jež do nového partnerství přináší vstup v podobě rozsáhlého souboru doposud realizovaných transakcí, vztahů s klíčovými hráči tuzemského realitního trhu i úspěšných stávajících výsledků. Partneři společnosti THREESIXTY Tewfik Sabongui a Petr Žalský se nově stanou partnery Colliers International v České republice. Tewfik Sabongui pak bude jmenován do pozice výkonného ředitele společnosti a Petr Žalský zaujme post ředitele oddělení kancelářských prostor. S okamžitou platností se k tuzemskému týmu Colliers International připojí také všichni zaměstnanci THREESIXTY.

Společnost THREESIXTY založili v roce 2017 tři partneři – T. Sabongui, P. Žalský a E. Forejt.

SF/pb

Řecké úřady začnou tento týden bourat nelegální stavby v oblasti kolem Atén. Krok souvisí s nedávnými lesními požáry v regionu, které si vyžádaly téměř 90 obětí. Podle řeckého ministra Jorgose Stathakise nechá vláda zbořit 61 načerno postavených staveb. Dvacítku z nich tvoří ploty, které blokují přístup na pláže v několika oblastech východní Attiky. Právě tam zemřely minulý týden desítky lidí kvůli lesním požárům. K demolici určily úřady i 13 nelegálně postavených domů poblíž Atén, v oblastech, které jsou určeny k opětovnému zalesnění.

ČTK

Několik odborníků na architekturu a dějiny umění žádá v otevřeném dopise, aby se neboural soubor budov Transgas v Praze na Vinohradské třídě. Majitel o demolici objektů ze 70. let zažádal v červenci, pokud ji úřady povolí, mohla by začít po polovině srpna. Stát budovy odmítl prohlásit za kulturní památku. Vlastník budov chce na jejich místě stavět nové domy. Někteří odborníci se proti bourání Transgasu postavili již dříve. Signatáři otevřeného dopisu poukazují na to, že budovy mají výjimečné hodnoty a bylo by podle nich možné je třeba s dílčími úpravami zachovat.

ČTK o dopise adresovaném Praze 2 a majiteli budov, společnosti HB Reavis, informovala pedagožka Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT Klára Brůhová. Podepsal ho třeba také historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha, Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT a další vědečtí a akademičtí pracovníci. “Žádáme, abyste ještě jednou zvážily důsledky případné demolice budov Transgasu, jejíž realizací by došlo k další nenávratné ztrátě vynikajícího architektonického souboru z 60. až 80. let 20. století,” uvedli signatáři dopisu. Připomínají, že za poslední desetiletí byl stržen například Hotel Praha, budova telefonní ústředny v Praze – Dejvicích, mazutová výtopna v Praze na Invalidovně nebo obchodní dům Ještěd v Liberci.

Společnost HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021. Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

ČTK

Podíl aplikace Airbnb na počtu přenocování v Praze vzrostl loni o 4,7 procentního bodu na 14,7 procenta. Je to větší podíl než v Londýně (6,9 pct), Amsterdamu (11,8 pct), Berlíně (6,5 pct) či Madridu (10,1 pct), ale méně než v Paříži (15,2 pct). Loni si hosté zarezervovali v Praze 1,79 milionu přenocování, což je o 61 procent meziročně víc. Celkový počet noclehů v hotelech stoupl o 3,8 procenta na 10,3 milionu. Vyplývá to z analýzy společnosti Colliers International.

Lidé, kteří se loni ubytovali v Praze prostřednictvím aplikace Airbnb utratili průměrně 75 eur (1950 Kč) za noc, což je také vyšší hodnota než v Berlíně. Částka 75 euro odpovídá ubytování v Madridu, přičemž množství zarezervovaných nemovitostí je v Praze výrazně nižší. Dle typu ubytování tvořilo sdílení pokoje 1,1 procenta, pronájem pokoje 17,9 procenta a 81 procent pronájem celé domácnosti.

Tři nejoblíbenější lokality v metropoli se na celkovém počtu noclehů přes aplikaci Airbnb podílely ze 47 procent. Šlo o Nové město (24 pct), Staré město (13 pct) a Žižkov (deset pct).

Celkový počet zarezervovaných ubytovacích kapacit narostl loni o 30 procent na 17.753. “Zajímavé je to, že více než 56 procent všech nemovitostí je nabízeno entitami, které mají v nabídce tři a více nemovitostí. Jen 30 procent tvoří individuální nabídky,” uvádí dokument. Z toho lze podle autorů usuzovat, že velká část nabídky je v rukou specializovaných firem, které spravují nemovitosti pro jednotlivé vlastníky, případně ukazuje na jednotlivce, kteří tímto způsobem pronajímají své (nebo i pronajaté) nemovitosti.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu, uvedla společnost Airbnb. V mimopražských regionech se zvýšil dokonce o 108 procent. Ubytovali se zhruba u 11.000 hostitelů. Nejvíce návštěvníků přijelo z Německa a USA, průměrně zde přespali 3,3 noci. Mimo Prahu je největší zájem o jižní Moravu a Slezsko.

Průměrnému hostiteli Airbnb v Česku je podle ní 38 let, muži a ženy mají rovnoměrné zastoupení. Nejvíce hostů loni přijelo z Německa, 137.000. Následovaly USA (130.200), Velká Británie (84.700) a Francie (78.500). Na pátém místě je Česko s podílem sedm procent.

Hosté, kteří prostřednictvím Airbnb do Česka přijedou, podle studie této společnosti utratí denně až 100 eur (2600 korun). Za loňský rok tak podle studie hosté v Česku utratili 324 milionů euro (8,3 miliardy korun).

Podle Českého statistického úřadu se loni v českých hotelech, penzionech či kempech celkem ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 procenta více než předloni. Zahraničních návštěvníků bylo o 9,2 procenta více a domácích o devět procent.

Legislativa, která by omezovala možný počet přenocování, na který je možné nemovitost přes jakoukoliv formu sdílené ekonomiky pronajmout, v Praze, na rozdíl od řady evropských metropolí, zatím neexistuje.

Loni česká finanční správa stanovila, že služby nabízející ubytování prostřednictvím internetu považuje za ubytovací služby, a nikoliv za nájem. Příjmy z této činnosti tak podléhají nově také zdanění a jejich poskytovatelé by měli platit městu či obci i ubytovací poplatky.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Zvýšením úrokových sazeb ČNB poptávka po nemovitostech neklesne a do nabízených úroků bank se toto zvýšení hned nepromítne. Zásadní vliv bude mít až zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které začne platit od října. Vyplývá to z odpovědí většiny zástupců realitních a developerských společností, které ČTK oslovila. Bankovní rada ČNB na dnešním měnovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjejí například úroky u hypoték, o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Analytici tento krok očekávali.

“Zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu nebude mít na klienty zásadní dopad. Ten bude mít až další chystané doporučení pro banky na zpřísnění podmínek pro získání úvěru, kvůli kterému nedosáhnou na hypotéku další tisíce žadatelů,” uvedl obchodní ředitel realitní kanceláře Bidli Roman Weiser.

Podle manažera inzertních služeb serveru Sreality.cz Michala Zadáka nebude mít mírné zvýšení sazeb na poptávku po nemovitostech dramatický vliv. “Maximálně vyřadí malou skupinu žadatelů o hypotéky. Poptávka je stále vysoká, zajímavé nemovitosti za odpovídající cenu se na našem serveru ohřejí doslova pár hodin,” podotkl Zadák.

Mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková doplnila, že zvýšení základní úrokové sazby se do finálních úroků, které nabízejí banky, hned nepromítne. “Minimálně do konce září, kdy začnou platit zpřísněná opatření ČNB vůči žadatelům o hypotéku, totiž banky budou i nadále soupeřit o klienty. Nyní proto i přes zvýšení sazeb očekáváme velkou poptávku po nákupech nemovitostí na úvěr,” uvedla dále Fialková.

Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce dnešní rozhodnutí ČNB povede v konečném důsledku k dalšímu zdražování hypoték, které se už v minulých měsících odpoutaly z rekordně nízkých úrovní. “Vlastní bydlení se tak opět stane méně dostupným. Zatímco ještě na přelomu předloňského a loňského roku dosahovala průměrná úroková sazba u hypoték podle ukazatele Fincetrum Hypoindex 1,77 procenta, v dubnu a květnu se pohybovala dokonce na úrovni 2,51 procenta,” dodal Korec.

ČTK

Pracovníci ve stavebních firmách začínají v těchto horkých dnech pracovat v brzkých ranních hodinách a směnu končí dříve. V extrémních případech firmy směny zkracují. Některé činnosti, jako například klempířské, natěračské nebo svářečské, nejdou dělat vůbec. Speciální příplatky firmy zaměstnancům nevyplácejí. Vyplývá to z odpovědí zástupců stavebních společností, které ČTK oslovila.

“Současné počasí do jisté míry ovlivňuje náš harmonogram. Jednak proto, že přirozená produktivita člověka je v horkém počasí nižší než za příznivějších klimatických podmínek, a pak také proto, že je nutno vlivům teploty přizpůsobit některé práce a technologie,” uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Nejobvyklejším opatřením je podle něj dřívější zahájení prací, kdy teplota ještě není tak vysoká a práce je snesitelnější. “S tím souvisí i jejich ukončování před kulminací teplot v brzkých odpoledních hodinách,” podotkl.

Podle mluvčí Strabagu Edity Novotné je v těchto dnech náročná především pokládka asfaltových směsí. “Asfaltová směs má při pokládce teplotu 175 stupňů. Pracovníci mají standardně zajištěn zvýšený přísun tekutin. Vodu mají k dispozici podle potřeby a zároveň dostávají iontové nápoje. Kromě toho mají zaměstnanci možnost častějších přestávek ve stínu a v případě extrémně vysokých teplot zkracujeme i délku jednotlivých směn,” doplnila Novotná.

Podle mluvčí Eurovie Ivety Štočkové se zaměstnanci přes den častěji střídají, mají častější kratší přestávky a pracují vždy minimálně ve dvojicích, aby se navzájem hlídali v případě náhlé nevolnosti. “Stavby zásobujeme vodou. Podle našich propočtů spotřebují pracovníci na stavbách v průměru čtyři litry na osobu,” sdělila Štočková.

Z technologických důvodů firmy musí v době veder některé práce přerušovat. “Jedná se zejména o provádění betonových konstrukcí na všech stavbách v oblasti inženýrského i pozemního stavitelství. Tyto práce přesunujeme do nočních hodin, kdy teploty klesají na technologicky přijatelnou úroveň,” uvedla mluvčí společnosti Skanska Tereza Mitošinková.

Například asfaltový povrch je nyní podle Štočkové třeba na vozovce déle válcovat, protože v horku logicky pomaleji chladne. Podle Kostihy některé činnosti nelze provádět vůbec, ať už z technologických důvodů nebo proto, že nelze zajistit přijatelné teplotní podmínky na pracovišti. “Jde například o práce klempířské, natěračské, svářečské, provádění některých hydroizolačních technologií nebo provádění a následné ošetřování čerstvých železobetonových konstrukcí,” dodal mluvčí Metrostavu.

Podle Štočkové neusnadňují stavařům práci zejména na dálnicích řidiči, kteří nedodržují stanovené rychlosti. “A nejen to. Pokřikují na naše zaměstnance, že pracují málo a pomalu, a proč se schovávají ve stínu,” uvedla Štočková.

ČTK

Na Malostranském náměstí je do 26. srpna k vidění venkovní výstava, která přibližuje jeho historii a plánovanou revitalizaci. Dnes ji otevřela radní pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) a starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). Chystaná přeměna náměstí za 120 milionů korun by měla být zahájena a dokončena v příštím roce, magistrát nyní řeší potřebná povolení.

Výstava na několika panelech přibližuje historii náměstí, na kterém podle archeologů leželo první sídliště, které se stalo základem pro osídlení území Prahy. V souvislosti s připravovanou rekonstrukcí náměstí archeologové v poslední době provedli průzkum v horní části, oblast je nicméně zdrojem řady historických nálezů už roky. Náměstí bylo podle archeologů využíváno k různým účelům. “Vedle nálezů raně středověkého opevnění zde byly odkryty například dřevěné cesty, domy a pozůstatky řemeslnické činnosti,” uvedl archeolog Jan Havrda.

Další část výstavy se zabývá budoucností náměstí. O ní město rozhodlo v roce 2014, kdy se uskutečnila mezinárodní architektonická soutěž. Od té doby se řeší, jak přesně bude přeměna vypadat, objevily se spory s Prahou 1, která chtěla do projektu zapracovat podzemní garáže. Nakonec se magistrát s radnicí domluvil na tom, že Praha 1 dostane osm milionů korun na vytvoření studie možné stavby garáží.

Při revitalizaci se počítá se zrušením parkoviště v horní části náměstí, zúžením jízdních pruhů a rozšířením chodníků. Podle Zuzany Rákosníkové z pražského magistrátu se projekt snaží co nejvíce zachovat historickou podobu včetně původních lamp, dlažeb, morového sloupu nebo ruční pumpy. Na náměstí přibude také kašna. Projekt se musel mírně upravit na základě připomínek, které došly během územního a stavebního řízení.

Město vychází z projektu, který se kterým v soutěži uspěli architekti Martin Hájek, Václav Hájek a Petr Horský. V roce 2016 město na náměstí zrušilo parkoviště a pokoušelo se tam pořádat kulturní akce, ale bez většího zájmu veřejnosti.

ČTK

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal vládní novelu, která upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. O podpisu zákona informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina.

Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Nynější novela by měla tento stav přechodným ustanovením napravit. Také družstvu uloží svolat shromáždění vlastníků bytů k založení jejich společenství do dvou let od účinnosti předlohy.

Obecná povinnost založit společenství vlastníků jednotek při poklesu podílu bytového družstva na společných částech pod polovinu se podle sněmovních úprav nebude vztahovat na případy, kdy družstva dosud splácejí úvěry na opravy nebo modernizace společných částí domů. Bude se čekat do splacení půjčky, případně do poklesu družstevního podílu na čtvrtinu.

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

ČTK

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci prvního pololetí meziročně klesl o 0,4 procentního bodu na 3,7 procenta. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí se snížil o 0,5 procentního bodu. Nejnižší byl v Praze (2,7 procenta), nejvyšší v Olomouckém kraji (13,5 procenta). Vyplývá to ze studie poradenských firem Industrial Research Forum.

Celkově je na trhu 274.300 metrů čtverečních moderních průmyslových ploch, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Plocha nově dokončených výrobních hal a skladů v prvním pololetí meziročně vzrostla o 13,1 procenta na 383.000 metrů čtverečních. V prvním čtvrtletí byla plocha zhruba o čtvrtinu větší než ve druhém.

Ve druhém čtvrtletí bylo dokončeno 170.700 metrů čtverečních skladových a výrobních ploch v celkem 14 průmyslových parcích. Největšími dokončenými projekty byly nový sklad pro společnost Raben v CTParku Prague Est o velikosti 26.300 metrů čtverečních. Dále šlo o první část haly L2 v areálu Panattoni Park Prague Airport na spekulativní bázi a nový sklad pro společnost Vafo v Prologis Parku Prague Rudná.

Zhruba třetina z celkového objemu nových prostor byla dokončena bez konkrétního nájemce. Celková plocha moderních průmyslových hal a skladů v Česku na konci prvního pololetí dosahovala 7,37 milionu metrů čtverečních. To odpovídá rozloze 163 Václavských náměstí v Praze.

Na konci pololetí bylo ve výstavbě 566.300 metrů čtverečních výrobních a skladových ploch. Zhruba čtvrtina připadala na Prahu a okolí. Podíl spekulativní výstavby bez konkrétního nájemce se ve druhém čtvrtletí pohyboval kolem 41 procent. Ve třetím čtvrtletí IRF očekává dokončení 350.800 metrů čtverečních průmyslových ploch.

Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy, meziročně klesla o 11 procent na 313.300 metrů čtverečních. Největší novou transakcí byl ve druhém čtvrtletí předpronájem pro logistickou společnost Europe Huajie Development v Panattoni Park Prague Airport.

Nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí na konci pololetí meziročně vzrostlo o 3,5 procenta na 4,50 eura (115,50 Kč) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné za vestavěné kanceláře v halách mírně vzrostlo na 8,50 až devět eur (218 až 231 Kč) za metr čtvereční měsíčně.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v ČR od roku 2016:

Období Podíl (v procentech) 1. čtvrtletí 2016 4,2 2. čtvrtletí 2016 4,7 3. čtvrtletí 2016 4,4 4. čtvrtletí 2016 4,7 1. čtvrtletí 2017 4,7 2. čtvrtletí 2017 4,1 3. čtvrtletí 2017 3,7 4. čtvrtletí 2017 4,1 1. čtvrtletí 2018 4,2 2. čtvrtletí 2018 3,7

Zdroj: Industrial Research Forum

ČTK

Zda jsou provedené stavby v souladu s územním plánem, by měly znovu posuzovat obecné stavební úřady. V tiskovém prohlášení to dnes sdělila Česká komora architektů (ČKA). Novela stavebního zákona, která platí od začátku letošního roku, tuto povinnost přenesla na úřady územního plánování. Podle komory tyto úřady tím pádem nemohou plnit svou původní funkci, tedy pořizovat územně plánovací dokumentaci pro města a obce.

“Česká komora architektů není lhostejná k aktuální alarmující situaci vzniklé po 1. lednu 2018, kdy začala platit novela stavebního zákona upravující činnost úřadů územního plánování. Přenesla povinnost posuzovat soulad připravovaných záměrů a staveb s územními plány, a to ze stavebních úřadů na úřady územního plánování,” píše se v prohlášení.

Důvodem legislativní změny bylo podle komory například to, že některé obecné stavební úřady nedělaly posouzení souladu stavby s územním plánem v patřičném rozsahu. Často to bylo kvůli přílišné komplikovanosti pojetí územního plánování v České republice a chybějícího metodického vedení úředníků v těchto otázkách. “Řešením však rozhodně nemělo být plošné přenesení posuzování veškerých staveb, včetně naprosto nevýznamných stavebních zásahů v území,” uvedla dále ČKA.

Mnohé úřady územního plánování podle ní přestávají plnit své původní poslání a funkci, a to být pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro města a obce. “Pro většinu měst a obcí tato jejich hlavní činnost doslova zmizela pod návalem administrativní agendy související s jejich novou pozicí v systému přípravy staveb. Dopady mohou mít nedozírné důsledky na výstavbu většiny obcí a měst. Je tedy zapotřebí najít okamžitá opatření, která kritickou situaci alespoň částečně zmírní,” dodala ČKA.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně dále rostly. Nejvíce zdražily byty, nejméně pozemky. Byty zdražily nejvíce také v porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku. Ceny nemovitostí rostly nejvíce ve Zlínském kraji, nejméně v Olomouckém. ČTK to v tiskové zprávě sdělila Hypoteční banka.

Z HB Indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 12,8 procentního bodu na 133,6. Mezičtvrtletně stouply o čtyři procentní body. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily zhruba o třetinu.

“Tempo růstu cen si drží poměrně dynamický charakter. Ceny rostly ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském, Jihočeském, Středočeském, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Naopak nejnižší růst jsme zaznamenali v Olomouckém kraji, kde již ceny dosahují možného maxima. Stejně jako v předchozím období rostly ceny starších panelových bytů více než těch cihlových,” uvedl ředitel odboru nemovitostí Hypoteční banky Petr Němeček.

Největší zájem byl podle něj o byty kategorií 3+1 nebo 3+KK. V Praze neklesá zájem cizinců o byty v novostavbách. “Zvyšuje se podíl cizinců ze západní Evropy, Izraele a Číny,” doplnil Němeček.

Rodinné domy zdražily meziročně o 8,2 procentního bodu na 124,4. Mezičtvrtletně se index zvýšil o 2,3 bodu. “Ceny rodinných domů stoupají stabilně, růst je shodný jako ve druhém čtvrtletí předchozího roku. Problémem pro stavebníky jsou především delší dodací lhůty u stavebních materiálů a plné kapacity stavebních firem. Přesto trvá zájem o koupi rodinných domů ve zhoršeném stavu, které ale zájemce lákají výhodnější pořizovací cenou,” uvedl dále Němeček. Zhruba deset až 15 procent podílu na celém trhu mají dřevostavby. Developerská výstavba se odehrává převážně ve Středočeském kraji a v okolí krajských měst s dobrou dopravní dostupností.

Ceny pozemků se zvýšily meziročně o 6,6 procentního bodu na 145,4, mezičtvrtletně vzrostly o 2,9 bodu. “Poptávka po pozemcích je dlouhodobě stabilní, stejně jako nedostatečná nabídka. Vysoké ceny v okolí velkých měst nutí lidi hledat vhodná místa ve vzdálenějších lokalitách. Dlouhodobě také pozorujeme zájem o levnější pozemky, které nemají kompletní veřejné sítě,” sdělil Němeček.

Pro třetí čtvrtletí očekává, že trh bude ovlivněn blížícími se regulacemi České národní banky, která od října rozšíří pravidla pro poskytování hypoték. Do konce září by se tak doba prodeje nemovitostí měla zrychlit, naopak v posledním čtvrtletí by podle Němečka měla poptávka klesnout. “Z důvodu vysokých cen a hůře dostupných hypoték dojde k odchodu části potenciálních kupujících do nájmů, což může způsobit mírný nárůst tržního nájemného,” dodal Němeček.

HB Index sleduje byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.

HB Index od roku 2013:

Období Byty Rodinné domy Pozemky 1. čtvrtletí 2013 93,0 99,8 114,5 2. čtvrtletí 2013 93,2 98,9 114,7 3. čtvrtletí 2013 93,4 99,1 115,1 4. čtvrtletí 2013 93,4 99,2 115,6 1. čtvrtletí 2014 93,7 101,2 116,5 2. čtvrtletí 2014 94,4 103,9 116,8 3. čtvrtletí 2014 96,2 105,4 118,4 4. čtvrtletí 2014 97,4 105,8 119,4 1. čtvrtletí 2015 98,4 106,3 120,3 2. čtvrtletí 2015 99,7 107,2 121,0 3. čtvrtletí 2015 101,4 107,7 123,0 4. čtvrtletí 2015 103,6 108,2 124,7 1. čtvrtletí 2016 105,5 109,2 125,9 2. čtvrtletí 2016 107,8 109,8 128,8 3. čtvrtletí 2016 110,7 111,0 131,2 4. čtvrtletí 2016 114,6 112,9 135,4 1. čtvrtletí 2017 117,6 114,1 137,8 2. čtvrtletí 2017 120,8 116,2 138,8 3. čtvrtletí 2017 123,4 118,4 139,8 4. čtvrtletí 2017 126,5 120,4 139,8 1. čtvrtletí 2018 129,6 122,1 142,5 2. čtvrtletí 2018 133,6 124,4 145,4

Zdroj: Hypoteční banka

ČTK

Zájem o pronájem chat a chalup v Česku v poslední době poměrně výrazně roste. Se zvyšujícím se komfortem rostou i ceny, v atraktivních lokalitách až o pětinu ročně. Lidé se nechtějí vázat na jedno místo a zároveň často nemají dost peněz, aby mohli chatu či chalupu vlastnit. Nejžádanější jsou horské oblasti nebo místa kolem vodních ploch v dojezdové vzdálenosti od velkých měst. Některé nemovitosti je nutné rezervovat i rok dopředu. Vyplývá to z odpovědí zástupců realitních kanceláří a serverů, které ČTK oslovila.

“Pozorujeme nárůst trendu celoročních pronájmů. Zatímco loni se jednalo o jednotky nabízených objektů měsíčně, dnes jich jsou v průběhu sezony desítky měsíčně. Obecně platí, že Češi jsou ochotní zaplatit si na celý rok místo, kde se budou věnovat svému koníčku. Jeden rok jedou třeba na Slapy, druhý pak tráví jinde,” uvedl výkonný ředitel serveru Bezrealitky.cz Hendrik Meyer.

Podle oblastního ředitele M&M Reality Jana Martina je poptávka posilována zhoršením bezpečnostní situace v některých oblíbených zahraničních destinacích, jako jsou Egypt nebo Tunisko, pro turisty navíc značně podražilo oblíbené Chorvatsko. “Poptávka po pronájmu chat je obrovská. Když to srovnáme se situací před čtyřmi lety, tak zájem o rekreační nemovitosti během svátků nebo letních měsíců je dvojnásobný,” doplnil provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík.

Se zvýšenou poptávkou rostou i ceny. “Popularita domácí turistiky, která roste již třetí rok v řadě, dělá z některých lokalit velmi prestižní záležitost a ceny pronájmů zde meziročně rostou klidně až o 15 procent,” uvedl Meyer. Podle Martina z M&M Reality vzrostly v žádaných lokalitách prodejní ceny chat a chalup za poslední tři roky o desítky procent. “Vliv na ceny má jak velký zájem zahraničních turistů o dovolenou u nás, tak i fakt, že nadpoloviční většina Čechů tráví dovolenou v tuzemsku,” podotkl obchodní ředitel realitní kanceláře Bidli Roman Weiser.

Podle Meyera vyjde například roční pronájem lovecké chaty 4+1 s krbem na Slapech na 60.000 korun. Plně vybavený srub u golfového hřiště ve středních Čechách je o 10.000 korun levnější. “Dobře vybavená chata v centru lyžařského městečka v Krkonoších vyjde na 12.000 korun měsíčně. Třeba srub v Jeseníkách u cyklistické trasy stojí 7000 měsíčně,” sdělil Meyer.

Co se týče atraktivity, nejžádanější jsou Krkonoše, Šumava, Jizerské hory, vinařské oblasti jižní Moravy, Orlík, Slapy, Posázaví nebo Třeboňsko. Na vzestupu jsou Krušné hory, okolí Berounky, Brdy nebo Kokořínsko. Důležitá je dojezdová vzdálenost od Prahy nebo Brna. “Zajímavostí je, že pronájmy chat na severní Moravě nebo Beskydech tolik nejdou. Lidé zde moc nechtějí půjčovat nemovitosti někomu cizímu,” dodal Fojtík z Fincetrum Reality.

Podle Meyera se populární může stát také lokalita, kterou zpropaguje nějaká popkulturní událost. “Například v okolí Ratají nad Sázavou stoupla poptávka na základě úspěšné české počítačové hry Kingdom Come,” podotkl Meyer. Rataje jsou jedním z míst, které v této hře lze navštívit.

Požadavky na vybavení jsou poměrně různorodé. “Pronajmout se dá jak lesní chata prakticky bez vybavení, tak i plně vybavená chata s bazénem. U krátkodobých pronájmů je požadováno úplné vybavení včetně nádobí a lůžkovin a dostatečná kapacita ložnic,” doplnil Roman Weiser z Bidli. Podle Jana Martina z M&M Reality lze obecně říci, že lidé chtějí venkovskou atmosféru, ale vybavení v bytovém standardu.

Podle Fojtíka si na pronájmy chat a chalup často stěžují starousedlíci nebo sousedé. “Majitelé, kteří chaty pronajímají, pak nejsou v okolí moc populární. Hosté totiž často v pronajatých chalupách dělají hluk. Proto se velice často nabízejí chaty, které jsou na samotě. Ty jsou nejžádanější,” dodal Fojtík.

ČTK

Praha patří mezi pět evropských měst, kde je největší pravděpodobnost růstu cen kancelářských nájmů v příštích dvou letech. První je Amsterdam, následují Stuttgart, Stockholm a Mnichov, Praha je pátá. Vyplývá to ze studie realitní poradenské společnosti JLL, kterou má ČTK k dispozici.

Hlavním důvodem růstu nájemného je nedostatek nabídky kanceláří. Podle údajů sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF) v Praze ke konci června klesl podíl volných kanceláří meziročně o 1,7 procentního bodu na 6,9 procenta. Nejvíce prázdných kanceláří bylo v Praze 5 (11,3 procenta) a Praze 3 (8,7 procenta), nejméně v Praze 10 (3,9 procenta) a Praze 6 (4,9 procenta). Celkem bylo v Praze evidováno 236.700 metrů čtverečních volných kanceláří. To zhruba odpovídá rozloze pěti Václavských náměstí.

“Růst nájemného zaznamenáváme u kanceláří na pražském trhu již delší dobu. Tento trend se v posledních letech projevoval hlavně u efektivního nájemného, kdy pronajímatelé postupně snižují objem pobídek, které svým nájemcům spolu s nájemní smlouvou poskytují. Oproti období po krizi v roce 2008 jsme dnes na polovičních až třetinových hodnotách těchto bonusů,” uvedl vedoucí oddělení zastupování nájemců JLL Štěpán Šatoplet.

Mezi nejčastější bonusy, které pronajímatelé nájemcům poskytují, patří například částečné odpuštění nájemného, tzv. nájemní prázdniny, příspěvek na vybavení kanceláří nebo garáže a sklady zdarma, případně levněji. Efektivní nájemné je rozdíl mezi nominálním nájemným a těmito bonusy.

Podle vedoucího oceňování nemovitostí v JLL Jána Zibury dosahovaly před dvěma až třemi lety bonusy přibližně sedm měsíců nájemních prázdnin a příspěvek na vybavení až 150 eur (3800 Kč) na metr čtvereční. “Za předpokladu nominálního nájemného 21 eur za metr čtvereční měsíčně a při pětileté nájemní smlouvě by tehdy skutečné nájemné činilo 16,05 eura za metr čtvereční. V dnešní době zkrácením nájemních prázdnin na pět měsíců a snížením příspěvku na vybavení na 100 eur za metr čtvereční by při stejném nominálním nájemném a délce nájmu efektivní nájem činil 17,58 eura za metr čtvereční měsíčně,” dodal Zibura.

Podle údajů PRF na konci prvního pololetí vzrostlo nejvyšší nájemné v centru Prahy na 21 až 22 eur (543 až 569 korun) za metr čtvereční měsíčně. Ve vnitřním městě zůstalo na 15 až 16,50 eura (388 až 427 korun), ve vnějším městě na 13,50 až 15 eur (349 až 388 korun).

ČTK

Velké pražské městské částí poslaly každá desítky až stovky připomínek k návrhu nového pražského územního plánu. Jak vyplývá z informací radnic, kromě podoby konkrétních lokalit se jim nelíbí nejasná terminologie, nedostatečná ochrana zeleně, podoba výškové regulace či nedostatečně vymezené plochy pro školy či sportoviště. Plán kritizují i další instituce a spolky, například památkáři. Připomínky k návrhu dokumentu, který má od roku 2023 určovat výstavbu v Praze, je možné podávat do dneška.

Kritika návrhu Metropolitního plánu v poslední době přicházela z mnoha stran, čemuž patrně bude odpovídat i množství došlých připomínek. Větší městské části jich poslaly až několik set, například v případě Prahy 5 je to téměř 500 podnětů. Připomínky Prahy 6 mají podobu dokumentu o 229 stránkách.

Radnice kritizují jak celkové nastavení dokumentu, tak navrženou podobu konkrétních lokalit. V obecné rovině se opakuje kritika terminologie, která je podle řady radnic nejasná a není v souladu se stavebním zákonem. Příkladem může být fakt, že celé město je rozděleno na zastavitelnou plochu, která zahrnuje všechnu zástavbu včetně parků či zeleně, a nezastavitelnou, kam spadá okolní krajina. V rámci zastavitelné plochy jsou pak například parky definovány jako nezastavitelné bloky, což je podle kritiků zmatečné a navíc hrozí, že by mohlo být možné zeleň zastavit. Institut plánování a rozvoje (IPR), který návrh připravil, to opakovaně odmítl.

Další opakující se kritikou je výšková regulace. Starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi (Zelení/Trojkoalice) se nelíbí, že autoři plánu na Budějovické a na Pankrácké pláni povolili stometrové věžáky, i když Výbor pro světové dědictví UNESCO stanovil hranici 70 metrů. Radnice také opakovaně kritizovaly navyšování počtu pater nad stávající okolní zástavbu.

Řada radnic připomínkovala také fakt, že veřejná vybavenost, jako jsou školy či hřiště, je v plánu zakreslena pouze bodově. Plán tak podle kritiků negarantuje pro tyto stavby potřebnou plochu. Městské části také namítají, že návrh nedostatečně zakotvuje podobu velkých rozvojových ploch a měl by jasně stanovovat, že před jejich zástavbou je nutné připravit regulační plán, územní studii či jinou podrobnější územně-plánovací dokumentaci.

Kromě radnic připomínky podaly další veřejné instituce. Návrh se nelíbí památkářům z Národního památkového ústavu, podle kterých je v rozporu se zákonem o památkové péči, dalšími předpisy i mezinárodními úmluvami. Kritizují nedostatečnou ochranu památkových rezervací, výškovou regulaci a další zahušťování centra.

Připomínky mohly podávat také spolky, jednotlivci a firmy. Ze spolků návrh dlouhodobě kritizuje Arnika, sdružení AutoMat zaslal 90 bodů zaměřených zejména na veřejnou dopravu a cyklistiku. Předseda představenstva firmy České přístavy Miloslav Černý ČTK sdělil, že návrh v současné podobě nerozeznává pozemní část vltavských přístavišť, což povede k jejich zániku.

Připomínky radnic a veřejných institucí mají často formu takzvaných zásadních připomínek, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců či firem budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků. Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000.

Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.

ČTK

Stavba velkého městského okruhu v Brně v úseku Žabovřeská, která měla začít v srpnu, se zpozdí nejméně o měsíce. Jedno ze čtyř stavebních povolení procesně napadl spolek Voda z Tetčic. Teoreticky by se na základě dalších tří povolení stavět mohlo, hlavní investor – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) to ale nechce, neboť jde o povolení na hlavní trasu, řekl na tiskové konferenci ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka (ANO) je zjevné, že jde o účelové napadení stavby.

“Spolek během všech stupňů stavebního řízení nevznesl žádné námitky a ani před tímto napadením se neuskutečnila žádná věcná diskuse. Proto je pro mě situace zklamáním a překvapením. Legitimně jsme očekávali, že vše je v pořádku, protože jsme prošli všemi stupni stavebního řízení a všechno jsme měli připravené, abychom mohli začít,” řekl Fiala. Doplnil, že na rozdíl od jiných staveb přišlo napadení zcela nečekaně.

Za spolkem Voda z Tetčic stojí Josef Dvořák z Tetčic, který se staví proti různým projektům. Jeho vyjádření ČTK zjišťuje. Nejznámější je letitý případ blokování modernizace železniční tratě Brno – Zastávka u Brna, kterou navrhoval proměnit v cyklostezku.

Podle Mrázka není motiv procesního kroku zřejmý. “Možná to souvisí s tím, že jsou na podzim volby a někdo nechce, aby se začala velká a pro Brno velmi důležitá stavba,” řekl Mrázek. Žabovřeská je zhruba kilometr a půl dlouhý úsek městského okruhu, který disponuje jedním pruhem v každém směru a z obou stran navazují již hotové úseky. Kvůli tomu v době dopravní špičky působí Žabovřeská na obou stranách jako zátka.

Začít se měla stavět první etapa od mimoúrovňové křižovatky Kníničská a trvat měla necelé dva roky. Celá stavba až do Pisárek měla trvat do roku 2023. “Nechtěli jsme začínat proto, že termíny vysoutěžené ve smlouvě jsou relativně napjaté a nevíme, kdy stavební povolení získáme. Když bude stačit vypořádat to, co je v napadení, zpozdíme se o měsíce. Pokud by spolek použil další řádné a mimořádné prostředky a odvolání, bude to ještě déle,” řekl Fiala. Stavba má přijít na 3,7 miliardy korun.

ČTK

Dnes je poslední den, kdy mohou lidé, firmy či instituce podávat připomínky k novému pražskému územnímu plánu. Poté je vyhodnotí magistrátní odbor územního rozvoje ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR), který návrh Metropolitního plánu vypracoval. Návrh dokumentu, který má od roku 2023 jako jeden ze základních územně plánovacích nástrojů spoluurčovat výstavbu v Praze, vzbudil kritiku městských částí, spolků i odborníků. Očekává se, že připomínek dorazí velké množství.

Připomínky mohou od 27. června podávat jednotlivci, firmy či spolky. Vedle toho se k návrhu vyjadřují i veřejné instituce. Podoba návrhu se nelíbí například památkářům z Národního památkového ústavu a svoje připomínky zaslaly i městské části, řada z nich jich má desítky až stovky.

Radnice a další instituce mohou podávat takzvané zásadní připomínky, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků.

Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000. Tentokrát se očekává ještě vyšší počet. Podněty je možné podávat poštou či elektronicky, k tomu je však nutný elektronický podpis.

Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.

ČTK

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze v prvním pololetí meziročně vzrostla o 24 procent na 94.000 korun za metr čtvereční. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí se zvýšila o 6,2 procenta. Počet prodaných bytů se meziročně snížil o 3,5 procenta na 2750. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které dnes zveřejnily na tiskové konferenci.

“Přestože nabídka nových bytů v posledním čtvrtletí mírně rostla, tempo navyšování cen nepolevuje. Cenové stabilizaci by pomohlo, pokud by se podařilo na trh pustit větší počet nových projektů, který by tak zájem o bydlení lépe nasytil. Do doby, než se poptávka více nevyrovná s nabídkou, bude tlak na ceny stále výrazný,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Podle něj bude ještě letos průměrná cena atakovat 100.000 korun za metr čtvereční. Ceny nových bytů se začaly výrazně zvyšovat od konce pololetí roku 2015. Za poslední tři roky vzrostly téměř o 70 procent.

Ve druhém čtvrtletí developeři prodali 1550 bytů. Podle majitele Central Group Dušana Kunovského se poptávka po novém bydlení za poslední tři měsíce téměř vyrovnala situaci z let 2015 a 2016, kdy byl rezidenční trh na vrcholu. “Poptávka je v současnosti i přes rostoucí ceny stále silná. Je to dáno snahou zájemců o hypotéku získat úvěr ještě před zavedením přísnějších doporučení ze strany ČNB, která začnou platit od října. Vyšší prodeje tak očekáváme i ve třetím čtvrtletí, pak ale bude podle všeho následovat pokles,” doplnil Kunovský.

Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4350. Podle Sourala je to způsobeno zejména zahájením prodeje několika větších projektů s více než 100 byty v Praze 5, 8 a 9. Počet nabízených bytů kolísá okolo 4000 od poloviny roku 2016. Před čtyřmi roky ve stejném období dosáhl 7000.

“Nízká nezaměstnanost a zatím ještě relativně dostupné hypoteční financování zvyšuje poptávku po novém bydlení, kterou již řadu let nedokáže trh dostatečně pokrýt. O bydlení v Praze je zájem, roste jak počet jejích obyvatel, tak zájemců z řad investorů. Aby se nabídka nových bytů zvýšila, musela by se jasně nastavit a dodržovat pravidla či změnit zákony, které by urychlily momentálně příliš zdlouhavý proces schvalování nové výstavby,” dodal generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek.

Ve druhém čtvrtletí se v Česku podle Trigemy prodalo 1465 nových bytů, meziročně o 7,6 procenta více. Nejvíce jich bylo v Jihomoravském (360), Plzeňském (330) a Středočeském kraji (290). Nejméně v severních Čechách, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji.

Za prodaný byt se podle statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50.000 korun. Podle údajů konkurenčního Ekospolu, který používá jinou metodiku, klesl počet nových prodaných bytů v hlavním městě téměř o pětinu na 2452. Průměrná cena vzrostla o pětinu na 92.917 korun za metr čtvereční.

Vývoj průměrné ceny za m2 prodaných nových bytů v Praze (včetně DPH):

Období Cena (Kč) 2. čtvrtletí 2013 54.308 3. čtvrtletí 2013 54.401 4. čtvrtletí 2013 54.738 1. čtvrtletí 2014 55.800 2. čtvrtletí 2014 55.500 3. čtvrtletí 2014 55.751 4. čtvrtletí 2014 56.177 1. čtvrtletí 2015 56.178 2. čtvrtletí 2015 55.555 3. čtvrtletí 2015 58.156 4. čtvrtletí 2015 59.885 1. čtvrtletí 2016 60.517 2. čtvrtletí 2016 65.922 3. čtvrtletí 2016 69.517 4. čtvrtletí 2016 71.567 1. čtvrtletí 2017 72.131 2. čtvrtletí 2017 75.791 3. čtvrtletí 2017 83.150 4. čtvrtletí 2017 85.223 1. čtvrtletí 2018 88.552 2. čtvrtletí 2018 94.000

Zdroj: Trigema

ČTK