Částku 170 milionů korun bez jakýchkoliv dotací a příspěvků od státu – to je suma, kterou společnost PASSERINVEST GROUP v letošním roce použila na zkultivování veřejného prostoru v komplexu BB Centrum v Praze 4. Bylo z ní zbudováno například náměstí s vodními prvky u budovy Brumlovka, veřejný atletický stadion, pavilon pro střední a základní školu, když opraveno bylo také veřejné osvětlení či mozaikou Jana Lukeše byl oživen podchod pod magistrálou.

Mezi všemi těmito počiny stojí za zmínku především nové centrální náměstí BB Centra – Brumlovka, která má rozlohu 4 500 m², je dnes osázena vzrostlými platany, na pochozí ploše jsou dva vodotrysky a bylo doplněno o mobiliář. Náklady na výstavbu nového náměstí přesáhly 65 mil. Kč.

Část prostředků byla použita na vznik světelně řízeného přechodu pro chodce, který zjednodušil cestu a zajistil větší bezpečnost pro pěší přes Vyskočilovu ulici. Společně s ním byl rozšířen chodník i autobusový záliv pro zastávky autobusu MHD i areálové kyvadlové dopravy.  Další investice směřovaly do úpravy parteru před ikonickou budovou Filadelfie.

SF/pb

Pětinu populace České republiky dnes tvoří lidé ve věku 65+, přičemž na konci třetí dekády bude tato věková skupina představovat už čtvrtinu všeho obyvatelstva ČR. Téma senioři a bydlení je už proto nanejvýš aktuální. Tři nedávno provedené reprezentativní průzkumy, zaměřené na problematiku stáří (zadavatelem byly charitativní organizace Sue Ryder a ČSOB ), zmapovaly také tuto oblast.

Jak tedy své stáří ve spojitosti s bydlením vidí současná populace? Tak například 74 % respondentů považuje současnou výši starobních penzí za nedostatečnou, a proto se různými způsoby snaží spořit – 20 % populace prostřednictvím investic do nemovitostí. Přitom ale takřka nikdo nepočítá s tím, že by se ve stáří stěhoval ke svým dětem nebo do domů s pečovatelskou službou. Zároveň 60 % dotázaných nepočítá s žádným stěhováním, jsou spokojeni se svým současným bytem či domem.

Z dalších odpovědí vyplynulo, že z hlediska bydlení ve vyšším věku jsou za nejdůležitější považovány dostupnost lékařské péče, obchodů, hromadné dopravy a také blízké bydliště dalších rodinných příslušníků – v této souvislosti stojí za zmínku záměr 24 % respondentů investovat do svých potomků s tím, že později se děti naopak  postarají o ně.

Z průzkumu také vyplynulo, že jen málo česká populace tuší o úpravách bytů do podoby, která by seniorům jejich užívání usnadňovala; o různých pomůckách, jako jsou například židle do vany, protiskluzové schody apod., je povědomí více než slabé.

Je na místě dodat, že postoje české populace k problematice bydlení ve stáří jsou do značné míry formovány vlastnickou strukturou bytového fondu ČR. Česko má v rámci Evropy velmi vysoký podíl vlastnického bydlení, zhruba 80 % populace bydlí ve vlastních bytech či domech, převážně už nezatížených hypotékou nebo jinými úvěry. Nejspíš hlavně díky tomu seniorské bydlení v ČR nepředstavuje (zatím) větší sociální problém. Přitom průměrná výše starobního důchodu dnes činí 12 000 Kč měsíčně a například v Praze podle statistik společnosti Trigema měsíční nájemné za metr bytové plochy v průměru dosahuje 345 Kč.

SF/pb

Kvůli nedostatku pracovníků se stavebním firmám – podle průzkumu společnosti CEEC Research mezi zhruba stovkou stavebních firem – nedaří včas splnit 13 % zakázek. Pokud by firmy měly dostatek lidí, byly by schopny postavit až o čtvrtinu více projektů. Dvě pětiny společností řeší situaci najímáním pracovníků ze zahraničí.

Ředitelé stavebních firem v anketě uvedli, že mají svoje personální kapacity v současnosti vytížené v průměru na 98 %. Platí to pro všechny firmy napříč sektorem bez ohledu na velikost nebo zaměření. “Nedostatek pracovních sil trápí celé odvětví, což se odráží nejen v kapacitních možnostech našich subdodavatelů a specializovaných dodavatelů, ale i v nedostatku stavebních materiálů. Ačkoliv to není příjemné konstatování, v současné době se nám nedaří plnit včas své závazky až u 30 % zakázek,” uvedl generální ředitel firmy Pozemní stavitelství Zlín Miroslav Lukšík.

Situace by se podle ředitelů dala vyřešit zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Podle průzkumu by více pracovníků s vízem chtěly zaměstnat zhruba tři čtvrtiny tuzemských stavebních firem. Dvě pětiny společností v současné době cizince zaměstnávají, přičemž do této statistiky nejsou započítáni Slováci. Žádost o zahraniční pracovníky s vízem podle ředitelů trvá v průměru šest měsíců od jejího podání.

“Se zaměstnáváním zahraničních pracovníků máme zkušenosti a potvrzuji, že je to jedno z možných řešení. Musím ovšem také konstatovat, že je to administrativně velmi náročné,” doplnil předseda představenstva Saint-Gobain Construction Products CZ Tomáš Rosák. Za klíčové faktory při zaměstnávání cizinců považují oslovení ředitelé jejich pracovní návyky a morálku. Dalšími důležitými kritérii jsou podle nich délka doby, na kterou je možnost daného cizince zaměstnat, a rychlost vyřízení potřebných dokumentů. “U každého našeho zaměstnance klademe důraz na odbornost, dostatek zkušeností a jeho celkové chování, aby dobře zapadl do našeho týmu. Rozhodování o tom, zda se jedná o domácího pracovníka nebo cizince, je až na druhém místě,” dodal ředitel společnosti Trigema Building Karel Branda.

ČTK

Luxusní rezidenční komplex s hotelovými službami Aldrov Apartments & Resort, za jehož realizací stojí developerská společnost Crescon, vyroste v lokalitě krkonošské obce Vítkovice. Nový projekt s dvanácti horskými chatami, který již získal pravomocné územní rozhodnutí, nabídne 139 apartmánů určených k rekreačnímu bydlení i na investici, v dispozicích 1+kk až 4+kk a velikostech do 119 m². Jeho výstavbu plánuje developer zahájit v příštím roce a dokončit v roce 2021.

Základní koncept projektu přibližuje Jan Jerie, ředitel společnosti Crescon: „Aldrov Apartments & Resort v sobě spojuje rezidenční areál s luxusním hotelovým komplexem, který je inspirovaný alpskými středisky Rakouska, Německa nebo Švýcarska.“  Jednotlivé apartmány jsou určené na prodej do osobního vlastnictví. Majitelé je mohou využívat k celoročnímu bydlení, ale zejména se hodí jako tzv. druhé bydlení pro několikadenní či týdenní rekreace v průběhu roku. V době jejich nepřítomnosti se o apartmány postará hotelová služba, která zajistí komplexní servis se správou i pronájmem.

SF/pb

U 196 932 nemovitostí, z toho 190 855 pozemků a 6 077 staveb, je nejasný vlastník. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ke konci září určil ve 23 587 případech vlastníka u nemovitostí, u kterých byl dříve nejasný. Ke konci loňského roku úřad určil vlastníka ve 20 640 případech. Majetek, který do konce roku 2023 nebude mít konkrétního vlastníka, připadne státu.

Ve většině případů nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky jde o pozemky vedené v katastru nemovitostí jako orná půda, lesní pozemky a trvalý travní porost. “ÚZSVM občanům pomáhá dohledat rodinný majetek, o kterém často ani netuší. Zároveň se touto činností čistí katastr nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů, což je výhodné i pro stát. Krom toho tyto nemovitosti často brzdí rozvoj obcí při výstavbě infrastruktury,” uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí upřesnit některé části návrhu zákona o realitním zprostředkování. Má tím předejít výkladovým nejasnostem – Jde například o definici trestných činů v rámci transpozice evropské směrnice o praní špinavých peněz nebo rozsah kontrol nad dodržováním zákona. Uložila mu to legislativní rada vlády, která jednání o návrhu přerušila a znovu se k němu vrátí v první polovině ledna.

Návrh zákona připravila už minulá vláda, tehdy se však v legislativní radě zastavil. Rada požadovala, aby tam bylo explicitně vyjmenováno, co může a nemůže realitní makléř dělat. Například že nemůže poskytovat finanční služby nebo právní servis.

“Činnost realitního makléře u nás nemáme nijak regulovanou, přitom občané jim mnohdy svěřují své celoživotní úspory. Makléř nyní nemusí být pojištěn, nenese žádnou odpovědnost. Máme nejvíce makléřů na obyvatele. Proto je potřeba zákon, který stanoví přesná pravidla, jak má vypadat smlouva, jak má vypadat provize a co všechno může makléř dělat,” sdělila ČTK ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). MMR podle ní povede seznam makléřů, aby si mohl každý občan hned zkontrolovat, zda má dotyčný makléř certifikát a pojištění. “Obecně je na nutnosti zákona všeobecná politická shoda, řešíme už jen detaily. Věřím, že hotov bude co nejdříve,” doplnila ministryně.

Zákon by měl změnit dosavadní volnou živnost na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Makléř bude muset mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Podle Dostálové je důležité, aby byl zákon vyvážený jak pro větší, tak menší firmy a jednotlivce.

Realitní kanceláře vesměs vítají, že se podle nich tolik potřebná regulace vůbec přichystala. Mají však řadu výhrad. V zákoně podle nich chybí například ochrana proti úpadku nebo zavedení kauce. Podle některých se vysoký počet makléřů příliš nesníží.

ČTK

Developerská firma CTP prodala německé investiční společnosti Deka Immobilien tři průmyslové parky v Česku celkem za 460 mil. eur (zhruba 12 mld. Kč). Jde o areály v Plzni, Teplicích a na severu Prahy. CTP bude nadále zajišťovat správu a provoz těchto parků.

Jedna z největších realitních transakcí letošního roku zahrnuje celkem 430 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy moderních průmyslových nemovitostí. Portfolio se skládá z 36 plně obsazených budov s více než 50 nájemci.

ČTK

Lhůta pro takzvané mimořádné vydržení majetku, jak je zakotvil nový občanský zákoník, se u nemovitostí o pět let neprodlouží. Předkladatel Lukáš Černohorský (Piráti) novelu kodexu při jednání Sněmovny stáhl kvůli tomu, že by se nestihla projednat včas do konce roku. Cílem návrhu bylo podle něho zabránit mimořádnému vydržení pochybně privatizovaného a převáděného státního majetku. Proti předloze se postavila vláda, podle níž by zamýšlený cíl nenaplnila.

Institut mimořádného vydržení se dostal do nového občanského zákoníku kvůli ochraně “faktických stavů, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu”. Jde například o případy, kdy někdo získal převodem pozemek o chybně stanovené větší výměře, než je skutečná výměra, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem. Nabyvatel v takových případech drží v dobré víře něco jiného, než co vlastní.

Mimořádné vydržení majetku může nastat podle zákona po době, která činí dvojnásobek lhůty pro běžné vydržení. U nemovitostí jde u mimořádného vydržení o 20 let. Držitel v takových případech nemusí prokázat právní důvod, ale nesmí se mu prokázat nepoctivý úmysl.V přechodném ustanovení nový občanský zákoník zakotvil, že mimořádné vydržení nemovitosti je možné uplatnit nejdříve 1. ledna příštího roku. L. Černohorský navrhoval, aby to bylo o pět let později.

ČTK

Budoucí koalice v Praze 1 ve složení Praha 1 Sobě (P1S), My, co tady žijeme (KDU-ČSL, STAN, Iniciativa občanů) a Zelená pro jedničku bude jednat se společností Penta Investments o úpravě projektu, který společnost plánuje stavět kolem Masarykova nádraží. Penta chce na pozemcích vybudovat administrativní čtvrť s obchody a restauracemi, ale také park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

„Napříč koalicí zastáváme postoj, že plány tak, jak jsou dneska na stole, jsou příliš předimenzované, je tam navržená příliš velká hmota budov,” uvedl budoucí radní Prahy 1 Petr Kučera (Zelená pro jedničku). Dodal, že lokalita je umístěna v centru pražské kotliny a s ohledem na oteplující se klima je vystavena největšímu přehřívání v letních měsících. “Rádi bychom usilovali o to, aby místo bylo vhodnějším způsobem zastavěno, vzdušnější a zelenější,” vysvětlil Kučera. Zástupci koalice dále uvedli, že budou chtít jednat s investorem o případných úpravách projektu, i když zatím nechtěli předjímat, s jakými požadavky do jednání vstoupí. Otázkou se jako předseda příslušné komise bude zabývat i architekt a urbanista Tomáš Vích, který zasedne v zastupitelstvu za Piráty. Koalice by chtěla do diskusí o finální podobě území zapojit i obyvatele.

ČTK

 

Územní plánování v Brně je v krizi a město ztratilo příliš mnoho času debatami – říká Filip Chvátal (KDU-ČSL), který se po víkendu stane novým brněnským radním s gescí v územním plánování. Na čtyřleté období si klade za cíl vytvořit nový územní plán Brna. Současný vznikl v roce 1994 a přestane platit po roce 2022. Do té doby musí mít Brno plán nový. Návrh územního plánu má vypracovat Kancelář architekta města Brna na základě letos schválených pokynů, které vycházely z několik let starého konceptu nového územního plánu. Návrh by měl být hotov za rok, potom ho čeká projednání s městskými částmi a veřejností a zapracování připomínek.

Podle nového radního Brno ztratilo obrovské množství času debatami, co přesně se bude dělat. “Je otázka, jestli město nemělo podat kasační stížnost na zrušenou aktualizaci územního plánu. Město se přelo s krajem a rozporovalo jeho postup ve věci schvalování zásad územního rozvoje a odmítalo rozhodnout, dokud se zásady neschválí. Potom se dlouze rozhodovalo, zda připravit nový územní plán, nebo dopracovat vzniklý koncept,” vyjmenoval Chvátal.

Soud v roce 2014 zrušil velkou aktualizaci územního plánu Brna na podnět aktivistů a spolků, po volbách a změně vedení už se však radnice dál soudně nebránila. Město také čekalo, až budou hotovy zásady územního rozvoje jakožto krajský územní plán. Část politiků tvrdila, že bez toho nemůže město na svém plánu pracovat, část tvrdila, že nový plán může tvořit při spolupráci s krajem.

ČTK

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci pololetí vzrostly meziročně v průměru o 10,8 % na 55 200 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (71 800 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (15 300 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily téměř o 30 %. Nejméně byty zdražily v Českých Budějovicích, o 3,3 procenta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Ve druhém čtvrtletí se celkem prodalo zhruba 6 533 bytů za 22,5 mld. Kč. Na developerské projekty připadala zhruba polovina celkového objemu, bytům v cihlových a panelových domech patřilo přibližně po jedné čtvrtině. Na celkovém objemu prodejů se ve druhém čtvrtletí zhruba ze dvou třetin podílela Praha, kde se byty na konci června prodávaly nejdráž

V porovnání s předchozím čtvrtletím klesly ceny v ČR v průměru o 1,7 %. Jde o první mezičtvrtletní pokles od konce roku 2015, kdy Deloitte ceny bytů začala evidovat. Nejvíce klesly v Ostravě (o 12,7 procenta).

Deloitte sleduje ceny prodaných bytů v krajských městech. Ve Středočeském kraji, které své krajské sídlo nemá, vychází z průměru za Benešov, Beroun, Kladno, Mladou Boleslav a okresy Praha-východ a Praha-západ.

Průměrné ceny prodaných bytů v ČR

Období Cena (Kč/m2) Meziroční změna (pct) Mezičtvrtletní změna (pct) 2. čtvrtletí 2018 55.200 10,8 -1,7 1. čtvrtletí 2018 56.200 15,9 4,7 4. čtvrtletí 2017 53.700 11,6 4,1 3. čtvrtletí 2017 51.600 11,7 3,6 2. čtvrtletí 2017 49.800 10,7 2,7 1. čtvrtletí 2017 48.500 14,4 0,8 4. čtvrtletí 2016 48.100 15,1 4,1 3. čtvrtletí 2016 46.200 – 2,7 2. čtvrtletí 2016 45.000 – 6,1 1. čtvrtletí 2016 42.400 – 1,4 4. čtvrtletí 2015 41.800 – 1,5

Zdroj: Deloitte

 

Ceny prodaných bytů v krajských městech ČR

(2. čtvrtletí roku 2018 (Kč/m2)

Město Cena Meziroční změna (pct) Mezičtvrtletí změna (pct) Praha 71.800 9,3 -6,1 Brno 53.500 5,5 -1,4 Středočeský kraj 45.500 15,2 4,7 Hradec Králové 42.300 14,6 7,9 Plzeň 38.000 8,3 -3,1 Olomouc 37.900 12,8 1,5 Pardubice 37.300 5,1 1,2 Zlín 37.000 28,0 16,4 České Budějovice 34.800 3,3 -7,4 Liberec 34.300 20,4 5,1 Jihlava 33.800 16,6 2,2 Karlovy Vary 26.700 17,6 13,2 Ostrava 22.100 12,8 -12,7 Ústí nad Labem 15.300 29,7 4,5 Průměr ČR 55.200 10,8 -1,7

Zdroj: Deloitte

ČTK

Deset největších developerů se na pražském rezidenčním trhu podílí 60 %. Stabilní je hlavně velká trojka, kterou dlouhodobě tvoří Central Group, FINEP a Skanska Reality. Mimo deset největších firem byty v Praze prodávají dále menší developeři, kteří se na trhu podílejí dvěma a méně procenty. Na pozice v druhé desítce tak v poslední době běžně zasahují firmy, které rozvíjejí jen jediný projekt.

Na celém pražském trhu se letos za první tři čtvrtletí prodalo 3 800 bytů, Central Group se tak se 623 prodanými byty na trhu podílel 16,4 %. Následuje FINEP s 402 byty a 10,6 procenta a Skanska Reality s 235 byty a 6,2 %. Meziročně je čelo žebříčku velmi stabilní. Z firem, které dnes tvoří TOP 10, jich bylo v žebříčku sedm i před rokem.

Žebříček rezidenčních developerů v Praze za 1. – 3. čtvrtletí 2018 Pořadí Společnost Podíl na trhu Počet prodaných bytů 1. CENTRAL GROUP 16,4 % 623 2. FINEP 10,6 % 402 3. Skanska Reality 6,2 % 235 4. Vivus 5,4 % 206 5. YIT Stavo 5,1 % 194 6. – 7. Crestyl 4,1 % 156 6. – 7. Pražská správa nemovitostí 4,1 % 155  8. Avestus 3,1 % 118 9. Afi-Europe 3,0 % 113 10. Acord Invest 2,4 % 90 Celkem v Praze prodáno všemi developery 3800

Zdroj: Společné analýzy Trigema, Skanska Reality a Central Group. Počty bytů jsou vykázány na základě úbytku bytů z internetových ceníků developerů mezi 1. 1. 2018 a 30. 9. 2018. U společností podnikajících i mimo Prahu tabulka zahrnuje jen prodané byty na území hlavního města. Nejsou započítány blokové prodeje celých projektů jiným subjektům například družstvům, v případě, že jsou byty nadále v prodeji u těchto sekundárních prodejců.

„Je zřejmé, že velcí stavitelé dokážou díky širokému portfoliu projektů lépe než menší hráči ustát situaci, kdy trh dlouhodobě negativně ovlivňují kriticky nízké počty nově povolených staveb,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. A dodává, že stagnace v povolování v poslední době začíná dopadat i na velké developery. „Letos se tak na celém pražském trhu prodá rekordně nízký počet nových bytů. Nejspíše i méně než 5000.“ V Praze se přitom loni prodalo 5 500 bytů a o rok dříve dokonce 6 650.

SF/pb

Budoucí pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nesouhlasí s nápadem premiéra Andreje Babiše (ANO), aby v Praze vznikla tzv. vládní čtvrť, která by na jednom místě soustředila úředníky z několika ministerstev nyní rozmístěných po metropoli. O možnosti postavit “úřednické městečko” premiér Babiš mluví delší dobu. Původně hovořil o lokalitě Letňan, což kritizoval například městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Kritiku sklidil i návrh postavit komplex v Holešovicích, což se nelíbilo zejména starostovi Prahy 7 a lídru Prahy Sobě Janu Čižinskému. Nyní navrhl pozemky pro vládní centrum směnit za veleslavínský zámek, který se měl právě v této době dražit. Ministerstvo kultury však stáhlo svůj ze zákona nezbytný souhlas s dražbou, Babiš uvedl, že na jeho žádost.

ČTK

Každá pátá firma registrovaná v České republice není aktivní. Podíl „spících“ firem je podle analýzy společnosti Bisnode o 5,75 % vyšší mezi společnostmi s ručením omezeným než mezi akciovými společnostmi. Neaktivní firmy jsou nejčastěji z oblasti podpůrných činností pro podnikání, činnosti cestovních agentur a kanceláří a úklidu.

V Česku je aktuálně registrováno 485 908 firem, z toho 459 608 společností s ručením omezených a 26 300 akciových společností. Podle interních odhadů Bisnode žádné podnikatelské aktivity nevyvíjí 102 913 firem, což je více než 21 % z celkového počtu firem v ČR. Mezi společnostmi s ručením omezeným je 21,5 % spících, zatímco mezi akciovými společnostmi 15,7 %. Největší podíl spících firem je v Karlovarském kraji (28,8 %) a Praze (26,6 %), nejméně na Vysočině (12,0 %), Libereckém (21,0 %) a Pardubickém kraji (12,6 %). Z absolutního pohledu má nejvíc, 57 067, neaktivních firem sídlo v Praze. To je 55,5 % z celkového počtu spících firem v ČR.

SF/pb

Zájem o byty v Brně neustále roste, proto společnost Trikaya připravuje elektronickou aukci osmi luxusních bytů v nejvyšším patře nového bytového domu Neumanka v Masarykově čtvrti. Bytový dům se začal stavět letos v září a dokončen bude začátkem roku 2020.

Půjde o vůbec první takovou aukci v Brně . Minimální příhoz v aukci je stanoven na 50 000 Kč. Účastníci mohou usilovat o jeden i více bytů najednou. Aukce se uskuteční prostřednictvím speciálně vytvořeného aukčního rozhraní na webové stránce domu. K účasti je nutná registrace, která uživatelům vygeneruje autorizovaný přístup s unikátními přihlašovacími údaji. Délka trvání aukce je stanovena na pět dnů, tato doba bude ale vždy prodloužena, proběhne-li v posledním dni aukce příhoz.

SF/pb

Praha potřebuje postavit velký koncertní sál, ve kterém by mohla účinkovat také velká filharmonická tělesa – to v rozhovoru s novináři řekl člen Sdružení pro architekturu a rozvoj, architekt Josef Pleskot. Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde město hodlá takovou halu postavit, považuje za ideální. Jako příklad, kterým by se Praha mohla inspirovat, uvedl Labskou filharmonii v Hamburku. Její velký sál má kapacitu 2 100 návštěvníků, zatímco největší sál Rudolfina asi 1 200 míst.

“Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba,” uvedl J. Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.

ČTK

Obchodní centrum na pražském Zličíně čeká rozšíření – vznikne tam nová budova s hrubou podlahovou plochou asi 151 000 metrů čtverečních a parkovací dům. V plánu je i přístavba existující budovy centra. Vyplývá to z dokumentace pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Předpokládaný termín stavby je podle dokumentace mezi lety 2021 a 2024.

Metropole Zličín se s prodejní plochou 55 000 metrů čtverečních a 150 obchody řadí mezi největší obchodní centra v Česku. Ročně ho navštíví přibližně sedm milionů lidí. Firmu CGI Metropole, která areál ovládá, vlastní napůl německá Commerz Real Investmentgesellschaft a francouzská skupina Unibail-Rodamco, která podíl koupila koncem loňského roku.

Unibail-Rodamco vlastní i centrum na Chodově, které se v posledních letech rozrostlo na téměř dvojnásobnou velikost. Další centra se postupně rekonstruují – zatím se opravilo 19 velkých obchodních center z celkových 98. Z celkové plochy 2,3 milionu metrů čtverečních činí podíl těch zmodernizovaných 32 %.

ČTK

Společnost NWT Invest poptává prostřednictvím investiční platformy Fundlift financování svého developerského projektu Park Tower v centru Zlína – k prodeji nabízí tříleté dluhopisy s ročním úrokovým výnosem 6 %, minimální investice činí 5 000 Kč. Bytový komplex by měl být hotov koncem roku 2020, bude zahrnovat 107 bytů o rozloze 22 až 120 metrů čtverečních. Prodej firma zahájila v září.

Společnost NWT Invest, která peníze od investorů poptává, je součástí skupiny NWT. Holding podniká v energetice, stavebnictví, IT, zemědělství, 3D tisku nebo realitách. Skupina zahrnuje zhruba 30 společností. Dosahuje konsolidovaného obratu zhruba dvou miliard korun a má pět stovek zaměstnanců. Dceřiná společnost FILLAMENTUM zabývající se 3D tiskem byla první firmou, která úspěšně upsala akcie na nově otevřeném trhu START pražské burzy.

ČTK

V nejužším historickém centru Prahy je ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím Airbnb a podobných platforem využíván každý pátý byt, což má znatelný vliv na růst cen klasických nájmů. Jen 20 % nabízených bytů funguje jako skutečně sdílené ubytování, kdy v bytě přebývá kromě hostů i hostitel. To je v rámci Evropy podprůměrný podíl. Třetina pronajímatelů navíc nabízí dva a více bytů. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR).

V Praze je podle analýzy celkem 650 000 bytů a počet bytů nabízených přes Airbnb byl v květnu letošního roku 11 500, tedy 1,4 % bytového fondu. V Josefově, na Malé Straně a na Novém Městě podíl převyšuje 10 %, na Starém Městě dokonce 20 %. Analýza IPR s odkazem na nabídku realitních serverů uvádí, že je v Praze k dispozici více bytů ke krátkodobým než ke klasickým pronájmům. To podle autorů ukazuje, že Airbnb a další platformy snižují nabídku klasického rezidenčního bydlení, což se promítá i do růstu nájemného. V Praze je zároveň celkový objem nabídky Airbnb vyšší než ve Vídni, Varšavě či Budapešti. V květnu 2018 dosahovala v Praze sazba za pronájem jednotky v rámci Airbnb v průměru 1 734 Kč za den. Město odhaduje, že ročně přichází o 120 milionů korun na neuhrazených poplatcích.

Autoři analýzy doporučují, aby Praha s ohledem na negativní dopady ubytovacích platforem na bytový trh i život místních obyvatel nechala zpracovat právní analýzu možné regulace.

Praha: Airbnb versus hotely (2017)

Městská část Počet lůžek Airbnb Počet lůžek v hotelech Praha 1 17663 27733 Praha 2 8867 9324 Praha 3 6337 6232 Praha 4 2112 7160 Praha 5 3981 6309 Praha 6 2411 8913 Praha 7 2719 – Praha 8 3006 8346 Praha 9 750 4285 Praha 10 2404 3474

Zdroj: IPR, Inside Airbnb 2018

ČTK

Od počátku roku do konce září tohoto roku se u nás v hromadných ubytovacích zařízeních (ČSÚ sleduje objekty s více než pěti pokoji a 10 lůžky) v České republice ubytovalo 16,80 miliónu turistů. To je o 6,6 % více než ve stejném období loňského roku. Převažovali přitom domácí turisté, kterých se ubytovalo přes 8,5 miliónu. Hostů ze zahraničí přijelo celkem 8,1 miliónu, meziročně o 4,7 % více. Nejčastěji k nám turisté míří z Německa (1,5 miliónu), Slovenska (556 tisíc) a Polska (519 tisíc). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se nejvíce zvýšil počet turistů z Ukrajiny (o 45,8 %), Číny (o 26,4 %), Saudské Arábie (o 24,3 %) a Tchaj-wanu (o 18,9 %).

Hromadných ubytovacích zařízení je dnes v České republice 9 448, což představuje 205 tis. pokojů a 525 000 lůžek. Vytížení těchto kapacit se velmi liší a stoupá spolu s kvalitou – zatímco penziony v sledovaném období byly „vyprodány“ z  26 %, hotely nejvyšší kategorie byly vytíženy na 70 %.

Celkový počet zahraničních návštěvníků, včetně těch, kteří v prvních třech čtvrtletích přenocovali mimo hromadná ubytovací zařízení nebo do Česka přijeli pouze na jeden den, dosáhl podle ČSÚ 27,8 miliónu. Jde o 4,8% meziroční nárůst. Systémy krátkodobých pronájmů, jako třeba Airbnb, podle odhadů ve sledovaném období využilo 2,6 mil. osob.

Cestovní ruch se u nás na tvorbě HDP podílí 2,9 % a pracuje v něm celkem 231 000 osob, což představuje 4,4 % všech zaměstnaných. Jakkoli v ČR význam tohoto sektoru prudce narůstá (mezi lety 2012 a 2017 počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 9 mil. osob, z 25,7 na 34,7 mil. osob), v rámci Unie jsme stále méně významnou destinací. Podle Eurostatu se v prvním čtvrtletí tohoto roku na celkovém počtu přenocování v zemích EU Česko podílelo jen 2,2 %. Turistickými velmocemi Starého kontinentu jsou už tradičně Španělsko, Německo, Velká Británie, Francie a Itálie, kde srovnatelný údaj přesahuje 10 %, přičemž rekordní úrovně 14,8 % dosahuje ve Španělsku.

SF/pb