Veřejní investoři v Česku zadali do konce července stavebním firmám 2 871 nových zakázek za 114,5 mld. Kč. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 61,5 %, počet zůstal zhruba stejný. Objem nově vypsaných zakázek vzrostl zhruba o pětinu – vyplývá to z údajů společnosti IS. Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce července meziročně vzrostla o 60 % na 32,8 mld. Kč. Na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, se hodnota zadaných zakázek zvýšila o 62 % na 81,7 mld. Kč. Necelá polovina zadaných zakázek je spolufinancovaná z evropských dotací. Největší objem zakázek zadaných do konce července patřil společnosti Metrostav, které veřejná správa zadala 36 zakázek za 2,6 mld. Kč.

ČTK

Vedle nového interiéru Národního muzea se změn dočká také okolí budovy. Úpravy veřejného prostoru se dotknou chodníků a Čelakovského sadů, kde magistrát plánuje vytvořit i park pro veřejnost zaměřený na rostliny z České republiky. Historická budova Národního muzea se po rekonstrukci částečně veřejnosti otevře 28. října k výročí 100 let založení republiky, a zároveň 200 let od založení muzea.

Čelakovského sady rozdělí na několik částí, primárním cílem je zpřehlednit park, do kterého se doplňují posedové zídky. Práce byly zahájeny na začátku prázdnin. V současné době je také už položeno 80 metrů tramvajových kolejí. Do 28. října zde budou dvě nefunkční zastávky. Příští nebo přespříští rok by doprava mohla být napojena do ulice Škrétova a do Vinohradské ulice, takže vznikne “tramvajový trojúhelník”. Koleje budou využívány v době výluk nebo pro historické tramvaje. Automobily budou i nadále moci lokalitou projíždět, stejně tak je v plánu posílení možnosti průjezdu cyklistům. Sjednocujícím prvkem celého prostoru bude světlá žulová dlažba barevně navazující na fasádu budovy Národního muzea.

ČTK

Italská vláda plánuje po pádu dálničního mostu v Janově zevrubné kontroly veřejných staveb po celé zemi. V rozhovoru pro italský deník Il Messaggero to řekl tajemník kanceláře premiéra a místopředseda vládní euroskeptické Ligy Giancarlo Giorgetti. Kontroly se podle něj budou týkat silnic, mostů, ale i veřejných budov jako jsou například úřady či školy. “Bude to operace zaměřená na údržbu, v naprosto bezprecedentním rozsahu a s obřími investicemi do veřejných staveb,” uvedl Giorgetti. Vláda podle něj zatím nemá na tuto akci rozpočet, kabinet prý ale nebude brát ohled na rozpočtový deficit, HDP ani na evropská pravidla.

Při úterním pádu dálničního mostu v Janově zahynulo 43 lidí. Odpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování, tragédie však způsobila v Itálii obrovskou vlnu rozhořčení, která se obrátila proti vládním úřadům i provozovateli dálnice, firmě Autostrade per l’Italia. Její představitelé na sobotní tiskové konferenci jakoukoli vinu na neštěstí odmítli, vláda však už zahájila řízení s cílem odebrat firmě koncesi.

ČTK

Pražský magistrát změní v některých částech územní plán. Odlišně se bude rozhodovat mimo jiné o dodatečné změně výšky plánované budovy, stavbě podzemních parkovišť nebo poměru zeleně a zastavěné plochy na pozemku. Rozhodl o tom magistrátní výbor pro územní rozvoj, změnu ovšem musí ještě v září schválit zastupitelé.

V praxi to může znamenat například to, že pokud by investor chtěl dodatečně navýšit počet pater domu o jedno podlaží, nemusel by již žádat město o změnu územního plánu. Stačil by mu souhlas stavebního úřadu. Bude muset ale splnit řadu podmínek.

Další novinkou bude, že pokud budou mít tzv. inženýrské sítě v cestě park, bude je možné bez změny územního plánu zahloubit a povrch vrátit do původního stavu. Tuto změnu vyvolal fakt, že ve městě existují území, kam nebylo možné bez změny územního plánu kabely dovést. Naopak plán zakáže umístit pod parky podzemní garáže, dosud to bylo pod některými z nich možné.

Plán také nyní rozhoduje o tom, jak má být budova využita, avšak bez ohledu na to, zda má stát na hlavní třídě, nebo ve slepé ulici. To napříště nebude platit. Nově tak úředníci při rozhodování nepoužijí jako podklad územní plán, ale podívají se do tzv. územně analytických podkladů. V nich je popsán charakter okolí a oni rozhodnou, zda je vhodné, aby v domě bylo například více obchodů, nebo bytů. Změněn bude také požadovaný poměr zeleně a zastavěné plochy: dosud byl 75 % ku 25 %. Nově to bude půl na půl. Důvodem bylo podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR), že se poměry po schválení stavby manipulovalo. Zároveň původně požadovaný poměr nejsou schopni dodržet investoři v případě staveb v blokové zástavbě. Naopak oproti stávajícímu stavu se nic nemění v případě malých vodních toků. Aktualizován bude rovněž seznam toho, co jsou veřejně prospěšné stavby.

ČTK

Zájem o státní půjčky na bydlení pro mladé po středečním prvotním náporu postupně ochabl. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), podle kterých je byly zatím púřijaty žádosti v objemu 350 mil. Kč. K dispozici tak stále je zhruba 300 milionů korun.  Podle dat SFRB mladí lidé zatím nejvíce žádají o půjčky na nové rodinné domy. Jde o 151 žádostí za 279,1 milionu korun. Na nový byt bylo zatím přijato 40 žádostí za 35,5 milionu korun, na rekonstrukce 110 žádostí za 31,8 milionu korun. Úroková sazba státní půjčky je jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení je ve výjimečných případech 25 let. Státní úvěr lze kombinovat s hypotékou, hypotéku ale úvěrem nejde splatit. Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj, který vláda schválila v červnu, na modernizaci bytu stát půjčí nejvýš 300.000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. O půjčku mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé.

ČTK

Beton může vydržet velmi dlouho. Střecha římského Pantheonu, která je největší železobetonovou kupolí na světě, byla dokončena kolem roku 125 za císaře Hadriána. Betonové stavby se ale mohou také zřítit, což může mít tragické následky. Ačkoli je ještě brzy na to říci, co bylo příčinou pádu janovského Morandiho mostu, jenž byl dokončen v roce 1967, jedno je jisté: něco bylo špatně – jak píše britský týdeník The Economist.

V Itálii již ukazují prstem na viníky: správce mostu, architekta, místní i zahraniční politiky. Janovská tragédie ale v sobě nese varování platné nejen pro Itálii. Beton, z něhož byl Morandiho most postaven, se stal ve světě nejpoužívanějším stavebním materiálem. Druh betonu zpevněného ocelí se nachází ve všech možných stavbách. Železobeton ale může působit problémy. Vyztužování betonu se dělá tak, že se do něj vloží ocelové tyče. Vlivem počasí a v důsledku vibrací způsobených dopravou, pohybu základů stavby a dalších příčin se v betonu mohou objevit drobné praskliny. Ty umožní pronikání vody do stavby. Voda se může dostat až ke kovu uvnitř betonu a způsobit korozi. Tento proces může stavbu výrazně narušit. Obavy tak panují zejména ohledně mostů, které jsou vystaveny velkému tlaku a zatížení. Mnoho z nich se přitom klene na velkou vzdálenost, aniž se odspoda o něco opírají.

Hrozbu zhoršování stavu související se železobetonem může urychlit mnoho různých faktorů, v první řadě fušeřina. Mnoho mostů vybudovaných v 60. letech dnes také musí čelit většímu zatížení, než pro jaké byly projektovány. Je to dáno rostoucím objemem dopravy, většími auty a těžšími náklaďáky. Roli může hrát částečně také extrémní počasí, v neposlední řadě proto, že beton se rozpíná, když se zahřeje, a smršťuje, když je vystaven chladu. Základy mostu mohou narušit záplavy.

Nejen v Itálii by tak měly vyvstat otázky ohledně kontroly mostů a jejich údržby. Známky zhoršování stavu lze pozorovat u mostů v Evropě, Americe i v Asii. Už v roce 1999 jedna studie ukázala, že 30 % zkoumaných silničních mostů v Evropě má nějaké vady, včetně koroze kovové výztuže. A jedna letošní zpráva konstatovala, že více než 54 000 z 613 000 mostů v Americe má stavební nedostatky. Tyto ošemetné mosty jsou překračovány 174milionkrát denně. V mnoha případech budou muset být stavby, které měly vydržet zhruba sto let, kvůli nejrůznějším problémům nahrazeny novou stavbou už v polovině životnosti. Nové technologie umožní lepší kontrolu a nové materiály lepší stavby. Nová stavba také může vyjít levněji než rekonstrukce. Železobetonem je pokrytý celý svět, problém se tudíž týká všech zemí. Pád Morandiho mostu ukázal, že tento problém nelze ignorovat – konstatuje týdeník Economist.

ČTK

Skupina Central Group loni hospodařila s čistým ziskem 934 mil. Kč, když v roce 2016 to bylo o 200 milionů více. Dlouhodobá ziskovost firmě umožňuje financovat akvizice bez využití úvěrů – společnost získala čtyři významné areály celkem za 2,5 mld. Kč. V letošním roce má Central Group připraveno skoro 900 bytů v 11 lokalitách po celé Praze, které postupně zařazuje do prodeje. Skupina Central Group v minulém roce prodala 1 012 bytů, domů a parcel za více než 5 mld. Kč, příjmy z prodeje byly jen o 3 % než v rekordním roce 2016.

Loni v únoru získal Central Group pozemek se stávající ubytovnou a kancelářemi naproti Thomayerově nemocnici v Krči. V březnu rozšířil své působení na Žižkově, když koupil od PPF sídlo společnosti Cetin. To je jen pár metrů od největšího brownfieldu firmy, severní části Nákladového nádraží Žižkov. V dubnu pak získal areál Tesly Hloubětín na Praze 9. Na sedmihektarovém brownfieldu plánuje v budoucnu rezidenční čtvrť s obchody, službami a restauracemi v přízemí. Svůj akviziční apetit pak završil v létě, kdy se dohodl na odkoupení pozemku a kancelářských budov v Olšanské ulici přímo naproti své doposud největší rezidenční stavbě Residence Garden Towers. V intenzivní akviziční činnosti pokračuje firma i letos.

SF/pb

V pražské městské části Slivenec by mělo v budoucnu vyrůst nové obchodní centrum se supermarketem Kaufland. Stát bude mezi ulicemi K Barrandovu, U Náhonu a plánovanou tramvajovou tratí. Vyplývá to z dokumentu v systému EIA, který posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Se záměrem vyjádřila souhlas městská část. Pozemky, na kterých má centrum vyrůst, jsou nyní vedeny jako zemědělská půda, bude proto nutná změna územního plánu. Podle návrhu v systému EIA by stavba měla začít příští rok a skončit na konci roku 2020.

Stavba bude sestávat ze dvou objektů. V jednom bude umístěn supermarket Kaufland a v druhém menší obchody. Součástí dvoupatrového objektu supermarketu s podlahovou plochou necelých 8 000 metrů čtverečních bude venkovní parkoviště a parkování uvnitř budovy. Objekt s menšími prodejnami bude mít podlahovou plochu zhruba 700 metrů čtverečních.

ČTK

Investiční společnost Amundi Czech Republik dokončila akvizici společnosti vlastnící budovu Polygon na Pankráci v Praze pro svůj KB realitní fond 2. Kancelářský objekt prodala firma Mint Investment, transakci zprostředkovala společnost Cushman & Wakefield. „KB realitní fond 2 kupuje stabilizované budovy střední velikosti ve špičkových lokalitách. Budova Polygon tato kritéria splňuje a je skvělým doplňkem našeho existujícího portfolia,“ říká Hubert Joachim z Amundi.

Polygon je kancelářská budova třídy A ve tvaru lodi situovaná v atraktivní administrativní lokalitě na pražské Pankráci nedaleko dopravního uzlu Pankrác a v blízkosti magistrály a obchodního centra Arkády. V osmi patrech nabízí přes 10 000 m² kancelářských prostor. Mezi nájemce mimo jiné patří společnosti ATOS, Siemens, Arca Capital, Y-Soft, Hyper Media a Barclays. „Polygon jsme v roce 2014 koupili kvůli jeho umístění v atraktivní kancelářské lokalitě s přímou viditelností z magistrály. Budovu jsme po akvizici zrekonstruovali a pronajali prvotřídním nájemcům. Tím naše práce skončila a projekt jsme se rozhodli prodat dlouhodobému vlastníkovi,“ říká Sebastien Dejanovski, společník Mint Investments.

Pro stejný realitní fond investiční společnost Amundi loni zakoupila také budovu Keystone v Karlíně. Pro KB realitní fond 1 získala mimo jiné budovy Square, City Point a objekt v Pařížské ulici. Pro panevropský fond pak letos pořídila rovněž budovu Praha City Centre.

Společnost Mint Investments spravuje rozsáhlé portfolio nemovitostí, do kterého patří pražské IBC nebo společenské a obchodní centrum Breda & Weinstein v Opavě. V průběhu několika posledních let firma koupila, stabilizovala a následně prodala také projekty Palác Euro Astra a Panorama Office Building.

SF/pb

Program státních půjček na bydlení mladým, který dnes odstartoval a o který je zájem, je podle expertů populismem a dostupnost bydlení nezlepší, protože při současných cenách nemovitostí je třeba v Praze prakticky nepoužitelný. Mladé rodiny do 36 let mohou ode dneška žádat o státní půjčku až dva miliony korun na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení. Stát na program pro letošní rok vyčlenil 650 mil. Kč, přičemž už ráno prvního dne byly podány žádosti o objemu 200 mil. Kč.

“To je z hlediska objemu hypotečního trhu v ČR ‘plivanec v moři’. V letošním roce si zatím Češi sjednávají hypotéky v průměrném měsíčním objemu 17,45 miliardy korunu. Za jediný měsíc tak na hypotéky jde takřka 27krát více peněz, než je ve zmíněném programu státních půjček přiděleno pro celý zbytek letošního roku,” řekl analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda.

Program s alokací 650 mil. Kč může pomoci maximálně stovkám lidí na venkově nebo ve městech, kde jsou nízké ceny nemovitostí, jako je třeba Ústí nad Labem, doplnil Pavel Kliment ze Sdružení pro architekturu a rozvoj. Půjčka z programu pro mladé stačí v Praze na 13 metrů čtverečních bytu. Politici by podle něj měli především nastartovat nabídku bytů. „Praze by se muselo povolovat více než 10 000 bytů ročně, aby byla na stejné úrovni přístupu k povolování, jako mají srovnatelná města jako třeba Vídeň nebo Mnichov,“dodal P. Kliment.

Podobný názor mají někteří politici. “Při současných cenách nemovitostí v Praze je výše úvěru pro Pražany naprosto nedostatečná. Za 1,5 milionu si v Praze lze pořídit pouze lepší garáž,” uvedl volební lídr ČSSD na primátora Jakub Landovský. Řešením je podle něj určení výše úvěru dle cenové mapy. “Cenové mapy jsou dnes respektované a používané například pro výpočet nájmů. Chceme, aby v Praze byla výše půjčky vyšší než v jiných městech. Protože jsou tady byty prostě dražší,” podotkl. Příslušný návrh podle něj ČSSD zpracovává.

Ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín míní, že v regionech, kde jsou nízké ceny nemovitostí, tedy například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji, dává půjčka pro mladé smysl. V Praze, Jihomoravském nebo Středočeském kraji ale zdaleka nedosahuje průměrných cen nemovitostí. Další překážkou je podle něj dlouhá doba sjednávání půjčky, která se v minulé variantě táhla i několik měsíců.

Pro mladé rodiny je kromě bydlení v drahém nájmu jediným reálným řešením vzít si klasickou hypotéku, která není omezena výší úvěru, ale příjmem domácnosti, uvedl hypoteční specialista Chytrého Honzy Daniel Horňák. Od října na ni však lidé kvůli opatřením ČNB dosáhnou o něco hůře. “Pomoc od státu bych spíše očekával formou výstavby vlastního bydlení, které by bylo nájemní, a které by ulehčilo start do života právě mladým rodinám,” dodal.

ČTK

V Jihlavě by mělo vzniknout další logistické centrum, stavbu plánuje pražská firma I.C.P. u Znojemské ulice. Projekt, jehož dopad na životní prostředí začaly prověřovat úřady, počítá se stavbou dvou velkých skladovacích hal s administrativním zázemím a parkovišti. Investor na dotaz ČTK uvedl, že pozemky už koupil. Termín výstavby se podle něj zatím upřesnit nedá. “Velkou roli zde hrají úřední povolovací procesy, jejichž délku nelze nyní odhadnout. Můžeme říct, že se pohybujeme v jednotkách let,” uvedl člen představenstva I.C.P. Jihlava – jih Marek Klaus ke stavbě areálu. S možnými zájemci o jeho využívání firma povede předběžná jednání. I.C.P. Jihlava – jih podle údajů ve veřejném rejstříku převzala část jmění oznamovatele záměru I.C.P. Capital Partners. Logistický areál by měl podle zveřejněného záměru zabírat skoro sedm hektarů pozemků, z nichž by mělo být zastavěno 2,4 hektaru. U Jihlavy investoři oceňují její dostupnost a návaznost na dálnici D1. Jihlavský Icom transport už dřív oznámil svůj záměr postavit logistické centrum skoro na devíti hektarech pozemků v jihlavské části Bedřichov. Vzniknout mají dvě velké víceúčelové haly. Investici firma vyčíslila zhruba na 650 mil. Kč.

ČTK

Zchátralý areál bývalých ledáren u trati Pražského Semmeringu v Hlubočepích by měl v budoucnu sloužit k bydlení. Soukromý investor chce část areálu přeměnit na bytový dům, část prostor má sloužit pro služby. Vyplývá to ze studie stavby, kterou projednala rada Prahy 5.  Původní části objektů s vysokými klenbami budou sloužit službám klientům, například pro wellness. Městská část vyjádřila se záměrem souhlas, jako podmínku požaduje zachování veřejné cesty, která vede od tramvajové zastávky Hlubočepy k průchodu pod tratí Pražského Semmenringu, která vede nedaleko areálu ledáren.

Asi kilometr proti proudu na druhém břehu Vltavy se nachází mnohem větší secesní industriální areál Branických ledáren, který je památkově chráněný a stále čeká na přeměnu. Ledárny neslouží svému účelu od 50. let minulého století. Areál je zchátralý a zanedbaný. V roce 2010 soukromý investor zvažoval přestavbu budov na bytové objekty, ale i kvůli požadavkům památkářů od něj zatím ustoupil.

ČTK

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) včera zprovoznilo opravovanou část dálnice D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem. Opravy šesti kilometrů dálnice mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začaly na podzim 2016. Rekonstrukce stála 590 mil. Kč. Dělalo ji sdružení stavebních firem vedených Vodohospodářskými stavbami. Dalšími členy sdružení byly brněnská Firesta-Fišer a německá BT Beton-Technik. Na Vysočině se ještě pracuje na opravě dalších tří dálničních úseků mezi Velkým Meziříčím a Lhotkou na Ždársku, Hořicemi a Koberovicemi u Humpolce a Větrným Jeníkovem a Humpolcem.

ČTK

Plzeň začíná po řadě let znovu stavět městské byty. V Lokalitě Na Zátiší při výjezdu na Domažlice a dálnici D5 vybuduje do konce roku 2021 celkem 18 domů se 195 byty o ploše 32 – 46 metrů čtverečních. Podle radnice jsou určeny lidem, kteří na komerčním trhu obtížně získávají nájemní nebo vlastní bydlení. Město, jehož nájemní byty jsou na realitním trhu jednoznačně nejlevnější, teď eviduje přes 300 žádostí na byty zvláštního určení pro seniory a pro občany s invaliditou třetího stupně a vyšší. Stejný počet žádostí má od mladých rodin a samoživitelek a také 20 žádostí o bezbariérové byty pro invalidy. Plzeň má od června novou směrnici, podle níž má největší šanci na městský byt ten, kdo se ocitl ne vlastní vinou v bytové nouzi, pracuje s příjmem do průměrné hrubé mzdy, má děti a vztah k Plzni, buď trvalé bydliště nebo ve městě alespoň pracuje.

Podle objemové studie k územnímu rozhodnutí mají byty na Zátiší stát 310 mil. Kč s DPH. Nejpozději v listopadu chce mít město stavební povolení, které náklady zpřesní. Poté zahájí odbor investic soutěž na dodavatele, stavba začne na jaře 2019. Město už má v rozpočtu 150 milionů, za něž by chtělo příští rok postavit až 70 bytů. Do prodeje, který se uzavře koncem roku 2019, jde prvních 174 bytů. Po skončení třetí etapy prodeje, začátkem roku 2020, by se zahájilo výběrové řízení na stavbu zbylých bytů na Zátiší, kde je ještě rezerva na dva domy.

ČTK

Hlavní město jedná o výkupu 180 pozemků nutných pro výstavbu linky metra D. Zatím byly uzavřeny smlouvy, na jejichž základě bude Praha vlastnit 11 pozemků a spoluvlastnit šest dalších. Další parcely získala od městských částí. Nákupy pozemků zajišťuje magistrátní odbor majetku ve spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha. U 180 pozemků, u kterých dopravní podnik (DPP) město oslovil s nutností zajistit jejich výkup, magistrát vstoupil do jednání s vlastníky. Zatím nicméně byla dosažena dohoda jen u zlomku parcel. S některými vlastníky město jedná i o možné směně. Jednání jsou podle magistrátu komplikovaná a řada majitelů parcel požaduje přemrštěné ceny, které město nemůže zaplatit. Pokud nebude možné dosáhnout dohody, magistrát případy předá DPP, aby jako investor zahájil proces vyvlastnění – to by pravděpodobně ale zabralo řadu let.  Vedení magistrátu proto před časem přišlo s plánem založit společný podnik dopravního podniku (DPP) a soukromé společnosti. Tendr vyhrála společnost Penta. Společný podnik má usnadnit nákupy pozemků, protože v něm bude mít soukromník 51 %, takže se při vyjednávání nebude nutné držet striktních pravidel, která platí pro veřejné subjekty. Plán založení podniku se však po kritice ze strany části koaličních politiků zastavil a radní ho neschválili. Kritizovali jej zástupci Trojkoalice, podle kterých je pro město riskantní a navíc zbytečný, protože schvalovaná novela zákona výkup pozemků usnadní. Je pravděpodobné, že o založení společného podniku už se do říjnových voleb nerozhodne.

ČTK

Na místě bývalé panelárny a průmyslového areálu za nádražím v pražských Holešovicích vyroste do roku 2022 komplex kanceláří, bytů a hotel. Developeři GEONE a Skanska Property získali územní rozhodnutí pro stavbu projektů Rivery a Port7. Součástí areálu na břehu Vltavy bude úvaziště pro lodě a pobřežní cyklostezka.

Celková plocha zastavěného území mezi Trojským mostem, holešovickým nádražím, mostem Barikádníků a Vltavou přesáhne 50 000 metrů čtverečních. Skanska bude v komplexu stavět především kanceláře, GEONE vybuduje ubytovací zařízení v podobě studií, loftů a hotelu. Postará se také o výstavbu volnočasové a relaxační části projektu.

„Hrubý předpoklad je, že investice do projektu Rivery dosáhne 1,5 miliardy korun,” řekl Hospodářským novinám ředitel společnosti GEONE Milan Janků. Dodal, že firma už podala žádost o stavební povolení.

S demolicí bývalé panelárny a průmyslového areálu chtějí developeři začít letos na podzim. Zahájení stavby předpokládají v prvním pololetí příštího roku a celý komplex Rivery by měl být dokončen do roku 2022. Projekt na břehu Vltavy za holešovickým nádražím připravovala společnost GEONE od konce roku 2013. Společnosti Skanska Commercial Development Europe AB koupila část projektu loni v březnu.

ČTK

V první polovině roku 2018 podle údajů RRF dosáhla celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně 570 300 m². V prvním pololetí 2018 byly v Brně dokončeny dvě kancelářské budovy: Campus Science Park DE (13 300 m²) a Vlněna Office Park FG (12 400 m²). Ve výstavbě se nyní nachází 63 500 m² kancelářské plochy v šesti projektech – z toho by přibližně 24 900 m² mělo být dokončeno do konce roku 2018.

Hrubá realizovaná poptávka včetně renegociací dosáhla v prvním pololetí roku 2018 celkem 45 600 m², což je o 80 % více než za stejné období předchozího roku a o 55 % více než v druhém pololetí roku 2017. Největší transakcí prvního pololetí 2018 byl před-pronájem společnosti Moravia IT v areálu Vlněna Office Park AB (8 500 m²), následován renegociací společnosti AT&T v areálu Campus Science Park C (8 000 m²) a renegociací společnosti Monster v budově Spielberk Office Centre Villa H (2 400 m²).

Ke konci prvního pololetí 2018 bylo v Brně evidováno celkem 50 200 m² volných kancelářských prostor, což odpovídá míře neobsazenosti ve výši 8,8 %. To představuje nárůst o 1,5 procentního bodu oproti druhému pololetí 2017. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně se v první polovině roku 2018 vzrostlo na 14,00-14,50 eur za m² na měsíc.

V Ostravě v první polovině roku 2018 dosahovala celková výměra moderních kancelářských ploch v Ostravě 213 400 m². V prvním pololetí 2018 nebyla v Ostravě dokončena žádná kancelářská budova. V současné době je ve výstavbě jedna kancelářská budova, jejíž dokončení je plánováno na rok 2018. Jedná se o budovu Smart Innovation Center (5 500 m²).

Hrubá realizovaná poptávka dosáhla v prvním pololetí 2018 celkem 18 900 m², což představuje meziroční nárůst o 197 % a zároveň nárůst o 33 % v porovnání s druhým pololetím 2017. Největší transakcí v první polovině roku byla renegociace společnosti OKIN BPS v kancelářském komplexu Orchard Ostrava (7 300 m²), následována renegociací České spořitelny (2 600 m²) v témže komplexu. Ke konci prvního pololetí 2018 bylo v městě evidováno 25 000 m² volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti tak klesla oproti druhému pololetí 2017 o 1,6 procentního bodu na 11,7 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě zůstalo i v prvním pololetí 2018 na úrovni 11,50 eur za m² na měsíc.

SF/pb

Služba zprostředkovávající ubytování v soukromí Airbnb, která tento týden oslaví desáté výročí svého vzniku, pokračuje ve velkých evropských městech v rychlém růstu navzdory snahám místních úřadů o její omezení pomocí nových regulačních opatření. Turistům přináší služba levnější alternativu k ubytování v hotelu a pronajímatelům finanční příjem. Na službu si však čím dál častěji stěžují lidé žijící v blízkosti pronajímaných nemovitostí. Podobně jako další služby v oblasti takzvané sdílené ekonomiky je navíc pronájem přes Airbnb často spojován s porušováním předpisů a neplacením daní. Airbnb čelí rovněž kritice, že tlačí vzhůru ceny nemovitostí.

Služba sídlící v San Francisku byla oficiálně spuštěna 11. srpna 2008 pod názvem Air bed and breakfast (Nafukovací matrace a snídaně), který byl později zkrácen na Airbnb. V současnosti je jejím prostřednictvím nabízeno ubytování ve zhruba 81 000 městech ve 191 zemích. Podle údajů poradenské společnosti Colliers International je evropskou jedničkou v pronájmech přes Airbnb britské hlavní město Londýn, kde se loni prostřednictvím této služby uskutečnilo 6,7 milionu přenocování. To představuje meziroční nárůst o 45 %. Airbnb přitom v roce 2016 omezila pronájem nemovitosti v Londýně na maximálně 90 nocí za rok, aby tak vyhověla novým zákonům. K podobným omezením dochází rovněž v dalších velkých evropských městech, například v Berlíně, Paříži a Amsterodamu. Také tam však počet přenocování prostřednictvím Airbnb v loňském roce podle údajů firmy Colliers výrazně rostl. Platí to i pro ČR, kde se tato služba rozšířila velmi rychle, a to zejména v Praze. Právě v metropoli jsou ovšem nejvíce slyšet o potřebě regulace.

Podle Jeroena Oskama, šéfa výzkumného oddělení na nizozemské škole Hotelschool The Hague zaměřené na pohostinský průmysl, je dodržování regulačních opatření obtížné prosadit kvůli nedostatku informací o pronájmech přes Airbnb. “Naše analýzy ukazují, že samotná legislativa k omezení aktivity Airbnb nestačí,” uvedl Oskam. “Bez přinucení Airbnb k větší transparentnosti budou mít místní úřady i nadále problém zajistit dodržování regulačních opatření,” dodal.

Služba Airbnb se již dostala také do hledáčku Evropské komise. Ta minulý měsíc rozhodla, že služba porušuje spotřebitelská pravidla Evropské unie, a poskytla jí čas do konce srpna, aby navrhla potřebné úpravy. Airbnb by měla například změnit způsob informování o cenách tak, aby zákazníci už při prvním vyhledávání viděli konečnou cenu, včetně všech poplatků a podobně.

Investoři v současnosti podle agentury DPA odhadují hodnotu společnosti Airbnb na zhruba 31 mld. dolarů (684 mld. Kč). Generální ředitel a spoluzakladatel Brian Chesky koncem května uvedl, že firma bude v příštím roce připravena uvést své akcie na burzu. Dodal však, že není jisté, zda takovýto krok skutečně učiní.

Problematice krátkodobých pronájmů, praktickým aspektům jejich fungování i daňovým a právním souvislostem sdílené ekonomiky vůbec, bude věnováno další diskusní setkání SF. Na akci, kterou SF pořádá ve spolupráci s Českou asociací sdílené ekonomiky (ČASE), vystoupí mj. Patrik Czetö (ČASE), M. Mládek (AK Invicta), D. Višňovská (RK Lexxus) a K. Grabein Procházka (MHMP), diskusi bude moderovat Tomáš Prouza. Diskusní setkání pod názvem „Sdílená ekonomika II“ se bude konat ve středu 29. srpna v Galerii kavárny Louvre (Národní 22, Praha 1) v čase 11,00 – 13,00 hod. Více informací a přihlášku najdete na

http://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/sdilena-ekonomika-ii/ .

ČTK

Společnost Cushman & Wakefield oznámila ukončení počáteční nabídky svých 45 000 000 kusů kmenových akcií v ceně 17 dolarů na akcii. V souvislosti s touto počáteční veřejnou nabídkou využili upisovatelé v plném měřítku svou opci na nákup dalších 6 750 000 kusů kmenových akcií. Celkový objem této počáteční veřejné nabídky kmenových akcí tak dosáhl  51 750 000 kusů. Akcie jsou kotovány na burzovním trhu New York Stock Exchange a obchodovány pod symbolem “CWK.”

Společnost Cushman & Wakefield dále oznámila ukončení primární soukromé investice ze strany společnosti Vanke Service, která zakoupila 4,9 % kmenových akcií firmy.

Výnosy z prodeje akcií hodlá společnost Cushman & Wakefield využít ke snížení svého významného zadlužení, a to zejména k vyplacení zástav a k doplacení odložené platby v souvislosti s akvizicí společnosti Cassidy Turley.

SF/pb

Pět procent automobilů, které jezdí v Praze, produkuje polovinu nejškodlivějších emisí. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky představili zástupci magistrátu a ČVUT. Výzkumníci při něm měřili na silnicích zplodiny projíždějících aut. Hlavních důvodem vysokých emisí jsou odmontované filtry pevných částic v kombinaci se špatným stavem dieselových motorů. Desetina aut také produkuje zhruba dvě třetiny nejškodlivějších emisí z dopravy, tedy velmi malých prachových částic a oxidů dusíku. Doprava je v Praze nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší.

Podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové (STAN/Trojkoalice) výsledky měření usnadní jednání se státní správou ohledně řešení problému. Tím může být i využití techniky pro měření na silnicích ve spolupráci s policií. Pražský magistrát o boji se znečištěním z dopravy mluví delší dobu. V minulosti se objevil návrh na takzvanou nízkoemisní zónu v oblasti vymezené zhruba vnitřním okruhem, kam by nemohly starší vozy s vyššími emisemi. Z plánu sešlo kvůli odporu některých městských částí. Nyní magistrát připravuje opatření pro období smogových situací. Narazil však na problémy kvůli chybějícím objízdným trasám.

ČTK