Pražský magistrát bude vyjednávat o nákupu Nákladového nádraží Žižkov ve variantě, která počítá se získáním pozemků na jižní straně objektu. Cenu za 62.200 metrů čtverečních určil znalecký posudek na 662 milionů korun. Magistrát zvažoval i menší variantu o 46.800 metrech čtverečních za téměř 581 milionů, kterou nicméně vyhodnotil jako méně výhodnou. Vyplývá to z materiálu, který v úterý 4. září schválili radní. Nákup nemovitosti rada města schválila loni v létě. O nákupu jedná Praha mimo jiné se společným podnikem Sekyra Group a Českých drah, který chce část nádraží využít na byty a nebytové prostory.

V budoucnu by měl v objektu nádraží sídlit například Národní filmový archiv, který by se měl finančně podílet na budoucí revitalizaci objektu. Budovu nádraží vlastní České dráhy, které zároveň s developerskou firmou Sekyra Group v minulosti vytvořily společný podnik Žižkov Station Development. Na budovu nádraží má předkupní právo. Podle schváleného materiálu společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.

ČTK

Nový dálniční most v italském Janově, který nahradí viadukt, jenž se částečně před třemi týdny zřítil, už nebude stavět společnost Autostrade per l’Italia. Firma, která spravuje italskou dálniční síť ale zaplatí veškeré náklady, oznámil dnes italský ministr dopravy Danilo Toninelli.

Ministr řekl, že vláda je jednotná v tom, že rekonstrukce nemůže být svěřena někomu, kdo ručil za to, že původní Morandiho most je v dobrém stavu. “Bylo by to bláznovství a neúctivé vůči obětem,” řekl podle agentury AFP Toninelli. Neštěstí nepřežilo 43 lidí.

Zodpovědnost za pád mostu je předmětem vyšetřování. Italská vláda ale obviňuje provozovatele komunikace, že nedostatečně investoval do údržby. Kabinet plánuje zadat novou stavbu společnosti Fincatieri, kterou má pod kontrolou stát.

Výkonná rada společnosti Autostrade per l’Italia už vyčlenila 500 milionů eur (12,9 miliardy Kč) určených na stavbu, odškodnění pozůstalých a lidí, kteří kvůli zřícení konstrukce přišli o střechu nad hlavou. Torzo nynější stavby by se mělo začít bourat už během září. Nový most by mohl být vybudován do roka.

ČTK

Projektanti v Česku letos očekávají ve svém oboru meziroční růst o 7,7 procenta, optimističtější jsou společnosti zaměřené na inženýrské stavby. V příštím roce projektanti počítají s poklesem tempa růstu na 4,9 procenta. Zakázky mají v průměru na deset měsíců dopředu. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky dnes prezentovala na konferenci projektových firem.

“Již od začátku roku to vypadá, že letošní rok by mohl být po delší době rekordním, co se týká objemu tržeb. Pro firmu a její zaměstnance je to na jednu stranu pochopitelně příznivé, dostatečné finanční zázemí umožní dát zaměstnancům adekvátní platové ohodnocení. Na druhou stranu je nutno ještě více hlídat a také udržovat kvalitu projektových prací,” uvedl výrobní ředitel Sudop Praha Ivan Pomykáček.

Projektové společnosti zaměřené na inženýrské stavby, tedy hlavně dopravní infrastrukturu, očekávají letos růst sektoru o 8,6 procenta. Firmy zaměřené na pozemní stavitelství počítají s růstem o sedm procent.

Spolu s růstem objemu projektových prací podle ředitelů oslovených firem porostou také tržby. Letos v průměru o 6,8 procenta, v příštím roce o 5,2 procenta. Nárůst ziskovosti zakázek očekává 45 procent firem, pokles předpokládá sedm procent.

Projektové společnosti pracují dlouhodobě na hranici svých možností, aktuálně jsou jejich kapacity vytíženy v průměru na 96 procent. Tři čtvrtiny z nich postrádají samotné projektanty, pětině chybí vedoucí projektů. Meziročně letos zvýšilo svým pracovníkům mzdy 82 procent projektových firem, v průměru o necelou desetinu.

ČTK

Brněnští zastupitelé dnes schválili takzvanou akcionářskou zápůjčku 350 milionů korun pro Veletrhy Brno, které jsou ve vlastnictví města. V letech 2019 a 2020 s chystají stavět nový pavilon D a modernizovat pavilon C za půl miliardy korun. Zbylou část peněz si výstavní společnost zajistí z vlastních zdrojů.

Nový pavilon je podle mluvčího Veletrhů Jiřího Smetany potřeba kvůli nedostatku krytých výstavních ploch pro pořádání největších veletržních akcí, jimiž jsou Mezinárodní strojírenských veletrh a veletrh zemědělské techniky Techagro. Společnost kvůli tomu tratí desítky milionů korun. Zároveň bude multifunkční a bude v něm možné pořádat kulturní či společenské akce, kterým bude moct přihlížet 2500 až 5000 lidí.

Pavilon bude mít označení D a bude navazovat na současný a památkově chráněný pavilon C, který se má proměnit na zázemí pro návštěvníky akcí právě v pavilonu D.

Vedení města zápůjčku odůvodňuje tím, že je výhodná pro obě strany. Město na finančním trhu nenajde lepší zhodnocení peněz a naopak Veletrhy se dostanou levně k penězům. Navržený úrok je 1,8 procenta, avšak doporučení je, aby se vzhledem k měnící se situaci na finančním trhu úroková míra fixovala až při přípravě smlouvy. Veletrhy by měly splácet v letech 2020 až 2024.

Veletrhy jsou v dobré finanční kondici, loni vytvořily zisk 60 milionů korun, letos by to mělo být přes 100 milionů korun. Dosud splácejí úvěr, který si vzaly na stavbu nového a již řadu let funkčního pavilonu, poslední splátku mají zaplatit v roce 2022.

ČTK

Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město uzavřely memorandum o výměně informací ohledně lidí, kteří krátkodobě pronajímají byty přes službu Airbnb a další internetové platformy. Finanční správě se podle zjištění Hospodářských novin podařilo získat informace o ubytovatelích, na základě kterých hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony. “Předpokládáme, že nám ředitelství informace předá v září nebo v říjnu. Poskytovatele ubytování následně vyzveme k přihlášení se k místnímu a lázeňskému poplatku, tím s nimi začne řízení,” sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Finanční správa nesdělila, kde k informacím o nabízených bytech přišla.

Praha zároveň tlačí na novelu zákona, která by zahrnovala například omezení doby, po kterou by bylo možné byt ročně krátkodobě pronajímat. Podle politiků je potřeba podobné služby regulovat, protože podporují spekulace s byty, ruší komunitní život a lákají do centra města hlavně turisty, kteří jsou v Praze jenom kvůli pití alkoholu a zábavě. Návrh novely je nyní v připomínkovacím řízení, dá se tak očekávat jeho projednání po letních parlamentních prázdninách.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb podle společnosti loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu. Tradičně nejsilnější je Praha, v mimopražských regionech se nicméně zájem zvýšil o 108 %. Hosté se ubytovali u zhruba 11 000 hostitelů.

Airbnb funguje v ČR od roku 2009, společnost vznikla v srpnu 2008. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu další podobné služby jako například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Stavební společnost PSJ sídlící v Jihlavě je v insolvenčním řízení. O jeho zahájení rozhodl Krajský soud v Brně na návrh věřitel z Ukrajiny, který tvrdí, že mu PSJ od března dluží 200 000 korun a že má i další věřitele. Vyplývá to z údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Ve vyjádření pro ČTK společnost PSJ uvedla, že taková pohledávka neexistuje. Případné věřitele PSJ soud vyzval, aby podali přihlášku pohledávky.

Firma PSJ vznikla v roce 1990 a se svým holdingovým uskupením firem se postupně zařadila k největším stavebním skupinám ve střední Evropě. Nedávno prodala svou firmu Alpine Bau CZ zaměřenou na stavby v dopravní infrastruktuře společnosti PORR. Celkové konsolidované výnosy skupiny PSJ Holding za rok 2017 byly podle středeční tiskové zprávy 7,1 mld. Kč.

ČTK

Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku i ve 2. čtvrtletí rostly, tempo zdražování se ale zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil slovenský statistický úřad.

Tempo meziročního růstu cen zpomalilo na 7 % z 11,7 % v prvním čtvrtletí. Více zdražily starší nemovitosti než novostavby. Bydlení na Slovensku podle tamního statistického úřadu zdražuje nepřetržitě od začátku roku 2014 a oproti roku 2010 jsou ceny vyšší o čtvrtinu.

Z údajů centrální banky (NBS) vyplývá, že průměrná cena metru čtverečního v bytech a domech na Slovensku dosáhla ve 2. čtvrtletí 1 431 eur (36 850 Kč). Byla tak nejvyšší od konce roku 2008. Ke zdražení bydlení na Slovensku došlo v době nízkých úrokových sazeb a růstu poskytnutých úvěrů bankami. NBS od léta zavedla další zpřísnění pravidel poskytování půjček, jehož cílem je zamezit výraznému zadlužení lidí v porovnání s jejich příjmy.

ČTK

Podíl pěti největších developerů na pražském bytovém trhu v prvním pololetí meziročně vzrostl o 3,8 procentního bodu na 44,5 %. Stejně jako v prvním čtvrtletí největší podíl měl Central Group, po němž následovaly FINEP a Skanska Reality.

Postavení v nejlepší desítce v porovnání s koncem března udržely také firmy YIT Stavo, Vivus, AFI a Horizon. Nově v ní jsou Crestyl, Pražská správa nemovitostí a Avestus. Pozici naopak ztratily Rezidence Veselská, Exafin a Metrostav Development.

V prvním pololetí developeři v hlavním městě prodali 2 750 nových bytů s vydaným územním rozhodnutím, meziročně o 3,5 % méně. Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o pětinu na 4 350. V polovině roku 2015 jich bylo 7000.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci letošního prvního pololetí meziročně vzrostla o 24 % na 94 000 Kč za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze téměř o 70 %. Podle odhadu developerů také letos počet nových prodaných bytů v Praze klesne, prodejní ceny se dostanou k hodnotě 100 000 Kč za metr čtvereční. Nabídka by se postupně měla rozšiřovat na 5 000 bytů na konci roku.

Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší.

 

 

Praha: prodej bytových novostaveb

(podle jednotlivých prodejců, konec 1. pololetí 2018)

Pořadí Společnost Počet Podíl na trhu (pct) 1. Central Group 467 17,0 2. FINEP 298 10,8 3. Skanska Reality 187 6,8 4. Crestyl 136 5,0 5. YIT Stavo 135 4,9 6. Vivus 133 4,8 7. AFI 94 3,4 8. Pražská správa nemovitostí 83 3,0 9. Avestus 72 2,6 10. Horizon 72 2,6

Pramen: statistiky sdružení Central Group, Skanska Reality, Trigema. Za prodaný byt se podle nich považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50 000 Kč.

SF/pb

Včera byly podepsány smlouvy o postoupení veškerých podílů ALPINE Bau CZ a.s. na společnost PORR. Společnost bude v rámci koncernu začleněna jako celek pod českou dceřinou společnost PORR. Kupní cena se pohybuje okolo 12 mil. eur a je odvislá od různých korekcí, které mohou vyplynout z rozvahy k datu nabytí platnosti převodu.

ALPINE Bau CZ je od roku 2014 členem skupiny PSJ a stavební činnost zahájila v České republice v roce 1992. Tradiční podnik dosáhl v roce 2017 produkčního výkonu zhruba 100 mil. eur a aktuálně zaměstnává 450 zaměstnanců.

ČTK

Obchodní centrum Letňany, které pod novým vlastníkem modernizuje své prostory, otevře ve čtvrtek novou zónu s restauracemi a rychlým občerstvením a v říjnu pak nové obchody. Investice do rekonstrukce centra dosáhla téměř půl miliardy korun.

Celý projekt je veden společností CBRE Global Investors. Společnost je zodpovědná za obchodní stránku a novou skladbu obchodů a restaurací v centru.

Obchodní centrum Letňany patří k největším v Praze. Zákazníkům nabízí téměř 200 obchodů na ploše přes 110 000 m2. Největší zastoupení tu mají obchody s módou, doplňky a šperky. V roce 2016 prodal obchodní řetězec Tesco obchodní centrum německé společnosti Union Institutional Investment GmbH.

Jak vyplývá to z údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield, rekonstrukcí dosud prošlo v Česku 19 velkých obchodních center z celkem 98. Z celkové plochy 2,3 milionu metrů čtverečních činí podíl těch zmodernizovaných 32 %. Asi dvě třetiny obchodních center (62) v ČR jsou starší deseti let – z těchto bylo zrekonstruováno 17, včetně Centra Černý Most, Centra Chodov, Olympie Brno či centra Futurum Ostrava.

ČTK

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) by měl ke stávajícím aktivitám přidat například oblast udržitelného rozvoje měst nebo cestovního ruchu. Měl by se také přejmenovat na Státní fond pro podporu investic (SFPI). Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj, pod které SFRB spadá.  “Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo do připomínkového řízení návrh, kterým by se rozšířily kompetence a název SFRB. Novela zákona znamená rozšíření zaměření fondu i na regionální rozvoj, územní plánování, cestovní ruch a stavební řád. Rozšíření aktivit fondu by mělo mít příznivé efekty v regionech, ať už jde o regeneraci brownfieldů nebo podporu občanské vybavenosti v regionech,” uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Nově rozšířený fond by měl mít podle návrhu přístup do základních státních registrů. Žadatelům o podporu by tak měla ubýt administrativní práce. Přesnější a důsledná evidence žadatelů má zabránit tomu, aby zájemce čerpal státní podporu na stejnou činnost opakovaně. Zlepšit by se také měla také možnost fondu vymáhat dluhy. Například v případě, že dlužník změní jméno.

Státní fond rozvoje bydlení doposud shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Celkové výdaje fondu SFRB letos mírně vzrostly na 2,17 mld. Kč. Příjmy naopak klesly o 2,5 % na 893 mil. Kč.

ČTK

Společný podnik dopravního podniku (DPP) a Penty na výkup pozemků a rozvoj okolí stanic linky metra D nevznikne – projekt včera odmítla pražská rada. Proti hlasovali zástupci Trojkoalice, kteří jej dlouhodobě kritizují, ale i část radních za ANO a ČSSD. Cílem plánu mělo být rychle vykoupit pozemky pro stavbu, což mělo být umožněno tím, že většinu 51 % v podniku by vlastnila Penta. Nebylo by tak nutné se řídit pravidly pro veřejné subjekty.

Podle mluvčího Penty Iva Mravinace zvítězily předsudky a předvolební boj nad možností maximálně urychlit výstavbu. “Metro D mohlo jezdit do sedmi let a výrazně by se ušetřily veřejné finance.“

ČTK

Nedávno schválená novela zákona o vyvlastnění může urychlit vyvlastňování pozemků pro metro D, i tak by však trvalo roky získat všechny potřebné parcely. Vyplývá to z právní analýzy, kterou pro pražský dopravní podnik (DPP) zpracovala advokátní kancelář HSP & Partners. Město a DPP plánují pro výkup pozemků založit společný podnik se společností Penta, což analýza považuje za vhodnější řešení. Rada města ale společný podnik zatím neschválila s tím, že si DPP nechá udělat analýzu dopadu novely na rychlost vyvlastnění pozemků.

Součástí novely je seznam staveb, u nichž má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Jejich součástí je i metro D. Mezitímní rozhodnutí znamená, že stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady. Podle analýzy se dá předpokládat pozitivní vliv novely na rychlost vyvlastnění, který se však s ohledem na to, že se nový proces zatím nevyzkoušel, nedá garantovat. I tak získání rozhodnutí, kterých by bylo třeba 595, podle analýzy zabere i s přípravami a při započtení všech lhůt nejméně dva roky, spíše však výrazně více. Autoři analýzy tak společný podnik, který by šel cestou výkupů a nemusel by se držet cen určených znaleckými posudky, považují za lepší řešení.

Cílem společného podniku má být co nejrychleji vykoupit pozemky pro stavbu metra. Společnost Penta má mít v podniku většinový podíl 51 %, takže nebude nutné se při výkupu pozemků řídit pravidly, která musí dodržovat veřejné subjekty. Společný podnik má zároveň těžit z finančního zhodnocení pozemků přilehlých k novým stanicím, a pokrýt tak část nákladů na výstavbu. Plán se netýká stavby samotného metra, pouze stanic.

ČTK

Bývalé sídlo Investiční a poštovní banky v centru Prahy na Senovážném náměstí koupila rakouská developerská skupina UBM. Památku známou rovněž jako Cukrovarnický palác podle deníku E15 přestaví na pětihvězdičkový hotel.

Hotel bude mít asi 175 pokojů a stane se pravděpodobně součástí některého z velkých hotelových řetězců, uvedla dnes firma UBM v tiskové zprávě. O provozovateli hotelu ale zatím společnost stále jedná.

Luxusní hotel chtěla z objektu udělat už skupina J&T, když v roce 2006 nemovitost koupila od Československé obchodní banky. Plány však zhatila finanční krize. V hotelovém projektu hodlala pokračovat také ruská společnost UralNěftěGazStroj, která památku koupila od J&T v roce 2014. Projekt na přestavbu budovy na hotel má platné stavební povolení. Akvizice tak podle Polákové zapadá do dlouhodobé strategie UBM se zaměřením na hotelnictví. UBM je 145 let stará společnost, jejíž akcie se obchodují na hlavním trhu vídeňské burzy. Letos firma rozšířila své portfolio o hotely v Düsseldorfu, Hamburku, Haagu a Katovicích, a má tak ve svých hotelech v nabídce již přes 3200 lůžek hlavně v Německu, Rakousku a Polsku.

Palác byl postaven mezi roky 1912 a 1916 podle návrhu architektů Josefa Zascheho a Theodora Fischera. Plastiky na průčelí vytvořil německý sochař Franz Metzner. Po vpádu armád zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 v budově provizorně přebývali poslanci Národního shromáždění.

ČTK

Kniha, kterou napsala dvojice právníků Josef Černohlávek a Petr Doubrava a vydalo nakladatelství Aleš Čeněk, se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vnikají většinou v souvislosti s plněním (či neplněním) smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Obvyklými příčinami těchto sporů jsou vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla, (včetně tzv. pozastávek a ceny víceprací), uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Značná část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Publikace se zaměřuje nejdříve na fázi před podáním žaloby, kdy za aktéry sporu jednají často lidé bez právnického vzdělání a dopouští se přitom chyb, které se účastníkům sporu v soudním řízení mnohdy vymstí. V další části se pak publikace zabývá samotným projednáváním sporů před soudem či v rozhodčím řízení. Některé z kapitol pojednávají také o dalších krizových situacích vznikajících v souvislosti s výstavbou, jako je odstoupení od smlouvy o dílo, čerpání bankovní záruky, nebo spory s majitelem sousední stavby. Kniha je určena nejen pro právníky, ale pro všechny, kdo jsou ve stavební praxi nuceni řešit sporné a často konfliktní situace. V této prakticky orientované příručce by proto měli nalézt užitečné právní informace například zaměstnanci stavebních a developerských společností, osoby provádějící stavební dozor nebo projektanti. Ačkoliv se kniha věnuje převážně stavebním sporům, pojednávané právní otázky se uplatní i u jiných typů díla, než jsou stavby, například u dodávek velkých technologických celků, IT systémů nebo děl projektových a architektonických.

SF/pb

Ceníky pražských developerů jsou stále prořídlé, ale i v této situaci, kdy developeři vinou zablokovaného povolovacího procesu nejsou schopni dostatečně rychle dodávat na trh nové projekty, jsou na trhu neprodejné byty. Jak vyplývá ze statistik Ekospolu, aktuálně jich je 247. Řeč čísel je jasná. Loni se v celé Praze prodalo celkem 5 381 nových bytů, což bylo nejméně za tři roky. Letos v létě bylo v cenících developerů jen 3 299 dostupných bytů, přesto se stále nabízí několik set bytů ještě několik let po dokončení daného projektu.

„Nejvíce nechtěných bytů evidujeme v Praze 10, kde jich je celkem 74. Z toho 67 připadá na Vršovice. S 57 ležáky následuje Praha 5 a první trojku uzavírá Praha 3 se 31 dlouhodobě neprodejnými byty,“ přibližuje statistiku hlavní analytik společnosti Ekospol Matyáš Hančl. Pokud jde o dispozice, tak mezi takzvanými ležáky dominují byty 2+kk (65 neprodejných bytů) a 3+kk (62 neprodejných bytů).

„Už několik let se drtivá většina nových bytů vyprodá ještě před dokončením stavby. Mít proto v nabídce byt i dlouhé měsíce po kolaudaci, není normální. Pro zájemce je to jasný signál, že s bytem není něco v pořádku. Například může být nevhodně umístěn v rámci projektu, mohou být špatně zvolené dispozice nebo je na něm nějaká jiná vada. Nejčastějším problémem však je jeho značně přemrštěná cena,“ říká Evžen Korec, šéf Ekospolu.

Jeho slova potvrzují i statistiky. Zatímco průměrná cena nabízeného nového bytu dosahuje 92 917 korun za metr čtvereční, evidované ležáky jsou takřka o 17 tisíc dražší. (109 317 korun za metr čtvereční). Typickým příkladem ležáku je byt s dispozicí 2+kk na Žižkově, který zůstává v nabídce dva roky po dokončení projektu. Podle developera je vnitřní užitná plocha necelých 62 metrů čtverečních. Od ní je však nutné odečíst takřka desetimetrovou předsíň a třímetrovou komoru. Pak se dostáváme na necelých padesát metrů čtverečních. Případný zájemce si musí připravit devět milionů korun.

SF/pb

Ostravský magistrát vyhlásil architektonickou soutěž na stavbu koncertní haly. Město už oslovilo tři světová studia, další architekti s dostatečnými zkušenostmi se mohou do soutěže přihlásit. Vítěz bude znám v červnu 2019. Projekt za 1,5 miliardy bez DPH by pak měl být dokončen do konce roku 2023. V posledních dvou letech jde o pátou architektonickou soutěž vyhlášenou městem.

Koncertní hala by měla stát v sousedství Domu kultury města Ostravy. Zadání podle pamatuje nejen na novou halu, ale i na její propojení s nynějším kulturním domem a na rekonstrukci domu kultury. Sál by měl mít kapacitu až 1300 míst.

Zatím jsou známi tři účastníci soutěže: tým amerického architekta Stevena Holla, polské Konior Studio, které navrhlo koncertní halu v Katovicích, a dánský ateliér Henning Larsen Architects. Tuto trojici doplní další tři zájemci o účast v soutěži. Porota je bude vybírat podle předložených portfolií. Podmínkou bude to, aby s podobnou stavbou už měli zkušenost. První návrhy architekti budou muset dodat do 1. února 2019. Ve druhé fázi soutěže pak porota vybere návrhy, které nechá detailněji rozpracovat. Nezávislými členy poroty budou například izraelský architekt Rafi Segal či irská architektka Valerie Mulvinová.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostla o 8,3 % na 100 300 Kč za metr čtvereční. Tempo růstu však již postupně klesá – v polovině loňského roku nové byty meziročně zdražily o 22,5 %. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů na konci června meziročně vzrostl o necelou čtvrtinu na 5269. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte.

Nové projekty přinesly v květnu a červnu na pražský trh do přímé nabídky developerů 1 305 bytů. Podle analytika Deloitte Petra Hány tvořily rozhodující část nabídky nové etapy již nabízených velkých projektů. “Květen a červen přinesly na pražský rezidenční trh nejvíce bytů v těchto měsících od roku 2014. S novými projekty přišly téměř všechny developerské společnosti. Současně se podstatně zvýšila snaha developerů o doprodej zbylých obvykle dražších bytů zejména v již dokončených projektech, která se promítla jak do marketingových akcí, tak do cenové politiky,” uvedl Hána. První polovina roku byla podle něj z hlediska nabízených nových bytů nejlepší od konce krize. Přinesla 3376 bytů, což je téměř o desetinu více než v rekordním roce 2014. “První vlaštovky jaro nedělají. Aktuální čísla sice vypadají pozitivně, ale tvrdit, že se v Praze situace v oblasti výstavby zlepšuje, by bylo více než předčasné. Podařilo se sice povolit několik větších projektů a ty dát díky tomu do prodejní nabídky. Ale z celkového počtu 40 000 bytů v 900 projektech, které jsou v Praze uvězněny v povolovacím řízení, je to zanedbatelné číslo,” doplnil ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 211 700 Kč za metr čtvereční, když nejlevnější je Praha 9 s průměrem 84 600 Kč.

Praha: průměrná nabídková cena nových bytů

(v Kč za metr čtvereční)

Období Průměrná cena za m2 (Kč) Meziroční změna (%) Červen 2018 100.300 8,3 Duben 2018 99.400 10,0 Únor 2018 95.800 8,2 Prosinec 2017 95.900 12,4 Říjen 2017 93.100 15,0 Srpen 2017 93.500 23,6 Červen 2017 92.600 22,5 Duben 2017 90.400 23,0 Únor 2017 88.500 22,4

Zdroj: Deloitte

ČTK

 

Stavební firmě Subterra, která je součástí skupiny Metrostav, loni klesl čistý zisk meziročně o 88 % na 30,6 mil. Kč. Tržby naopak podniku vzrostly, a to o 86,4 % na 5,91 mld. Kč. Téměř polovinu tržeb vytvořila v zahraničí. „Spektakulární růst českého hospodářství v loňském roce se sektoru stavebnictví dotknul jen okrajově a některých jeho oborů, jako například podzemního stavitelství, vůbec ne. Ani infrastrukturnímu stavebnictví jako celku se loni příliš nevedlo. A tak naše divize závislé na veřejných zakázkách loni ztrácely, zatímco divizím pracujícím převážně pro soukromé investory se dařilo lépe,” uvedl generální ředitel Subterry Ondřej Fuchs.

Podle údajů Českého statistického úřadu loni stavebnictví meziročně vzrostlo o 3,3 %. Hlavní podíl na tom mělo pozemní stavitelství, které se zvýšilo o 6,3 %. Naopak inženýrské stavitelství, tvořené z velké části dopravní infrastrukturou, o 4,1 % kleslo.

ČTK

 

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze se zřejmě protáhne. Stavaři budou muset kvůli technickému stavu zbourat a znovu postavit 14 mostních kleneb, stav dalších dvou se bude ještě vyhodnocovat. Opravy památkově chráněného viaduktu za celkem 1,4 mld. Kč měly být podle původních předpokladů hotovy na podzim 2019.

Podle Martina Řediny ze stavební společnosti Hochtief se při přípravných pracích ukázalo, že některé části mostu jsou v horším stavu, než se původně předpokládalo. Termín pro dokončení modernizace se nyní odhaduje na duben 2020, přesný termín však bude znám až podle dalšího postupu oprav. Rekonstrukce je podle správy železnic ve třetině. Nyní by se práce měly posunout k řečišti Vltavy mezi bubenským nábřežím a Štvanicí.

Negrelliho viadukt byl uveden do provozu v roce 1850. Rekonstrukce celého 1110 metrů dlouhého viaduktu začala loni v létě a stavebně ji zajišťuje sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers. Viadukt je pojmenovaný po svém staviteli Aloisi Negrellim.

ČTK