Výdaje Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) na příští rok mají vzrůst meziročně zhruba o čtvrtinu na 2,73 mld. Kč. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj, který ve středu projedná vláda. U výdajů připadne největší část na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,6 mld. Kč. Druhá největší položka se týká výplaty úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010, celkem jde o 717 mil. Kč. “V roce 2019 bude fond poskytovat podpory formou nízkoúročených úvěrů, a to na výstavbu nájemních bytů, opravy a modernizace objektů bydlení včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou, dofinancování programu regenerace veřejných prostranství podporovaných z dotací a na modernizaci nebo pořízení obydlí pro mladé prostřednictvím nového nařízení vlády,” uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

SFRB shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Návrh ministerstva pro místní rozvoj, pod které fond spadá, počítá s tím, že by měl ke stávajícím aktivitám přidat například oblast udržitelného rozvoje měst nebo cestovního ruchu. Měl by se také přejmenovat na Státní fond pro podporu investic (SFPI).

ČTK

Vedení hlavního města chce změnu zákona, která by upravila systém ubytování přes aplikaci Airbnb. Poskytovatelé by měli například povinnost poskytnout údaje o ubytovaných a Praha chce také zavést možnost regulovat Airbnb prostřednictvím vyhlášky. Vyplývá to z dokumentu, který v úterý projednají pražští radní. Důvodem pro změnu jsou mimo jiné stížnosti obyvatel. Loni si hosté zarezervovali přes Airbnb v Praze 1,79 mil. přenocování, což je o 61 % meziročně víc.

Hlavním důvodem, proč chce město sdílené ubytování regulovat, je podle dokumentu bezpečnost, snížení dostupnosti bydlení pro Pražany nebo nerovné podmínky či nekalá soutěž ve vztahu k hotelovému průmyslu. Airbnb také podle Prahy mění charakter některých čtvrtí, které byly tradičně určeny pro dlouhodobé bydlení.

Poskytnutí údajů o ubytovaných úřadům má zefektivnit kontroly, zda je řádně placen ubytovací místní poplatek. V souvislosti s tím Praha podporuje novelu zákona o místních poplatcích, která by umožňovala vybírání a placení místních poplatků přímo zprostředkovateli sdíleného ubytování na základě smlouvy s obcí.

Vedení metropole chce rovněž, aby byla zavedena možnost regulovat Airbnb prostřednictvím vyhlášky. Každá obec by měla tuto pravomoc a mohla by si pravidla nastavit podle své potřeby. “Situace je v každé obci specifická, proto by mělo být v pravomoci právě obce o regulaci rozhodnout,” píše se v dokumentu. Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Lhůta pro takzvané mimořádné vydržení majetku, jak je zakotvil nový občanský zákoník, by se mohla u nemovitostí prodloužit o pět let. V novele kodexu to navrhl pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Cílem návrhu je podle něho zabránit mimořádnému vydržení pochybně privatizovaného a převáděného státního majetku.

Institut mimořádného vydržení se dostal do nového občanského zákoníku kvůli ochraně “faktických stavů, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu”. Jde například o případy, kdy někdo získal převodem pozemek o chybně stanovené větší výměře, než je skutečná výměra, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem. Nabyvatel v takových případech drží v dobré víře něco jiného, než co vlastní. Mimořádné vydržení majetku může nastat podle zákona po době, která činí dvojnásobek lhůty pro běžné vydržení. U nemovitostí jde u mimořádného vydržení o 20 let. Držitel v takových případech nemusí prokázat právní důvod, ale nesmí se mu prokázat nepoctivý úmysl.

V přechodném ustanovení nový občanský zákoník zakotvil, že mimořádné vydržení nemovitosti je možné uplatnit nejdříve 1. ledna příštího roku. Černohorský navrhl, aby to bylo o pět let později. “Návrh má za cíl zabránit mimořádnému vydržení státního majetku, který byl v minulosti pochybným způsobem privatizován a převáděn a příslušné orgány dosud neobjasnily podstatné právní aspekty těchto majetkových převodů,” napsal v důvodové zprávě. Novelu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci. Aby splnila zamýšlený účel, musela by být schválena ještě letos. Přitom není příliš pravděpodobné, že by ji zákonodárci mohli přijmout včas.

ČTK

Hlavní příčinou růstu cen bytů v Praze je velká byrokracie při povolování nové výstavby. Zatímco v Belgii trvá proces povolování nového developerského projektu šest měsíců, v Praze je to v průměru sedm let. Nabídka tak nestačí reagovat na příliv obyvatel, kterých v letech 2006 až 2016 do Prahy přibylo 100 000. Dalšími důvody růstu cen bytů jsou inflace nebo růst mezd. Naopak vliv sdíleného bydlení, například Airbnb, na ceny se neprokázal. Vyplývá to z výsledků studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

“Zatímco oficiálně se počet obyvatel v letech 2006 až 2016 zvýšil o necelou desetinu, počet vydaných stavebních povolení ve stejném období klesl o 55 procent. Administrativa povolovacích řízení dlouhodobě blokuje developerské projekty čítající zhruba 40 000 nových bytů,” uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Podle údajů Českého statistického úřadu zahájily stavební firmy letos do konce července v Praze stavbu 1161 bytů v bytových domech. V porovnání s rokem 2008 to bylo o 70 % méně. Nové byty v prvním pololetí meziročně zdražily o 24 % na 94 000 Kč za metr čtvereční, tempo růstu starších bytů bylo jen o něco málo nižší. Za poslední tři roky zdražily nové byty v hlavním městě zhruba o 70 %.

Z analýzy časových řad CETA vypočítalo, že každý pokles o 1 000 stavebních povolení zvyšuje tempo růstu cen bytů o 1,18 %. Dalším důvodem zdražování bytů je podle CETA inflace. “Pokud inflace vzroste o jeden procentní bod, zvýší se index tempa růstu cen bytů v Praze o 1,3 procentního bodu. Od roku 2005 se inflace kumulativně zvýšila o 27 %, což se patřičně projevilo i v cenách bytových jednotek,” doplnil Rod. Co se týče vlivu růstu mezd, pokud se zvýší o jeden procentní bod, index cen nemovitostí se podle CETA zvýší o 7,6 %. Vliv má také měnová politika České národní banky.

Podle CETA se naopak neprokázala souvislost mezi růstem ubytování prostřednictvím Airbnb a růstem cen bytů. “V Praze se nachází zhruba 600 000 bytových jednotek. Na platformě Airbnb bylo zprostředkováno ubytování na 14 700 různých místech. Může jít o sdílení bytu, pokoje či jeho částí. Nabízených celých bytů ke sdílení, tedy těch, které takzvaně zabírají místo trvalým obyvatelům, je pouze 1,8 % bytového fondu v Praze,” uvedl dále Rod. Pokud jde o byty, které jsou zablokovány alespoň na šest měsíců v roce, je podle Roda tento podíl 0,35 %.

Podle CETA je důležitá podpora výstavby bytů novým územním plánem, který by měl odblokovat některá území se stavební uzávěrou. “Je třeba umožnit masivní výstavbu nových bytových jednotek. Soukromý sektor umí analyzovat, kde si bydlení najde své zájemce a reflektuje to v podnikatelských projektech a nabídkových cenách. Nezbytné je omezení byrokracie nejen ve stavebním řízení,” dodal Rod. Podle něj jsou rovněž důležité investice do infrastruktury, je třeba budovat zázemí v širším centru měst, ale také investovat do propojení příměstských částí s centrem.

ČTK

Zastupitelé Zlína schválili budoucí prodej pozemků v lokalitě Příluky pro bytovou výstavu – společnost AIP zde chce postavit čtyři bytové domy. Od města koupí pozemek do velikosti 4 500 metrů čtverečních, metr by měl stát 2 520 Kč. Po dobu přípravy projektu a stavby bude firma platit za pozemky nájem. Zastupitel Tomáš Šenkeřík (ČSSD) upozornil, že město v posledních letech nepostavilo jediný městský byt a nyní chce prodávat klíčové pozemky. “Zase to bude bydlení za předražené ceny,” uvedl Šenkeřík. “Jedná se o rozsáhlé pozemky, které jsou prakticky ihned připraveny k výstavbě stovek městských bytů. Nová výstavba ze strany města by významně pomohla snížit nehorázné ceny nájemného a ceny nemovitostí ve Zlíně,” uvedl Šenkeřík. Podle něj se také rýsuje možnost, že město by na výstavbu bytů mohlo čerpat dotace. Podle vedení města však radnice potřebuje stovky milionů korun na investice do současných městských bytů, kterých je přes 2 000. Některé městské byty jsou neobsazené. ČTK

Největší změna pražského územního plánu za posledních devět let, kterou ve čtvrtek 6. schválili zastupitelé, vstoupí v platnost na konci září. Změna Z 2832, která se připravovala od roku 2012, reaguje na novou legislativu, praktické zkušenosti i soudní rozsudky.

Stanovují se jednoduchá pravidla pro výškovou regulaci a nově se zavádí povinnost pro posuzování staveb v 3D modelu. Vymezení minimálního povinného podílu bydlení v centru města se stává  závazným. Úprava také nově zakazuje budovat podzemní garáže pod parky. Důležitou změnou je omezení podmínek pro průtočné a neprůtočné záplavové území pouze na Vltavu a Berounku, u malých vodních toků územní plán podmínky využití pro tyto kategorie nestanovuje.

Změna také napříště umožní jednodušeji umisťovat technickou a dopravní  infrastrukturu do celoměstského systému zeleně. Nově může stavebník také požádat o navýšení koeficientu zástavby o jeden stupeň beze změny územního plánu. Toto povolení bude vydávat stavební úřad, pokud stavebník prokáže, že zvýšený objem respektuje již existující urbanistickou strukturu.

„Výkresová část územního plánu zůstává beze změny, podstatnou úpravou prošla část textová. Změna některé prvky regulace zpřísňuje, když místo doporučení jde o závazné  pravidlo. V některých ohledech však stavebníkům nabízí větší volnost. Až praxe ukáže, nakolik zlepší kvalitu projektů a zrychlí povolovací řízení. Určitě se budeme snažit dopady vyhodnotit a poznatky propsat do nového územního plánu,“ uvedla Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hlavního města Prahy.

(Více informací ke změně Z 2832 naleznete na www.iprpraha.cz/zmena-up )

SF/pb

ČS nemovitostní fond, který je spravován společností REICO, koupil druhou část kancelářského komplexu Proximo ve Varšavě za 77,3 mil. eur (1,98 mld. Kč). Prodávajícím byla developerská a investiční skupina Hines, která budovu Proximo II dokončila letos v lednu.

Proximo II je desetipatrová budova s pronajímatelnou plochou 20 700 metrů čtverečních a nachází se v blízkosti budovy Proximo I. Tu REICO koupila loni za 116,6 mil. Eur. Budova Proximo II je plně pronajata, mezi nájemníky patří například společnosti Accenture nebo Ernst & Young.

ČS nemovitostní fond je nejstarším podílovým nemovitostním fondem na českém trhu. Vznikl v roce 2007. V současnosti mu patří 15 budov v České republice, na Slovensku a v Polsku za téměř 25 miliard korun.

ČTK

O právě otevřený coworking HubHub na pražských Příkopech, projekt specializované společnosti ze skupiny HB Reavis , je velký zájem a hlásí téměř plno. Už nyní proto firma HubHub plánuje další expanzi – jednak rozšíření stávajících prostor přímo v budově Na Příkopě 14 o dalších 1 500 m², jednak nový hub v zrekonstruovaném Paláci ARA na Jungmannově náměstí.

První pražský HubHub nabízí kvalitní pracovní podmínky pro freelancery, začínající firmy i větší týmy, ale i vlastní edukační program. V samém centru města pak poskytuje na celkové ploše 2 000 m² více než 250 pracovních míst, prostor pro různé akce, terasu, kuchyňky, herní a relaxační zóny a dokonce i „spací“ boxy. Prostory HubHubu se pyšní i moderním a funkčním designem – autory interiérů prostor Na Příkopech jsou architekti ze Studia Perspektiv, o podobu HubHub-u v Paláci ARA se postará pražské Studio Reaktor.

Skupina HB Reavis založila společnost HubHub v roce 2016. V současnosti působí v Bratislavě, Varšavě, Praze a chystá se rozšířit své aktivity na další evropské trhy.

SF/pb

Stavební společnost PSJ se sídlem v Jihlavě podala sama na sebe návrh na insolvenci. Představenstvo ho předložilo v pondělí Krajskému soudu v Brně. Firma v tiskovém prohlášení uvedla, že se jí nepodařilo zajistit vstup investora, který by umožnil její finanční stabilizaci po ztrátách utrpěných na zakázkách v tuzemsku i v zahraničí. Proto představenstvo splnilo svou zákonnou povinnost a návrh soudu učinilo.

Firma soudu sdělila, že je v druhotné platební neschopnosti. Eviduje 1 501 věřitelů s celkovými závazky 1,768 mld. Kč. Loňský obrat společnosti byl 3,987 mld. Kč, hodnotu veškerého majetku vyčíslila na dvě miliardy. Jejím jediným akcionářem je PSJ Holding se sídlem v Amsterodamu.

Mezi ztrátové zakázky PSJ v Rusku podle údajů v insolvenčním rejstříku patřily stavby multifunkčního centra v Nižném Novgorodu a závodu na dřevotřískové desky v Ufě. Tíživou finanční situaci PSJ dál zkomplikovaly dvě pražské zakázky – stavba výškového bytového domu V Tower a administrativní budovy Main Point Pankrác. Podle vyjádření firmy pro soud se u nich mimo jiné projevil nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, což vedlo i ke zvýšení subdodavatelských cen.

V insolvenčním řízení jsou i další dvě firmy z koncernu. U SCF Servis zaměřené na správu nemovitostí soud letos v srpnu povolil reorganizaci. U stavební D.I.S. prohlásil loni konkurz. Holding 29. srpna informoval o prodeji firmy Alpine Bau CZ společnosti PORR.

ČTK

Stavební a developerská skupina Skanska staví v Praze na Pankráci nové administrativní centrum Parkview, když do projektu investuje 44 mil. eur (zhruba 1,1 mld. Kč). Devítipodlažní budova nabídne téměř 16 000 metrů čtverečních, dokončení projektu se plánuje na první čtvrtletí roku 2020.

Budova navržená architektonickým studiem Richard Meier & Partners vyrůstá od začátku dubna v Praze 4 v ulici Pujmanové, poblíž nákupního centra Arkády Pankrác.

Půdorys budovy Parkview má tvar písmene U. “Právě díky půdorysu ve tvaru písmene U budou mít tamější kanceláře po většinu dne téměř sto procent přirozeného osvětlení,” podotkla ředitelka Skanska Property Czech Republic Alexandra Tomášková.

ČTK

Jednomu z pěti nominovaných tvůrců či ateliérů dnes pořadatelé udělí cenu Architekt roku 2018. Čestný titul se každoročně udílí osobnosti, která vynikla v oblasti architektury a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Cena se předává v rámci stavebního veletrhu For Arch, a má tak zdůraznit úzkou profesní spojitost mezi stavebníkem a architektem. Finalisty jsou sdružení CBA, které tvoří Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, architekti Zdeněk Fránek, Petr Hájek a Petr Hlaváček a studio Mjölk architekti.

Cenu vypisuje společnost ABF, která jí chce poukázat na význam a důležitost role architektů ovlivňujících kvalitu života a kulturní rozvoj společnosti. Cena se dnes večer bude předávat v prostorách Camp (Centrum architektury a městského plánování) v Praze.

Letošní porota posuzovala 16 nominací, mezi nimiž se vedle finalistů objevili Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Leoš Válka nebo Roman Koucký. Jde hlavně o projektující architekty, ale i o teoretiky, kurátory, vydavatele, pedagogy a další podporovatele architektury.

Cenu totiž nemusí vždy dostat aktivní architekt – loňská vítězka Kateřina Šedá se zabývá tím, co se označuje jako sociální architektura. Zaměřuje se na práci s lidmi, ve svých projektech zaměstnává desítky i stovky osob. Porota její ocenění odůvodnila tím, že smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života.

ČTK

Samostatný zákon o sociálním bydlení v Česku zřejmě nevznikne. Vláda se soustředí na svůj program výstavby bytů a dotace pro obce. Vyplývá to z dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech.

Vláda se v programovém prohlášení v kapitole o bytové politice zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V textu stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi, vytvoří podmínky pro obce a v sociálním bytě bude sociální a výchovná práce. Radnice budou po investorech moci také požadovat, aby určitý podíl bytového projektu tvořily levné byty.

Zákon o sociálním bydlení mělo nyní připravovat ministerstvo pro místní rozvoj, které je ve správě ANO. V minulém volebním období jeho návrh sepsalo ministerstvo práce pod vedením ČSSD. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců se na normě nedokázala dohodnout. Spory panovaly hlavně mezi ANO a ČSSD. Strany nenašly třeba shodu na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok. Vadil i původní návrh, že by obce měly povinnost ve svém bytovém fondu mít určité procento sociálních bytů.

“My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová (Klára Dostálová za ANO), to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo,” uvedl Babiš.

Podle premiéra Dostálová ve svém programu pro výstavbu určuje i kategorie lidí, kteří by na nový obecní byt z dotací mohli dosáhnout. Babiš upřesnil, že se to týká asi 65.000 lidí. Zhruba s takovým počtem počítalo ministerstvo pro místní rozvoj i v minulém volebním období. Ministerstvo práce naopak tehdy zvažovalo pomoc pro výrazně vyšší počet lidí.

Předseda vlády řekl, že pokud se radnice rozhodnou byty stavět, mohou případně až na pětinu bytů dostat od státu stoprocentní dotaci. Sama obec a město si pak určí, koho z potřebných v tomto bydlení ubytuje.

Po samostatném zákoně o sociálním bydlení volají už léta odborníci, některá města i organizace, které se věnují lidem v nouzi. Podle těchto organizací by obce měly mít povinnost svým obyvatelům pomoci a bydlení potřebným zajistit. Nemusí to být jen v obecních bytech, ale třeba v nájmu u soukromníků. Nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci, měli by jim pomoci obtížnou situaci zvládnout.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana (Žít Brno), který se dnešního jednání zúčastnil, je přijetí zákona s komplexním řešením pro zlepšení situace zásadní. “Bez sociální práce to nejde a samostatná investiční výstavba nic nevyřeší,” uvedl Hollan po jednání na svém facebooku.

Mnohé radnice a organizace se snaží problémy lidí bez řádného domova řešit už nyní i bez zákona o sociálním bydlení. Brno má projekt Rapid Re-housing, v němž přestěhovalo z ubytoven do bytů 50 rodin. Pracovali s nimi sociální pracovníci. Celkem 48 domácnostem se smlouva po roce prodloužila, za bydlení nic nedlužily. Dávky na úhradu bytu dostávalo za přiměřené nájemné město jako pronajímatel.

ČTK

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek zastavilo řízení o rozkladu ekologického hnutí Děti Země proti stavebnímu povolení na osmikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem. Učinilo tak bezprostředně poté, co hnutí Děti Země svůj rozklad stáhlo. Vyplývá to z úřední desky ministerstva dopravy. Stavbě D11 z Hradce Králové do Předměřic by tak již nemělo nic bránit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již oznámilo, že stavba by měla začít 2. října.

“Ukončení stavebního řízení pro dálnici D1106-1 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem považujeme za pozitivní krok, který otvírá zahájení výstavby této dálnice na plánované úterý 2. října,” komentoval postup ministerstva předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Hnutí Děti Země stažením rozkladu naplnily dohodu, kterou 29. srpna uzavřelo s ŘSD. Součástí kompromisní dohody mezi hnutím a ŘSD je například to, že při výstavbě bude technickými opatřeními zajištěna ochrana dřevin a porostů zeleně v nejbližším okolí stavby, které nejsou určené ke kácení. Za účasti ekologického dozoru, ke kterému byla vybrána firma NaturaServis, by měli být také ochráněni obojživelníci a plazi. “Ti budou chráněni před vstupem na staveniště dočasnými bariérami, které budou osazeny odchytovými nádobami,” píše se v dohodě. ŘSD bude také pravidelně měřit hlučnost na staveništi. Do dvou let od zahájení výstavby ŘSD také vypracuje projekt náhradní výsadby dřevin.

Generální ředitel ŘSD Jan Kroupa minulý týden označil dohodnuté podmínky s Dětmi Země za smysluplné. “Spoustu věcí už děláme, teď je rozdíl v tom, že jsme je dali na papír,” uvedl Kroupa.

Úsek D11 mezi Hradcem Králové a Předměřicemi získal v červnu nepravomocné stavební povolení, které sdružení Děti Země v červenci napadlo podáním rozkladu. V něm se ekologičtí aktivisté domáhali prozkoumání 21 stanovisek příslušných úřadů k dostavbě dálnice. Měli výhrady například k navrženým protihlukovým opatřením či ochraně dřevin.

Úsek D11 z Hradce Králové do Předměřic navazuje na konec dálnice v krajském městě. Na další úsek Předměřice nad Labem – Smiřice silničáři pravomocné stavební povolení už mají a úsek Smiřice – Jaroměř začalo ŘSD stavět na jaře.

Dálnice D11 z Prahy na polské hranice se začala stavět v roce 1978 a zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových necelých 91 kilometrů. Od loňského srpna dálnice končí na okraji Hradce Králové sjezdem do městské části Kukleny. V Královci u Trutnova se má D11 napojit na budovanou polskou silnici S3.

Liberecký kraj chce další stamiliony z evropských fondů na rekonstrukce svých komunikací. Do konce roku plánuje podání ještě čtyř žádostí do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) dohromady za více než 860 milionů korun. Stavby by se měly zahájit v příštím roce nebo v roce 2020, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Dokončeny jsou zatím jen tři projekty, na něž kraj peníze z EU získal, na dalších se pracuje.

“Dohromady bychom rádi žádali o 1,2 miliardy korun,” řekl Půta. Schváleny jsou už podle něj dotace například na rekonstrukci silnice druhé třídy 610 z Turnova na hranici se Středočeským krajem za více než 180 milionů korun, na rozhodnutí čekají projekty na výstavbu západního obchvatu Zákup na Českolipsku a na revitalizaci Žižkovy ulice v Jilemnici na Semilsku dohromady za 97 milionů korun.

Do konce roku chce kraj podat ještě čtyři žádosti na velké projekty. Jde o rekonstrukci silnice z Doks na Dubou na Českolipsku, kde je podle hejtmana odhad nákladů asi 112 milionů korun, rekonstrukci silnice z Mimoně na hranici se středočeským krajem za 198 milionů korun a z České Lípy na Dobranov za 200 milionů korun. Nejdražším projektem je podle Půty připravovaná rekonstrukce silnice 292 z Benešova u Semil po křižovatku s hlavní silnicí 14, která podle odhadů přijde na 352 milionů korun.

Liberecký kraj vlastní 2074 kilometrů silnic nižších tříd, což je 86 procent komunikací na jeho území. Loni se podařilo celoplošně opravit zhruba 83 kilometrů silnic. Podle analýzy bylo na začátku letošního roku ve výborném či dobrém stavu více než 837 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, což je 40 procent komunikací v kraji. Za přispění dotací z evropských fondů chce kraj zrekonstruovat zhruba 75 kilometrů komunikací, jde hlavně o páteřní trasy druhé třídy. Další stamiliony dává ale kraj do obnovy silnic ze svého. Jen v letošním roce půjde podle předběžných odhadů do oprav a rekonstrukcí silnic v kraji přes 920 milionů korun. “Dluh na silnicích se ale odhaduje na sedm miliard,” dodal Půta.

Nový bazén se v Opavě zatím stavět nebude. Radnice totiž ani na druhý pokus ve veřejné soutěži nenašla firmu, která by projekt s náklady kolem 380 milionů korun zrealizovala. Část vyčleněných peněz magistrát proto použije jinak. Doplatí například úvěr bezmála 100 milionů korun. Chystají se ale i opravy fasád budov. Záměr musí ještě v září schválit zastupitelstvo. Novinářům to řekl primátor města Radim Křupala (ČSSD).

“Ani ve druhém kole soutěže se nepřihlásil ani jeden zájemce o stavbu. Předpokládám, že to je složitostí projektu i tím, že nyní mají firmy dost jiné práce,” řekl primátor. Svou roli podle něj sehrálo i končící funkční období radnice. “Je jasné, že stavět se začne v dalším volebním období. Zástupci některých opozičních klubů dopředu avizovaly, že s projektem mají problém, a pokud uspějí, budou jej chtít změnit,” řekl Křupala.

V nejbližší době se nové výběrové řízení vyhlašovat nebude. Současný bazén je téměř ve středu města a některým lidem se jeho přemístění do okrajové části nelíbí. Obávají se zhoršené dostupnosti. Jiní naopak vítají, že se z frekventované komunikace přesune do klidnější části.

O novém bazénu se ve městě mluví delší dobu. Před lety vznikla první studie, podle které měl mít objekt dvě patra a k bazénu měly vést tobogány. Radní ale dali studii přepracovat, aby snížili náklady. Podle současných plánů města by měl být objekt jednopatrový, s jedním plaveckým bazénem o délce 25 metrů a s šesti drahami. Stejně velký by měl být i rekreační bazén s vodními prvky, jako jsou trysky a divoká řeka. Součástí by měly být sauny, masážní sprchy či bufet. Pro veřejnost se nový bazén měl otevřít na konci roku 2020.

ČTK

Hlavní město vypíše zakázku s odhadovanou hodnotou 1,25 miliardy korun na opravu Průmyslového paláce na Výstavišti a dostavbu jeho vyhořelého levého křídla. V úterý o tom rozhodli zastupitelé. Projekt počítá s vybudováním repliky zničeného křídla a vybudováním nového zázemí, technických prostor a podchodu ke Křižíkově fontáně. Levé křídlo paláce zničil v roce 2008 požár, na jeho místě nyní stojí stan.

Praha už má hotový projekt a nyní začne vybírat dodavatele stavby. Stavět by se mohlo začít příští rok, tedy 11 let po požáru, který zničil levé křídlo. Střechu paláce loni také poškodila vichřice. Návrh se podle schváleného materiálu snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. “Nutno ovšem říci, že to není jenom replika, protože kdyby to byla jenom replika, tak je to za výrazně menší peníze,” podotkl předseda klubu TOP 09 Václav Novotný. Projekt podle něj počítá s dobudováním zázemí a dalšími úpravami, což cenu navýšilo.

Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Podle vedení města to má zlepšit průchodnost celého areálu. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem.

Kvůli požáru levého křídla se Praha stále soudí s firmou Incheba, která měla palác dlouhodobě pronajatý. Město po ní požaduje miliardové odškodnění. Společnost, nyní přejmenovaná na Reality MK, nicméně loni skončila v likvidaci.

Na místě levého křídla nyní stojí stan, který chce město kvůli výročí 100 let od vzniku Československa překrýt lešením, na kterém by bylo možné promítat vizualizace. Současné vedení magistrátu také plánuje stavbu nové budovy u Lapidária, kam by chtělo umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Vedle toho se v areálu dělají menší úpravy a rekonstruuje se například restaurace Pražan, kde se má obnovit minipivovar.

ČTK

Nejvyšší dřevěná budova na světě vyrůstá v současné době v Norsku. Po dokončení bude mít 84,5 metru, a překoná tak dosavadního dřevěného rekordmana, kterým je dům zvaný Strom (Treet), jenž se nachází rovněž na norském území. Informovala o tom agentura AFP.

Nejvyšší dřevostavba světa vzniká asi 100 kilometrů severně od norské metropole Osla a nese název Mjös podle rozlehlého jezera Mjösa, na jehož břehu stojí. Osmnáctipatrová budova má po svém otevření, které je plánováno na březen příštího roku, zahrnovat kromě bytů také krytý bazén, hotel, kanceláře či restauraci.

Podnikatel Arthur Buchardt, který za projektem stojí, uvedl, že ho inspirovala pařížská dohoda o ochraně klimatu. Výstavba dřevěných staveb je obecně považována za ekologičtější, protože tyto stavby zanechávají v porovnání s tradiční zděnou výstavbou menší stopu v podobě emisí oxidu uhličitého. Buchardt rovněž zdůraznil, že podobné dřevěné budovy nemohou snadno podlehnout požáru, jak se část veřejnosti obává. Zajišťuje to podle něj mohutnost trámů i ohnivzdorný nátěr.

ČTK

Ekologické hnutí Děti Země těsně před středeční půlnocí stáhlo svůj rozklad proti stavebnímu povolení na osmikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Předměřic nad Labem. Naplnilo tak dohodu, kterou 29. srpna uzavřelo s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD). ČTK o tom dnes informoval předseda Dětí Země Miroslav Patrik. ŘSD již dříve oznámilo, že stavba by měla začít 2. října.

Podle dohody s ŘSD měly Děti Země rozklad stáhnout do týdne od podepsání dohody. Učinily tak dvě minuty před koncem lhůty. Patrik očekává, že ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) rychle rozhodne o zastavení rozkladového řízení a stavební povolení bude potvrzeno jako pravomocné, takže zahájení stavby 2. října již nebude nic stát v cestě.

Součástí kompromisní dohody mezi hnutím a ŘSD je například to, že při výstavbě bude technickými opatřeními zajištěna ochrana dřevin a porostů zeleně v nejbližším okolí stavby, které nejsou určené ke kácení. Za účasti ekologického dozoru, ke kterému byla vybrána firma NaturaServis, by měli být také ochráněni obojživelníci a plazi. “Ti budou chráněni před vstupem na staveniště dočasnými bariérami, které budou osazeny odchytovými nádobami,” píše se v dohodě. ŘSD bude také pravidelně měřit hlučnost na staveništi. Do dvou let od zahájení výstavby ŘSD také vypracuje projekt náhradní výsadby dřevin.

Stažení rozkladu Děti Země označily za mimořádnou událost, neboť standardně by vyčkaly na výsledek rozkladového řízení, které trvá několik měsíců. “Jelikož ŘSD ČR v dohodě uznalo, že naše konkrétní návrhy v rozkladu na upřesnění podmínek pro výstavbu dálnice byly oprávněné, reálné a uskutečnitelné a týkají se ochrany přírody a krajiny a veřejného zdraví, tak jsme přistoupili na stažení rozkladu,” uvedl Patrik.

ČTK

Pražský magistrát vypíše zakázku na výstavbu záchytného parkoviště P+R na Černém Mostě severně od Chlumecké ulice. V tendru bude hledat firmu, která ho vybuduje. Maximální cena zakázky má být 335 milionů korun. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Parkoviště má být vícepatrové s kapacitou 880 vozidel. Výstavba je plánována na rok 2019. Na Černém Mostě jde už o několikáté parkoviště.

Parkovací dům bude stát na ploše, na které se nyní nachází plošné parkoviště P+R. Stavba má pomoci snížit počet aut, která vjíždějí do Prahy, a snížit tak množství emisí, exhalací a hluku. Na stavbu parkoviště P+R bylo už loni v září vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby.

Problémem metropole je dlouhodobě nedostatek záchytných P+R parkovišť, primárně určených pro mimopražské řidiče. Parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich kapacita je 3000 míst. Praha loni v říjnu otevřela P+R na Kotlářce, v Písnici a u Švehlovy ulice s celkovou kapacitou 530 míst. Parkoviště původně sloužila jako odtahová. Jsou bezobslužná a zdarma. Oproti jiným P+R, která jsou u stanic metra či vlaku, jsou tato tři u zastávek tramvají a autobusů hromadné dopravy.

ČTK

Pražští zastupitelé dnes změnili v některých částech územní plán. Odlišně se bude rozhodovat mimo jiné o dodatečné změně výšky plánované budovy, stavbě podzemních parkovišť nebo poměru zeleně a zastavěné plochy na pozemku. Podle územního plánu se řídí výstavba v Praze. Město nyní chystá nový Metropolitní plán, který by měl od 1. ledna 2023 nahradit ten současný.

V praxi výše zmíněné znamená například to, že pokud by investor chtěl dodatečně navýšit počet pater domu o jedno podlaží, nemusel by už žádat město o změnu územního plánu. Stačil by mu souhlas stavebního úřadu. Bude muset ale splnit řadu podmínek. Další novinkou bude, že pokud budou mít tzv. inženýrské sítě v cestě park, bude je možné bez změny územního plánu zahloubit a povrch vrátit do původního stavu. Tuto změnu vyvolal fakt, že ve městě existují území, kam nebylo možné bez změny územního plánu kabely dovést. Naopak plán zakáže umístit pod parky podzemní garáže, dosud to bylo pod některými z nich možné.

Plán nyní rozhoduje o tom, jak má být budova využita, avšak bez ohledu na to, zda má stát na hlavní třídě, nebo ve slepé ulici. To se zruší. Nově tak úředníci při rozhodování nepoužijí jako podklad územní plán, ale podívají se do tzv. územně analytických podkladů. V nich je popsán charakter okolí a oni rozhodnou, zda je vhodné, aby v domě bylo například víc obchodů, nebo bytů.

Změněn bude také požadovaný poměr zeleně a zastavěné plochy. Dosud byl 75 procent ku 25 procentům. Nově to bude půl na půl. Důvodem bylo podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR) to, že se s požadovanými poměry po schválení stavby manipulovalo. Zároveň původně požadovaný poměr nejsou schopni dodržet investoři v případě staveb v blokové zástavbě. Aktualizován bude i seznam toho, co jsou veřejně prospěšné stavby.

ČTK