Mezi hostiteli, kteří krátkodobě pronajímají ubytování prostřednictvím aplikace Airbnb, roste počet seniorů. Zatímco v roce 2015 jich bylo v tuzemsku 180, letos již 675, tedy 6 % všech aktivních hostitelů. Loni vydělali senioři v Česku prostřednictvím Airbnb přes 50 mil. Kč a ubytovali více než 25 000 hostů. Osm z deseti hostitelů starších 60 let přitom získalo pětihvězdičkové hodnocení.

Senioři jako hostitelé díky tomu získávají zdroj doplňkových příjmů. “S prodlužující se délkou života a potřebou vytvářet úspory na stále delší dobu, kdy již senioři nepracují, Airbnb poskytuje možnost doplňkových příjmů, usnadňujících hrazení nákladů na živobytí a lékařskou péči, jakož i možnost zůstat i ve stáří ve svých domovech,” uvedl generální manažer Airbnb pro střední a východní Evropu Hadi Moussa. Celkový počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb podle společnosti loni meziročně vzrostl o 52 % na 1,02 milionu.

Podle Institutu důstojného stárnutí Češi vnímají jako největší překážku klidného stárnutí právě nedostupné bydlení. Tento problém řeší zejména obce, které mají nedostatek volných malometrážních bezbariérových nájemních bytů. Přitom 57 % seniorů by podle dostupných údajů zvolilo jako nejvhodnější bydlení právě tuto variantu.

ČTK

Zájem o koupi bytu přes hypotéku v září mírně vzrostl. Od října začnou platit zpřísněné podmínky pro poskytování hypoték, takže podle většiny developerů se tím sníží poptávka, naopak vzrostou ceny nájmů.  Od pondělí vstoupí v platnost přísnější podmínky pro poskytování hypoték, které v červnu oznámila Česká národní banka. Dluh žadatele nebude moci překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel bude muset současně na splátku dluhu vynakládat nejvýše 45 % měsíčního čistého příjmu.

“V poslední době byl o byty zvýšený zájem, a to v řadě případů právě o nákup na hypoteční úvěr. Předpokládáme, že šlo o zvýšenou poptávku v důsledku snahy klientů využít ještě výhodných podmínek pro získání hypotéky. Ovšem v posledních dnech už nebyl zájem tak silný. Některé banky začaly uplatňovat zpřísněná opatření už dříve. A navíc koupě bytu není většinou záležitost několika dní,” uvedla mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková.

Zvýšený zájem evidoval v posledních týdnech také Ekospol. “Zatímco normálně tvoří byty prodané na hypotéku polovinu prodejů, nyní uvažovali o hypotéce dva ze tří zájemců. Ovšem nesmyslný diktát ČNB odstřihne od hypotéky až pětinu zájemců. Například čerství absolventi nebo mladé rodiny na vlastní byt v Praze prakticky nedosáhnou,” uvedl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala se zpřísnění podmínek může projevit v posledních měsících roku, kdy developeři obvykle prodávají více bytů. “Poptávka může být tentokrát nižší,” podotkl. Skanska Reality ani Karlín Group zvýšenou poptávku v posledních týdnech nezaznamenaly. “Zpřísnění pravidel nepřisuzujeme zásadní význam,” uvedl generální ředitel Karlín Group Jan Ludvík. Podle ředitele developerské společnosti Star Group Tala Groznera se zájem klientů výrazně nezvýšil ani před opatřeními ČNB v roce 2016. Hypoteční specialista poradenské společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák očekává, že vlastní bydlení financované hypotékou se zařadí do kategorie luxusního zboží. “Přetrvávající nedostatek nemovitostí k nájemnímu bydlení bude hnát nájmy nahoru. Paradoxně tak sice ČNB ochraňuje klienty před drahými úvěry, ti ale budou bydlet v předražených nájemních bytech,” dodal.

ČTK

Developerská skupina UDI Group hodlá vstoupit 2. října se svojí projektovou společností UDI CEE na trh Start pražské burzy. Průběh upisovací aukce nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o nejvyšší úpis na tomto méně regulovaném trhu, který je určen pro menší firmy. Tři dny před koncem aukce skupina od investorů vybrala 181 z cílových 250 mil. Kč. informovala UDI dnes ČTK.

UDI CEE je součástí české developerské skupiny UDI Group, která působí na trhu přes 25 let. Za tu dobu uskutečnila více než 100 projektů a prodala přes 3 000 bytů. Na burzu bude umístěno až 37 % akcií společnosti. Primárním cílem je vyplácet akcionářům výnosy ve formě dividendy a investiční kapitál investovat do nových projektů.

UDI Group hodlá v případě úspěšné říjnové emise vložit do UDI CEE další projekty. “Pokud se nám trh Start osvědčí jako stabilní zdroj financování, hodláme do UDI CEE vkládat další projekty a zajistit tak v budoucnosti pravidelný dividendový výnos,” uvedl finanční ředitel UDI Group Libor Táborský. Podle jeho slov je plánované minimum získaných peněz na burze na úrovni jedné miliardy korun.

Trh Start je určen pro rozvíjející se malé a střední české firmy, pro které je cestou, jak se dostat ke kapitálu. Těmto podnikům nabízí možnost získat kapitál přímo od investorů za zjednodušených podmínek. Regulované trhy jsou pro menší firmy prakticky nedostupné kvůli administrativě, která zvyšuje náklady vstupu na burzu.

ČTK

Pražský magistrát zahájil stavbu osmi bytových domů na Černém Mostě, které mají sloužit dostupnému bydlení. Byty budou určeny pro nájmy sociálně znevýhodněným skupinám a také pro státní zaměstnance, například ve zdravotnictví či školství. Dokončeny mají být v roce 2022. Náklady budou 840 milionů korun včetně DPH a jde o první městskou bytovou výstavbu zhruba po 15 letech.

Na Černém Mostě v následujících letech vyroste osm čtyřpatrových a pětipatrových domů celkem se 182 byty. Podoba projektu se ovšem nelíbí radnici Prahy 14, podle které je zastaralý a neodpovídá současnému stavu okolní zástavby a rekreačních ploch. “Zastupitelstvo městské části na svém včerejším (úterním) zasedání uložilo radě, aby město vyzvala k přepracování záměru využití území tak, aby respektoval současné urbanistické členění lokality a návaznost na parku U Čeňku. Je také nutné, aby město v souvislosti se záměrem v lokalitě zajistilo dostatečnou dopravní obslužnost a potřebnou občanskou vybavenost,” sdělil ČTK starosta městské části Radek Vondra (TOP 09).

Praha podle dřívějších vyjádření plánuje stavbu dalších bytových domů, například v Dolních Počernicích. Více než tři stovky bytů pro ekonomicky znevýhodněné skupiny obyvatel mají vzniknout také přestavbou hotelu Opatov na Jižním Městě. Magistrát rovněž před časem vytipoval pozemky na Trojmezí mezi Prahou 10, 11 a 15, kde by mohly v budoucnu vzniknout další bytové domy. Plán sklidil kritiku, oblast už se v minulosti neúspěšně pokoušelo zastavět několik developerských firem.

Praha se potýká s nedostatkem bytů a růstem cen bydlení, jde o jedno z největších témat před říjnovými komunálními volbami. Prakticky všechny kandidující strany slibují zajistit větší městský bytový fond, vesměs se však staví rozpačitě k tomu, že by magistrát měl bytové domy sám stavět. Zástupci stran mluví spíše o tom, že magistrát by za nákladovou cenu odkupoval část bytů v soukromých developerských projektech.

ČTK

Brno chce za 208 milionů korun vybudovat nové byty ve vnitrobloku ve Francouzské a Bratislavské ulici. Mělo by tam být 90 bytů, určených mladým rodinám a také seniorům. V místě by mělo být také zázemí pro dětské centrum a prostor pro odkládání nepotřebných věcí, aby si je mohli vzít jiní lidé k dalšímu využití. Objekt by mohl být hotový v roce 2023. Rada města, které má téměř 380 000 obyvatel, už na základě soutěže vybrala společnost, jež má vypracovat projektovou dokumentaci ke stavbě bytů.

Město i s městskými částmi vybere ročně na nájmech kolem dvou miliard korun.

V Brně je prázdných asi 1 200 městských bytů, většina z nich ovšem potřebuje opravu či rekonstrukci.

ČTK

Doba pro povolení stavby bytového projektu v Praze se od roku 2008 více než ztrojnásobila. Zatímco před deseti lety trvala zhruba dva roky, nyní je to průměrně sedm let. Doba samotné výstavby je přibližně stejná, když trvá dva roky – jak vyplývá ze studie poradenské společnosti Deloitte. “Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů významně prodloužila. Na trhu navíc často vidíme další nešvary. Například nejsou dodržovány správní lhůty. Stále více se tak prohlubuje problém s nedostatkem nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout,” uvedl Miroslav Linhart z Deloitte.

Podle údajů Českého statistického úřadu zahájily stavební firmy letos do konce července v Praze stavbu 1 161 bytů v bytových domech – v porovnání s rokem 2008 to bylo o 70 % méně. Nové byty v prvním pololetí meziročně zdražily o 24 % na 94 000 Kč za metr čtvereční, přičemž za poslední tři roky zdražily nové byty v hlavním městě zhruba o 70 %. Z výsledků studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vyplývá, že každý pokles o 1000 stavebních povolení zvyšuje tempo růstu cen bytů o 1,18 %. Dalším důvodem zdražování bytů je podle CETA inflace. “Pokud inflace vzroste o jeden procentní bod, zvýší se index tempa růstu cen bytů v Praze o 1,3 procentního bodu. Od roku 2005 se inflace kumulativně zvýšila o 27 % , což se patřičně projevilo i v cenách bytových jednotek,” doplnil ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Podle Petra Hány z Deloitte mají na schvalovací proces navíc vliv organizace, které mohou do jednání kdykoliv vstoupit: “Jedná se o takzvané privilegované žalobce, tedy dotčenou veřejnost, která hájí různé zájmy dle zákonem stanovených omezujících podmínek. Vedle nich jsou to i účastníci řízení podle stavebního zákona, zejména žadatelé a vlastníci sousedních pozemků.“

Analýza se zaměřila na všechny bytové developerské projekty různé velikosti, které se objevily na úředních deskách metropole od začátku roku 2014 do konce března 2018. V rámci zhruba 730 projektů byly evidovány údaje o více než 42 000 bytů.

Studie zkoumala schvalovací proces, který zahrnuje tři hlavní fáze. Jedná se o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Průměrná doba mezi zahájením EIA a jeho dokončením je podle studie půl roku. Na vydání územního rozhodnutí poté investor čeká v průměru 1,7 roku, na stavební povolení další téměř tři roky. Dohromady je to tedy přes pět let. “Relativně dlouhá doba předchází zahájení samotného řízení. Investoři reálně zahájí povolovací proces v průměru za 1,7 roku od doby, kdy pozemek určený k výstavbě získali. V případě potřeby změny územního plánu se navíc tato doba výrazně protahuje. Jen v současné době Praha eviduje přibližně 400 žádostí o změnu územního plánu, které nebyly projednány zastupitelstvem,” píše se dále ve zprávě. Většina z nich se přitom podle studie společnosti Deloitte zastavila na základě politického rozhodnutí.

ČTK

V moravském regionu Kroměřížska je největší poptávka po bytech o dispozicích 2+kk či 2+1, vyplývá to z analýzy realitní kanceláře Century 21 – Style Happy. Dle stavu bytu a lokality, ve které se byt nachází, se ceny pohybují od 1 400 000 Kč do 1 700 000 Kč.

Nabídka menších bytů 1+kk a 1+1 je v regionu velmi malá. V některých lokalitách byty této dispozice téměř nejsou. Zejména ve starších zděných domech z 50. a 60. let minulého století jsou převážně byty dispozic 2+1 a 3+1. Až v novější panelové výstavbě se byty 1+1 či 1+kk začaly více objevovat. Cena za byty těchto velikostí se pohybuje kolem 1 200 000 Kč.

„U developerského projektu s nabídkou bytů 2+kk a 1+kk nám vyšla poptávka procentuálně ve prospěch bytů 2+kk vůči 1+kk v poměru 80:20,“ říká Libor Kalousek, ředitel realitní kanceláře Century 21 – Style Happy. A dodává, že aktuální celková evidovaná poptávka na Kroměřížsku jasně hovoří ve prospěch větších bytů. Konkrétněji 45 % evidované poptávky je po bytech 3+1 a větších, 35 % po bytech 2+1 a pouze 20 % po bytech 1+1 či garsonkách.

SF/tk

První regionální projekt developerské společnosti Trigema – KLR@Plzeň-  byl počátkem září zkolaudován. Díky tomu se budou moci do bytového domu v plzeňské ulici Kollárova, jehož stavba začala před dvěma lety, brzy stěhovat první obyvatelé. Současně s tím zde zbývá obsadit již jen 14 z celkových 82 bytů. Průměrné ceny přitom začínají již na 43 500 Kč za m². Novostavba bytového domu, jehož architektonický návrh pochází z dílny tamního studia AIP Plzeň, má tvar písmene L s decentní světlou fasádou, modrými a mléčně bílými balkony. Dům vychází z osvědčeného konceptu Chytrého bydlení, díky čemuž je vybaven například plastovými okny s izolačními trojskly a vzduchotechnickými jednotkami s rekuperátorem, který je určený pro nucené větrání bytu.

„Potvrdilo se, že Plzeň je místem, kde se nové bytové výstavbě daří. O bydlení je zde zájem a novým projektům se ve městě daří. Počítáme proto i s tím, že bychom tu brzy mohli představit další náš bytový projekt,“ říká Marcel Soural, šéf společnosti Trigema.

Podle aktuálních statistik Trigemy se v jednotlivých regionech Česka prodalo ve druhém čtvrtletí tohoto roku 1 465 nových bytů. Nejvíce z nich bylo v Jihomoravském a právě i Plzeňském kraji. Za prvních šest letošních měsíců se na Plzeňsku prodalo dohromady již více než 450 takových bytů.

ČTK

Americká firma WeWork, nabízející firmám sdílené kanceláře, otevře své centrum i v Česku. Uvedl to dnes deník E15, podle kterého je WeWork největším poskytovatelem sdílených kanceláří na světě. Pro své první tuzemské kanceláře si firma najala prostory na Národní třídě v centru Prahy v kancelářském centru Drn developera Sebre. Délku a výši nájmu ani plochu pronajatých prostor firma nezveřejnila. Podle E15 bude plocha kanceláří WeWork v Praze kolem 6 000 metrů čtverečních. Ostatní takzvaná coworkingová centra již podle deníku nabízejí v Praze asi 16 500 metrů čtverečních kanceláří. Firmy si je mohou pronajmout i krátkodobě.

“Česko ve středoevropském regionu představovalo přirozenou volbu. Je to jedna z největších ekonomik v regionu,” sdělil deníku výkonný ředitel WeWork pro střední a východní Evropu Michail Konoplev. “U svých členů jsme zaznamenali velkou poptávku po prostorách v Česku, což je jeden z nejlepších způsobů, jak vybírat nové trhy,” doplnil. V Praze podle něj bude WeWork hledat i další prostory pro expanzi. Letos firma otevřela podle E15 pobočku například také v sousedním Polsku.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj začne na jaře příštího roku poskytovat nízkoúročené půjčky na výstavbu obecních bytů. Program má přispět k zajištění sociálního a dostupného bydlení v obcích, ministerstvo pro tyto účely vyčlení na příští rok celkem tři miliardy korun. Obce budou moct stavět i domy, v nichž budou dostupné byty i sociální bydlení, přitom na vybudování sociálního bydlení by bylo možné čerpat i stoprocentní dotaci. Podle MMR zůstane rozhodnutí o tom, jaký podíl na výstavbě obecního bydlení budou tvořit sociální byty, na rozhodnutí jednotlivých obcí. Stejně tak obce rozhodnou, pro koho sociální byty využijí.

ČTK

České stavebnictví bylo v prvním pololetí s meziročním růstem o 8,9 % mezi 28 zeměmi Evropské unie na osmém místě. V porovnání s prvním čtvrtletím roku si sice Česko o jednu příčku pohoršilo, ale oproti loňskému roku je na tom o deset míst lépe. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí vzrostlo v průměru o 2,5 %.

Nejvíce vzrostlo stavební produkce v Lotyšsku, a to o více než třetinu, naopak pokles zaznamenaly dvě země unie, Řecko a Francie.

Jiří Vacek ze společnosti CEEC Research uvedl, že české stavebnictví aktuálně roste nejrychleji za posledních deset let: „Daří se i exportu stavebních prací, nicméně výkon sektoru táhne zejména domácí poptávka. Ta je silná jak u soukromých, tak u veřejných investorů.“ Další růst je podle něj omezený nedostatkem kapacit. Jak uvádí nejnovější analýza CEEC Research, kapacity stavebních firem jsou naplněny na 99 %.

Meziroční změna výkonu stavebnictví

(EU, 1. pololetí 2018, v %)

Země Index (v procentech) Lotyšsko 33,3 Polsko 23,3 Estonsko 20,5 Maďarsko 19,1 Litva 17,9 Slovinsko 17,3 Irsko 13,5 Česko 8,9 Malta 8,2 Nizozemsko 7,9 Rakousko 7,7 Slovensko 7,0 Lucembursko 5,2 Kypr 5,1 Dánsko 4,2 Španělsko 3,8 Bulharsko 3,2 Portugalsko 3,2 Chorvatsko 3,0 Německo 2,4 Belgie 1,7 Itálie 1,1 Velká Británie 0,6 Finsko 0,5 Rumunsko 0,3 Švédsko 0,1 Francie -1,1 Řecko -2,6

Zdroj: Eurostat

ČTK

 

 

Zhruba 2,3 milionu Kč je připraven investovat do svého bydlení průměrný Čech. Tato částka je při současných cenách nemovitostí ale tak nízká, že odpovídající bydlení by si mohla dovolit necelá pětina lidí, kteří ho hledají. Vyplývá to z výsledků průzkumu realitního serveru Bezrealitky.cz, který vypracovala agentura STEM/MARK na vzorku více než 1 000 respondentů.

Po vlastním bydlení touží podle průzkumu devět z deseti lidí, kteří momentálně bydlí v podnájmu nebo u rodičů. Výjimku tvoří prakticky pouze lidé důchodového věku, kteří bydlí u svých dětí.

Množství peněz, které lidé mohou do bydlení investovat, se liší podle regionu. V Praze jsou lidé schopni investovat do nového bydlení 3,5 mil. Kč, kolem tří milionů na bydlení si dokážou připravit obyvatelé Jihomoravského a Plzeňského kraje. Nadprůměrnou sumu kolem 2,5 milionu korun mohou do bydlení vložit také Středočeši a obyvatelé Olomouckého a Libereckého kraje. Naopak pouhý milion korun mají v průměru připraveni lidé z Moravskoslezského a Karlovarského kraje a na Vysočině.

Pokud se udrží současná cena nemovitostí, lidé odhadují, že na bydlení dokážou nastřádat nejdříve za pět let. “Mnozí dokonce rezignovali a věří tomu, že vlastní bydlení si pořídí až jejich děti,” uvedl výkonný ředitel serveru Bezrealitky.cz Hendrik Meyer.

Podle Meyera se zároveň začíná vytvářet vysoký přetlak u nájemních bytů a domů. “O pronájmy začínají mít zájem i lidé v regionech. Zatím tu však není nabídka tak široká, neboť majitelé nemovitostí pronájem doposud nevnímali jako dobrý způsob, jak svou nemovitost zhodnocovat,” dodal.

ČTK

Šest lídrů ve volbách do pražského zastupitelstva se víceméně shoduje na prioritách rozvoje města. Za zásadní považují stavbu metra D, dostavbu okruhů a spojení centra s letištěm. Obytnou zástavbu by směřovali zejména do brownfieldů, tedy do dnes již nevyužívaných průmyslových lokalit.

Na debatu pozvalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) zástupce šesti uskupení, která jsou nyní zastoupena v pražském zastupitelstvu. Za podstatný dokument pro rozvoj města označili kandidáti na primátora Metropolitní plán, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu. Plán má začít platit od roku 2023. Jeho přijetí považuje lídr ANO Petr Stuchlík za nezbytné. Podle kandidáta na primátora uskupení Praha Sobě Jana Čižinského, je nyní nutné vypořádat podmínky, i když není možné všechny zapracovat, a plán přijmout. Praha Sobě nyní v zastupitelstvu nyní, její lídr Čižinský do něj byl zvolen na kandidátce lidovců.

Hlavní město se potýká s nedostatkem bytů. Každý rok by bylo potřeba postavit minimálně 6 000 bytů, aby byla uspokojena poptávka. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče se však v roce 2016 postavilo zhruba 2 760 bytů, loni 3 730 a za první tři měsíce letošního roku 523 bytů. Důvodem je i dlouhá doba povolovacího řízení, která v Praze dosahuje i deseti let. Kvůli nedostatku bytů se pak zvyšují ceny bytů i nájemné. Jako hlavní příčinu všichni kandidáti bez rozdílu vidí v příliš dlouhém povolovacím řízení – zrychlit by ho měla jistá centralizace v podobě vytvoření jednoho stavebního úřadu pro všechny větší stavby v Praze. Pomoci by měla také elektronizace a digitalizace celé stavební agendy. Dlouhodobě by pak výstavbu měl podpořit nový stavební zákon. Akutní podporu by stavebníkům měla poskytnout novela stávajícího stavebního zákona, která by přinesla zejména tzv. fikci souhlasu – pokud se dotčený orgán státní správy k projektu nevyjádří ve lhůtě 60 dní, bude se mít za to, že nemá námitek.

Některé strany – Piráti a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla) – chtějí podporovat družstevní bydlení. Spojené síly pro Prahu navrhují také zřízení garančního fondu, který by poskytoval lidem garance, aby dosáhli na hypotéku.

ČTK/pb

Společnosti Karlín Group a Horizon Holding zahájily v pražských Modřanech stavbu bytového projektu Zahálka za více než 2,5 miliardy korun. Projekt zahrnuje sedm domů s 800 byty – je rozdělen do několika etap, v první má vzniknout 240 bytů ve dvou domech. Dokončení první etapy je plánováno na podzim 2020. “Spolupráce s Karlín Group se nám osvědčila již na projektu Rezidence Vltava. Dalších pět budov s nabídkou 560 jednotek zrealizujeme v naší gesci,” uvedl generální ředitel Horizon Holding Jišaj Furman.

Obytná čtvrť Zahálka se nachází na pomezí Hodkoviček a Modřan. V sedmi bytových domech se počítá rovněž s komerčními prostory. Součástí projektu je i mateřská škola, která bude provozována městskou částí.

Za poslední tři roky vzrostly ceny nových bytů v hlavním městě téměř o 70 % a průměrná prodejní cena se blíží 100 000 korun za metr čtvereční.

ČTK

Hypoteční trh v ČR čekají 1. října změny. Žadatelům o hypotéku stojí v cestě dvě nová kritéria. Měsíční splátka dluhu bude muset být maximálně ve výši 45 % čistého měsíčního příjmu žadatele. A výše celkového dluhu žadatele nebude smět překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Kritéria stanovila Česká národní banka.

Kdo chce stihnout uzavřít hypotéku ještě bez těchto nových opatření, musí si pospíšit. Smlouva musí být uzavřena nejpozději 30. září. „Dostupnost bydlení se nezhorší. Pokud se něco zhorší, tak je to dostupnost úvěrů pro určité lidi. Nařízení ČNB neovlivní příjmy lidí a ceny nemovitostí,“ ujistil však pro Seznam Zprávy Jan Frait, ředitel sekce finanční stability ČNB. ČNB tvrdí, že se těmito opatřeními snaží zastavit trend, kdy úvěr získávají i žadatelé, kteří by ještě před nějakým časem neuspěli. Podmínky se ale v posledních letech dost uvolnily, úvěry jsou tak podle ČNB na hraně rizika pro poskytovatele i dlužníky. Rizikových hypotečních úvěrů je v současnosti v ČR kolem 10 – 12 %, samotná míra nesplacených úvěrů je ale jen 1,5 %.

Nyní se sice ekonomice daří, ale je potřeba myslet i na horší časy. S příchodem recese míra nesplacených úvěrů dlužníků zpravidla několikanásobně vzroste. Podle České bankovní asociace s novými nařízeními nedosáhne na hypotéku pětina lidí, která by jinak podle starých pravidel hypotéku dostala. Sberbank odhaduje, že takových lidí může být i jedna třetina.

Hypotečnímu trhu a jeho poslednímu vývoji a perspektivám se bude věnovat také diskusní setkání Stavebního fóra v Hradci Králové 11. října. Hostem bude např. specialista a manažer na hypotéky Radek Vachulka z České spořitelny. Podrobnosti.

SF/tk

Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas. Na konferenci při zahájení stavebního veletrhu For Arch to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Návrh na zavedení takzvané fikce souhlasu závazného stanoviska do stavebního zákona chce předložit vládě ještě na podzim. “Úředníci budou muset mít lhůty pro vyjadřování. Není možné, aby se třeba hygiena vyjadřovala dva roky, jiné úřady třeba dalšího tři čtvrtě roku a podobně. Podle našeho návrhu bude lhůta 60 dní. Pokud se úřad nevyjádří, má se za to, že souhlasí,” uvedla Dostálová. Liknavost úřadů a nezávazné lhůty jsou podle většiny stavařů, investorů i odborníků jednou z hlavních příčin neúměrné délky stavebního řízení. Podle loňských údajů Světové banky bylo Česko ve vyřizování stavebního povolení na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. Na zahájení větších developerských projektů se v některých případech čeká až deset let.

Od začátku letošního roku v Česku platí novela stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj ale pracuje na přípravě nového stavebního zákona. Jeho věcný záměr chce K. Dostálová předložit do října 2019. “Naší ambicí je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení,” řekla ministryně. Podle ní bude třeba změnit 80 souvisejících zákonů. Ministryně Dostálová chce také vytvořit národní investiční plán, díky kterému by mohla provádět strategické investice například v dopravě, životním prostředí nebo energetice.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) prodlužuje stavební řízení rovněž časté napadání závazných stanovisek ekologickými sdruženími. Proto navrhuje při těchto odvoláních povinné kauce. “Pokud si je někdo jistý, že úředník někde udělal chybu, chce zpochybnit stanovisko a žádá, aby to dotčený úřad potvrdil, tak budeme za takové podání na každý úřad chtít kauci, dejme tomu 50 000 korun. Když mu to vyjde a tu chybu tam najdou, tak se mu kauce vrátí,” řekl D. Ťok.

ČTK

Tři možné podoby jednoho ze šesti sektorů brněnského areálu Nová Zbrojovka představil developer CPI Property Group. Vizualizace si lidé mohou prohlédnou buď na velkoformátových panelech v Kanceláři architekta města Brna na Zelném trhu nebo na internetových stránkách novazbrojovka.cz

Jde o tři různé podoby zóny, která sousedí s funkcionalistickým areálem lázní a koupaliště v Zábrdovicích a měla by plnit funkci veřejného prostoru. Na internetových stránkách mohou lidé o nejhezčí variantě i hlasovat a prostřednictvím online formuláře developerovi poslat své názory nebo podněty. Pro definitivní podobu šesté zóny pak developer bude jejich hlas brát jako poradní.

V samotném areálu Zbrojovky v současnosti pokračují demoliční práce a pokračuje přestavba bývalé nářaďovny, která má být hotová v příštím roce. Majitelem více než dvacetihektarového areálu v Zábrdovicích je skupina Radovana Vítka od roku 2016. Ze zhruba stovky budov v areálu zůstanou stát pouze čtyři, které byly vyhodnoceny jako vhodné pro rekonstrukci a zároveň mají architektonickou hodnotu. “Naším cílem je být (při budování Nové Zbrojovky) maximálně transparentní a získat názory Brňanů, které se stanou, vedle expertů z CPI PG a dalších odborníků, jedním z rozhodujících parametrů budoucí podoby areálu,” uvedl výkonný ředitel CPI Property Group Zdeněk Havelka.

Celé území někdejší Zbrojovky rozdělil developer do šesti zón s různým účelem – od bydlení, přes nákupy, kanceláře, odpočinek až po veřejný prostor. Jednotlivé zóny nebudou vyrůstat uceleně, ale prostor se bude postupně zahušťovat, stavět se bude ve více zónách zároveň. CPI odhaduje dobu výstavby okolo 15 let a výši investic v desítkách miliard korun. Po dostavění bude areál dále vlastnit a provozovat, bydlení zde má najít okolo 5 000 lidí.

ŤK

Výdaje Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) na příští rok mají vzrůst meziročně zhruba o čtvrtinu na 2,73 mld. Kč. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj, který ve středu projedná vláda. U výdajů připadne největší část na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,6 mld. Kč. Druhá největší položka se týká výplaty úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010, celkem jde o 717 mil. Kč. “V roce 2019 bude fond poskytovat podpory formou nízkoúročených úvěrů, a to na výstavbu nájemních bytů, opravy a modernizace objektů bydlení včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou, dofinancování programu regenerace veřejných prostranství podporovaných z dotací a na modernizaci nebo pořízení obydlí pro mladé prostřednictvím nového nařízení vlády,” uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

SFRB shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Návrh ministerstva pro místní rozvoj, pod které fond spadá, počítá s tím, že by měl ke stávajícím aktivitám přidat například oblast udržitelného rozvoje měst nebo cestovního ruchu. Měl by se také přejmenovat na Státní fond pro podporu investic (SFPI).

ČTK

Vedení hlavního města chce změnu zákona, která by upravila systém ubytování přes aplikaci Airbnb. Poskytovatelé by měli například povinnost poskytnout údaje o ubytovaných a Praha chce také zavést možnost regulovat Airbnb prostřednictvím vyhlášky. Vyplývá to z dokumentu, který v úterý projednají pražští radní. Důvodem pro změnu jsou mimo jiné stížnosti obyvatel. Loni si hosté zarezervovali přes Airbnb v Praze 1,79 mil. přenocování, což je o 61 % meziročně víc.

Hlavním důvodem, proč chce město sdílené ubytování regulovat, je podle dokumentu bezpečnost, snížení dostupnosti bydlení pro Pražany nebo nerovné podmínky či nekalá soutěž ve vztahu k hotelovému průmyslu. Airbnb také podle Prahy mění charakter některých čtvrtí, které byly tradičně určeny pro dlouhodobé bydlení.

Poskytnutí údajů o ubytovaných úřadům má zefektivnit kontroly, zda je řádně placen ubytovací místní poplatek. V souvislosti s tím Praha podporuje novelu zákona o místních poplatcích, která by umožňovala vybírání a placení místních poplatků přímo zprostředkovateli sdíleného ubytování na základě smlouvy s obcí.

Vedení metropole chce rovněž, aby byla zavedena možnost regulovat Airbnb prostřednictvím vyhlášky. Každá obec by měla tuto pravomoc a mohla by si pravidla nastavit podle své potřeby. “Situace je v každé obci specifická, proto by mělo být v pravomoci právě obce o regulaci rozhodnout,” píše se v dokumentu. Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

ČTK

Lhůta pro takzvané mimořádné vydržení majetku, jak je zakotvil nový občanský zákoník, by se mohla u nemovitostí prodloužit o pět let. V novele kodexu to navrhl pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Cílem návrhu je podle něho zabránit mimořádnému vydržení pochybně privatizovaného a převáděného státního majetku.

Institut mimořádného vydržení se dostal do nového občanského zákoníku kvůli ochraně “faktických stavů, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu”. Jde například o případy, kdy někdo získal převodem pozemek o chybně stanovené větší výměře, než je skutečná výměra, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem. Nabyvatel v takových případech drží v dobré víře něco jiného, než co vlastní. Mimořádné vydržení majetku může nastat podle zákona po době, která činí dvojnásobek lhůty pro běžné vydržení. U nemovitostí jde u mimořádného vydržení o 20 let. Držitel v takových případech nemusí prokázat právní důvod, ale nesmí se mu prokázat nepoctivý úmysl.

V přechodném ustanovení nový občanský zákoník zakotvil, že mimořádné vydržení nemovitosti je možné uplatnit nejdříve 1. ledna příštího roku. Černohorský navrhl, aby to bylo o pět let později. “Návrh má za cíl zabránit mimořádnému vydržení státního majetku, který byl v minulosti pochybným způsobem privatizován a převáděn a příslušné orgány dosud neobjasnily podstatné právní aspekty těchto majetkových převodů,” napsal v důvodové zprávě. Novelu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci. Aby splnila zamýšlený účel, musela by být schválena ještě letos. Přitom není příliš pravděpodobné, že by ji zákonodárci mohli přijmout včas.

ČTK