Společnost CPI Property Group ukončila provoz svého nákupního centra Spektrum v obchodní zóně v pražských Čestlicích. Budovu čeká demolice, doporučil ji statický posudek. CPI chce po zbourání budovy na jejím místě postavit nové obchodní centrum, otevřít by se mělo koncem příštího roku. “Společnost CPI Property Group nyní vede se svými nájemci intenzivní jednání, aby toto preventivní opatření mělo jen minimální dopady na jejich aktivity,” uvedla firma. Obchody v centru mají mimo jiné řetězce Billa, dm-drogerie markt, Intersport nebo Pet center. Obchodní centrum se zavírá po více než dvaceti letech fungování. Obchodní centrum, které má vyrůst na místě zbouraného, se bude jmenovat Nové Spektrum. Podle CPI nabídne do 20 prodejních jednotek a 6600 metrů čtverečních pronajímatelné plochy.

ČTK

Bytový dům Botanica K (1,2) společnosti Skanska získal jako vůbec první v ČR environmentální certifikaci BREEAM na úrovni Excellent. Projekt také jako první v ČR představil systém pro hospodaření s tzv. šedou vodou, který recykluje použitou vodu z umyvadel, van a sprch a využívá ji pro splachování toalet.

BREEAM  (Buildings Research Establishment Environmental Assessment Method) je původně britská a nyní mezinárodně uznávaná certifikace, která posuzuje budovu z hlediska udržitelného rozvoje, tedy nejen z pohledu environmentálního, ale i sociálního a ekonomického.  „Skanska je průkopnicí developmentu certifikovaných kancelářských budov v České republice. Chceme trvale udržitelné stavění přenést také do rezidenčního developmentu a pilotním projektem byla právě Botanica. Jsme první, kdo svůj rezidenční developerský projekt úspěšně certifikoval,“ říká Petr Michálek, generální ředitel společnosti Skanska Reality. Ta se o další certifikát BREEAM bude ucházet například pro projekt Čertův vršek.

SF/pb

 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) musí splnit podmínky pronájmu kancelářských prostor v londýnské finanční čtvrti Canary Wharf – tak zní rozsudek londýnského soudu. Odchod Británie z Evropské unie podle něj není důvodem ke zrušení nájemní smlouvy, takže EMA bude muset zaplatit za celou dobu dohodnutého nájmu, i když už v Londýně nebude. Verdikt je považován za klíčový, neboť by mohl odvrátit obdobné nároky jiných nájemců.

Agentura argumentovala tím, že brexit je neočekávanou událostí, která “zmařila” její 25letý nájem. Doufala, že se po odchodu z Londýna vyhne placení nájemného – kvůli brexitu agentura po 1. březnu přesouvá své ústředí do Amsterodamu. EMA zaměstnává přibližně 900 zaměstnanců a je největší evropskou institucí zasaženou rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. V reakci na rozhodnutí soudu léková agentura uvedla, že verdikt respektuje a důsledky rozhodnutí pečlivě prostuduje. V tuto chvíli se však domnívá, že nejlepším řešením bude obrátit se na Soudní dvůr EU. Dodala, že nemá jinou možnost, než Londýn opustit.

ČTK

Za nedůvodnou považuje investor plánované výškové budovy Šantovka Tower v Olomouci námitku, kterou se tento týden rozhodla podat radnice v územním řízení o tomto projektu. “Záměr je plně v souladu s platným územním plánem a získali jsme také veškerá kladná stanoviska, která jsou potřebná pro vydání územního rozhodnutí,” řekl dnes mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč. Výšková budova Šantovka Tower má být postavena v sousedství historického centra Olomouce. Podání námitky v pondělí schválila městská rada. “Námitka se týká výšky stavby,” řekl mluvčí radnice Michal Folta. Investor s touto kritikou nesouhlasí, podle Aláče už učinil vstřícný krok a plánovanou výškovou budovu v lokalitě Šantovka posunul na jiné místo.

O stavbě výškové budovy Šantovka Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Investor tvrdí opak a loni na podzim radnici upozornil, že město se ve smlouvě z roku 2010 zavázalo na projektu Šantovka spolupracovat. Radní o podání námitky rozhodli poté, co muselo být odloženo schvalování změny územního plánu Olomouce, která má stanovit výškové limity pro nemovitosti v sousedství historického centra města a zamezit tak chystané stavbě budovy Šantovka Tower. Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk (ČSSD), totiž nečekaně oznámilo, že chce znovu posoudit svůj dřívější názor na připravenou změnu územního plánu. V předchozích letech ministerstvo výškové budovy v Olomouci na pozemcích vedle památkové rezervace zakázalo. Do vyjádření ministerstva nelze změnu územního plánu předložit zastupitelstvu ke schválení. Územní řízení o umístění budovy Šantovka Tower tak může v mezidobí pokračovat. Změna územního plánu je už veřejně projednána a připravena k předložení zastupitelstvu. Na pozemcích v lokalitě Šantovka je stanoven výškový limit budov na 23 metrů, zatímco Šantovka Tower má měřit 76 metrů. Stavbu výškových budov v ochranném pásmu památkové rezervace v Olomouci před lety zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v územním plánu z roku 2014. Výškovou regulaci potom zrušil soud. Změnu územního plánu zastupitelstvo loni neprojednalo a rada neschválila ani dočasnou stavební uzávěru v okolí centra města.

ČTK

Nedávno se v pražské Galerii Cermak Eisenkraft uskutečnilo setkání Art in Conversation, jehož účastníci měli možnost setkat se s předními znalci výtvarného umění a odborníky na oblast sběratelství. Akci galerie pořádala ve spolupráci s aukční síní Christie’s a realitní kanceláří Svoboda & Williams.

V rámci večera vystoupil Lord Snowdon, čestný předseda Christie’s pro Evropu, Blízký východ, Rusko a Indii. Významnými přednášejícími byli i další členové společnosti Christie’s, například Jason Carey, vedoucí oddělení Impressionist & Modern Art, a Anna Povejšilová, která ve stejném oddělení působí na pozici Asociate Specialist. Zpestření celé akce představoval obraz Františka Kupky La cathédrale, který bude součástí blížící se aukce Impressionist and Modern Art Day Sale.

Aukční síň Christie’s je vlastnicky propojena s realitní sítí Christie’s International Real Estate, jejímž exkluzivním partnerem pro Českou republiku a Slovensko je realitní kancelář Svoboda & Williams.

SF/pb

Do investiční skupiny DRFG, jejímž většinovým akcionářem je podnikatel David Rusňák, vstoupila společnost PVF Invest. Získala v ní 35% podíl. Nejvyšší vedení DRFG je nově šestičlenné, doplnili jej Pavel Vyhnálek a Pavel Fráňa z PVF Invest. Rusňák zůstává předsedou představenstva DRFG, která se zaměřuje na investice do nemovitostí, telekomunikací a finančních služeb.

Aktiva DRFG v minulém roce překročila sedm miliard korun a konsolidované tržby činily téměř čtyři miliardy korun. Součástí DRFG je také značka Czech Fund, pod kterou spadá mimo jiné nemovitostní fond, jenž patří mezi tři největší nebankovní realitní fondy v ČR.

Místopředsedou představenstva DRFG se stává P. Vyhnálek, který dříve pracoval v nejvyšším managementu společností GE Capital, ČSOB a Home Credit. Dalším novým členem představenstva je P. Fráňa, který se zaměřuje především na obchodní právo a fúze a akvizice. Oba ovládají PVF Invest.

Členem představenstva zůstává ředitel finanční distribuce Břetislav Hrabě. Nově ho doplnili zakladatel a partner Suntel Group, odpovědný v DRFG za telekomunikační byznys, Roman Řezníček, a ředitel pro finance a regulace Juraj Černička, který do skupiny přišel minulý rok se zkušenostmi ze společností LBBW, Expandia a ING bank.

DRFG je investiční skupina, kterou Rusňák založil v Brně v roce 2011. Rusňákovi v ní dosud patřil stoprocentní podíl. PVF Invest byla založena v červnu 2015 v Praze.

ČTK

Vedení Prahy vstoupilo do jednání o záchraně brutalistního komplexu Transgas. Společnost HB Reavis, která komplex vlastní, zahájila minulý týden bourání nástaveb z 90. let a s demolicí stavby chce pokračovat, současně ale stavbu prodává. Hlavní město o budovu projevilo zájem – vzhledem k poloze a možnosti provést vnitřní rekonstrukci v krátkém čase by ji využilo k přesunu svých úředníků z pronajatých kanceláří. „Nejprve je třeba říci, že nám jde především o zachování stávající budovy. Praha vlastníkovi nabídla za nemovitost cenu, která je pro městský rozpočet únosná, ale zároveň odpovídá hodnotě nemovitosti. Vlastník na tuto nabídku nepřistoupil, tudíž hledáme jiné alternativy, například oslovit nějaké soukromé spoluinvestory,“ informoval o závěru středečního jednání náměstek primátora pro územní rozvoj a plánování Petr Hlaváček. „Je to budova, která symbolizuje určitou architektonickou epochu, ale především je v klíčové poloze s dobrou dopravní dostupností. Její vnitřní rekonstrukce a zprovoznění nového využití by mohly proběhnout rychle. Budovu bychom využili jako kancelářské prostory pro městské úředníky, ke kterým by měli Pražané blízko,“ řekl předseda Výboru pro územní rozvoj ZHMP Petr Zeman. Transgas by podle magistrátu mohl poskytnout zázemí zhruba 500 úředníkům. Podle pražského primátora by ale město ke koupi přistoupilo pouze v případě, že by metropole netratila na přesunu úředníků z jiných prostor, kde nyní Praha platí vysoký nájem. „Stojíme si za tím, že cenné budovy je třeba chránit a současně jsme se zastupitelským slibem zavázali k hospodárnosti,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib.

SF/pb

Patria City West Fond koupil od fondu Edulios z holdingu Cimex kancelářskou budovu B1 v komplexu City West v pražských Stodůlkách za 69 milionů eur (1,8 mld. Kč). Objekt má pronajímatelnou plochu zhruba 23 000 metrů čtverečních. Nájemci v budově City West B1 jsou například společnosti Bayer, Hyundai, Bisnode nebo Lidl. Průměrná délka nájemních smluv přesahuje tři roky.

Patria investiční společnost ze skupiny ČSOB se zaměřuje na výnosové nemovitosti v zavedených lokalitách s nájemci, kteří mají uzavřeny dlouhodobé nájemní smlouvy. V současné době spravuje tři fondy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč.

ČTK

Novým majitelem obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě (v posledních letech má název My) je česká developerská společnost Amádeus Real (AR). Ta získala stoprocentní podíl ve společnosti Department store Praha s.r.o., která byla součástí skupiny Tesco Europe B.V. Kupní cenu nebudou aktéři transakce zveřejňovat.

Do konce května letošního roku nedojde k žádným změnám ve skladbě a fungování zdejších obchodů patřících společnosti Tesco. Od 1. června 2019 zde bude Tesco dále provozovat pouze supermarket v suterénu a v přízemí menší rychloobrátkovou prodejnu potravin. Do doby zahájení rekonstrukce plánované v druhé polovině roku 2020 chce pak nový majitel dočasně pronajmout ostatní plochy jiným obchodníkům.

„V současné době již jednáme s řadou z nich včetně obchodních řetězců. Pokud možno chceme co nejdříve zaplnit všechny Tescem uvolněné obchodní plochy. Podobný model nám funguje už téměř rok v Plzni, kde jsme již dříve koupili budovu někdejšího Prioru,“ uvedl manažer projektu Tomáš Jícha z Amádeus Real.

Budova původního Máje, což byl v pořadí druhý postavený „obchoďák“ v ČR, je památkově chráněná, což bude nutné při plánované modernizaci respektovat. Na všech připravovaných návrzích firma spolupracuje s pražskými památkáři, IPRem i s původními autory stavby – architekty Martinem Rajnišem a Johnny Eislerem.

SF/pb

Spojeni hranicí?

Filip Landa

Co je to hranice? „Především ne víc a ne míň než skutečná či myšlená linie, jíž se dvě věci od sebe odlišují,“ píše přední rakouský myslitel Konrad P. Liessmann.[1] Hranice je podle něj předpokladem, abychom mohli vůbec něco vnímat a poznávat. Kdyby bylo vše nerozlišené, nebylo by ani nic k identifikování. Hranice nám tak umožňuje orientovat se ve světě. V obecném slova smyslu je hranice důležitá, protože se na ní vždy střetávají dva rozdílné vlivy, které se můžou navzájem obohacovat. Díky pozitivnímu napětí mezi nimi tak mohou na periferii vznikat inovace a podněty, které nemají šanci uchytit se v centru.

S naším pohraničím po vzniku Československa je ale potíž. Šest století společného soužití různých národností radikálně poničil několikaletý pomýlený vývoj ve 20. století, který vyvrcholil vysídlením většiny původního obyvatelstva. Zanechal po sobě opuštěnou a zpustošenou zem. Z toho důvodu česká společnost nevnímá svou hraniční, okrajovou zónu jako místo inovací a podnětů, ale naopak jako oblast úpadku, zapomnění a potlačovaného pocitu viny.

Jenže centrum českého veřejného a morálního života nemůže být uzdraveno, dokud nebude znovuoživena periferie. Dnes existuje řada aktivit, které se snaží přinést do pohraničí nový život a obnovu. Díky snahám mnoha konkrétních lidí či spolků se z kdysi opuštěného kraje stává stále přitažlivější místo. Ne vždy přitom musí obnova znamenat zrekonstruování dřívější tváře obcí, architektury nebo krajiny. Někdy je lepší nechat působit samotnou přírodu, někdy historické souvislosti reinterpretovat současným jazykem.

Během svého putování sudetskou krajinou jsem zakusil všechny její extrémy: od dobrosrdečnosti zdejších obyvatel přes panenskou přírodu až po kraj těžce poznamenaný pohnutou minulostí. Kraj na první pohled zatrpklý a rezignovaný, na druhý pohled ukrývající v sobě velký potenciál a bohatství, stejně jako rozpadlá stodola u fary v Postoloprtech, v níž jsme kdysi objevili zbytky románského zdiva. Jako hrdý rodák ze Sudet, dítě místa, se snažím rozpomenout na jeho historii, rozlišit pozitiva obou stran hranic a tím pochopit svou aktuální pozici a úlohu ve světě. Krok za poznáním dějin, ale také současnosti našeho pohraničí činíme i tímto číslem našeho časopisu. To má svůj význam, neboť jak jednou poznamenal architekt Matěj Páral, spoluzakladatel platformy Ústí///Aussig: „Co člověk nezná, to se mu snadno ničí – obnova paměti je problematizací destrukce.“[2]

[1] Konrad Paul Liessmann: Chvála hranic. Academia, Praha, 2014.

[2] Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.): Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace. Sborník z konference v Ústí nad Labem. VCPD – ČVUT v Praze, 2008, str. 69.

Města a obce v Česku podle ankety ČTK zatím příliš nestojí o dotace na sociální byty z chystaného vládního programu Výstavba. Podle řady starostů není připravovaná státní podpora dostatečná a spoluúčast státu by měla být vyšší, nastavení navíc není výhodné pro malé obce. Žádost o peníze zvažují spíš větší města. Podle odborníků na sociální problematiku investiční program situaci lidí v tísni nevyřeší a potřeba je spíš zákon o sociálním či dostupném bydlení.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. Od záměru upustila a místo něj zvolila program Výstavba s dotacemi pro obce. Letos by v něm měla být miliarda. Jeden z pěti bytů má uhradit stát, na zbývající čtyři by si radnice měla vzít úvěr. Ministerstvo pro místní rozvoj začalo chystat zákon o dostupném bydlení, hotov by měl být do konce roku. Kabinet ho ale v legislativním plánu nemá. Peníze z programu se bude na nové byty snažit získat Praha. “Pro první rok tam není ani nijak vysoká částka, uvidíme, kolik peněz to bude v následujících letech,” řekl radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Podle něj by víc než dotační program pomohl zákon o sociálním bydlení. Žádost o dotaci zváží také Ústí nad Labem, Most, Jihlava nebo Olomouc.

Zástupci radnic také upozorňují na to, že podrobnosti o programu ministerstvo ještě nezveřejnilo a na web je nedalo.

Podle odborníků na sociální problematiku a pracovníků organizací na pomoc lidem v tísni vládní dotační program bytovou nouzi v Česku nevyřeší a chudým nepomůže. Potřeba je systém sociálního či dostupného bydlení s podporou sociálních pracovníků.

ČTK

Průměrné nájemné bez poplatků v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostlo o3 % na 340 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky stouplo téměř o pětinu. Nejvíce se za poslední rok zvýšilo v Praze 7 (o 11,4 %), naopak v Praze 2 o 2,3 % kleslo. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema. “Ceny v Praze až na drobné mezičtvrtletní výkyvy trvale rostou. V tomto roce lze navíc očekávat, že může přijít další zdražování, které bude způsobeno pnutím na trhu s novým i starším bydlením. To naznačuje mimo jiné fakt, že se počet bytů určených k nájemnímu bydlení v posledních dvou letech snížil o třetinu,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. Zlepšení situace podle něj může nastat tehdy, když se na trhu objeví větší počet nových bytů.

Počet dostupných bytů pro nájemní bydlení loni meziročně klesl o 15 % na 6 324, za poslední dva roky o 30 %. Nejvíce jich bylo k dispozici v Praze 5 (1 060) a Praze 2 (864), nejméně v Praze 7 (294) a Praze 8 (501).

Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 433 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 389 korun. Naopak nejlevnější jsou okrajové části Praha 9 (299 Kč) a Praha 10 (303 korun).

Průměrné nájemné v Praze

(v Kč/m2)

Období Cena 4. čtvrtletí 2016 284 1. čtvrtletí 2017 300 2. čtvrtletí 2017 293 3. čtvrtletí 2017 318 4. čtvrtletí 2017 330 1. čtvrtletí 2018 320 2. čtvrtletí 2018 315 3. čtvrtletí 2018 332 4. čtvrtletí 2018 340

Zdroj: Trigema

Nabídka nájemních bytů v Praze

(na konci roku 2018, podle městských částí)

Městská část Počet bytů Prům. výměra (m2) Prům. nájem (Kč) Prům. nájem (Kč/m2) Meziroční změna (v %) Praha 1 594 98,49 41.172 433 8,5 Praha 2 864 86,98 32.517 389 -2,3 Praha 3 565 66,36 23.603 375 8,1 Praha 4 737 62,39 17.763 305 2,3 Praha 5 1060 74,65 22.690 319 2,9 Praha 6 537 82,32 24.746 312 3,3 Praha 7 294 81,45 26.188 343 11,4 Praha 8 501 65,21 19.530 324 3,5 Praha 9 538 56,98 16.018 299 4,9 Praha 10 634 59,39 17.073 303 -1,6 Praha celkem 6324 73,59 24.232 340 3,0

Zdroj: TrigemaČTK

Nejvíce nových bytů loni v Praze prodaly developerské firmy Central Group (833), FINEP (553) a Vivus (289). Dohromady jim patřila zhruba třetina pražského trhu. Central Group obhájila vedoucí pozici z roku 2017, FINEP a Vivus se mezi nejlepší trojici dostaly místo firem Skanska Reality a AFI Europe. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte – základem její statistiky jsou počty bytů, které byly v průběhu roku v ceníkách developerů označené jako prodané. Nejdražší byty loni prodával Acord Invest, v průměru za 174.700 korun za metr čtvereční. Šlo především o rekonstrukce starších budov v centru města. S odstupem následovaly Crestyl (126 200 Kč) a Pražská správa nemovitostí (125 100 Kč). Prvním 15 developerům patřilo 64,3 % trhu, meziročně o 2,5 % více. Celkový počet prodaných nových bytů podle Deloitte meziročně klesl o 7,5 % na 5 329.

Pražská rezidenční TOP-15

(podle počtu prodaných bytů, rok 2018)

Pořadí (pořadí 2017) Firma Počet Podíl (pct) Průměrná velikost bytu (m2) Průměrná cena (Kč/m2) 1. (1.) Central Group 833 15,6 57,1 93.400 2. (4.) FINEP 553 10,4 60,1 76.200 3. (7.) Vivus 289 5,4 59,5 82.900 4. (9). Pražská správa nemovitostí 253 4,7 46,6 125.100 5. (5.) YIT 218 4,1 60,3 89.400 6. (3.) Skanska Reality 196 3,7 71,4 95.100 7. (2.) AFI Europe 174 3,3 73,4 77.800 8. (6.) Pentainvestments 157 2,9 77,2 103.200 9. Acord Invest 154 2,9 30,0 174.700 10. Avestus Real Estate 133 2,5 76,7 72.000 11. Edifice Krejcárek 126 2,4 32,1 105.700 12. (8.) Crestyl 97 1,8 106,4 126.200 13. (12.) Horizon Holding 86 1,6 73,1 71.800 14. Metrostav Development 83 1,6 55,4 87.700 15. RS Development 75 1,4 60,7 122.100

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group emitovala v Hongkongu dluhopisy zhruba za 50 mil. eur (asi 1,3 mld. Kč). Splatné jsou k 12. únoru 2024, obchodují se na regulované burze Euronext v Dublinu. “Touto emisí pokračujeme v rozšiřování své globální investorské základny. Naše referenční transakce ve švýcarských francích a japonských jenech, společně s aktuální emisí denominovanou v hongkongských dolarech, ukazují, že investoři věří naší úvěrové spolehlivosti a cení si jak našich provozních výsledků, tak zlepšení naší kapitálové struktury,” uvedl finanční ředitel CPI Property Group David Greenbaum.

Podle informací deníku E15 je roční výnos pětiletých dluhopisů nižší než 2,5 %. Server dodal, že jde o druhou emisi skupiny ve východní Asii v krátké době. Loni na podzim vydala CPI na japonském kapitálovém trhu ve dvou emisích dluhopisy za celkem za 11 mld. jenů, tedy zhruba 2,22 mld. Kč.

SF/pb

Zájem obyvatel moravské metropole o budoucí podobu rozsáhlého areálu bývalé Zbrojovky v brněnských Židenicích roste. Majitel, jímž je firma CPI Property Group, veřejnosti postupně prezentuje možnosti, jak by mohly vypadat jednotlivé zóny, jichž je šest.

Možnou podobu ztvárnily tři architektonické kanceláře a návrhy je možné vidět jak v Kanceláři architekta města Brna na Zelném trhu, tak na webu projektu.

Vstupní část areálu navazuje na Vojenskou nemocnici a také na původní středověký klášter. V celém areálu se počítá se zachováním jen několika budov, jednou z nich je právě administrativní budova. Vedle ní architekti navrhují umístit moderní dostavbu s kancelářemi, obchody, restauracemi, mohla by zde vzniknout obchodní třída, bytové domy či další zdravotnická zařízení. V návrzích se objevilo i muzeum historie areálu a Zbrojovky.

V současnosti se již pracuje na rekonstrukci objektu bývalé nářaďovny v severovýchodní části, která bude sloužit administrativě. První nájemníci by se do ní mohli stěhovat už koncem letošního roku.

Areál po bývalé Zbrojovce je dvacetihektarový brownfield. Jeho přestavba začala demolicemi v roce 2017 a bude postupovat po částech pravděpodobně více než deset let. Ze 100 objektů zůstanou v Nové Zbrojovce stát jen čtyři, areál se stane prostupný a přístupný z více stran. Bydlení by zde mělo v budoucnu najít okolo 10 000 lidí.

ČTK

Provozním ředitelem koncernu Trigema se stal Karel Branda, který doposud působil na pozici ředitele dceřiné společnosti Trigema Building. Novým šéfem stavební části koncernu se stal Petr Bělina.

Karel Branda je na své nové pozici odpovědný především za fungování oblasti informačních technologií, personalistiky, interního auditu, správy majetku a technicko-obchodních vztahů skupiny. Ve firmě působí přes dvacet let, před nástupem do Trigemy pracoval např. ve společnostech Klima Praha, Stapo Praha a Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem.  Karel vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Je mimo jiné členem ČKAIT – jako autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby. Mezi jeho záliby patří například moderní architektura, vinařství a basketbal.

Petr Bělina, který je novým ředitelem Trigema Building, ve firmě pracuje více než osm let, během kterých prošel celou řadou pracovních pozic, naposledy jako výrobní ředitel Trigema Building. Od nynějška má Petr na starosti zejména celkové řízení této stavební společnosti. Ve volném čase se zajímá o literaturu faktu, historii a zdravý životní styl.

SF/pb

Realitní kanceláře sítě RE/MAX loni prodaly nemovitosti za zhruba 18 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje růst o 6 %. Hrubý provizní obrat firmy, což je součet provizí všech makléřů, vzrostl o 4 % na 730 mil. Kč. „Cílem pro nejbližší roky je dosažení jedné miliardy provizního obratu,” uvedl prezident firmy David Krajný. Průměrná provize na makléře v RE/MAX loni činila asi 4 %, podobně jako v předchozích letech.

Pro letošní rok v RE/MAXu nepočítají s tím, že by vysoké ceny na rezidenčním trhu měly klesat. “Neočekáváme žádný propad cen nemovitostí. Je k tomu celá řada důvodů, počínaje přetrvávající pozitivní náladou, nízkou nezaměstnaností, stále velmi nízkými sazbami hypoték a konče tím, že není mnoho příležitostí, kam smysluplně investovat peníze. Na druhé straně, v rámci nabídky není u starších nemovitostí žádný tlak na nucené prodeje,” doplnil Milan Roček z RX Finance – pod touto značkou je provozován hypoteční servis pro klienty RE/MAXu.

RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. V České republice má 143 zastoupení, kde dohromady pracuje 1 200 makléřů. V nabídce má zhruba 9 000 nemovitostí. Na slovenském trhu má 47 kanceláří s 280 zaměstnanci.

ČTK

Společnost JRD uzavřela minulý rok s 15% nárůstem tržeb oproti roku 2017. Podařilo se jí prodat 96 bytů a devět komerčních prostor v celkové hodnotě 604 mil. Kč a získat pravomocné územní rozhodnutí pro osm projektů.  Developer, jenž v loňském roce oslavil své 15. narozeniny, má za sebou také další dva významné milníky: představení prvního mimopražského projektu Touškovský háj v Plzeňském kraji a vstup do Asociace developerů.

„V letošním roce plánujeme prodat nejméně 180 nových bytových jednotek v celkové hodnotě přes 900 milionů korun,“ říká Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD.  Aktuálně se firma věnuje výstavbě tří projektů a v letošním roce plánuje zahájit stavební práce na dalších pěti: půjde o projekty Kratochvíle Stochovská, Rezidence Michelangelova, Na hvězdárně Třebešín, Green Port Strašnice a Touškovský háj. „Dále bychom rádi uvedli na trh zcela nové projekty v Praze 4, 5 a 12, které nabídnou až 400 bytů. U všech opět cílíme na energeticky pasivní standard, který charakterizuje zdravé vnitřní prostředí, šetrnost k životnímu prostředí a nízká spotřeba energií. V řadě z nich se navíc chystáme umístit i zajímavé environmentální prvky, například přípravu k instalaci nabíjecí stanice pro elektromobily, chytré lavičky na solární energii nebo budky pro rorýse obecného vestavěné přímo do izolace objektu,“ plánuje Jan Řežáb, majitel společnosti.

V minulém roce společnost JRD pokračovala i ve spolupráci s ČVUT v Praze. Na půdě vysoké školy iniciovala vznik pracovních skupin Decibel a Vzduch. „Šíření osvěty o bydlení, které skýtá mnoho výhod pro lidské zdraví a ochranu životního prostředí, považujeme za velmi důležité. Proto letos plánujeme i další prohloubení spolupráce s odbornými asociacemi, jako je Česká rada pro šetrné budovy,“ dodává Jan Řežáb.

SF/pb

 

Po úspěšném vstupu na polský trh míří skupina Accolade také k našim západním sousedům – investuje do dvou výrobních a logistických hal v Alsdorfu a Bochumi. Areály o rozloze přibližně 30 000 m2 přinesou při plné kapacitě roční zhodnocení nájmů v hodnotě 42 mil. Kč, jejich hodnota je 880 mil. Kč.

Projekt v Alsdorfu bude dokončen ještě do konce tohoto roku a areál v Bochumi bude nájemcům předán v roce 2020 – ten bude mít kromě logistického centra prostor také pro lehkou výrobu a především vývojové a výzkumné centrum.

SF/pb

Hlavní město vypíše zakázky na vypracování projektů dvou parkovacích domů na Zličíně. V budoucnu mají sloužit pro účely P+R. První podzemní parkoviště má vzniknout přímo u stanice metra a autobusového nádraží. Druhý parkovací dům by pak měl vyrůst u zličínského depa vozidel metra, kde vedení města zároveň počítá s vybudováním nové stanice. Náklady na podzemní parkoviště, kde by mohlo stát zhruba 500 aut s možností dalšího rozšíření, magistrát odhaduje na téměř miliardu korun. Nadzemní parkovací dům u stávajícího depa by pak měl pojmout více než 700 vozů, celkové náklady jsou podle odhadu zhruba 600 mil. Kč.

Předchozí vedení Prahy plánovalo v oblasti postavit velký terminál s kapacitou mezi 1500 a 3500 parkovacími místy. Stávající koalice však plán považuje za předimenzovaný a ustoupila od něj, což kritizovalo opoziční hnutí ANO.

Nyní plánovaný nadzemní parkovací dům počítá s vybudováním nové stanice metra, která zajistí dobrou návaznost P+R parkoviště na MHD. S ohledem na to, že do zličínského depa už vedou koleje, by vybudování stanice mělo být relativně jednoduché. Ve srovnatelném případě stanice Depo Hostivař zabrala stavba zhruba dva roky. Právě u Depa Hostivař by podle plánů magistrátu měl vzniknout další parkovací dům, město chce také například začít vykupovat pozemky pro P+R parkoviště v lokalitě Dlouhá míle nedaleko ruzyňského letiště.

Nedostatek P+R parkovišť je často připomínaným problémem pražské dopravy. Jsou určena primárně pro mimopražské řidiče, kteří dojíždějí do metropole za prací. P+R parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich celková kapacita je 3 000 míst.

ČTK