Realitní kanceláře sítě RE/MAX loni prodaly nemovitosti za zhruba 18 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje růst o 6 %. Hrubý provizní obrat firmy, což je součet provizí všech makléřů, vzrostl o 4 % na 730 mil. Kč. „Cílem pro nejbližší roky je dosažení jedné miliardy provizního obratu,” uvedl prezident firmy David Krajný. Průměrná provize na makléře v RE/MAX loni činila asi 4 %, podobně jako v předchozích letech.

Pro letošní rok v RE/MAXu nepočítají s tím, že by vysoké ceny na rezidenčním trhu měly klesat. “Neočekáváme žádný propad cen nemovitostí. Je k tomu celá řada důvodů, počínaje přetrvávající pozitivní náladou, nízkou nezaměstnaností, stále velmi nízkými sazbami hypoték a konče tím, že není mnoho příležitostí, kam smysluplně investovat peníze. Na druhé straně, v rámci nabídky není u starších nemovitostí žádný tlak na nucené prodeje,” doplnil Milan Roček z RX Finance – pod touto značkou je provozován hypoteční servis pro klienty RE/MAXu.

RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. V České republice má 143 zastoupení, kde dohromady pracuje 1 200 makléřů. V nabídce má zhruba 9 000 nemovitostí. Na slovenském trhu má 47 kanceláří s 280 zaměstnanci.

ČTK

Společnost JRD uzavřela minulý rok s 15% nárůstem tržeb oproti roku 2017. Podařilo se jí prodat 96 bytů a devět komerčních prostor v celkové hodnotě 604 mil. Kč a získat pravomocné územní rozhodnutí pro osm projektů.  Developer, jenž v loňském roce oslavil své 15. narozeniny, má za sebou také další dva významné milníky: představení prvního mimopražského projektu Touškovský háj v Plzeňském kraji a vstup do Asociace developerů.

„V letošním roce plánujeme prodat nejméně 180 nových bytových jednotek v celkové hodnotě přes 900 milionů korun,“ říká Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD.  Aktuálně se firma věnuje výstavbě tří projektů a v letošním roce plánuje zahájit stavební práce na dalších pěti: půjde o projekty Kratochvíle Stochovská, Rezidence Michelangelova, Na hvězdárně Třebešín, Green Port Strašnice a Touškovský háj. „Dále bychom rádi uvedli na trh zcela nové projekty v Praze 4, 5 a 12, které nabídnou až 400 bytů. U všech opět cílíme na energeticky pasivní standard, který charakterizuje zdravé vnitřní prostředí, šetrnost k životnímu prostředí a nízká spotřeba energií. V řadě z nich se navíc chystáme umístit i zajímavé environmentální prvky, například přípravu k instalaci nabíjecí stanice pro elektromobily, chytré lavičky na solární energii nebo budky pro rorýse obecného vestavěné přímo do izolace objektu,“ plánuje Jan Řežáb, majitel společnosti.

V minulém roce společnost JRD pokračovala i ve spolupráci s ČVUT v Praze. Na půdě vysoké školy iniciovala vznik pracovních skupin Decibel a Vzduch. „Šíření osvěty o bydlení, které skýtá mnoho výhod pro lidské zdraví a ochranu životního prostředí, považujeme za velmi důležité. Proto letos plánujeme i další prohloubení spolupráce s odbornými asociacemi, jako je Česká rada pro šetrné budovy,“ dodává Jan Řežáb.

SF/pb

 

Po úspěšném vstupu na polský trh míří skupina Accolade také k našim západním sousedům – investuje do dvou výrobních a logistických hal v Alsdorfu a Bochumi. Areály o rozloze přibližně 30 000 m2 přinesou při plné kapacitě roční zhodnocení nájmů v hodnotě 42 mil. Kč, jejich hodnota je 880 mil. Kč.

Projekt v Alsdorfu bude dokončen ještě do konce tohoto roku a areál v Bochumi bude nájemcům předán v roce 2020 – ten bude mít kromě logistického centra prostor také pro lehkou výrobu a především vývojové a výzkumné centrum.

SF/pb

Hlavní město vypíše zakázky na vypracování projektů dvou parkovacích domů na Zličíně. V budoucnu mají sloužit pro účely P+R. První podzemní parkoviště má vzniknout přímo u stanice metra a autobusového nádraží. Druhý parkovací dům by pak měl vyrůst u zličínského depa vozidel metra, kde vedení města zároveň počítá s vybudováním nové stanice. Náklady na podzemní parkoviště, kde by mohlo stát zhruba 500 aut s možností dalšího rozšíření, magistrát odhaduje na téměř miliardu korun. Nadzemní parkovací dům u stávajícího depa by pak měl pojmout více než 700 vozů, celkové náklady jsou podle odhadu zhruba 600 mil. Kč.

Předchozí vedení Prahy plánovalo v oblasti postavit velký terminál s kapacitou mezi 1500 a 3500 parkovacími místy. Stávající koalice však plán považuje za předimenzovaný a ustoupila od něj, což kritizovalo opoziční hnutí ANO.

Nyní plánovaný nadzemní parkovací dům počítá s vybudováním nové stanice metra, která zajistí dobrou návaznost P+R parkoviště na MHD. S ohledem na to, že do zličínského depa už vedou koleje, by vybudování stanice mělo být relativně jednoduché. Ve srovnatelném případě stanice Depo Hostivař zabrala stavba zhruba dva roky. Právě u Depa Hostivař by podle plánů magistrátu měl vzniknout další parkovací dům, město chce také například začít vykupovat pozemky pro P+R parkoviště v lokalitě Dlouhá míle nedaleko ruzyňského letiště.

Nedostatek P+R parkovišť je často připomínaným problémem pražské dopravy. Jsou určena primárně pro mimopražské řidiče, kteří dojíždějí do metropole za prací. P+R parkoviště jsou na více než desítce míst především v blízkosti nádraží a stanic metra. Jejich celková kapacita je 3 000 míst.

ČTK

Návrh stavebního zákona podle některých odborníků na kulturní dědictví a akademiků výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v ČR. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů. Odborníci to uvádějí v dopise, který dnes zaslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO): “Musíme bohužel se vší vážností konstatovat, že projednávaný návrh (…) nebezpečně zasahuje do podstaty památkové péče a bez potřebné znalosti památkového práva a mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné, ohrožuje i kredit ČR v zahraničí.“ Mezi signatáři dopisu jsou např. rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk, rektor Vysoké školy umělecko-průmyslové Jindřich Vybíral či děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. Upozorňují na to, že navrhované zjednodušené povolovací řízení se týká všech staveb bez rozdílu. “Nelze stejným způsobem přistupovat ke stavbě dálnice a k obnově národní kulturní památky,” píšou. Připravovaná rekodifikace stavebního práva však podle nich toto nerozlišuje a nerespektuje základní principy péče státu o kulturní dědictví.

Zákon by měl podle předkladatelů zjednodušit přípravy staveb. “Povolovací procesy týkající se kulturních památek a památkových rezervací ale nezpůsobují dnešní situaci časově značně náročného procesu, nepředstavují brzdu ekonomického rozvoje České republiky a přílivu zahraničních investic ani nezpůsobují potíže s včasným čerpáním prostředků z fondů Evropské unie,” uvádějí signatáři dopisu.

Systém státní památkové péče zakotvuje památkový zákon. V Česku platí mnohokrát novelizovaný zákon z konce 80. let, přijetí nového v minulých letech několikrát ztroskotalo na politické vůli. Památkový zákon se dotýká mnoha skupin lidí, jejichž zájmy často stojí v protikladu. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) v tomto týdnu uvedl, že má za sebou v rámci přípravy nového zákona jednání s kraji i s profesními uskupeními. “Zákon se musí zjednodušit, zpřehlednit a učinit smysluplným. V březnu by mělo jít do širší debaty znění, které by mělo šanci ve Sněmovně získat podporu,” uvedl. Předložit vládě by ho měl v červnu.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu, tedy bude se mít za to, že úřad souhlasí.

ČTK

Ceny starších bytů v Česku loni meziročně vzrostly v průměru o 32 % na 52 997 Kč za metr čtvereční. Starší rodinné domy zdražily o 8 % na 29 529 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla v obou případech Praha, nejlevnější Ústecký kraj. Vyplývá to z údajů nemovitostního serveru Bezrealitky.cz. “Za nárůstem cen starších bytů stojí především skokové zdražení pražských bytů. Za ně musel dát zájemce na konci roku průměrně 80 361 korun za metr čtvereční. To je zhruba 75 % ceny pražské novostavby a meziročně o 60 % více,” uvedl výkonný ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer. (Podle společných údajů společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly loni ceny nových bytů v Praze meziročně téměř o pětinu na 101 091 Kč za metr čtvereční.)

V porovnání s nejlevnějším Ústím nad Labem jsou v hlavním městě ceny starších bytů téměř šestkrát vyšší. U starších rodinných domů byl růst cen mírnější. Rozdíl mezi nejdražší Prahou (68 647 Kč) a nejlevnějším Ústeckým krajem (17 386 Kč) byl nižší než u bytů, ceny v hlavním městě převýšily Ústecko zhruba čtyřikrát. Po Praze byl nejdražší Středočeský kraj (35.644 korun za metr čtvereční), naopak druhé nejlevnější byly starší byty na Vysočině (17.744 korun).

Nemovitostní server Bezrealitky.cz loni zprostředkoval prodeje zhruba 8 000 domů a bytů za více než 27 mld. Kč.

Co stojí secondhand

(konec roku 2018, v Kč/m2, v %)

Kraj Byty Meziroční změna (pct) Rodinné domy Meziroční změna (pct) Praha 80.361 60 68.647 36 Jihomoravský 49.961 22 27.818 10 Středočeský 40.053 11 35.644 15 Plzeňský 36.768 11 25.713 2 Královéhradecký 36.741 15 18.907 24 Olomoucký 32.910 12 19.121 8 Zlínský 32.396 16 18.416 6 Pardubický 32.034 7 19.733 21 Jihočeský 31.344 25 23.429 10 Liberecký 29.705 20 23.325 2 Vysočina 28.535 3 17.744 23 Karlovarský 26.447 64 19.062 16 Moravskoslezský 21.474 19 21.055 7 Ústecký 14.278 28 17.386 12 Průměr ČR 52.997 32 29.529 8

Zdroj: Bezrealitky.cz

ČTK

Holding Českomoravská Nemovitostní (ČMN) koupil od realitního podnikatele Václava Skaly budovu v horní části Václavského náměstí. Cenu transakce, jak informoval server Euro.cz, ani jedna strana nezveřejnila, podle odhadů se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Firma chce budovu s orientačním číslem 62 celkově opravit a plánuje i změnu její podoby.

Celková hodnota nemovitostního portfolia ČMN po této akvizici přesáhla 1,5 mld. Kč.

Jak server dále uvedl, původem brněnská skupina ČMN získala loni sídlo Volkswagen Financial Services v Pekařské ulici v Praze 5 a centrálu firmy Nestlé v Modřanech, kterou koupila od společnosti CPI Radovana Vítka.

ČTK

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně dále rostly. Nejvíce zdražily byty, nejméně rodinné domy. V porovnání se třetím čtvrtletím zdražily nejvíce pozemky. Byty nejvíce zdražily v Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 10,8 % na 140,2 bodu. (Index sleduje byty, rodinné domy a pozemky. Je založen na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti Hypoteční banky.)

Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily zhruba o dvě pětiny. “Mezikvartální tempo růstu cen zpomalilo a je nejslabší ze všech čtvrtletí loňského roku. Ceny starších panelových bytů rostly více než u cihlových. Největší zájem je o byty s dispozicemi 2+1 a 2+kk. Co se týče hlavního města, stále více poptávky se přesouvá do Středočeského kraje. Důvodem je malá nabídka a vysoká cena pražských bytů,” uvedl ředitel odboru nemovitostí Hypoteční banky Petr Němeček.

Rodinné domy zdražily meziročně o 7,2 % bodu na 129,1 bodu. Ceny pozemků se zvýšily meziročně o 7,9 % na 150,9 bodu, mezičtvrtletně vzrostly o 2,3 bodu. “Poptávka po pozemcích je dlouhodobě stabilní, ovšem nabídka nestoupá a je velmi slabá. Ceny pozemků v developerských projektech v okrajových částech Prahy mnohdy převýšily hodnotu 10 000 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny tak nutí zájemce hledat vhodná místa ve vzdálenějších lokalitách,” uvedl dále Němeček.

ČTK

Domácí stavební sektor zvyšuje svou produkci už druhý rok – loni růst zrychlil na 8,4 % z předloňských 3,3 %. Růst stavebnictví v loňském roce dosáhl podle analytiků vrcholu. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že jde o nejvyšší růst od roku 2004. Výhled na letošní rok už tak pozitivní není, tempo zvolní. “Stavebnictví má to nejlepší za sebou a čeká ho sešup. Sice se ještě hodně staví a dokonce se zvyšuje produkce, ale předstihové indikátory naznačují pokles. Počet stavebních povolení klesá a klesá i počet zahájených bytů. Naopak roste počet dokončených bytů. Developeři se tak jasně snaží využít poslední situace na dobrý prodej bytů,” uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza doplnil, že meziroční nárůst proti předloňskému roku o více než osm procent je vyšší, než svaz ještě v polovině loňského roku očekával. “Orientační hodnota vydaných stavebních povolení není sice příliš vysoká, ale zadaná veřejná zakázka za rok 2018 překračuje předchozí léta a je na úrovni roku 2009, který byl na dlouhou dobu posledním příznivým rokem. To vytváří dobrý předpoklad pro letošní rok, který zcela jistě naváže na růstovou tendenci minulých dvou let, i když zřejmě nebude meziroční výsledek tak výrazný,” dodal J. Nouza.

ČTK

Plánované přijetí nového stavebního zákona tak, aby platil od roku 2021, je hodně ambiciózní. Spíše se dá očekávat, že se tento termín posune a znění zákona se v průběhu legislativního procesu upraví. Uvedli to analytici v anketě ČTK. Podle nich jde z ekonomického hlediska o jednu z nejpotřebnějších legislativních změn. Někteří se ale obávají zneužití takzvané fikce souhlasu, kdy se nečinnost úřadu do 30 dní bude považovat za souhlasné stanovisko.

“Nový stavební zákon je z ekonomického hlediska jednou z nejpotřebnějších legislativních změn. Už včera bylo na jeho přijetí pozdě. Ale lépe v roce 2021, než nikdy. Zákon umožní developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví pružněji reagovat na změnu v poptávce po bydlení, což vytvoří silný tlak na pokles cen nemovitostí,” uvedl analytik CzechFund Lukáš Kovanda. Nový stavební úřad by podle něj neměl přijímat nové úředníky, ale stát by je měl přesunout z již existujících úřadů. Analytik BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že fikce souhlasu sice urychlí povolování staveb, ale může být zneužívána: “Některé kontroverzní stavby budou moci zdárně projít procesem povolování jen kvůli tomu, že si na ně úředníci záměrně či nezáměrně nenajdou čas.“ Termín platnosti zákona od roku 2021 by byl podle něj reálný pouze v případě, že se nestane předmětem politického boje. “Vzhledem k velkému množství zájmových skupin, které bude nový stavební zákon ovlivňovat, lze však spíše předpokládat, že se platnost zákona výrazně posune a samotné znění zákona bude v průběhu legislativního procesu upravováno. Výsledná podoba zákona se tak od současného návrhu může výrazně lišit,” prognózuje Š. Křeček.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zůstávají kritickým momentem stavebního řízení průtahy vzniklé odvoláváním různých zájmových skupin. “V tomto směru by bylo vhodné proces objektivizovat a nastavit i případné sankce pro případ neoprávněného zdržování celého řízení,” podotkl Dufek. Analytička Komerční banky Jana Steckerová doplnila, že s novým stavebním zákonem bude zřejmě třeba schválit i řadu souvisejících zákonů, přičemž jeho jednotlivé ustanovení vyvolají složitou diskuzi. “Plán, že by zákon vstoupil v platnost již v roce 2021, tedy považujeme za poměrně ambiciózní,” uvedla dále Steckerová.

ČTK

Developerská skupina HB Reavis prodá několik projektů v Praze včetně souboru Transgas na Vinohradské třídě, k jehož demolici má už pravomocné povolení. Tuto informaci potvrdil serveru E15 mluvčí firmy Jakub Verner. Skupina slovenského miliardáře Ivana Chrenka chce podle něj výrazně omezit své působení v Praze. Demolice Transgasu by se měla uskutečnit podle plánu, takže nový majitel by mohl získat už jen volný pozemek.

Kromě Transgasu se HB Reavis zbavuje ještě například staré kancelářské budovy Mercuria v Holešovicích, kde se dosud také počítalo s budoucí demolicí, píše E15. Firma k prodeji nabídne rovněž kancelářský projekt v Radlicích poblíž centrály ČSOB.

K prodejům společnost přistoupila v souladu s novou strategií, která spočívá v budování větších lokalit. Kde není možné vytvořit větší kancelářský celek, tam nemovitosti prodá. V portfoliu si naopak podrží projekt v Brně, obchodní centrum Aupark Hradec Králové nebo síť sdílených kanceláří HubHub, které má v Praze.

ČTK

Čeští vysokoškoláci v oboru stavebnictví chtějí po ukončení studií nejčastěji nastoupit do firmy Strabag, jak ukázal výzkum společnosti GfK. Studie TOP Zaměstnavatelé 2019 se zúčastnilo celkem 11 577 studentů českých vysokých škol. Celkovým vítězem napříč obory se stala Škoda Auto.

Stavební firma Strabag patří do skupiny stejnojmenného rakouského koncernu a v Česku působí od roku 1991. Podle poslední veřejné účetní závěrky přesahují její tržby v ČR 10 mld. korun. Jedná se již o její páté vítězství v anketě o TOP Zaměstnavatele v oboru stavebnictví v řadě. Na druhém místě skončila Eurovia CS, bronzová pozice patří Metrostavu.

Kategorii Poradenství & Audit & Daně opanovala společnost KPMG, za ní se umístili Deloitte a EY. Mezi bankami vyhrála Komerční banka, která porazila Českou spořitelnu a ČSOB. „Většina vítězů oborových kategorií obhájila loňská prvenství. Jasně tak vidíme, že se na trhu profilují zaměstnavatelé, kteří dokázali vybudovat silnou značku nejen pro zákazníky, ale i pro své budoucí zaměstnance. Tři čtvrtiny studentů očekávají, že si po získání vysokoškolského diplomu vydělají mezi 22 500 až 37 500 Kč hrubého měsíčně,“ řekl k výsledkům Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

Studie TOP Zaměstnavatelé 2019

Obor Pořadí Stavebnictví Poradenství & Audit & Daně Bankovnictví & Investice 1. Strabag KPMG Komerční banka 2. Eurovia CS Deloitte Česká spořitelna 3. Metrostav EY ČSOB 4. Hochtief McKinsey & Company Raiffeisenbank 5. Skanska PwC Air Bank

Zdroj: GfK

SF/tk

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Ten také předpokládá, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu.  V návrhu zákona MMR uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 mld. Kč ročně.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností. Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. “Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragrafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021,” sdělila K. Dostálová.

Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. Podle údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.

ČTK

Penta Real Estate chystá na části pozemků po bývalém nákladovém nádraží v Praze na Žižkově rezidenční projekt minimálně s 500 byty za dvě miliardy korun. V polovině února developer vypíše mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na koncepční návrh celého území.

Bytový projekt Penta chystá s Českými drahami a společností SUDOP v konsorciu pod názvem Railreal. Zahájení výstavby očekává v roce 2021. Na celém území nákladového nádraží je zatím stavební uzávěra. Její zrušení se předpokládá se změnou územního plánu, která se pro rozsáhlé území bývalého žižkovského nádraží připravuje.

Zadání architektonické soutěže vychází jak z aktuálního územního plánu, tak studie IPRu. Soutěž bude dvoukolová, pět nejlepších návrhů z prvního kola dostane pro další rozpracování finanční motivaci 10 000 eur. Ta by měla zaručit i zájem zahraničních studií. Desetičlennou porotu bude tvořit pět zástupců vlastníka, druhou polovinu pak nezávislí architekti a zástupci města.

ČTK

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) připravuje kompletní rekonstrukci Masarykova nádraží v Praze za 2,4 mld. Kč. Modernizace by měla začít v roce 2022. Nádraží by se mělo stát pražským dopravním uzlem s napojením na letiště, přestavba předpokládá rozšíření stávajícího počtu kolejí ze sedmi na devět a vybudování nového vestibulu ve formě zastřešení propojující prostor ulic Na Florenci, Hybernská a Opletalova.

Masarykovo nádraží z roku 1845 je nejstarším velkým nádražím v hlavním městě. Vedle opravy samotného nádraží čeká v nejbližších letech zásadní proměna jeho okolí. Investiční společnost Penta Real Estate, která odkoupila pozemky od SŽDC v roce 2016, tu plánuje postavit administrativní čtvrť a rovněž park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

ČTK

Vedení Prahy bude jednat se starosty, kteří nesouhlasí s plánovanou trasou Pražského okruhu na severu města. Schůzka se uskuteční v následujících týdnech. Stavbu části okruhu od Ruzyně přes Suchdol a Březiněves do Běchovic provází dlouholeté protesty městských částí. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina. V uplynulých měsících se objevil návrh posunout trasu okruhu víc do Středočeského kraje. V případě, že by se tak stalo, by ale muselo být změněno 41 územních plánů v Praze a středočeských obcích. Nová varianta by také zabrala dvakrát více cenné půdy, trasa by byla delší a posunul by se začátek výstavby. “Fakta, která jsme již prověřili, ukazují, že reálná je pouze varianta v platné územně plánovací dokumentaci,” uvedl minulý týden Scheinherr.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a celá severní část. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit.

ČTK

Kabinet A. Babiše včera projednal návrh novely zákona o hospodaření energií, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu. Dokument mimo jiné přináší povinnost, že průkaz energetické náročnosti mají mít na dobře viditelném místě nově všechny větší budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Česko tak napravuje výtku, kvůli které ji Evropská komise (EK) v lednu poslala k unijnímu soudu. Legislativní úprava by podle návrhu ministerstva především měla uvést do souladu evropskou a národní legislativu o energetické účinnosti. Mimo jiné má také zpřesnit povinnost zpracování takzvaného energetického auditu nebo činnost energetických specialistů. K některým dalším úpravám, které návrh přináší, mají výtky ekologové. Kritizují hlavně změnu ustanovení, která v současnosti stanoví povinnost plnit minimální energetické účinnosti při každé změně stavby výrobny elektřiny nebo tepla. Nově má být povinnost plnit tento standard pouze při modernizaci, která bude mít dopad na instalovaný výkon, upozornily tento týden ve společné tiskové zprávě Hnutí Duha a Greenpeace ČR.

Od roku 2009 je energetický průkaz povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech. Od začátku roku 2016 musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří. Podle dřívějšího vyjádření Státní energetické inspekce jde celkově o trh s ročním obratem asi 220 mil. Kč.

ČTK

Během letošního roku se definitivně rozhodne o výstavbě paralelní vzletové dráhy a rozšíření terminálu 2 na pražském Letišti Václava Havla. V příštích měsících chce letiště zahájit územní řízení a vykoupit zbývající pozemky. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Letiště je nyní již na hraně své maximální kapacity, v příštích letech proto plánuje investice za přibližně 27 mld. Kč. Po nich by se kapacita měla do roku 2026 zvýšit o čtyři miliony na 21 milionů cestujících za rok.

Letiště loni odbavilo rekordních 16,8 mil. cestujících, meziročně o 9 % více. V letošním roce se předpokládá další růst o zhruba tři až pět procent. Šéf letiště upozornil, že již nyní letiště musí odmítat část spojů. “U nás funguje provoz ve vlnách, ve špičkách už musíme některé letecké společnosti odmítat. Musíme proto stavět,” řekl.

O záměru stavby nové letové dráhy i rozšíření terminálu 2 rozhodne během letošního roku ministerstvo financí, které zastupuje jediného akcionáře letiště, tedy stát.

ČTK

Penny Market, který je co do počtu prodejen s 380 prodejnami v ČR největším obchodním řetězcem v tuzemsku, investuje do čtyř let miliardu korun do úplné přestavby svých prodejen v Česku. Rekonstruované provozovny nebudou mít dlouhé uličky, nýbrž budou uspořádány do podoby farmářského tržiště s jednotlivými oddělenými „ostrůvky“ s konkrétním sortimentem. Firma už představila osm nově upravených prodejen v Plzni. Nový koncept, který zavádí firma v Česku, by měl být vzorem pro Německo, kde připravují první testovací obchod u Kolína nad Rýnem.

V roce 2017 řetězec zvýšil tržby o 6 % na 33,9 mld. Kč a zisk stoupl o 11 % na 542 mil. Kč. Z hlediska výše tržeb je největším tuzemským obchodním řetězcem Kaufland. Mezi další patří Tesco, Lidl, Globus, či Makro. Diskonty Penny Market patří do nadnárodní obchodní skupiny REWE Group.

ČTK

Investice do komerčních nemovitostí v Česku loni meziročně klesly o 30 % na 2,62 mld. eur (67,3 mld. Kč). Letos by podle studie poradenské společnosti Colliers měly zůstat zhruba na stejné úrovni.

V regionu střední a východní Evropy loni realitní investice vzrostly o šest procent na 13,8 mld. eur. Z šesti porovnávaných zemí připadala více než polovina objemu investic na Polsko, Česku patřila zhruba pětina. “Polsko jednoznačně dominuje. Maďarsko investoři považují za relativně bezpečné. Slovensko, Rumunsko a Bulharsko jsou spíše okrajové trhy. Vypadá to, že realitní investice v regionu jsou na vrcholu. Meziročně rostou od roku 2012, v posledních letech se však růst zpomaluje,” uvedl vedoucí výzkumu pro Česku v Colliers Ondřej Vlk. V porovnání s rokem 2012 byly loni realitní investice v oblasti zhruba 3,5krát vyšší.

Z jednotlivých sektorů patřily v regionu mezi investory k nejoblíbenějším kanceláře, kam směřovaly dvě pětiny všech investic. Následovaly maloobchodní prostory s třetinou objemu, dále průmyslové haly a sklady, na které připadala pětina. Hotelům patřila necelá tři procenta. “Velkou budoucnost mají investice do průmyslových a logistických nemovitostí. Tento sektor nabízí zajímavá výnosová procenta. Na druhou stranu jich v současné době není moc na prodej,” doplnil Vlk.

ČTK