Hrubý domácí produkt České republiky klesl ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,7 %. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu i zahraniční poptávka.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve stejném období mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 0,1 %. Mezičtvrtletní pokles HPH negativně ovlivnil zejména zpracovatelský průmysl, odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Na meziročním poklesu HPH se nejvíce podílel průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pozitivní vliv měly informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesly o 0,4 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně klesly o 0,3 % a meziročně o 2,3 %. Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 % a meziročně o 3,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 % a meziročně vzrostla o 3,3 %. Meziročně rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb a produktů duševního vlastnictví.
Stavba nových projektů nastává obvykle v období růstu HDP o alespoň 3 % ročně. A tak ani postupně se snižující úrokové sazby hypoték nemusí být dostatečným řešením proti stagnaci realitního trhu.
ich/rs/Český statistický úřad.
