Společnost Cream Investments získala stavební povolení pro výstavbu polyfunkčního komplexu nazvaného Fabrika. Vznikne v centru Zlína, ve východní části areálu bývalých baťovských závodů. Fabrika by měla být dokončena do roku 2027, vzniknou tam tři budovy, ve spodních patrech propojené proskleným monoblokem. Dvě budovy Fabriky budou mít dvě podzemní patra pro parkování, tři nadzemní podlaží obchodního centra, další dvě podlaží budou určená pro sportovní aktivity. Ve třetí budově nahradí sportovní část multikino. Samostatnou stavbou vedle Fabriky bude zimní stadion o velikosti 3 000 m2.

Náklady jsou odhadovány na 3,5 miliardy korun. Většinový majitel společnosti Petr Tankó uvedl, že v nejbližších letech se chce firma zaměřit zejména na byty a investovat tak do areálu dalších 10 miliard. Celková plocha Fabriky je 70 000 m2, z toho obchody zaberou 30 000 m2, počítá se s tisícovkou parkovacích míst. Nová podoba Fabriky je dílem architekta Víta Másla.

ČTK

Autory vítězného návrhu na dostavbu takzvaného čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí v Praze 6 jsou společně holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a české studio Opočenský Valouch Architekti (OVA). Projekt na dostavbu náměstí navazuje na původní urbanistickou koncepci Dejvic od Antonína Engela. Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Novou univerzitní budovu tam postaví také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Kromě učeben a zázemí pro studenty v ní vzniknou i prostory pro veřejnost či minipivovar. Součástí dostavby bude také nové kulturní centrum Prahy 6 se dvěma sály, které má nabídnout prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i společenské a komunitní akce místních obyvatel. Prostory a dva sály budou pod zemí. Hlavní sál by měl být až pro 1 000 stojících osob.

Soutěž byla vyhlášena loni v srpnu formou takzvaného soutěžního workshopu. Celkem se do soutěže přihlásilo 44 týmů, z nichž bylo na základě zaslaných portfolií vybráno 10 účastníků soutěže pro první kolo. Mezinárodní porota soutěže pak v druhém kole vybírala z pěti finálních návrhů. Druhé místo získalo česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv, třetí místo obsadila česká kancelář A69 – architekti. Členy mezinárodní soutěžní poroty byli architekti, urbanisté i krajinářští architekti – kromě Keese Christiaanse také britský architekt Alex Lifschutz nebo švédský krajinářský architekt Martin Arfalk. Místopředsedou poroty byl Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT. V závislé části poroty zasedli zástupci investora, VŠCHT Praha, městské části Praha 6, hlavního města a IPR Praha.

Soutěž byla uspořádaná na základě dohody majitelů pozemků, společnosti Fourth Quadrant s.r.o. (která sdružuje realitní společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain) a Vysoké školy chemicko-technologické s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Do soutěže byla zapojena i veřejnost. Během přípravy soutěže měli místní obyvatelé i návštěvníci možnost podělit se o své hodnocení současného stavu území, ale také navrhnout, co by měla nová zástavba splňovat. Veřejnost měla možnost komentovat i samotné návrhy, které byly odevzdány ve druhém kole. Komentáře byly předány porotě jako jeden z podkladů pro její rozhodování.

Důležitým krokem k realizaci projektu bylo uzavření smlouvy mezi vítězným týmem a zadavatelem soutěže, které proběhlo toto léto. Ta zavazuje vítězný tým k dopracování návrhu do podoby urbanistické studie s regulačními prvky na celé řešené území. Předběžný termín dokončení budov je na přelomu roku 2028/2029. Oceněné projekty, ale i návrhy týmů z 1. fáze soutěže budou představeny veřejnosti na připravované výstavě v Centru architektury a městského plánování, IPR Praha od 23. října do 12. listopadu 2023.

ČTK

Nová administrativní budova Roztyly Plaza, která vzniká na Praze 11 u stanice metra Roztyly, přešla do závěrečné fáze výstavby. Nyní probíhají práce na dokončení vnějšího opláštění a na zasklení světlíku, který zajistí prosvětlení vnitřního atria denním světlem. Uvnitř budovy probíhají instalace technologického vybavení. V okolí objektu byly upraveny chodníky, instalovány systémy na záchyt dešťové vody a byl vyměněn stávající asfalt za nízkohlučný. Počítá se také s novými autobusovými zastávkami, nebo například osázením střešní terasy zelení.

Budova po svém dokončení, na začátku příštího roku, rozšíří trh o 21 700 m2 kanceláří, z nichž je téměř polovina již pronajata, 1 600 m2 obchodních jednotek v přízemí, s plánovaným využitím pro potraviny, lékárnu, či drogerii. Budova Roztyly Plaza nabídne 330 podzemních parkovací stání, včetně přípravy pro nabíjecí stanice pro elektromobilitu a 100 stání P+R. K dispozici budou kolárny pro cyklisty, protože Roztyly Plaza leží na hlavní pražské – pravobřežní cyklostezce spojující celou Prahu. Za architektonickým ztvárněním budovy stojí studio Aulík Fišer architekti, investorem celého projektu je Passerinvest Group.

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno téměř za šest miliard korun. Hala má pojmout 13 000 diváků, měla by tak být třetí největší multifunkční halou v Česku. Sloužit bude primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Spolu s Brnem jsou investory tři městské společnosti, a to Arena Brno, Brněnské komunikace a Teplárny Brno. Halu bude vlastnit Arena Brno, která ji bude také několik prvních let provozovat. Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu. Nikdo se ale nenašel, proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost. Zaměstnance, kteří by měli s podobným provozem zkušenosti, teprve hledá.

Brněnské komunikace se stanou vlastníkem a provozovatelem sedmi venkovních ploch, chtějí co nejefektněji využít 1 179 parkovacích míst. Nastaví několik režimů, které budou reagovat na program přímo v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz na koupališti Riviéra a v budoucnu i ve sportovně-rekreačním areálu u Anthroposu. Zbylá kapacita poslouží pro parkování P+R. Teplárny Brno vybudují v místě distribuční soustavu pro dodávku elektrické energie, zajistí pro halu kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu a na přilehlých parkovacích plochách vybudují dobíjecí stanice pro elektromobily.

Zhotovitelem bude Hochtief CZ, halu má postavit za 4,4 miliardy korun. Brno počítá s celkovými náklady na halu 5,76 miliardy korun, v této částce je i miliardová rezerva. Na stavbu přispěla 300 miliony korun Národní sportovní agentura, 200 miliony Jihomoravský kraj a 1,95 miliardy korun pokryje úvěr od České spořitelny. Zbytek doplatí město ze svého rozpočtu. Úvěr od spořitelny bude město splácet do roku 2050. Úrok činí 4,87 %, město tak přeplatí půjčenou částku o 1,7 miliardy korun. Práce jsou plánovány na 33 měsíců, tedy přes dva a půl roku.

ČTK

Největší administrativní projekt společnosti Skanska v České republice se oficiálně otevírá nájemcům i návštěvníkům. Poskytuje 36 000 m² kancelářských a obchodních prostor. 90 % obchodních prostor v Port7 je již pronajato. Nájemcem bude například food-hall Chuck & Frida, vinotéka OpenWine a fitness centrum OneGym. Z kancelářských prostor je pronajato 54 %. Někteří nájemci včetně kliniky Oční centrum Praha, finanční skupiny Direct a Scott.Weber Workspace již ve svých nových prostorech zahájili provoz.

Celkový architektonický koncept navrhlo studio DAM.architekti společně s AED project, která je zodpovědná za všechny fáze projektu. Projekt využívá nejmodernějších udržitelných opatření, s nimiž společnost Skanska usiluje o získání certifikátů LEED Platinum, WELL Platinum a WELL Health-Safety Rating. Mezi mimořádná technická řešení patří rozsáhlá protipovodňová ochrana a využití tlumicí vrstvy pro eliminaci vibrací z přilehlé železnice.

Pozornost věnovala společnost Skanska také návrhu dvouhektarového veřejného parku a centrální piazzetty s restauracemi a další občanskou vybaveností, jako jsou obchody, lékárna nebo posilovna. Ve spolupráci s Prahou 7 provedla Skanska také rekonstrukci náplavky, čímž vzniklo nové propojení parků U Vody a Stromovka.

rs/ich

Developerská společnost Trikaya zahájila výstavbu první části nové čtvrti Pod Hády v Brně. Prodej bytů začne na konci září, dokončené mají být na konci roku 2025. První etapa nabídne celkem 167 bytů v osmi domech a 186 parkovacích stání. „Jelikož je čtvrť Pod Hády koncipována jako čtvrť bez aut, je snaha maximum parkovacích stání umístit do podzemních garáží a ulice ponechat chodcům,” komentoval výkonný ředitel Dalibor Lamka. Podobu čtvrti navrhla architektonická studia Kuba&Pilař a Makovský&partneři. Ateliér Flera zahradního architekta Ferdinanda Lefflera pak navrhl střešní zahrady s vyhlídkami a zelená prostranství mezi budovami.

Do celé nové čtvrti plánuje developer investovat přibližně čtyři miliardy korun. Má zde vzniknout až 1 000 bytů v bytových domech i menších viladomech. Projekt na území s nedokončenou továrnou Ergon připravovala firma 14 let, stavební povolení na první etapu dostala letos v červnu. Se zahájením výstavby začala developerská firma připravovat i další etapy. Výstavba celého komplexu by měla trvat přibližně šest let.

ČTK

Brno

V Brně činila celková výměra moderních kancelářských ploch na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 691 600 m2. Budovy třídy A představovaly celkem 73 % celkové plochy, zbylých 27 % tvořily kanceláře třídy B. V tomto období byly dokončeny dvě kancelářské budovy – Centrum Šumavská II se 13 000 m2 (nadstavba již existující budovy Centrum Šumavská) a Šumavská tower s 11 600 m2. V prvním pololetí roku 2023 započaly výstavbu dvě kancelářské budovy: Titanium X (10 900 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Aktuálně je ve výstavbě pět projektů s celkovou moderní kancelářskou plochou 53 500 m2, z nichž největší jsou A4 Ponávka (25 300 m2), Titanium X (10 900 m2), Vlněna Office Park I (8 800 m2) a Vlněna Office Park K (6 900 m2). Z celkového objemu kancelářských prostor ve výstavbě bude pouze jedna – Nová zbrojovka – D1 – dokončená v roce 2023. Na rok 2024 je naplánováno dokončení přibližně 19 800 m2.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byla renegociace s expanzí společnosti Notino v Brno Business Parku (21 800 m2), následována renegociací společnosti Avast v budově Vlněna office Park (6 100 m2). Třetí největší transakcí v první polovině roku 2023 byl nový nájem společnosti CGI IT Czech Republic v budově Brno Business Park (1 300 m2). Na konci 1. pololetí 2023 bylo v Brně celkem 100 600 m2 volných moderních kancelářských ploch. Míra neobsazenosti vzrostla na 14,6 %, což představuje nárůst o 1,16 procentních bodů ve srovnání s předchozím pololetím. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Brně zůstalo v první polovině roku 2023 stabilní a pohybovalo se v rozmezí 16,00 – 16,50 eur za m2 za měsíc.

Ostrava

Celková výměra moderních kancelářských ploch činila v Ostravě na začátku prvního pololetí roku 2023 celkem 217 000 m2. Přibližně 21 % z celkové nabídky je v budovách postavených nebo rekonstruovaných v posledních deseti letech. Během prvního pololetí 2023 nebyla dokončena žádná nová kancelářská budova. Ve výstavbě je v tuto chvíli jediný projekt – Organica – s celkovou výměrou 19 800 m2 kancelářské plochy a plánovaným dokončením v druhé polovině roku 2023.

Největší transakcí první poloviny roku 2023 byly dvě renegociace smlouvy společnosti Moneta v CTP Park Ostrava (6 500 m2), následována předpronájmem společností Stora Enso v budově Organica (2 500 m2). Třetí největší transakcí byl nový nájem společnosti Škoda Digital v budově CTP Park Ostrava (2 000 m2). V Ostravě bylo ke konci prvního pololetí roku 2023 evidováno 16 900 m2 volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti mírně stoupla oproti druhému pololetí 2022 o 70 bazických bodů na úroveň 7,8 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě se v prvním pololetí roku 2023 drželo stabilní na úrovni 14,00 – 14,50 eur za m2 za měsíc.

Členové Regional Research Fora – CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield, iO Partners, Knight Frank – usilují o poskytování co možná nejúplnějších, nejpřesnějších a nejtransparentnějších dat o vývoji regionálních kancelářských trhů v České republice.

Regional Research Forum/rs/ich

Podmínky i průběh tendru na stavbu první části metra D v Praze byly v pořádku. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který tak potvrdil verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2021. Návrh k ÚOHS podala firma Eurovia CS, která také následně napadla rozhodnutí ÚOHS u soudu, jenž nyní její žalobu zamítl. Eurovia CS může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

“Dodavatel Eurovia CS ve svém návrhu namítal nezákonnost jak u zadávacích podmínek, tak v postupu zadavatele. Jednalo se například o údajnou nedostupnost části zadávací dokumentace a její neúplnost, délku lhůty pro podání nabídek, nejasnost vymezení požadavků na prokazování kvalifikace a další nejasné či nepřiměřené požadavky zadavatele,” uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Stavba prvního úseku metra D z Pankráce na Olbrachtovu začala loni v dubnu. Stavbu provádějí společnosti Hochtief, Subterra a Strabag. Linka povede z Pankráce do Písnice a fungovat má začít koncem roku 2029. Celkové náklady na linku D budou asi 52,09 miliardy korun.

ČTK

Ceny stavebních pozemků do velikosti 2 000 metrů čtverečních oproti minulému roku klesly v průměru o jednotky procent. Celorepublikový průměr činí přibližně 3 500 korun za metr čtvereční. Průměrná cena se ale liší podle lokality, například ve Středočeském a Jihomoravském kraji ceny pozemků naopak meziročně vzrostly (ve Středočeském kraji až o 15 %). V obou krajích se ceny pohybují okolo 5 000 korun za metr čtvereční.

Důvodem snížení cen je podle realitních kanceláří hlavně korekce překotného nárůstu cen z loňského roku o více než 50 %. Jedná se ale také o důsledek snížené poptávky, která v letošním březnu meziročně klesla o více než polovinu, ale nyní je téměř srovnatelná s loňským rokem. Největší pokles cen zaznamenal Pardubický kraj, kde se snížila cena stavebních pozemků průměrně o 15 %. Jde zároveň o jeden z nejméně poptávaných krajů pro koupi pozemků k výstavbě.

Podle realitních kanceláří je většina prodaných stavebních pozemků určená k rezidenční stavbě. Žádané jsou ale také pozemky určené ke komerční výstavbě, obzvlášť pokud se nachází poblíž dálnic.

ČTK

Jedna z posledních staveb, která nese osobní rukopis architektky Zahy Hadid – kancelářská budova Masaryčka – byla řádně zkolaudovaná. „Máme za sebou velmi dlouhou cestu. Veřejné projednání všech připomínek ke stavbě a proměně okolí Masarykova nádraží trvalo více než 6 let. Stavba samotná trvala více než 2 roky. Na výsledek ale můžeme být pyšní. Praha získává stavbu špičkových světových parametrů, a to jak z hlediska kvalitní architektury, technického provedení, tak z hlediska udržitelnosti,“ řekl Petr Palička, ředitel společnosti Penta Real Estate pro Českou republiku.

Od běžných kancelářských budov se Masaryčka liší svojí smělou zlatou fasádou, organickou architekturou, ale i velkorysými veřejnými prostory v okolí budovy. Masaryčka je postavená v nejvyšším standardu energetické náročnosti budov – LEED Platinum. Celá stavba a její nejbližší okolí mají rozsáhlý systém retence vody, který poslouží k zavlažování zeleně na střechách a terasách obou budov včetně nového stromořadí v ulici Na Florenci.

Do kanceláří Masaryčky se nyní stěhují první nájemníci. Kromě samotné společnosti Penta Real Estate bude také sídlem Fio banky, společností Veolia nebo BCG (Boston Consulting Group). V parteru budovy postupně otevře řada restaurací a kaváren.

ich/rs

Crestyl zahájí výstavbu projektu Semerínka se 185 byty v pražských Radlicích za 1,5 miliardy korun. Projekt  bude sestaven ze čtyř různě vysokých bloků, ve vnitroblocích by měla být komunitní zahrada a zázemí pro rodiny a děti. Byty budou o dispozicích od 1+kk do 4+kk v cenové relaci mezi 6,4 až 19,3 miliony korun. Většina z nich bude mít lodžii nebo předzahrádku. V okolí Semerínky právě vzniká další zástavba zajišťující základní občanskou vybavenost. Byty by měly být dokončeny na konci roku 2025 a generálním dodavatelem stavby je Metrostav. Za podobou stojí architektonické studio Davida Chmelaře, venkovní prostory navrhl zahradní architekt Petr Hodonický. Projekt bude postavený v rámci jedné etapy.

ČTK

Z analýzy Hospodářské komory České republiky vyplývá, že komplikované získávání stavebního povolení spolu s dalšími faktory pomalé výstavby snižuje atraktivnost České republiky pro investice do bytové výstavby. Investoři by se tak mohli začít orientovat na výstavbu v jiných státech s méně složitými povolovacími procesy. Za pomalou výstavbou bytů stojí mimo jiné zdlouhavé stavební povolování, nedostatek pracovních sil ve stavebnictví a nedostatek absolventů stavebních oborů. Výstavbu také prodražují povinná spoluúčast investorů na rozvoji území a nové požadavky Evropské unie, související s energetickou náročností.

“Žádný z těchto problémů nemá přechodný charakter, a proto bez razantních změn nedojde k jejich samovolné nápravě. Bez přijetí ucelené koncepce a strategie vedoucí k systémové podpoře vzniku nového bydlení v České republice se bude jeho nedostupnost i nadále prohlubovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podle Hospodářské komory by stát vedle zjednodušení legislativy měl posílit domácí výrobu stavebních materiálů, rozšířit okruh míst vhodných pro zástavbu, jako jsou brownfieldy, rozšířit zástavbu do výšky a zrychlit přijímání zahraničních pracovníků. Zároveň by měl umožnit investorům odpočet nákladů za školy či jiné veřejné budovy, jejichž výstavba je často podmínkou pro výstavbu nových bytů. To zvyšuje náklady na výstavbu, které se následně zobrazují v ceně nemovitostí.

ČTK

Vláda podpořila modernizaci železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a úseku Nemanice-Ševětín na trati z Prahy do Českých Budějovic formou PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Chce využívat tyto projekty i pro další stavby železniční a dálniční dopravní infrastruktury.

V současnosti se formou PPP projektu staví úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, vláda už dříve schválila využití této metody i pro připravované úseky dálnice D35, která má být alternativním spojením východu a západu země.

Ministerstvo dopravy by také mělo zpracovat studie proveditelnosti PPP projektů pro severní obchvat Pražského okruhu, středočeské úseky dálnice D3 nebo dosud nezahájené úseky D55. Studie by se měly týkat i připravovaných vysokorychlostních tratí na Moravě.

ČTK

Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na zhotovitele druhé etapy rekonstrukce smíchovského nádraží, náklady dosahují 5,2 miliardy korun. Stavět by se mělo mezi lety 2024 a 2027, rekonstrukce zahrnuje kompletní přestavbu kolejiště, obnovu tří nástupišť a vybudování nového čtvrtého nástupiště. Nabídky mohou firmy podávat do 17. září.

Stavbaři v druhé etapě rekonstrukce vybudují také novou lávku do Radlické ulice, která povede nad celým nádražím a umožní bezbariérový přístup na jednotlivá nástupiště. Lávka v budoucnu rovněž spojí nádraží s novou čtvrtí Smíchov City. Smíchovské nádraží by mělo být v budoucnu součástí nového dopravního terminálu, který by měl být zprovozněn v roce 2026. Vedle železniční stanice bude zahrnovat také stanice metra a tramvají, stanice městských, příměstských i dálkových autobusů, trolejbusů a elektrobusových linek. Vznikne rovněž velkokapacitní záchytné parkoviště P+R. Terminál Smíchov připravuje pražský magistrát.

ČTK

Zájem o nové byty v Praze letos postupně roste. Během 1. pololetí 2023 se jich v metropoli prodalo 1 650, což je o 50 % víc než ve 2. polovině loňského roku. Důvodem je podle developerů zpomalující inflace, snížení úrokových sazeb i postupné zlevňování energií.  Ceny nových bytů stagnují, průměrná prodejní cena mezičtvrtletně klesla o 0,7 % na 150 835 Kč za metr čtvereční. Vyplývá to z analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group.

Na konci června bylo na trhu 5 500 nových bytů, nabídka nových bytů je ale dlouhodobě kvůli komplikovaným povolovacím procesům nedostatečná a hrozí, že bude dále klesat, což v budoucnu může opět vyhnat ceny nahoru. Za 1. pololetí roku 2023 bylo v Praze povoleno jen 1 917 nových bytů.

ČTK

Plánu na stavbu velkokapacitní bateriové továrny se postavila do cesty nečekaná překážka. Takzvaná gigafactory bude potřebovat přísun čistě zelené energie, a to v takové míře (až tři terawatthodiny), kterou tuzemské zdroje nedokážou ani zdaleka pokrýt. I kdyby však veškerá zelená energie, která se dnes vyrobí v Česku, měla jít právě do gigafactory, potřebu by splnila zhruba jen ze 30 %. Že by německý koncern odstoupil ze svého požadavku, je nereálné. Podle zdrojů e15 si nemůže dovolit pokazit svou ESG strategii, navíc by se tak výrazně zhoršilo financování projektu ze strany bank, které v podmínkách zvýhodňují právě zelenou budoucnost a také podle těchto projektů je trh hodnotí.

Podle informací e15 má za úkol řešit problém gigafactory kolem zelené energie polostátní ČEZ. „Kromě toho, že v Prunéřově máme pozemek, který může být využit k výrobě komponent pro bateriové řetězce, jsme připraveni se i podílet na zabezpečení energií pro gigafactory v Líních,“ potvrzuje mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nedávno přiznal, že okolní státy, jako jsou Polsko či Maďarsko, už v zeleném nástupu Českou republiku předběhly. A právě Polsko je při hledání lokality pro budoucí továrnu Volkswagenu největším konkurentem Česka. Mluvčí koncernu Volkswagen Benita von Maltzahn sdělila, že vhodné místo pro umístění továrny ve východní Evropě je stále v procesu hledání. 

E15/rs/ich

Praha 5 získá od developerské firmy Ekospol příspěvek zhruba deset milionů korun a pozemky u plánovaného bytového projektu vedle barrandovského sídliště, na kterých firma vybuduje veřejné parkoviště pro 55 aut a dětské hřiště, které poté převede na městskou část. Výměnou se městská část ve smlouvě zaváže stáhnout podané odvolání a projekt s přihlédnutím k veřejnému zájmu podporovat. Vyplývá to ze smlouvy o spolupráci, kterou tento týden schválili radní městské části.

Ekospol plánuje u křižovatky Werichovy ulice a ulice Miloše Havla postavit devítipatrové bytové domy dohromady se zhruba 300 byty. Nové byty jsou druhou částí projektu Výhledy Barrandov.

ČTK

YIT dokončila hrubou stavbu v pořadí třetí etapy projektu Lappi Hloubětín. Budova Tornio se 13 nadzemními podlažími zahrne 79 bytů o dispozicích od 1+kk až po 5+kk a velikostech od 31 do 123 m². Její součástí se stanou také dva komerční prostory. Ke každé bytové jednotce náleží sklep a zasklený balkon, terasa či předzahrádka. Východní strana budovy je orientována do vnitrobloku se zelení a herními prvky. Jižní a západní strana budovy nabízí výhledy přes náměstí areálu Suomi Hloubětín k říčce Rokytce a dále. Součástí bytového domu bude dostatek parkovacích stání ve dvou podzemních podlažích a kočárkárna/kolárna. V domě bude fungovat systém centrální rekuperace.

Po dokončení železobetonové nosné konstrukce aktuálně probíhají práce na fasádách a střešním plášti. V interiérech se provádějí rozvody zdravotechniky, topení a vzduchotechniky. Generální dodavatel současně pracuje i na omítkách a hrubých podlahách. Kolaudace je plánovaná na 1. čtvrtletí roku 2024 a noví obyvatelé se mohou stěhovat v létě téhož roku.

YIT vybuduje v rámci projektu Lappi Hloubětín celkem čtyři etapy. Ke svému dokončení se již pomalu chýlí první dvě – Kemi s 98 jednotkami a Ranua se 111 byty. Výstavba bude zakončena čtvrtou etapou, kde vzniknou komerční plochy. Dohromady vyroste v polyfunkčním projektu v pražském Hloubětíně téměř 290 jednotek a řada komerčních ploch.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří 160 miliony korun další projekty na obnovu brownfieldů. Program Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití se týká výhradně zástupců obcí, měst a krajů České republiky. Mohou získat až 80 milionů korun na jeden projekt, přičemž dotace pokryje až 50 % celkových způsobilých výdajů. Žadatelé v revitalizovaných brownfieldech mohou v obcích vytvořit kanceláře, dílny, sklady nebo prostory pro drobné služby, restaurace. Možná je ale také výstavba obecních bytů.

Výzva je průběžná, což znamená, že projekty budou přijímány a hodnoceny postupně. Ve chvíli, kdy projekt splní veškeré podmínky programu, bude mu udělena dotace. Obnova brownfieldů musí být dokončena do konce roku 2025, výhodu tedy budou mít projekty s již vydaným stavebním povolením.

ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil zadávací řízení na druhou část trasy pražského metra D. Rozhodnutí není pravomocné, pražský dopravní podnik proti němu s velkou pravděpodobností podá rozklad k předsedovi úřadu. “Ve správním řízení, které bylo vedeno na návrh dodavatele Metrostav DIZ, úřad konstatoval, že zadavatel nastavil diskriminační zadávací podmínky týkající se prokazování technické kvalifikace, konkrétně pak předkládání referenčních zakázek souvisejících s dodávkami výtahů. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Až do nabytí právní moci rozhodnutí ve věci platí zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem,” uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

U zakázky na zhotovitele stavby druhého úseku metra D řešil ÚOHS tři námitky, dvě z nich byly vysvětleny, nicméně u třetí dospěl k závěru, že kvalifikačním požadavkem na dodávku výtahů na dopravní stavbě byla vytvořena bezdůvodná překážka hospodářské soutěže. Ve výstavbě je nyní kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, který je nejsložitější vzhledem ke stavbě přestupního uzlu na trase C. Dopravní podnik počítal s tím, že letos v říjnu plynule naváže stavbou dalšího úseku z Olbrachtovy na Nové Dvory. Nabídky pro druhý úsek stavby se odevzdávaly loni v prosinci. Dopravní podnik počítal s tím, že vítěze vyhlásí nejpozději v březnu, to se ale nestalo, protože už koncem loňského roku antimonopolní úřad zakázku pozastavil a zakázal dopravnímu podniku uzavřít smlouvu s případným vítězem.

ČTK