Historicky bylo dřevo vnímáno jako hořlavý a nevhodný materiál pro větší stavby, což vedlo k legislativnímu omezení požární výšky na 12 metrů. S nástupem moderních konstrukčních systémů se však ukazuje, že tento předsudek již není na místě. To potvrzují i odborníci jako Petr Kuklík z ČVUT, který připomíná, že dnešní technologie umožňují navrhovat dřevěné konstrukce s požární bezpečností na úrovni, která odpovídá nejpřísnějším evropským normám. V zemích jako Rakousko, Japonsko nebo Skandinávie se dřevostavby staví zcela běžně ve výškách přesahujících šest i více podlaží.
Například v Norsku stojí budova Mjøstårnet vysoká přes 85 metrů, americký Portland se pyšní projektem o výšce 85,4 metru a berlínský WoHo má ambice dosáhnout téměř 100 metrů. Tyto stavby vznikají na základě tzv. požárně-inženýrského přístupu, který umožňuje navrhovat stavby na základě simulací a podrobné analýzy místo pouhého splnění pevně daných čísel v normách. Tímto způsobem se v roce 2019 podařilo ve Vídni postavit známou hybridní dřevostavbu HoHo o výšce 84 metrů.
V Česku se zatím realizovalo několik inspirativních projektů – supermarket ve Vracově, kulturní dům v Ratíškovicích, hotel v Choťovicích, ale i bytové domy v Praze a Pardubicích. Přestože tyto stavby dosud nedosahovaly výškových limitů jako jejich zahraniční protějšky, ukázaly, že dřevo má v českém prostředí své místo i mimo segment rodinného bydlení.
Připravované změny normy představují zásadní impuls pro další rozvoj. Architekti a projektanti už nyní získávají podklady pro práci s novou normou, která se stane závaznou od ledna 2026, ministerstva životního prostředí a zemědělství připravují dotační programy a zvažují vznik speciálního fondu na podporu veřejných dřevostaveb, což může obcím výrazně pomoci s financováním těchto projektů.
Kromě architektonických a technologických benefitů je výstavba ze dřeva navíc velmi rychlá, což je klíčové například pro obce a města, která potřebují rychle řešit chybějící kapacity ve školkách, školách či domovech pro seniory. Příkladem může být dvoupatrový hotel u Prahy, který byl kompletně dokončen během pouhých čtyř měsíců. Prefabrikace a moderní technologie výrazně urychlují montáž a snižují nároky na dopravu i pracovní sílu na stavbě.
Budoucnost dřevostaveb přinese zajímavé projekty – nové sídlo Lesů ČR v Hradci Králové, nájemní dům v Novém Boru, školky a logistická centra u Ostravy a Plzně. Velkým symbolem se stane i Český pavilon na Expu 2025 v Ósace – jediná kompletně dřevěná expozice letošního ročníku. Pokud se naplní očekávání odborníků, do patnácti let by se mohla až čtvrtina nových staveb v České republice realizovat právě ze dřeva. Nejde přitom jen o trend, ale o odpověď na klimatické výzvy, bytovou krizi i požadavky na kvalitní architekturu.
Zdroje: konstrukce.cz, Novinky, ČTK
remspace
