Za hlavní brzdu výstavby nepovažuje nedostatek kapitálu ani projektů, ale samotné povolování. „Z mého pohledu je to právě ten povolovací proces, a teď ne jako takový, ale množství subjektů, které ho ovlivňují,“ říká. Podle něj investor často vychází z územního plánu, koupí pozemek a předpokládá, že může záměr realizovat. V praxi ale do procesu vstupují desítky aktérů. Nejde přitom jen o sousedy, ale i o všechny dílčí orgány státní správy, obec a další účastníky řízení. Výsledek je jasný: „Ten proces je tak složitý, tak komplexní a má tolik hráčů, že je z mého pohledu nefunkční.“
Právě to má změnit aktuální novela stavebního zákona, která je nyní po prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Tomáš Běhounek vítá novou strukturu úřadů. „Tou změnou, kterou asi vnímají všichni, je vytvoření státní správy v oblasti stavebních úřadů.“ Nově má vzniknout centrální Úřad rozvoje území a krajské úřady rozvoje území. „To je ta největší změna, kterou já osobně tam vnímám, a podporuji ji.“
Další změny mají podle něj urychlit samotné řízení. „Ochrana veřejných zájmů je integrována do povolovacího procesu,“ vysvětluje. Část agendy tak nově posoudí přímo stavební úřad a zúží se okruh dotčených orgánů. „Čistě jen z procesního hlediska to nutně musí vést ke zrychlení.“
Novela podle něj přináší i jinou filozofii. „Akcentuje rozvoj území. Akcentuje, co je veřejným zájmem.“ Pokud záměr nesplňuje některé podmínky, nemělo by se podle této logiky automaticky přistupovat k zamítnutí, ale hledat řešení přes kompenzace nebo plánovací smlouvy.
Právě u velkých developerských projektů ale vidí i otevřené otázky. Jednou z novinek je, že vyhrazené stavby, včetně bytových projektů nad 10 000 m² podlahové plochy, bude povolovat centrální Úřad rozvoje území ČR. „Tím tématem se stává, jakým způsobem bude možné se proti těm rozhodnutím bránit,“ upozorňuje.
Za posledních dvacet let podle něj prošlo české stavební právo až příliš mnoha změnami. „Zažil jsem dva zákony – z roku 2006 byl první, z roku 2021 ten druhý, a zhruba 40 novelizací těchto zákonů.“ To v přepočtu znamená jeden zákon za dekádu a dvě jeho novely ročně. „To ukazuje, že se nám jako společnosti nedaří najít ten správný proces, který by fungoval“.
Vedle novely sleduje trh s velkým očekáváním i Metropolitní plán Prahy. Ten byl loni znovu veřejně projednán a město má ambici jej letos schválit. Tomáš Běhounek oceňuje jeho strukturu i uživatelskou přívětivost. „V Metropolitním plánu je všechno jinak a všechno je tam nové. Je to velmi moderní nástroj, dobře zpracovaný, dobře vypadající, dobře využitelný.“
Současně ale upozorňuje na nejistoty v detailu. Velká část Prahy je vedena jako stabilizované území, kde lze doplňovat zástavbu, ale „není úplně jasné, kdo a jak bude určovat, jak ten záměr má vypadat“. Otazníky vyvolává i institut ÚPČP, tedy územního plánu části Prahy. „Já mám velký otazník, jestli ÚPČP bude nástroj rozvoje, nebo nástrojem regulace.“
Kriticky přistupuje i k plánovacím smlouvám. „Pro mě plánovací smlouvy jsou nástrojem, který brání tomu rozvoji území,“ říká. Podle něj jsou kontribuce investorů netransparentní, složitě vyjednávané a v čase proměnlivé. Sám by dal přednost jednoduchému a předvídatelnému systému. „Osobně bych byl příznivcem spíš toho, aby to bylo řešeno formou správního poplatku.“ Ten by podle něj byl procesně efektivnější a transparentnější než dnešní model.
Rozhovor se dotkl i samotné kanceláře. bnt attorneys letos přijala novou značku LYNX. Důvodem byl mezinárodní vývoj firmy a potřeba sjednotit identitu po integraci s polskou kanceláří. „Máme nový brand, LYNX, novou vizuální identitu, ale jinak jsou to pořád ti stejní poradci, stejní lidé a stejný přístup k práci a poradenství,“ dodává Tomáš Běhounek.
remspace
