Spojené státy tím reagují na kombinaci vysokých cen nemovitostí, omezené nabídky a relativně drahých hypoték. Prezident Trump vstupoval do roku s příslibem, že pomůže zkrotit náklady na bydlení. Oznámil například tlak na státem podporované hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, aby nakoupily hypoteční dluhopisy za 200 miliard dolarů. Cílem bylo stlačit úrokové sazby.
Ty skutečně krátkodobě klesly – sazba u třicetiletých hypoték se snížila na 5,99 procenta, nejníže za tři roky. Analytici však upozorňují, že samotné zlevnění úvěrů strukturální problém neřeší. „Největší problém u bydlení je nabídka, ne poptávka,“ varoval například Brian Jacobsen ze společnosti Annex Wealth Management.
Klíčová část nového balíku míří na úroveň států a měst, kde se fakticky rozhoduje o tom, kolik a kde se bude stavět. Právě lokální regulace, územní plány a povolovací procesy jsou podle ekonomů hlavní bariérou výstavby. Senátní verze zákona proto navrhuje mechanismus, který by umožnil převádět část federálních prostředků z měst, která zaostávají ve výstavbě, do těch, která staví více.
Součástí návrhu je také povinnost federální vlády připravit doporučení pro „nejlepší postupy“ v územním plánování – například podporu výstavby v blízkosti dopravních uzlů nebo omezení restriktivních pravidel, která brání zahušťování měst.
Obě komory Kongresu se shodly také na zjednodušení environmentálního přezkumu, zejména u projektů v již zastavěných městských oblastech. Ty by mohly získat výjimky nebo rychlejší posuzování. Významnou část balíku tvoří podpora modulárních domů, které jsou rychlejší a levnější na výstavbu. Zákon ruší povinnost takzvaného „permanentního podvozku“, který musí být dnes k těmto domům montován, přestože zpravidla zůstávají na jednom místě.
Další pilíř se týká financování. Obě verze zákona ukládají federálním agenturám rozšířit přístup k malým hypotékám, které jsou pro banky méně atraktivní, ale mohou pomoci nízkopříjmovým a začínajícím kupujícím. Připravuje se také pilotní program pro rodiny pobírající federální podporu na nájemné: pokud se jim zvýší příjem, část nájemného by se ukládala na spořící účet jako základ budoucího vlastního kapitálu.
Paralelně se ve Washingtonu rozhořela debata o možném omezení nákupů rodinných domů velkými institucionálními investory, které podle prezidenta přispívají k růstu cen. Tato iniciativa se však zatím do schvalovaného balíku nedostala.
Diskuse o státní roli v bydlení probíhá i na úrovni konkrétních projektů. Starosta New Yorku Zohran Mamdani například představil plán na transformaci 180 akrového železničního areálu Sunnyside Yard v Queens na největší dostupné bydlení za posledních padesát let. Projekt by zahrnoval 12 tisíc bytových jednotek spolu s parky, školkami či nemocnicemi. Město žádá federální podporu ve výši 21 miliard dolarů.
Zdroje: ČTK, WSJ, E15
remspace
