„Toto území je dnes polomrtvé, využití prostoru zdaleka není stoprocentní. Postavíme tam proto šest bloků s různými architektonickými rukopisy,“ říká David Musil, výkonný ředitel Penta Real Estate. Klíčovým cílem podle něj není solitérní architektura, ale vznik čtvrti jako funkčního celku. „Vznikne čtvrť s vnitrobloky jako na Vinohradech nebo Vyšehradě,“ dodává.
Zdroj: ateliér Kempe Thill / re:architekti / baukuh studio associato
Florenc 21 navazuje na mezinárodní urbanistickou soutěž z roku 2021, jejíž výsledek se propsal do plánovací smlouvy mezi investorem a městem. Ta se stala závazným rámcem pro navazující architektonické soutěže. Architekti museli respektovat jasně dané uliční čáry, výškovou regulaci, strukturu bloků i dopravní řešení. Pod všemi bloky jsou navrženy podzemní garáže, klíčovým tématem je ale pěší prostupnost a vznik nové sítě ulic a menších náměstí.
„Tato architektonická soutěž přivedla do Prahy špičky světové architektury. Výsledná architektura propojí Nové Město, Karlín a Žižkov do jednoho funkčního celku a obytného města pro lidi,“ uvedl Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.
Zdroj: LAN architecture + studio P2PA
Do čtyř soutěží první etapy (Etapa Západ) se přihlásilo 157 týmů ze 33 zemí Evropy, Ameriky i Asie. Porota vybrala návrhy šesti bloků, na nichž se bude podílet celkem 15 architektonických kanceláří z Česka, Francie, Německa, Dánska, Itálie, Nizozemska a Polska.
Šest bloků, šest přístupů
Blok B01 při ulici Na Florenci, který má fungovat jako vstupní brána do nové čtvrti, navrhlo dánské studio Adept ve spolupráci s českým ateliérem ohboi. Dva administrativní objekty obklopující magistrálu nabídnou přes 20 000 m² podlahové plochy. Porota u návrhu ocenila citlivý vztah k Desfourskému paláci, kulturní památce v bezprostředním sousedství. Součástí řešení je i dočasný „pop-up“ market s food courtem.
Zdroj: Aulík Fišer architekti / Machar & Teichman / studio reactor / krajinářský ateliér Partero
Rezidenční blok B02 o ploše 22 900 m² navrhlo konsorcium Aulík Fišer architekti, Machar & Teichman a studio reactor ve spolupráci s krajinářským ateliérem Partero. Návrh pracuje s tradičním pražským blokem se soukromým vnitroblokem a aktivním parterem. Architektonicky odkazuje na Karlín, Žižkov i Nové Město, přičemž blok přímo navazuje na výstup ze stanice metra Florenc.
Blok B03 vznikne podle návrhu českých kanceláří Edit! Architects a A69 architekti ve spolupráci s NL Architects z Nizozemska. Edit! Architects mají s lokalitou přímou zkušenost – podílejí se na rozvoji nedalekého Rohan City a stojí i za bytovým domem Iconik v Karlíně, oceněným v soutěži Česká cena za architekturu.
Funkčně nejpestřejší je blok B04, situovaný podél železniční trati a v přímém sousedství Masaryčky od Zahy Hadid. Zahrnuje rezidenční budovu na území Prahy 1, hotel při východní hraně magistrály a další rezidenční objekt na karlínské straně. Autory vítězného návrhu jsou francouzská kancelář LAN (Local Area Network) a polské studio P2PA.
Blok B05 u železniční promenády sází na koncept kolektivního bydlení. Návrh konsorcia Kempe Thill, re:architekti a baukuh studio associato pracuje s menšími byty doplněnými o sdílené komunitní prostory v interiéru i na střechách. „Porotu zaujal koncept vnitřní ulice – pasáže pro rezidenty, která propojuje jednotlivé komunitní prostory a provozovny přístupné z ulice,“ říká místopředseda poroty architekt Štěpán Valouch.
architektonická kancelář Adept / studio ohboi
Samostatnou soutěž na administrativní blok B06 vyhrálo studio A8000. Jeho návrh navazuje na historickou vrstevnatost lokality a interpretuje tradiční pražské fasády soudobým jazykem. Důraz klade na aktivní parter a pěší režim nově vzniklých ulic.
Florenc si po přeměně zachová svou klíčovou dopravní funkci. Autobusové nádraží zůstane, čeká ho ale nové, dvouúrovňové řešení: příjezdy autobusů zůstanou v úrovni terénu, odjezdová stání se přesunou pod zem, s přímým napojením na vestibul metra. Silné zastoupení má v návrzích i adaptační strategie na změnu klimatu. Studie pracují s modelováním proudění vzduchu, teplot a větru, aby se eliminovala přehřívaná místa. Dešťová voda se bude akumulovat v podzemních nádržích a využívat k závlaze. Počítá se s fotovoltaikou, nabíjecími místy pro elektromobily a využitím odpadního tepla z kanalizační stoky pro ohřev vody – principem, který již funguje například v Helsinkách nebo Curychu.
Zdroj: CC, florenc21, CAMP, Seznam Zprávy
Zdroj úvodní vizualizace: studio A8000
remspace
