Metropolitní plán Prahy míří ke schválení. Jaké jsou podle Vás jeho nejzásadnější přínosy pro budoucí rozvoj města?
Nový Metropolitní plán lidem přinese jasnější pravidla, jednodušší plánování a umožní rychlejší výstavbu. Využívá k tomu nevyužívaná území uvnitř města namísto rozšiřování zástavby do okolní přírody. Praha bude propojenější, nastartuje se rozvoj pěší, cyklo, automobilové i hromadné dopravy. Nastavuje férové prostředí také pro developery s podílem na výstavbě veřejné vybavenosti. Přinese navíc také jasnou výškovou regulaci, ochranu historického centra, pražského panoramatu a typických výhledů. Plán také definuje a chrání veřejná prostranství.
V čem se podle Vás liší přístup Prahy k územnímu plánování od toho brněnského?
Přístup obou měst k územnímu plánování se ve skutečnosti příliš neliší – není náhodou, že Praha a Brno jsou zakládajícími členy iniciativy CityDeal, která sdružuje města usilující o aktivní vytváření kvalitního a příjemného prostředí pro své obyvatele. Společně se snaží prosadit změnu zastaralého systému plánování v Česku, protože města dnes ve skutečnosti nemohou rozhodovat o tom, co a jak se na jejich území bude stavět – a tedy ani o tom, jak se v nich lidem bude žít.
Obě města také začala vytvářet nový územní plán, který měl oproti plánům z 90. let představovat moderní, čitelná a vymahatelná pravidla pro udržitelný rozvoj: město krátkých vzdáleností, podpora dostupného bydlení v dobře obsloužených lokalitách, obnova brownfieldů místo zabírání volné krajiny, ochrana zeleně a veřejných prostranství a důraz na modro-zelená řešení a udržitelnou dopravu (pěší, cyklo, MHD). Rozdíl je v tom, že brněnský plán je již účinný, zatímco pražský čeká opakované projednání s veřejností.
Praha má výrazně větší území než Brno. Jak se s touto komplexitou vypořádává nový plán a jaká z toho plynou omezení?
Od začátku prací na Metropolitním plánu jsme mluvili o potřebě uvažovat v širším rámci než je samotné město, tedy promítnout úvahy, potřeby a dynamický rozvoj v celém pražském regionu. V uplynulých letech jsme měli příležitost podílet se a zpracovávat územní studii pražského regionu pro Ministerstvo místního rozvoje, což nám pomohlo získat nové poznatky, jakým způsobem se bude celý region vyvíjet.
Zároveň je pravda, že samotné administrativní území Prahy je větší, ale ve svých vnitřních hranicích není homogenní. Z tohoto důvodu byla zvolena metodika prof. Romana Kouckého, tedy hledání tzv. první čáry města – zastavitelného území. Právě nalezení hranic samotného města uvnitř administrativní hranice bylo podstatné pro další rozvahy o území. Území města jsme dále rozčlenili do cca 750 lokalit podle jednotlivých charakterů, tedy např. bloková zástavba, sídliště, vilové čtvrti apod. Tím, že je město rozděleno na lokality, tak jejich společné znaky a regulace je popsána společně a umožňuje to regulovat i tak velké území jakým Praha disponuje, od samotného středu historického města až po okraje původních obcí, které byly k Praze připojeny.
Vidíte v práci Kanceláře architekta města Brna (KAM) nějaké inspirativní prvky? Je něco, co by se dalo přenést i do Prahy?
Brno je s námi ve velmi úzkém kontaktu, takže se dá říct, že se obě organizace, IPR Praha i KAM Brno, inspirují navzájem. KAM Brno je velmi aktivní v komunikaci, má velmi kvalitní experty napříč profesemi a díky velikosti města jdou některé projekty oproti Praze realizovat rychleji. Ale ve stavbě metra jsme už téměř o čtyři linky napřed.
Jaká je spolupráce mezi IPRem a městskými částmi? Daří se Vám koordinovat jejich specifické požadavky s celoměstským plánem?
Samotnou přípravu Metropolitního plánu lze rozdělit na několik fází, při kterých je nutné hledat dohodu nad územím různými způsoby. Od začátku prací na plánu pravidelně probíhají konzultace s městskými částmi, aby bylo možné nejen zajistit aktuálnost požadavků, které městské části od plánu očekávají, ale zároveň vydiskutovat v dostatečné míře požadavky významné pro celé město z pohledu lokálních městských administrativ. Výzvou projednání Metropolitního plánu je právě nalézt dostatečnou shodu i na místech, která v uplynulých 25 letech nebyla diskutována, tedy do Metropolitního plánu se neřeší pouze probíhající nebo již dohodnuté změny platného územního plánu.
Když porovnáte územní plán Prahy a Brna, v čem se nejvíce liší jejich přístup k bytové výstavbě?
Oba územní plány byly připravovány poměrně dlouhou dobu, z hlediska jejich hlavního rozdílu je míra podrobnosti s jakou pracují s rozdělením území dle využití, prostorovou regulací a dnes i s plánovacími smlouvami. Zatímco pražský Metropolitní plán reguluje území poměrně s širokým využitím, tak naopak z hlediska prostorové regulace a regulace možné zástavby, která se v místě může odehrát, je poměrně striktní. Nově jsou v Metropolitním plánu vymezovány plochy, u kterých nad určitou míru bude nutné najít v konkrétním čase dohodu mezi vlastníky a městem na budoucím rozvojem. Který, z těchto mixů regulace a přístupu se ukáže jako akčnější a řešící bytovou krizi, se teprve ukáže.
V posledních letech se zvyšuje tlak na zrychlení výstavby. Jak podle Vás může územní plán pomoci (nebo naopak brzdit) tempo výstavby v Praze?
Je důležité si uvědomit, že územní plán sám o sobě není všelék na rychlejší výstavbu ani na zdravý rozvoj města. Je to důležitý dokument, který nastavuje pravidla a směr, ale rozhodně není jediným nástrojem plánování. Velký přínos Metropolitního plánu spočívá v tom, že mění způsob, jakým se v Česku o územním plánování má přemýšlet. To je potřeba jako sůl: stále totiž používáme postupy a procesy z minulého století a změny přijímáme velmi pomalu. Nový územní plán přináší víc srozumitelnosti, přehlednosti a předvídatelnosti. Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba. Teprve na takto připravený základ může navazovat fáze B – tedy samotné povolování a stavění.
Zrychlení výstavby samo o sobě totiž ještě neznamená, že vznikne město, ve kterém se dobře žije. Kvalita se rodí už ve fázi plánování. A právě tam dnes česká města – včetně Prahy a Brna – nemají příliš mnoho nástrojů v rukou. Klíčové procesy, včetně pořizování samotného územního plánu, stále řídí stát. Jen vyjednávání s ním o současné podobě Metropolitního plánu zabralo Praze zhruba polovinu celého pořizovacího procesu, tedy více než šest let.
remspace
