Praha je třetí nejméně dostupnou metropolí Evropy pro koupi bytu – na žebříčku se posunula o místo

Koupě vlastního bytu v Praze zůstává pro většinu obyvatel stále vzdáleným snem. Podle nejnovějšího Deloitte Property Indexu 2025, který každoročně mapuje evropský rezidenční trh, patří česká metropole mezi vůbec nejméně dostupná města pro pořízení vlastního bydlení. Ke koupi standardního bytu o velikosti 70 metrů čtverečních je v Praze potřeba průměrně 15 hrubých ročních mezd, tedy zhruba 180 měsíčních platů. Hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Athény.

Oproti loňsku si Praha v žebříčku sice polepšila – z druhého na třetí místo od konce – ve skutečnosti se však situace pro kupující ještě zhoršila. Pořízení bytu vyžaduje o 1,7 roční mzdy více než před rokem. To znamená, že ceny nemovitostí rostou rychleji než platy, a propast mezi nimi se dál zvětšuje.

„Rozdíl mezi růstem mezd a cenou nemovitostí se dále prohlubuje, protože mzdy nedokáží držet krok s rostoucími náklady na rezidenční bydlení. Tato strukturální nerovnováha představuje dlouhodobý problém pro dostupnost a udržitelnost trhu – zejména pro první kupující a domácnosti se středními příjmy,” vysvětluje Miroslav Linhart, vedoucí partner finančního poradenství v Deloitte.

Rostoucí ceny bytů logicky podporují zájem o nájemní bydlení. Tento trend je patrný nejen v Praze, ale i v regionálních městech. Ani tam však není situace pro nájemníky jednoduchá – ceny nájmů rostou tempem, které domácnostem ubírá stále větší část příjmů. „Nedostupnost vlastnického bydlení stimuluje růst trhu s nájmy. Nadále však platí, že investoři a developeři se primárně zaměřují na výstavbu bytů určených k prodeji,” doplňuje Petr Hána, ředitel oddělení zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví v Deloitte.

V žebříčku dostupnosti bydlení se Praha nachází po boku metropolí, kde je vlastní byt prakticky luxusem. Nejhůře dopadl letos Amsterdam, kde je potřeba 15,4 ročních mezd, následovaný Athénami s 15,3. Praha je třetí nejhorší s 15,0. Vysoké číslo vykazují i slovenské Košice (14,2). Na opačném konci stojí města s výrazně lepší situací. Turín nebo Odense nabízí možnost koupě bytu už za ekvivalent 4,9 roční mzdy, což je třetinová hodnota oproti Praze. Relativně dostupný je i Manchester (5,3).

Průzkum Deloitte se zaměřil také na nájemní trh. Nejhlouběji do kapsy sahají nájemníci v Lucemburku, kde se průměrné ceny vyšplhaly na 43,4 eura za metr čtvereční. Vysoko jsou i Paříž (32 eur/m²) a Dublin (31,7 eur/m²). Praha s 16,5 eura/m² se pohybuje spíše v dražší části střední a východní Evropy.

Dynamiku trhu dokládají prudké změny cen. Nejstrmější meziroční růst nájmů hlásí Banja Luka v Bosně a Hercegovině (o 37,8 %), výrazně podražily i albánská města Vlora a Drač nebo maďarský Debrecín. Naopak poklesy zaznamenaly Antverpy (-6,5 %) či Istanbul (-6,1 %). Nejlevnější nájmy přitom stále najdeme na Balkáně a v Turecku.

V oblasti cen nových bytů se na první místo dostalo Lucembursko s průměrem 8 760 eur/m². Na druhém místě je Izrael (6 131 eur/m²), následovaný Velkou Británií, Rakouskem a Portugalskem. Česká města se pohybují spíše uprostřed žebříčku – v Praze stojí nový byt v průměru 5 346 eur/m², v Brně 4 677 eur/m² a v Ostravě 3 434 eur/m². Na opačném pólu stojí Turecko, kde je možné koupit novostavbu už od 949 eur za metr. V Ankaře se dokonce cena dostala pod hranici 1 000 eur.

Deloitte Index sleduje i intenzitu nové výstavby. Lídrem je dlouhodobě Irsko s téměř 13 projekty na tisíc obyvatel. Česká republika se s hodnotou 3,34 nachází spíše uprostřed sledovaných zemí, ale znepokojivý je meziroční pokles. V roce 2024 bylo u nás dokončeno jen 30 300 bytů, tedy o pětinu méně než rok předtím.

Zdroj: Deloitte

remspace

Hlavní partneři

Partneři