V jakých segmentech trhu (bydlení, kancelářské budovy, logistika) vnímáte největší prostor pro systematické uplatnění dřevostaveb?
Největší prostor pro systematické uplatnění dřevostaveb aktuálně vnímáme v segmentu administrativních budov. Zatímco rezidenční a logistické projekty jsou převážně doménou soukromého sektoru, právě v oblasti administrativy se může aktivně zapojit veřejná správa. Inspiraci čerpáme ze severských zemí, kde veřejný sektor sehrál klíčovou roli při rozvoji trhu s dřevostavbami – nejen jako investor, ale i jako regulátor a garant kvality. Věříme, že obdobný vývoj může nastat i v České republice. Instituce státní správy a samosprávy mají jedinečnou příležitost využít dostupné nástroje financování nebo programy zaměřené na udržitelnost a dekarbonizaci stavebnictví.
Současně testujeme využití dřevostaveb v rezidenčním segmentu, kde sledujeme jejich přínos z hlediska rychlosti výstavby, nákladovosti a přijetí ze strany klientů, naší velkou motivací je ale také jeho přínos v oblasti udržitelnosti – a právě z tohoto pohledu dává smysl částečné využití dřevěných konstrukčních prvků napříč všemi typy budov.
Zdroj: Skanska Residential
Jak přistupujete k hodnocení životního cyklu dřevostaveb a jaké ekonomické dopady z toho vyplývají?
Z ekonomického hlediska je třeba počítat s tím, že náklady na údržbu dřevostavby mohou být vyšší než u konvenčních konstrukcí. Jedná se zejména o specifické požadavky na vodotěsnost obálky objektu ochrany (především střešního pláště), pravidelnou kontrolu spojů a instalací, nebo o nutnost zajištění vhodného mikroklimatu.
Tyto náklady však nejsou překážkou, pokud jsou zohledněny již ve fázi návrhu a projektového plánování. Life cycle assessment (LCA) nám pak umožňuje kvantifikovat environmentální dopady v průběhu celého životního cyklu stavby – od těžby surovin přes výrobu a výstavbu až po provoz a případnou recyklaci, ale také zhodnotit kvalitu tohoto přírodního materiálu. Víme, že pokud je dřevo vystaveno příznivým podmínkám a je mu věnována odpovídající péče, je plnohodnotným a dlouhodobě udržitelným konstrukčním řešením. V kontextu rostoucích požadavků na dekarbonizaci stavebnictví představuje dřevo strategickou volbu pro budoucnost.
Zdroj: Skanska Residential
V jakém časovém horizontu očekáváte realizaci prvních projektů dřevostaveb s nově povolenou výškou 22,5 metru?
Vzhledem ke komplexitě přípravy projektů této výškové kategorie a nutnosti sladění technických, legislativních i investorských podmínek neočekáváme kolaudaci výškové budovy v ČR do roku 2030. Při optimistickém výhledu však můžeme předpokládat, že první projekt dřevostavby s výškou nad 22,5 metrů by mohl být dokončen právě po roku 2030. To by odpovídalo jak délce přípravy, tak i signálům, které vnímáme z realitního trhu.
Jaké technické a regulatorní výzvy je třeba překonat pro širší uplatnění dřevostaveb v městském prostředí?
V oblasti technických a legislativních podmínek dochází k postupnému, ale významnému posunu. Rostoucí zájem o dřevostavby se promítá do aktualizace příslušných norem a předpisů, což vytváří příznivější prostředí pro jejich rozvoj. Za klíčovou výzvu však považujeme důvěru koncových uživatelů. Pro širší přijetí dřevostaveb je nezbytné systematicky komunikovat jejich kvality – zejména vysokou míru bezpečnosti, dlouhodobou životnost, přírodní charakter a estetickou hodnotu dřeva jako moderního stavebního materiálu.
Zdroj: Skanska Residential
Představuje nově přijatá norma impuls pro změnu přístupu investorů a bank k dřevostavbám? Jaké změny vnímání trhu pozorujete?
Ano, představuje důležitý impuls, pro skutečný rozvoj trhu však bude zásadní navýšení objemu realizací, což povede ke zlepšení dostupnosti materiálů i technologií.
Jak se podle Vašich zkušeností mění přístup stavebních úřadů k projektům dřevostaveb?
Konstrukční systém sám o sobě není zásadním faktorem, který by ovlivňoval postoj stavebních úřadů nebo délku povolovacího procesu. Výzvou zůstává komplexnost legislativního rámce a administrativní náročnost povolovacího řízení, která se týká bez rozdílu všech typologií staveb. Pozitivní posun však pozorujeme v přístupu některých úřadů, které začínají vnímat udržitelné stavební řešení jako příležitost, nikoliv jako komplikaci.
V tomto ohledu konkrétně stavební úřad městské části Praha 5 prokazuje svou roli aktivního a konstruktivního partnera, který i v rámci stávající legislativy umí pracovat s realizací dřevostavby. Takovýto přístup je důležitým signálem pro celý sektor – ukazuje totiž, že dialog mezi investorem, samosprávou a státní správou může vést k efektivnímu a odpovědnému rozvoji městského prostředí.
remspace
