Ochranná pásma a výstavba

Co je ochranné pásmo? Jedná se o vymezenou část území, která se nachází v blízkosti konkrétního chráněného objektu nebo území, v níž je z důvodu jeho specifické ochrany omezena nebo úplně zakázána činnost, která je v předmětném širším území obecně povolena. V praxi se nejčastěji setkáváme s ochrannými pásmy, která na základě příslušného právního předpisu vzniknou společně se stavbou, jejíž ochranu zabezpečují. Typicky se jedná o ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Proti těmto ochranným pásmům se vlastníci dotčených pozemků a staveb mohou bránit v příslušných řízeních o umístění či povolení staveb, s nimiž je vznik ochranného pásma spojen.

Druhou skupinou jsou ochranná pásma, která vznikají jejich vyhlášením příslušným správním orgánem a vztahují se ke konkrétnímu objektu či území, které je předmětem ochrany. Jedná se například o ochranná pásma letišť, vojenských objektů, památkově chráněných území, vodních zdrojů apod. Tato ochranná pásma jsou v současné době zpravidla vyhlašována formou opatření obecné povahy podle § 171 a násl. správního řádu, a to zveřejněním na úřední desce obce, jejíhož správního obvodu se opatření dotýká. Vlastníci dotčených pozemků a staveb se mohou proti vzniku ochranného pásma bránit v průběhu řízení o přijetí opatření obecné povahy uplatňováním námitek a připomínek – po vyhlášení ochranného pásma formou opatření obecné povahy pak zejména podnětem k zahájení přezkumného řízení u nadřízeného správního orgánu či správní žalobou u příslušného krajského soudu. Specifickým způsobem obrany je návrh na tzv. incidenční přezkum, kdy se lze zrušení opatření obecné povahy či jeho části domáhat společně se správní žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, které bylo na základě tohoto opatření vydáno (např. žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí).

Jiná omezení

Kromě ochranných pásem se ovšem v praxi můžeme setkat ještě s jinými omezeními v území, která mohou mít pro přípravu stavebního záměru zásadní důsledky. Podle ustanovení § 175 stavebního zákona mohou Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vymezit území, ve kterých lze umístit a povolit stavbu pouze na základě jejich souhlasného závazného stanoviska, přičemž v těchto územích mohou dále u již realizovaných staveb požadovat i provedení nezbytných úprav.

Jelikož právní předpisy nestanoví konkrétní právní formu, kterou mají být tato zájmová území vymezena, setkáváme se v praxi s tím, že jsou vymezována neformálním způsobem – a bez vědomí vlastníků pozemků a staveb, které se v nich nacházejí. Máme za to, že tento postup není správný. Vymezení zájmového území ve smyslu ustanovení § 175 stavebního zákona svými obsahovými znaky odpovídá výše popsanému institutu opatření obecné povahy a podle konstantní judikatury správních soudů potvrzené i Ústavním soudem by zejména z důvodu ochrany práv vlastníků dotčených pozemků a staveb mělo být touto právní formou i vyhlašováno.

Existenci výše popsaných ochranných pásem či vymezených zájmových území je nezbytné v průběhu přípravy stavebního záměru ověřit projednáním záměru s dotčenými orgány státní správy a správci či vlastníky dopravní a technické infrastruktury, které se v dotčeném území nachází. Ochranná pásma, vymezená zájmová území a omezení, která z nich plynou, by rovněž měla být zřejmá z platné územně plánovací dokumentace a územně analytických podkladů, které jsou pro dané území zpracovány a pravidelně aktualizovány.

Autorka pracuje v advokátní kanceláři bnt attorneys in CEE.

Alena Müllerová