Finanční dostupnost vlastního bydlení v Česku patří dlouhodobě k nejhorším v zemích Evropské unie. Jaká jsou řešení?
Myslím si, že je potřeba více stavět a zvýšit nabídku bytů na trhu. K tomu je potřeba zjednodušit stavební řízení, jsem přesvědčena, že v Brně jsme na dobré cestě, máme nový územní plán, brněnské stavební předpisy a centrální stavební úřad. Do 2-3 let budou vidět první reálné výsledky a hotové projekty a to může vést ke snížení prodejních cen bytů nebo minimálně k zastavení jejich růstu, což v kombinaci s rostoucími příjmy domácností může vést k lepší dostupnosti.
Jak se mění poptávka po bydlení v Brně a jak hodnotíte aktuální bytovou politiku?
Poptávka po bydlení v posledních měsících výrazně vzrostla, trh reaguje na snížení úrokových sazeb u hypoték. Zájem investorů vidíme u prodejů bytů i bytových domů. Bytovou politiku konkrétně v Brně považuji za dobrou, město pracuje zhruba s 13,2 % trhu s byty, což je v porovnání s průměrem ČR opravdu skvělé. Bohužel trh s nájemními byty konkrétně v Brně negativně ovlivňuje vysoký poměr studentů, kteří chtějí bydlet v Brně při studiu, k počtu trvale žijících obyvatel města.
Co konkrétně dělá Realitní společnost města Brna pro zlepšení dostupnosti bydlení ve městě?
RSMB a.s. se snaží hrát aktivní roli v oblasti dostupného družstevního bydlení pro mladé. V této oblasti se snažíme hledat nová řešení, která v ČR zatím hledají svou cestu.
Jak se podle vás promění investiční příležitosti v nemovitostech s ohledem na rostoucí populaci a stárnutí obyvatelstva?
Vzhledem k budoucí demografii jsem přesvědčena, že příležitostí mohou být v následujících letech různé typy bydlení pro seniory, ve kterých by stárnoucí obyvatelé mohli důstojně žít a své vlastnické bydlení buď prodat nebo přenechat další generaci. Několik takových nově vzniklých projektů jsem poslední době sama viděla.
Co dnes brání rychlejšímu rozvoji dostupného bydlení? Jaké legislativní, ekonomické nebo organizační překážky vnímáte jako nejzásadnější?
Je to kombinace legislativních a ekonomických překážek. Velmi složité stavební řízení a ekonomicky překážkou byla v posledních letech výše úrokových sazeb a tím spojená cena peněz.
Které příklady z praxe (realizované projekty RSMB nebo ve spolupráci s městem) považujete za nejúspěšnější a proč?
Samozřejmě věřím myšlence dostupného družstevního bydlení, kterou nyní přenášíme do konkrétních projektů. Jedná se o službu města pro mladé rodiny, kdy jim za nákladové ceny bez marže developera staví byty vhodné pro rodinné bydlení. Nejlepším konkrétním projektem je Kamenný vrch II, kde se nám v současné době podařilo získat stavební povolení a v jarních měsících roku 2026 bychom chtěli začít stavět. Vznikne zde 334 družstevních bytů, stále se mohou mladé páry do tohoto projektu hlásit a budou mít možnost získat jeden z nabízených bytů.
Jakou roli by podle vás měl hrát veřejný sektor (město, stát) v oblasti nájemního a sociálního bydlení?
Vidím roli města zcela jasně, město by si mělo držet cca 15% poměr bytů, které pronajímá, a díky pravidlům je schopno v těchto bytech poskytovat bydlení pro potřebné osoby. Tento poměr jsem na své pracovní cestě do Finska viděla jako velmi funkční i v Helsinkách. A samozřejmě může i díky nabídce družstevního bydlení mírně vstupovat na trh s byty, což může vést ve výsledku i k drobné korekci tržních cen bytů.
Chystáte projekt Družstevní bydlení pro mladé. Můžete přiblížit, jak bude vypadat?
Jedná se o projekt, kdy město společně se svými dvěma městskými společnostmi (RSMB a.s. a Teplárny Brno a.s.) založí bytové družstvo, postaví projekt za nákladové ceny a ten již před zahájením výstavby nabídne mladým rodinám do 45 let. Projekt je určen pro osoby, které nevlastní žádnou nemovitost určenou k bydlení a zájemci musí splňovat příjmové limity. V bytech budou muset mít družstevníci přihlášen trvalý pobyt a bude zakázáno byty pronajímat. Po 30 letech splácení úvěru na výstavbu budou mít možnost si družstevníci převést tyto byty do OV.
Jaké trendy v oblasti správy a pronájmu nemovitostí vidíte jako zásadní pro budoucnost – ať už z pohledu technologií, udržitelnosti nebo chování nájemníků?
Z pohledu chování nájemníků si myslím, že mladší generace budou díky ekonomické náročnosti pořízení vlastnického bydlení více využívat nájemního bydlení a jejich snahou se může stát možnost zajistit si takový nájemní vztah na delší dobu, především pro mladé rodiny je tato stabilita velmi důležitá, vzhledem ke školnímu a předškolnímu vzdělávání dětí a také celkové stabilitě rodiny.
V oblasti správy vidím budoucnost ve využitelnosti nových technologií, například v mobilní aplikaci pro správu jednotlivých bytů, která zjednoduší práci správcovské firmě a automatizuje systém např. vyúčtování služeb a pro nájemníky přinese lepší informovanost např. o celkových nákladech na energie. Sama jsem v konkrétních případech viděla, že mladé páry ve svém prvním společném bydlení po vylétnutí z rodinného hnízda vůbec nemají představu kolik stojí běžný provoz domácnosti, jak drahé je třeba si vyprat pračku nebo napustit plnou vanu vody. A po prvním ročním vyúčtování byly dost zaskočeni.
remspace
