Jak se liší návrh colivingového bydlení od standardní bytové výstavby?
Klíčem je kombinace soukromí a sdílených, komunitních zón. Dispozičně jde o menší jednotky, ale s důrazem na komunitní prostory – lounge, kuchyně, cowork, prádelna či wellness. Klíčovým rozdílem mezi colivingem a institucionálním nájemním bydlením je pak i vyšší smluvní flexibilita.
Jaké klíčové prvky by měl coliving obsahovat a jaké jsou výzvy?
Kvalitní sdílené prostory, variabilita, technická jednoduchost správy. Výzvou je najít míru soukromí, kterou různorodí obyvatelé přijmou, a ocenění hodnoty komunitních prostor při posuzování výběru místa pro život.
Vidíte prostor pro podporu colivingu státem i u nás?
Určitě. V zahraničí jsou běžná dotační schémata na komunitní bydlení pro seniory či mladé. V Česku by mohla samospráva pomoci typologií v územních plánech nebo pilotními projekty na svých pozemcích. Stát může coliving chápat jako nástroj dostupného, kvalitního a sociálně udržitelného bydlení. Když zástupci státu pochopí, že nejde o nějaké ubytovny, může z colivingu hodně získat.
Zdroj: studio Perspektiv
Jak důležitý je komunitní aspekt colivingu a jak jej architekt podpoří?
Zcela zásadní. Komunita je „lepidlo“ colivingu. Architekt může vytvořit přirozená místa pro setkávání – kuchyně, sdílené lounge, střešní terasy. Dobrý návrh dává možnost volby, ne nutnost sdílení. Důležitá je možnost nabídnout různá „neplánovaná setkání”.
Stane se coliving běžným typem bydlení, nebo zůstane okrajový?
V rostoucích městech bude podle nás coliving běžnou součástí nabídky bydlení. Nenahradí vše, ale doplní trh tam, kde chybí flexibilita a dostupnost bydlení. Pokud se bude stavět kvalitně, stane se přirozenou volbou pro různé generace, nejen pro mladé, ale třeba právě i pro seniory, kteří často bojují se samotou.
Jak se coliving přizpůsobuje trendům udržitelnosti?
Sdílení je udržitelnost v praxi – méně spotřeby, méně plýtvání. Jeden výtah, jedna kuchyně, jedna pračka pro víc lidí. To šetří energii, materiály i prostor. Dobře navržený coliving má menší uhlíkovou stopu než klasický bytový dům.
Zdroj: studio Perspektiv
Kdo jsou typičtí uživatelé colivingu a má potenciál být mezigenerační?
Primárně mladí profesionálové, ale zájem mají i senioři – hlavně ve městech. Mezigenerační modely fungují skvěle, když mají jasná pravidla, služby a respekt k odlišným potřebám a životním rytmům jednotlivců. Důležitá je dobře navržená míra soukromí a sdílení a hlavně možnost zvolit si způsob zapojení.
Jak vyvážit sdílení a soukromí?
Nabídnout škálu – od plně soukromé jednotky přes volitelné sdílené kuchyně po komunitní zóny. Funguje to, když architekt nenutí lidi do interakce, ale dává jim šanci, pokud ji hledají. Každý by si měl najít vlastní komfortní zónu a mít možnost volby každý den.
Jak může coliving fungovat mimo centra měst?
V menších městech musí mít silný lokální kontext – např. komunitní centrum, workshopy, napojení na místní služby. Není to o místě, ale o tom, co prostor nabídne navíc oproti běžnému bydlení.
Je coliving zajímavý pro developery?
Ano, pokud investičně přemýšlí v delším horizontu. Přináší vyšší výnos z plochy a možnost škálování. Vyžaduje jiný způsob správy, ale když je dobře nastavený provoz, stává se stabilním produktem. Navíc je to stále ještě typologie, která dokáže zviditelnit značku a ukázat inovativní přístup. Věřím ale, že se spíše brzy stane standardem, než zajímavostí, jak se odlišit.
Jaká je vaše osobní vize colivingu v dalších 50 letech?
Vidím ho jako běžnou součást měst – podobně jako dnes činžovní dům. Bude rozmanitější, více zaměřený na konkrétní potřeby – bydlení pro mladé, či seniory… Ne masovost, ale diverzita. Architektura colivingu budoucnosti nebude řešit jen metry čtvereční, ale hlavně mezilidské vztahy.
Co stálo za soutěžním návrhem colivingu na Smíchově?
Náš soutěžní návrh colivingu na Smíchově žije na všech úrovních dle míry soukromí. Veřejně přístupné přízemí pro kohokoliv v podobě lounge, komunitní patra jen pro členy, která posilují pouta mezi obyvateli a podporují společný život a pak čistě soukromé jednotky. Klíčem k úspěchu je v komunitních prostorách nabízet kvalitní vybavení jako jsou prádelna, kolárna, kavárna, lounge i střešní bar.
Zdroj: studio Perspektiv
remspace
