Martin Krupauer: Vltavská filharmonie se stane celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7

Nová pražská filharmonie se stane „celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7”. Architekt Martin Krupauer vysvětluje, jak vzniká sál, který má být zároveň místem pro odpočinek, inspiraci i komunitní život. V rozhovoru přibližuje, co všechno stavba nabídne – od koncertních sálů po střešní louky. „Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou,” dodává architekt.

Jaká byla pro Vás největší výzva v procesu přípravy Vltavské filharmonie?

Vltavská filharmonie je naprosto výjimečný projekt a cítím velkou vděčnost, že na něm můžeme spolupracovat. V Praze se nová koncertní síň nestavěla více než sto let – ty, které dnes využíváme, vznikly ještě na začátku 20. století. Uvědomuji si, jak mimořádnou příležitostí je podílet se na něčem natolik významném a zásadním pro budoucnost kulturního života města i celé společnosti.

Současně je projekt nesmírně náročný z profesního hlediska. Stavíme specifickou budovu s vysokými požadavky na akustiku, která musí splnit ta nejpřísnější kritéria. Zároveň je velkou výzvou i samotná lokalita – území Vltavské je složité jak z urbanistického, tak z dopravního pohledu. Právě propojení těchto aspektů – jedinečné šance, náročné stavby a komplikovaného místa – činí přípravu Vltavské filharmonie opravdu výjimečnou zkušeností.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Ve filharmonii má vzniknout mimo jiné i vegetační střecha. Jaký význam pro vás má začlenění přírodních prvků do moderní architektury?

Začlenění přírodních prvků do moderní architektury považuji za klíčové pro vytváření udržitelnějšího a příjemnějšího městského prostředí. U Vltavské filharmonie je to zcela přirozené – budova se inspiruje českou přírodou a řemeslem a vegetační střecha tuto myšlenku krásně dotváří. Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou. A pokud jsou střechy pobytové, nabízí také příjemné místo k odpočinku a propojení s přírodou přímo ve městě.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Cena projektu vzrostla o více než dvě miliardy korun. Které faktory byly podle vás nejzásadnější pro tento nárůst?

Nárůst odhadovaných nákladů na stavbu Vltavské filharmonie o více než dvě miliardy korun je výsledkem dvou zásadních faktorů. Prvním z nich je celkový ekonomický vývoj v posledních letech, tedy inflace, který významně ovlivnil ceny stavebních materiálů i stavebních prací, což se promítlo do celkového rozpočtu stavby.

Druhým klíčovým důvodem je zpřesňování projektu – zatímco soutěžní návrh představoval záměr, podrobná architektonická studie už rozpracovala konkrétní technická, konstrukční a provozní řešení. V rámci tohoto procesu došlo také k doplnění potřebných prostor, zejména technologických, a optimalizaci využití celé budovy, což přispělo k jejímu zvětšení o zhruba 13 % oproti soutěžnímu návrhu. Řešení odpovídá aktuálním požadavkům na funkčnost budovy. Výsledná cena tedy lépe reflektuje reálné potřeby projektu z hlediska provozu, kvality a dlouhodobé udržitelnosti.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Nadační fond Vltavské filharmonie má otevřít cestu k širší účasti veřejnosti. Za jakým účelem byl založen a jaký typ vztahu mezi architekturou a občany si od této sbírky slibujete?

Nadační fond Vltavské filharmonie byl založen jako jeden z pilířů tří-zdrojového financování s cílem spravovat a shromažďovat finanční prostředky určené na výstavbu. Otevírá cestu k širší účasti veřejnosti, firem i institucí a umožňuje lidem aktivně se zapojit formou dobrovolných příspěvků. Věřím, že právě takto může filharmonie vyrůst ve skutečně společné dílo, ke kterému budou mít lidé osobní vztah – podobně jako kdysi u Národního divadla. Od této sbírky si slibuji, že posílí pouto mezi stavbou a veřejností, a že občané budou filharmonii vnímat jako něco, co sami pomohli vytvořit, co můžou užívat a co je dlouhodobě reprezentuje.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

V čem bude podle vás Vltavská filharmonie architektonicky i funkčně odlišná od jiných koncertních sálů v Evropě?

Vltavská filharmonie bude výjimečná nejen svou architekturou, která je inspirována českou přírodou a českým řemeslem, ale i svou otevřeností a živostí. Na rozdíl od tradičních koncertních sálů v Evropě nebude pouze místem večerních koncertů, ale stane se celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7.

Bude to prostor pro setkávání a zážitky, kde si program najde každý – nejen milovník vážné hudby. Nabídne veřejně přístupnou pobytovou vegetační střechu s krásnými výhledy na Prahu, otevřené foyer, kreativní hub pro umělce i veřejnost, studovny a edukační prostory, restaurace i kavárny a také přirozené propojení s okolím. Vltavská filharmonie má ambici stát se skutečnou součástí každodenního života nejen Pražanů, ale i návštěvníků města.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Projekt má zahrnovat i rozsáhlé úpravy okolí – od nábřeží až po nové dopravní uzly. Jak jste koordinovali propojení filharmonie s městskou infrastrukturou?

Na propojení Vltavské filharmonie s městskou infrastrukturou klademe od začátku velký důraz. Projekty v území systematicky koordinujeme a slaďujeme, protože včasná a efektivní spolupráce napříč všemi zúčastněnými je zásadní pro hospodárné využití veřejných financí i úsporu času.

Praha pro tento účel zřídila stálou ředitelskou skupinu, jejímiž členy jsou zástupci příslušných odborů magistrátu i městských organizací. Skupina zajišťuje, aby byly všechny investiční záměry v lokalitě vzájemně provázané a efektivně řízené. Koordinaci a řízení má na starosti Pražská developerská společnost, respektive projektový tým Vltavské filharmonie.

Kromě spolupráce v rámci města probíhá také intenzivní koordinace i s dalšími investory. Cílem je, aby výsledný celek fungoval harmonicky a přirozeně sloužil obyvatelům i návštěvníkům Prahy.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Veřejná participace hraje v tomto projektu velkou roli – organizují se exkurze, diskuse, zaznívají názory místních. Co jste si z tohoto procesu odnesli a co vás možná překvapilo?

Veřejná participace je pro nás od začátku klíčovou součástí projektu. Participační proces jsme vedli již před vyhlášením mezinárodní architektonické soutěže, abychom porozuměli potřebám a očekáváním veřejnosti. Po vyhlášení vítěze jsme v participaci pokračovali – součástí tohoto procesu byly diskuse s veřejností, komentované procházky, informační kontejner přímo na Vltavské i sběr podnětů. V další fázi realizoval vlastní participační aktivity také tým BIG, aby do návrhu co nejlépe promítl zpětnou vazbu od místních obyvatel a budoucích uživatelů. Z participace vzešla řada cenných připomínek, které jsme do projektu zapracovali – například požadavek na rozšíření zelených ploch.

Otevřený dialog s veřejností však nekončí. I nadále se pravidelně setkáváme s obyvateli na prezentacích, vedeme diskuse, pořádáme komentované procházky a připravujeme informační centrum, které bude lidem dlouhodobě k dispozici.

Velmi nás potěšil pozitivní přístup veřejnosti. Očekávali jsme zájem, ale míra podpory a aktivní účasti příjemně předčila naše očekávání. Lidé opravdu chtějí, aby filharmonie vznikla, a vnímají ji jako projekt, který může zlepšit každodenní život ve městě. Tento zájem je pro nás silným potvrzením smyslu celého projektu.

Zdroj: Bjarke Ingels Group

Zdroj úvodní vizualizace: Bjarke Ingels Group

remspace

Hlavní partneři

Partneři