Penta už v oblasti otevřela administrativní budovu Masaryčka, navrženou ateliérem Zaha Hadid Architects. Nově se ale výstavba posune dále – směrem na východ od nádraží a přímo na Florenc. Tam Penta v roce 2023 koupila autobusové nádraží i přilehlé pozemky. Cílem je vytvořit smíšenou čtvrť, kde budou vedle kanceláří a obchodů i byty, školská zařízení a kvalitní veřejný prostor. Zástupci města požadovali, aby minimálně 40 % nové výstavby tvořilo bydlení.
„Získali jsme ještě víc, než jsme chtěli na začátku,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN). Podle něj jde o výsledek dlouhodobého vyjednávání a posun v přístupu města k developerským projektům. „Je to první případ, kdy Praha získá přímo do svého vlastnictví nové byty,“ dodal. Celková hodnota kontribucí činí 304,2 milionu korun. Magistrát obdrží příspěvek ve výši 85 milionů korun, který zahrnuje umělecká díla ve veřejném prostoru (25 milionů, výběr formou soutěže ve spolupráci s GHMP), pět bytů v hodnotě 35 milionů a úpravy veřejných prostranství a zeleně (18 milionů).
Zdroj: Penta Real Estate
Dalších pět bytů a investici do výstavby mateřské školy na Rohanském ostrově získá Praha 8. Ta obdrží celkový příspěvek v hodnotě 203 milionů korun – 54 milionů v hotovosti a zbytek v nefinančním plnění. Praha 1 získá 10 milionů korun a příslib zpracování projektové dokumentace pro rekonstrukci ulice V Celnici. „Smlouva (s městem) počítá s financemi na veřejnou vybavenost, investicemi do školských zařízení, do bydlení ve vlastnictví města, do chybějící zeleně v území a modrozelené infrastruktury i kvalitních veřejných prostor včetně nových uměleckých děl. Novinkou nad rámec této dohody je vznik nové polikliniky v těsném sousedství,“ upřesnil Rudolf Vacek, development director Penta Real Estate.
Přestože je autobusové nádraží dosud součástí územního plánu a plánovací smlouvy s jeho existencí počítají, otázka jeho budoucnosti zůstává otevřená. Podle P. Hlaváčka město aktuálně zpracovává odbornou studii, která má posoudit vhodnost současné lokace. „Aktuálně čekáme na první analýzy a těmi se budeme řídit při dalším postupu. Pokud se ukáže, že nádraží na Florenci dává do budoucna smysl, máme všechny nástroje pro jeho zachování, protože nádraží je stále uvedeno v územním plánu a předem jsme ho zohlednili i v plánovací smlouvě s investorem,“ napsal.
V úvahu připadají i jiné varianty – například přesun mezi viadukty nebo úplně mimo centrum. „Obecně platí, že velkoměsta napříč Evropou ustupují od myšlenky přivádění autobusové dopravy do vnitřního města. Je to otázka emisí, dopravní zátěže, obrovského množství prostoru a v neposlední řadě časové efektivity – jízda do centra a stání v kolonách jsou kontraproduktivní pro cestující. Vytvoření centrálního terminálu mimo centrum u rychlostní silnice a hromadné dopravy je model, který se osvědčil v řadě měst. Touto cestou by potenciálně mohla jít i Praha a mohlo by se jednat o nějakou z lokalit jako jsou Smíchov, Zahradní město (budoucí VRT křižovatka) nebo Roztyly,“ napsal Petr Hlaváček.
Zdroj: Penta Real Estate
Autobusové nádraží na Florenci funguje od roku 1948 a jeho poloha v centru je výhodná pro přestupy na metro. Zároveň ale zatěžuje lokalitu dopravně i emisně. Podle Petra Hlaváčka je nutné rozhodovat na základě dat – a veřejná diskuse by měla být součástí rozhodovacího procesu. Dohoda mezi městem a Pentou je prvním větším testem nově zavedených plánovacích smluv podle stavebního zákona a metodiky města. Ačkoliv získaných deset bytů působí symbolicky, podle P. Hlaváčka je důležité, že se vůbec podařilo koncept prosadit: „Je to nějaký první experiment, tak jich příště budeme mít víc.“
Zdroje: e15, ČTK, ČT24
Zdroj úvodní vizualizace: Penta Real Estate
remspace
