V jakých segmentech trhu (bydlení, kancelářské budovy, logistika) vnímáte největší prostor pro systematické uplatnění dřevostaveb?
Aktuálně se dřevostavby uplatňují více při stavbě rodinných a víkendových domů (zhruba 20 % trhu jsou dřevostavby), existují i jednotky větších pilotních dřevostaveb. Velký potenciál vidím ve veřejném sektoru (školy, školky, domovy seniorů apod.) a v soukromém sektoru pro nízkopodlažní bydlení, zejména nájemní (aktuálně už lze ze dřeva stavět do výšky 22,5 m).
Zdroj: JRD
V jakých případech dnes může být výstavba ze dřeva skutečně ekonomicky konkurenceschopná oproti konvenčním technologiím – a co její cenu zásadně ovlivňuje?
Jako ekonomicky konkurenceschopnou vnímám výstavbu ze dřeva zatím pouze v segmentu typových rodinných domů, kde dodavatelé těží z vysoké opakovatelnosti. Nákladová cena dřevostavby pro větší rezidenční projekty je zhruba o 10 až 15 % výš než u standardní technologie zdění a železobetonových konstrukcí.
Velkou výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby v kombinaci s prefabrikací konstrukcí, kdy lze dřevostavbu zkompletovat ve výrazně menším počtu pracovníků. Z těchto benefitů budou dřevostavby profitovat za předpokladu, že v budoucnosti poroste cena práce a bude ubývat množství pracovních sil na stavbách. Realizace dřevostavby má nižší uhlíkovou stopu (pozitivní dopad na ESG) a investoři, potažmo klienti, tak díky tomu mohou potenciálně dosáhnout na levnější financování.
Zdroj: JRD
Které aspekty české legislativy dnes nejvíce omezují realizaci vícepodlažních dřevostaveb, ať už jde o požární bezpečnost, statiku nebo jiné faktory?
Mám velkou radost z toho, že se v rámci ČR konečně podařilo prosadit možnost stavět vyšší dřevostavby než 12 m. Čistě ze dřeva je možné stavět do 18 metrů a pro hybridní konstrukce do 22,5 metru. Za klíčové teď považuji to, abychom se dostali z roviny prvotních nákladných prototypů do standardizované produkce. Proto je potřeba vybudovat a sdílet potřebné know-how pro bezpečný, a přitom optimalizovaný návrh dřevostavby a v realizaci si pohlídat klíčové detaily. Zejména ty s dopadem na akustiku. Současně je potřeba šířit osvětu mezi klienty tak, aby dřevo začali vnímat jako plnohodnotnou alternativu ke zděné konstrukci.
Využíváte u projektů ze dřeva také principy cirkulární ekonomiky – např. demontovatelnost konstrukcí, opakované použití materiálů či zapojení sekundárních zdrojů?
Ve všech projektech řešíme do detailů použitelnost materiálů z bouraných staveb a to nejen kvůli cirkulárnímu přístupu, ale také z úcty k historii a historické vazbě k lokalitě. Když se podaří dát starým materiálům na místě nový život, pozvedne to energii celého místa.
Obecně je dřevo svým charakterem přírodní, obnovitelný a recyklovatelný materiál, což jej činí ideálním pro cirkulární přístup.
Dává současná legislativa dostatečné podmínky pro využívání lokální suroviny a zapojení českého zpracovatelského průmyslu do výstavby dřevostaveb?
V Česku se ročně vytěží cca 15–20 mil. m³ dřeva, z čehož až 50 % končí v exportu. Pro širší využití dřeva v ČR by pomohla strategie, která by zpracování dřeva a uplatnění ve stavebnictví více podporovala. V průběhu několika krizových období v Česku došlo k rozpadu zpracovatelských a dodavatelských řetězců a obnovit je nebude snadné. V Rakousku nebo Německu jsou národní strategie pro dřevo součástí klimatických politik, které dávají jasnou prioritu místní produkci a průmyslu.
V čem je podle Vás Česko ve výstavbě dřevostaveb pozadu oproti Rakousku, Německu nebo Skandinávii – a co nám naopak dává komparativní výhodu?
Máme dostatek surovin a levnější pracovní sílu, ale chybí nám tradice a zkušenost. Dřevo jsme v ČR historicky používali hlavně jako pomocný stavební materiál. Chybí nám tedy potřebné know-how na úrovni projektantů, realizačních firem a úřadů. Česku pomůže, když se objeví rychle pionýrské projekty a nastartuje se celý řetězec od návrhů po realizace.
To si ale žádá notnou dávku odvahy investorů zejména z veřejného sektoru. Ti, kteří se nebudou bát být mezi průkopníky tohoto směru a prošlápnout cestu mainstreamu, si zaslouží uznání a podporu. V jejich cestě bude stát mnoho překážek a vše by se urychlilo, kdyby povolovací proces nebyl jednou z nich.
Zdroj: JRD
remspace
