„Víme přesně, co je třeba udělat. Stačí přestat házet klacky pod nohy výstavbě,“ shrnul prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Spolu s Hospodářskou komorou a Asociací developerů představil strategii Bydlení pro lidi, která navrhuje osm oblastí, kde je třeba provést zásadní změny – od masivního navýšení výstavby, přes uvolnění územního plánování a reformy stavebního zákona až po systematickou práci s brownfieldy, které mají často hotovou infrastrukturu a představují ideální prostor pro výstavbu. Jen v Praze by se na nich podle odhadů dalo postavit až 70 000 bytů.
Jednou z největších překážek zůstává délka povolovacích procesů. Podle Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů důvodem zůstává přeregulovanost – zatímco jinde v Evropě trvá stavební povolení měsíce, u nás máme desetitisíce různých norem, které nedokážou sledovat ani stavebníci, ani úřady. Zmínil například zákaz střešních oken viditelných z Pražského hradu nebo nemožnost stavět v lokalitách bez parkovacích míst.
Dalším klíčovým bodem strategie je posílení stavebních kapacit. I kdyby se úřední procesy zrychlily, bez dostatku pracovníků a materiálu se stavět nebude. Strategie proto počítá s podporou odborného školství, řízenou integrací zahraničních pracovníků, rozvojem digitalizace stavebnictví a investicemi do výrobních kapacit. Návrh rovněž upozorňuje na to, že obce dnes nesou velkou část odpovědnosti za bytovou politiku, aniž by k tomu měly odpovídající nástroje, finance a pravomoci. Proto strategie navrhuje vznik národního fondu na spolufinancování příspěvků na rozvoj infrastruktury a větší propojení státních a místních investic.
Důležitým bodem je i to, aby výstavba bytů byla zákonem definována jako veřejný zájem. „Samotná výstavba ani povolení bytového domu podle legislativy zatím není veřejný zájem. Je zajímavé, že ve veřejném zájmu je například ochrana dřevin rostoucích mimo les na zastavitelném území. Bydlení by se mělo ve městech budovat, legislativa ale dnes hovoří opačně a více se ve městě chrání různé jiné zájmy, které jsou právně ukotveny,” řekla šéfka sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.
Ani sebelepší zákony ale nestačí, pokud nebude mít kdo stavět. Podle zástupců oboru chybí projektanti, technici, stavební dělníci i materiály. Studie doporučuje podporu odborného školství, cílenou integraci zahraničních pracovníků, digitalizaci stavebních procesů i investice do výrobních kapacit. Zároveň navrhuje audit stavebních norem, zavedení principu „cost-benefit“ pro nové požadavky a vznik meziresortního orgánu pro řízení regulací. Cílem je snížit zátěž, aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti nebo kvality výstavby.
Ve hře je i zrušení současného stavebního zákona a návrat k předchozí verzi. Podle Tomáše Kadeřábka by tento krok developeři ocenili – opakovaně upozorňovali, že se od nového stavebního zákona nesplnilo očekávání. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek však varuje před tímto scénářem: „Za sebe mohu říct, že takový krok by přinesl obrovskou nejistotu a další dlouhé přechodné období. Všechno by se muselo znovu měnit a přepnout na úplně jiný režim.“
Zdroje: ČTK, e15, wedevelop.cz
remspace
