Brno čelí vysokým cenám nájemního i vlastnického bydlení. Jaké konkrétní kroky město podniká, aby bylo bydlení dostupnější pro běžné obyvatele?
V loňském roce Zastupitelstvo města Brna schválilo po 22 letech nový územní plán a tím se otevřely možnosti pro intenzivnější výstavbu. Co nás všechny, jak soukromé investory, tak i město hodně přibrzdilo, byla nepovedená digitalizace stavebního řízení z pozice MMR. Abychom stabilizovali trvale žijící obyvatele ve městě, zastavili jsme privatizaci obecních bytových domů a stavíme nové.
Velké naděje vkládáme do družstevního bydlení pro mladé, kdy v příštích létech plánujeme výstavbu kolem 1500 bytových jednotek. V příštím roce začínáme stavět jeden z větších projektů Kamenný vrch II, kde bude 323 bytových jednotek. Menší projekty družstevního bydlení plánujeme i formou opravy vybydlených bytových domů.
Vaše funkce zahrnuje i správu městského majetku. Jaké jsou aktuální priority v této oblasti a plánuje město další zhodnocení nebo reorganizaci svého majetkového portfolia?
V současné době probíhá pasportizace majetku města, a po vyhodnocení rentability oprav a investic budeme následně rozhodovat, jak s majetkem dále naložíme. Ale jak jsem výše uvedla, privatizace bytových domů se zastavila a domy se opravují.
Jakým způsobem město Brno zajišťuje spolupráci se soukromými investory při výstavbě nového bydlení? Uvažujete o modelech veřejně-soukromého partnerství (PPP)?
Modely PPP připravujeme v lokalitě Západní brána. V minulých týdnech schválilo vedení města studii, kterou připravila Kancelář architekta města, a která řeší mimo bytovou výstavbu také dopravní napojení daného území. Předběžné tržní konzultace se zájemci už proběhly. Teď připravujeme zadávací dokumenty pro vyhlášení koncesního řízení.
Brno má řadu brownfieldů a rozvojových ploch. Které z nich považujete za klíčové pro budoucí rozvoj města a jaké využití by měly mít?
Koncepčně postupujeme směrem od centra města. Na brownfieldy, které mají dopravní a technickou infrastrukturu, připravujeme studie. V současné době je to příkladem lokalita Radlas. Další centrální brownfieldy jsou například Medel Plaza. Na další rozvoj připravujeme také přestavbová území podél vysokorychlostních tratí.
Jak město reaguje na demografický vývoj a měnící se potřeby obyvatel, například nárůst jednočlenných domácností nebo stárnutí populace?
V Brně je více jak 30 tisíc single domácností. Proto jsme zavedli pro mladou generaci tzv. startovací byty pro singles, kdy počítáme i s novou výstavbou bytů tohoto typu. K tomuto trendu uzpůsobujeme také družstevní bydlení. Některé projekty budou počítat s větším množstvím malých bytů. A vzhledem k tomu, že město Brno patří demograficky mezi města s větším výskytem starší generace, reagujeme na tento stav výstavbou dostupných bytů pro seniory. Jenom v letošním roce jsme zahájili 2 stavby, jednu v Bystrci se 67 byty a druhou v Tuřanech Holáskách s 84 byty.
Kde vidíte Brno za 10 let z hlediska bydlení a kvality života? Jaké změny by mělo město zvládnout, aby bylo dál konkurenceschopné a atraktivní pro obyvatele všech generací?
Když procházíte Brnem, tak vidíte, jak se všude staví. Vznikají zde tisíce nových bytů. Logicky by se měla velká část poptávky nasytit, ale Brno je v rámci ČR velmi specifické svými 100 tisíci studenty (a jejich počty se zvyšují). Takže poptávka po nájemním bydlení bude s velkou pravděpodobností stále ještě vysoká a to do doby, než si vysoké školy a univerzity vybudují kapacitní koleje s přijatelným nájmem a zázemím. Stěžejním cílem municipalit by do příštích 10 let mělo být zastavit suburbanizaci Brna a stabilizovat ve městě co největší počet trvale žijících obyvatel.
remspace
