V jakém stavu je podle Vás spolupráce mezi městem, architekty a developery? Kde vidíte rezervy a kde naopak pozitivní posun?
Pokud budu mluvit za naši asociaci ABRAST, jsou oblasti, kde nám spolupráce vázne a kde se to naopak daří. Například fungování společné „Pracovní skupiny pro odstraňování překážek rozvoje bydlení“ šlo do ztracena, což já osobně vnímám jako promarněnou příležitost. Tato skupina pracovala už od roku 2017 a dařilo se nám včas pojmenovávat a řešit témata, která následně ovlivňovala náš investiční a projektový obor.
Naopak kladným příkladem s relativně rychlým pozitivním efektem na bytovou výstavbu mohou být v loňském roce přijaté „Brněnské stavební předpisy“, o kterých jsme měli možnost za ABRAST diskutovat při jejich koncepci. Rezervy však vidíme v rychlosti rozhodování a v transparentnosti procesů, které často zbytečně brzdí rozvoj. Povolení některých projektů pak může trvat i řadu let.
Brno aktuálně pracuje s novým územním plánem. Odpovídá podle Vás jeho podoba aktuálním výzvám města, jako je dostupné bydlení, změna klimatu nebo doprava?
Brno přijalo nový územní plán v roce 2024, přičemž jeho návrh byl od roku 2022 docela razantně přepracován a redukován. Z našeho pohledu to byly kroky, které pomohly k politickému prosazení územního plánu, ale z dlouhodobého pohledu určitě došlo k redukci potenciálních ploch k výstavbě. Už na dnešním zastupitelstvu (9. 9. 2025) si město projednávalo necelých padesát změn nového plánu, z nichž část spočívala v navýšení výškových hladin na městských projektech. Na tom je vidět, že je s územním plánem potřeba pracovat opravdu flexibilně, aby město dokázalo zachytit probíhající trendy a to nejen v bydlení, ale právě v dopravě a v důležitých infrastrukturálních projektech.
Územní plán je každopádně krokem vpřed, je to ale jen část skládačky v tak komplexním tématu jako je dostupné bydlení.
Zdroj: AVRIOINVEST
Existuje podle Vás v Brně prostor pro definování tzv. strategických rozvojových lokalit? Jaké území by mělo mít podle Vás prioritu?
Ano, prostor určitě existuje. S ABRASTem město v rámci pracovní skupiny mělo vydefinováno asi 10 lokalit, které byly v souladu s již minulým Územním plánem a z různých důvodů nebyly tyto lokality zastavěny. Některé z nich se ale již blíží k realizaci, například lokalita Západní Brána.
Pozornost města je pak znatelná i například v lokalitě Trnitá, kde město postupuje v přípravě území řešením protipovodňových opatření a budováním městské třídy, tzv. bulváru.
Obecně mohou projekty na těchto plochách nabídnout nejen nové bydlení, ale i občanskou vybavenost a kvalitní veřejný prostor. Právě takto pojaté lokality mohou zásadně ovlivnit podobu města a pomoci udržet Brno konkurenceschopné.
V některých případech město vstupuje do rolí developera, například u projektů dostupného bydlení. Jak vnímáte tuto roli města a jaký by měl být vztah k soukromému sektoru?
Zapojení města do developerské role má smysl u projektů, které trh přirozeně nezajistí, zejména u dostupného či sociálního bydlení. Klíčové ale je, aby město nevystupovalo jako konkurent, ale spíše jako partner soukromého sektoru. Jeho hlavní úlohou by mělo být vytvářet stabilní podmínky, předvídatelné regulace a férové požadavky, které umožní kombinaci veřejných i soukromých projektů.
Role města je také nenahraditelná v přípravě velkých území, a to ve výstavbě a posilování páteřní dopravní a technické infrastruktury. Nedostatečná infrastruktura je v mnohých lokalitách stopkou jakékoliv výstavby.
V posledních letech se v Brně mluví o městě krátkých vzdáleností. Jaké konkrétní změny by podle Vás měly nastat, aby se tento koncept stal realitou a nejen heslem?
Pokud má být Brno skutečným městem krátkých vzdáleností, musí se zaměřit na intenzitu zástavby – tedy nikoliv rozšiřování do šířky, ale rozumné využití výšky. Jen tak lze vytvořit prostředí, kde je bydlení, práce i služby v dostupné blízkosti a kde nové čtvrti unesou potřebnou vybavenost i veřejný prostor. Pro město i investory je proto zásadní podpořit vyšší a polyfunkční zástavbu, která umožní udržitelný rozvoj.
remspace
