Rozpočet České republiky v roce 2023 – žádné důvody k oslavě

V roce 2023 hospodařila vláda s deficitem 288,5 mld. Kč, nicméně ministerstvu financí pomohly příjmy z EU. Bez nich by deficit rozpočtu dosáhl 299,4 mld. Kč. Jedná se o čtvrtý nejhorší výsledek Česka (dokonce horší než v roce 2009, kdy ekonomika čelila dopadům finanční krize). Vyplývá to ze studie dReport společnosti Deloitte.

Příjmy státního rozpočtu v loňském roce vzrostly, nicméně stále zaostaly za plánem. Do rozpočtu mělo být vybráno 1 956 mld. Kč, vybralo se pouze 1 914 mld. Kč. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 44,5 mld. Kč, naopak na dani z nadměrných zisků se vybralo 39,1 mld. Kč, oproti celoročnímu plánu 85 mld. Kč.

Ministerstvu financí výrazně přispěly nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU, které činily 174,3 mld. Kč, tedy o 4 % více, než se plánovalo. Výdaje vzrostly o 11,0 % na 2 202 mld. Kč, což tvoří 98 % plánu. Zvláště rychlý růst zaznamenaly neinvestiční transfery podnikům, náklady na obsluhu státního dluhu a důchody. Vláda byla nucena omezit některé plánované výdaje.

V roce 2023 se vládě podařilo udržet deficit státního rozpočtu pod plánovanou hranicí 295 mld. Kč, což bylo možné díky nadstandardním příjmům z EU a efektivnímu výběru daně z příjmu právnických osob. Rovněž si pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu.

Pro rok 2024 byl schválen rozpočet s deficitem 252 mld. Kč. Vládě sice odpadnou mimořádné příjmy, nebude však muset vynakládat tolik prostředků na energetickou podporu. Výběr příjmu z EU zůstává otázkou. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1 940 mld. Kč a výdaji 2 192 mld. Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůraznil prioritu vlády v podobě rozpočtové disciplíny. Navzdory rostoucím nákladům na obsluhu státního dluhu se vláda zavázala plnit své závazky, zejména v oblasti obrany a školství, aniž by sahala po snížení sociálních dávek.

remspace

Hlavní partneři

Partneři