Miliardu korun investuje společnost Accolade do vybudování průmyslového parku na pozemcích v okrajové části Kojetína na Přerovsku, jež dříve sloužily jako usazovací nádrže bývalého cukrovaru. Areál bude mít celkovou rozlohu 65 000 metrů čtverečních a jeho výstavba by měla být zahájena do konce příštího roku. Podle oznámení, které bylo zveřejněno v databázi EIA, bude průmyslový areál v Kojetíně určen pro příjem, skladování a redistribuci zboží do maloobchodní sítě v ČR a pro lehkou výrobu. V průmyslovém parku by měl být provoz zaměřený na montáž plastových součástí pro automobilový průmysl.

Skupina Accolade se zaměřuje na přípravu nájemních prostor pro lehký průmysl, logistiku a e-commerce. V České republice, Polsku a Německu dosud uskutečnila 26 velkých průmyslových projektů.

ČTK

Výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva v Česku loni dosáhly 654,6 mld. Kč a proti roku 1989 byly 9,5krát vyšší. Výdaje na bytové vybavení a zařízení domácností vzrostly zhruba šestinásobně. Cenová hladina byla loni 5,5krát vyšší, průměrná mzda vzrostla zhruba desetkrát. Z údajů Českého ČSÚ také vyplývá, že výdaje na bydlení v porovnání s celkovými výdaji tak dosáhly 26,3 %. V roce 1989 to bylo 19,3 %.

V roce 1989 se v Česku postavilo 55 073 bytů, loni to bylo téměř o dvě pětiny méně. Za posledních 30 let byl rekordní předkrizový rok 2007 s 41 649 dokončenými byty. Malý počet postavených bytů má výrazný vliv na ceny na realitním trhu, nedostatečná nabídka může za raketový růst cen v posledních letech. Například v Praze zdražily nové byty za poslední čtyři roky zhruba o 90 %.

ČTK

Developer  průmyslových a logistických areálů Panattoni česko-slovenské společnosti ViaPharma, která zajišťuje distribuci především pro síť lékáren Dr. Max, dokončila novou halu. Projekt, na jehož realizaci se podílela i společnost CBRE, byl po dokončení certifikován podle standardu BREEAM 2016 jako nejzelenější logistická budova v Česku.  Budova s pronajímatelnou plochou 23 000 m², která je v Panattoni Parku Prague Airport II u středočeského Pavlova, zahrnuje sklad, kanceláře, sociální zázemí i lékárnu. Celková investice do nemovitosti a technologií přesáhla miliardu korun.

„Máme radost, že jsme svým zaměřením na výstavbu šetrných budov spustili lavinu certifikací u průmyslových budov. Vždy se snažíme aplikovat nejnovější a nejpřísnější kritéria. Nechceme dělat certifikaci pro certifikaci. S projektem pro společnost ViaPharma jsme posunuli pomyslnou laťku opět výš. Z technologických zvláštností haly bych vyzdvihl řešení různých teplotních režimů. Po dohodě s klientem jsme použili tepelná čerpadla vzduch – vzduch a princip tzv. free-coolingu, který spočívá ve využití neupraveného venkovního vzduchu k ochlazení vnitřních prostor,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni pro ČR a Slovensko.

SF/pb

Pražský magistrát nechal přepracovat projekt části Městského okruhu zvaného Vlasta navazujícího na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka. Proti dřívější verzi jsou prodlouženy tunely, změnily se výjezdy z tunelů a změněny jsou i podoby některých křižovatek. Na některých místech vzniknou pozemky určené pro výstavbu. Kdy tuto část okruhu začne město stavět, zatím nebylo rozhodnuto stejně jako to, zda se bude stavět po etapách či najednou.

Významnou změnou proti původnímu plánu je prodloužení tunelů. Na zhruba desetikilometrovém úseku se protáhnou z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Projektanti se podle architekta a ex-primátora Jana Kasla, který se projektu podílel, museli vyrovnat s ochranou břehu Vltavy v Povltavské v Praze 8. Auta tady původně měla v jednom směru jezdit po povrchu, nově pojedou v obou směrech tunelem pod Bílou skálou. Na břehu vznikne rekreační oblast. Pod zemí bude také Libeňská spojka, která povede z Libně na Vychovatelnu. Město také ustoupilo od plánované křižovatky v ulici V Olšinách, která by přiváděla auta do staré zástavby ve Strašnicích. Velká křižovatka nebude ani na Jarově.

Nový plán umožní přidat zeleň a rozšířit tramvajové trati. Nová tramvajová spojení by v budoucnu mohla propojit Černokosteleckou a Českobrodskou a ze Spojovací by se mohli v budoucnu cestující svézt až do Malešic. Nové takzvaně rozvojové území určené pro výstavbu by mohlo být mezi Palmovkou a Vysočany, kde původní návrh počítal s estakádou, nebo v Malešicích.

Nová varianta by neměla proti minulému návrhu prodloužit přípravu a dobu stavby. “Budeme se snažit do konce volebního období získat kladné územní rozhodnutí. Věřím, že když k tomu přistupujeme tak, že neničíme území, tak to znamená hladší projednání s městskými částmi, protože to původní řešení zaručovalo obrovský odpor občanů, na které by to mělo negativní dopady. Nejsložitější není realizace, ale procesní hledisko a povolovací kolečko,” řekl A. Scheinherr, náměstek pražského primátora.

ČTK

Architekti Thomas Heatherwick a Yosuke Hayano nebo starostka Almady Inês de Medeiros – ti a leckdo další se objeví mezi řečníky na konferenci reSITE, věnované diskusi o městském designu a udržitelné budoucnosti měst.

Padesátka světoznámých řečníků ze čtyř kontinentů se letos na pódiu reSITE podělí o inspiraci a osvědčená řešení ze světových metropolí za účasti tisícovky posluchačů z řad inovátorů, architektů, designérů, investorů a developerů, komunálních politiků i představitelů nziskového sektoru. První hlavní přednášku pronese 19. Září Ravi Naidoo, zakladatel festivalu Design Indaba z Kapského Města. Nově letošní akce nabídne účastníkům break-out sessions, kulaté stoly a několik společenských a sportovních akcí, které podpoří networking novým způsobem.

Když se mluví o regeneraci měst, logicky zazní otázka: pro koho je regenerujeme? „S tím, jak počet obyvatel ve městech roste, přibývá také výzev, kterým města čelí, od budování moderní a odolné infrastruktury, přes vytváření cenově dostupného bydlení až po předcházení hrozící klimatické krizi,” říká šéf reSITE Martin Barry a dodává: „Města se budou muset připravit nejen na dopady této krize, ale podle poslední zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu budou také muset sehrát klíčovou roli při zavádění programů pro záchranu životního prostředí a prevenci nejhorších důsledků změny klimatu.“

Konference reSITE REGENERAZE proběhne ve dnech 19. – 20. září v budově Forum Karlín (Pernerova 51, Praha 8).

SF/pb

Stavbou může být podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka i maringotka, a to pokud je používána k účelu, který by stavba jinak plnila. V tomto případě ji jako stavbu musí posuzovat i stavební úřad. Úřad veřejné ochránkyně práv se zabýval stížností na nečinnost stavebního úřadu v jedné severomoravské obci v souvislosti s vybudováním letního kina bez povolení. Šlo o přistavenou maringotku sloužící jako promítací kabina. Stavební úřad zastával názor, že k vybudování letního kina nebyl třeba souhlas ani rozhodnutí stavebního úřadu, v případě maringotky pro projekční techniku úřad konstatoval, že nejde o stavbu. Dokládat to podle něj měla i skutečnost, že během tří let provozu letního kina stavebník s maringotkou o několik metrů na ploše kina popojel. Stěžovatel s tím nesouhlasil a zástupce ombudsmanky mu dal zapravdu. Podle stavebního zákona se totiž za stavbu považuje i výrobek, který se používá k účelu, jaký by jinak stavba plnila. Tato definice podle zástupce ombudsmanky dopadá například i na silniční vozidla, tedy právě na maringotky či karavany, pokud slouží jako stavby.

“Stavebním úřadům někdy dělá problém posuzovat z pohledu stavebního práva netypické objekty. Známý je třeba případ dočasného demontovatelného zimního stadionu, který vzhledem k jeho krátkodobé existenci brněnský stavební úřad také nevyhodnotil jako stavbu. Stavební úřady se ale musí vždy zamýšlet nad tím, jestli objekt v konkrétním případě neplní funkci, kterou by jinak plnila stavba, a podle toho pak uplatnit stavební zákon,” uvedl S. Křeček. V případě letního kina podle něj plní maringotka funkci stavby promítací kabiny a je nedílnou součástí areálu. Je proto třeba na ni nahlížet jako na stavbu, která podle zástupce ombudsmanky vyžadovala minimálně územní projednání.

ČTK

Společnost Crescon po získání stavebního povolení může začít výstavbu  luxusního rezidenčního komplexu s hotelovými službami Aldrov Apartments & Resort, který vyroste v krkonošské obci Vítkovice. Aktuálně připravuje výběrové řízení na generálního dodavatele pro první tři domy s 64 jednotkami. Výstavbu společenské budovy s recepcí a službami plánuje developer zahájit v roce 2020 a zbylých apartmánů o rok později. S dokončením celého rezidenčního areálu, který nabídne celkem dvanáct horských chat se 139 apartmány v dispozicích 1+kk až 4+kk  a hotelovým servisem, pak firma počítá v zimní sezóně 2022/2023.

Crescon se podle slov svého managementu nechal při přípravě resortu inspirovat alpskými středisky Rakouska, Německa a Švýcarska.

SF/pb

Hlavní město možná změní trasu plánovaného úseku vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy tak, aby vedla přes Bílou skálu místo původně plánovanými tunely v Povltavské ulici. Výbor územního rozvoje doporučil, aby město v tom smyslu upravilo zásady územního rozvoje. Doporučení změnit trasu vzešlo z posouzení vlivu plánované stavby na životní prostředí (EIA).

Případnou změnu trasy okruhu musí schválit ministerstvo životního prostředí, takže zatím není jistá. “Čekáme ještě na stanovisko ministerstva,” uvedl ředitel magistrátního odboru pro územní rozvoj Martin Čemus. V případě souhlasu by realizace změny mohla zabrat několik let, což se podle něj dá urychlit zrychleným řízením.

V minulosti rada schválila dopracování studie alternativní trasy dokončení vnitřního okruhu, která měla vést z větší části po povrchu. Radní však usnesení zrušili a rozhodli, že připravovat se bude jen tunelová varianta přezdívaná Vlasta. Před více než rokem vedení města schválilo, že tento projekt připraví firmy SG 0081 PTB a Satra. Podle varianty Vlasta povede asi desetikilometrová trasa z Pelc-Tyrolky přes Balabenku do Štěrbohol. Bude se skládat ze tří úseků, první z Pelc-Tyrolky na Balabenku, druhého z Balabenky ke Štěrboholské a třetí částí má být tzv. Libeňská spojka.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

ČTK

 

 

V pražském Hloubětíně by mohlo podél Poděbradské ulice vyrůst až 18 nových domů. Některé z nich budou mít v parteru nebytové prostory pro obchod a služby. Projekt na území bývalé Tesly Hloubětín plánuje vystavět společnost Central Group.

V domech budou byty ve velikostech od 1+kk do 4+kk. Část jich bude vedena jako ateliéry. Celková podlažní plocha bytů a ateliérů je 114 958 metrů čtverečních – plocha dostatečná pro 4 400 obyvatel.

Prahu v posledních letech trápí nedostatek bytů a rostoucí ceny. Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů od poloviny roku 2015 zhruba o 90 %.  Studie Sdružení pro architekturu a rozvoj uvádí, že v roce 2030 může v Praze kvůli pomalému povolování chybět až 50 000 bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6 000 nových bytů. Od roku 2010 je ovšem v průměru povolováno jen 3 500 bytů za rok.

Nová bytová zástavba je aktuálně plánována na Rohanském ostrově, kde bude bydlet 5 000 lidí a další tisícovky tam budou pracovat v kancelářích. Nová čtvrť pro několik tisíc lidí má vzniknout také na místě Smíchovského nádraží a výstavba je plánována také na žižkovském nádraží nebo v Bubnech-Zátorech.

ČTK

Hlavní město vyhlásilo stop stav pro zahajování pořizování nových změn územního plánu. Nejzazším termínem pro podání takových návrhů je 30. září 2019. Také díky tomu má podle magistrátu dojít  k výraznému zrychlení všech v současnosti pořizovaných změn územního plánu, což povede k urychlení rozvojových záměrů.

Pro územní rozhodnutí a stavební povolení je totiž změna stávajícího, již dvacet  let platného územního plánu, často jedinou brzdou. Mnohdy se přitom jedná o záměry ve veřejném zájmu, jako transformace velkých zanedbaných území či veřejnou vybavenost. Pořízení změny územního plánu se řídí stavebním zákonem a jedná se o složitý proces, který trvá minimálně jeden až dva roky.

„Jsme první vedení města, které za celou dobu platnosti stávajícího územního plánu provedlo kompletní inventuru jeho změn. Těch je v různých fázích jejich pořizování přes tisíc. Každá další nová změna logicky značně zpomaluje všechny ostatní. Nejdůležitější je v současné chvíli dokončení aktuálně pořizovaných změn a stabilizace situace před veřejným projednáním nového územního plánu, který je v tomto volebním období naší společnou koaliční prioritou,“ vysvětluje první náměstek primátora Petr Hlaváček.

Vedení všech městských částí, ale i zastupitelé hl. m. Prahy a zástupci developerů, byli o tomto plánovaném kroku informování už v červnu 2019.

SF/pb

Pražský magistrát dá Praze 14 celkem 12,5 milionu Kč na zpracování projektové dokumentace tří nových železničních zastávek plánované linky S61 ze Smíchova přes Vršovice do Běchovic. Součástí nové linky bude i přestup na zastávku metra Depo Hostivař. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Zastávky by měly mít názvy Jiráskova čtvrť, Jahodnice a Hostavice. V Praze jezdí více než desítka linek označených písmenem S, v celé pražské integrované dopravě (PID) zahrnující i středočeské spoje jich je asi pět desítek.

“Železniční doprava v Praze má velký potenciál. Linka S61 výrazně zrychlí stávající spojení a nabídne také řidičům možnost přesednout na okraji Prahy na vlak a za pár minut se dostat do centra. Z Běchovic do centra povede nová linka přes Malešice a Zahradní Město do Vršovic a dále na Smíchov. Z linky budou moci cestující přestoupit na dvě zastávky metra, Depo Hostivař a Smíchovské nádraží,” řekl Scheinherr.

Výstavba zastávek by měla být připravena do konce dubna 2020. O zastávce Depo Hostivař bude Scheinherr jednat s Prahou 10, na jejímž území se nachází.

Zavedení linky S61 schválili radní již v lednu. “Železniční trať byla dosud využívaná jen pro nákladní dopravu, ale má dostatečnou kapacitu pro provoz linky S61 v intervalu 30 minut,” řekl Scheinherr.

Kromě zmíněné linky nyní vzniká také čtvrté nástupiště na nádraží ve Vršovicích. Také u něj by měly stavět příměstské vlaky.

Vlaky začaly být do PID výrazněji zapojovány po povodních v roce 2002, kdy nahrazovaly některá spojení, která přerušila velká voda. Lidé využívali vlaky například při cestě ze Smíchova na druhý břeh, když částečně nejezdilo metro B. První linka s označením S se objevila o asi pět let později.

ČTK

Objem zakázek, které veřejní investoři v Česku zadali stavebním firmám, letos do konce srpna meziročně vzrostl o osm procent na 143,1 miliardy korun. Důvodem byl hlavně růst hodnoty zakázek na dopravní infrastrukturu. Počet zakázek se snížil o 21,7 procenta na 3182. Největším zadavatelem bylo státní Ředitelství silnic a dálnic ČR se zakázkami za 37,4 miliardy. Hodnota nově vypsaných zakázek vzrostla o desetinu. Vyplývá to z údajů společnosti IS, které má ČTK k dispozici.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce srpna meziročně klesla zhruba o pětinu na 31,1 miliardy korun. U inženýrských staveb, tvořených hlavně dopravními projekty, se objem zakázek naopak zvýšil o 19,5 procenta na 112 miliard korun.

U 19 zakázek za osm měsíců překročila hodnota miliardu korun, v srpnu přibyly dvě. Největší byla stavba úseku obchvatu Českých Budějovic v úseku Hodějovice – Třebonín za 7,02 miliardy. Ředitelství silnic a dálnic ČR ji zadalo slovensko-italskému sdružení Doprastav-Salini Impregilo. Za celý loňský rok veřejná správa zadala 19 miliardových zakázek za 40,4 miliardy Kč, do konce srpna jich bylo 14.

Z jednotlivých firem získala největší objem zakázek Eurovia CS, která vyhrála 76 tendrů za 4,33 miliardy korun. Z dalších 27,39 miliardy bude mít tato firma podíl díky sdružení s jinými firmami.

Podle analytika stavebního trhu IS Ivana Vrhela zvyšuje hodnotu zadaných zakázek pokračující růst nabídkových cen. Ceny v soutěžích do konce srpna dosáhly v průměru 103,8 procenta úrovně předpokládaných cen. U zakázek na pozemní stavby byly vyšší o 3,6 procenta, u zakázek na inženýrské stavby o 3,8 procenta. Meziročně byly nabídkové ceny firem proti předpokládaným vyšší o 4,9 procentního bodu.

Podíl zakázek spolufinancovaných z evropských dotací na celkové hodnotě stavebních zakázek meziročně vzrostl o 8,4 procentního bodu na 57,6 procenta.

Hodnota nově vypsaných zakázek do konce srpna meziročně vzrostla o 10,7 procenta na 105,1 miliardy Kč. Objem zakázek v pozemním stavitelství meziročně klesl o desetinu, v inženýrském vzrostl více než o pětinu. Celkem 15 vypsaných zakázek překročilo miliardu korun. Největší byla elektrizace a zvýšení kapacity železniční trati Uničov – Olomouc s předpokládanou cenou 4,43 miliardy. Vypsala ji státní Správa železniční dopravní cesty.

Veřejné zakázky měly loni na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 42 procent. Nejméně to bylo předloni s podílem 32,6 procenta a nejvíce v roce 2002 s 55,1 procenta.

ČTK

Stavbaři v Libereckém kraji zahájili v letošním prvním pololetí výstavbu 931 bytů. Meziročně je to více než dvojnásobek a podle předběžných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíc za posledních 15 let. V celém Česku začali stavbaři v prvních šesti měsících roku stavět 19.102 bytů, což je o 15 procent víc než loni. Nejvíc se staví ve středních Čechách, Praze a na jižní Moravě.

V prvním pololetí loňského roku se v Libereckém kraji začalo stavět 459 bytů. Zatímco loni tři čtvrtiny nově zahájených bytů byly v rodinných domech, jejich nástavbách a přístavbách, nyní se struktura změnila. Počet nových bytů v rodinných domech se zásadně nezměnil, výrazně ale přibylo bytů v bytových domech. Ty letos tvoří přes 60 procent nově zahájené výstavby. Víc než v jiných letech se byty také modernizují.

Masivně se začalo stavět hlavně v krajském městě. K největším projektům patří výstavba v centru města na místě bývalých Montážních závodů. Celkem 84 nových bytů nabízí projekt Rezidence Nábřeží, dalších 112 bytů se ve stejné lokalitě staví v rámci projektu družstevního bydlení Oaza v centru. Byty se v Liberci staví také na Františkově, v Ruprechticích nebo Vratislavicích. Stavební ruch je rovněž v rekreačních oblastech Krkonoš v Rokytnici nad Jizerou nebo Harrachově.

Do užívání předali od ledna do konce června stavbaři 345 nových bytů, což je o čtvrtinu méně než loni. Mezi dokončenými byty převažovaly podle statistik byty v rodinných domech, jejich nástavbách a přístavbách, kterých bylo 84 procent. Dokončen letos nebyl v kraji ale ani jeden byt pro seniory. Přestavbou nebytových prostor však vzniklo 38 bytů, dalších 36 jich bylo zmodernizováno. V celé ČR dokončili stavbaři v prvním pololetí 16.444 bytů, o desetinu víc než před rokem.

Bytová výstavba v Libereckém kraji v 1. pololetí 2009 až 2019:

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 dokončené 714 605 429 631 368 280 284 356 258 425 345 zahájené 777 650 451 363 321 312 315 341 376 459 931

zdroj: ČSÚ

ČTK

Realitní fond společnosti ZDR Investments SICAV a.s. dokončil akvizici dalších dvou retailových nemovitostí.

První zakoupený objekt se nachází v obci Nýřany, v okrese Plzeň-sever. Jedná se o prodejnu potravin s přilehlým řeznictvím v centru města, přímo na Masarykově náměstí. Nájemci na celkové pronajímatelné ploše 1.035 m² jsou německý diskontní řetězec PENNY a ZEMAN maso-uzeniny. V zavedené prodejně společnost Penny Market s.r.o. opakovaně prodloužilą nájemní smlouvu.

Druhá zakoupená nemovitost se nachází v Rakovníku, na jižním kraji města při ulici Plzeňská. Jedná se o samostatně stojící prodejnu JYSK, v bezprostředním sousedství hypermarketu ALBERT. Prodejna disponuje 1.150 m² pronajímatelné plochy.

WAULT nově získáných nájemních smluv činí 8,1 let.

„Portfolio našeho nemovitostního fondu se ve 3. čtvrtletí letošního roku rozrostlo již o 4 nemovitosti. Celkem nyní spravujeme 17 nemovitostí v hodnotě 1,4 mld. Kč a bezmála 40 tis. m² pronajímatelné plochy,“ říká Roman Latuske, člen správní rady ZDR Investments SICAV a.s.

SF/LH

Český statistický úřad dnes zveřejní výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu za letošní červenec. V červnu český průmysl oslabil na nejhorší úroveň za tři roky, zatímco stavebnictví posílilo a zahraniční obchod si zachoval solidní růst.

Průmyslová výroba po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 6,4 procenta. Podepsal se na tom podle statistiků pokles výroby motorových vozidel, ale částečně i vysoká srovnávací základna v loňském roce. V červnu se v průmyslu meziročně snížily i tržby, hodnota zakázek a průměrný počet zaměstnanců.

Stavební výroba v červnu na rozdíl od průmyslu zrychlila meziroční růst na 1,1 procenta z květnových 0,2 procenta a přebytek zahraničního obchodu Česka meziročně stoupl o pět miliard korun na 18,4 miliardy Kč.

ČTK

Magickým datem 9. září 2009 zahájila před deseti lety Národní technická knihovna (NTK) v Praze svůj provoz v nové budově. Tato moderní hravá stavba působivě dokresluje dejvický univerzitní kampus a poskytuje důstojné zázemí knihovně, která je největší a nejstarší knihovnou technické literatury v ČR s kapacitou přes 1,5 milionu svazků.

A nejen to, NTK patří i k nejstarším technickým knihovnám na světě. Specializovaná technická knihovna, předchůdkyně dnešní NTK, vznikla již v lednu 1718. Dnešní název získala před deseti lety po přestěhování do novostavby. Své fondy do ní přestěhovaly Státní technická knihovna (STK) i nedaleké technické fakulty (ČVUT).

Knihovna ze studia AK Architekti (nyní Projektil Architekti), vyrostla takřka nenápadně “ve stínu debat” o nové Národní knihovně z dílny architekta Jana Kaplického, ovšem nerodila se snadno. O její stavbě se uvažovalo již od 60. let, kdy pomalu přestávala stačit kapacita knihovny v Klementinu. Soutěž byla vypsána ale až na přelomu století a vítězný projekt vyhlásila porota v lednu 2001.

Stavba jednadvacet metrů vysoké knihovny začala na někdejším parkovišti před Fakultou architektury ČVUT na podzim 2006 a skončila v prosinci 2008. Kvůli odkladům výstavby se náklady zvedly z předpokládané 1,5 miliardy na 2,25 miliardy korun.

V rozpočtu ministerstva školství se navíc nenašla potřebná suma, a tak se o financování postarala dodavatelská firma (skupina Sekyra Group), které stát zavázal knihovnu splácet.

Jednadvacet metrů vysoká budova architektů Romana Brychty, Adama Halíře, Václava Králíčka a Petra Leška se vyznačuje elegantním tvarem zaobleného čtverce a díky koncepci dvouplášťové fasády i nízkou energetickou náročností. Má například unikátní systém vytápění a chlazení, který využívá akumulační schopnosti její konstrukce.

Budova je podle autorů koncipována jako hravá technická učebnice, a to včetně detailů. Například na schodišti se návštěvník může dozvědět, kolik kalorií spálí, pokud půjde po schodech. Barvy podlah odpovídají tomu, jaké je v dané části pnutí. Syrový interiér s odkrytými rozvody rozveselují “dětinské” kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschého.

Právě ty propojují šestici nadzemních podlaží budovy, ve kterých se nachází administrativní zázemí instituce i prostory pro čtenáře. Dominantu interiéru budovy, do které je možné vstoupit ze čtyř stran, tvoří prostorné atrium, sahající z přízemí až pod střechu. V podzemí je depozitář a parkoviště, budova je obklopena strohou betonovou plochou, a na severovýchodě parčíkem.

Moderní a vzdušné prostory knihovny nabízejí individuální i týmové studovny a učebny, samoobslužné tiskové a kopírovací služby, noční studovnu, WiFi signál, počítače pro veřejnost, kavárnu a parkoviště pro auta a kola.

Čtenářům je k dispozici zhruba 600.000 knižních svazků v tištěné podobě, které si mohou samostatně vypůjčovat a vracet. Ve studovně časopisů se nachází 700 aktuálních ročníků odborných časopisů. A v elektronické podobě se čtenářům nabízí 80.000 knih a 50.000 odborných časopisů.

V budově NTK se nachází zhruba 1300 studijních míst a několik set míst relaxačních. Také pobočka městské knihovny, prodejna počítačů a společné univerzitní knihkupectví ČVUT a VŠCHT. Odehrávají se tu i společenské a kulturní události, přednášky a výstavy.

Knihovna poskytuje také na dálku elektronickou cestou kolem 18.000 odborných časopisů z oblasti techniky, přírodních věd a medicíny pro studenty a odborníky.

Budova NTK získala četná ocenění, například cenu primátora hl. m. Prahy (Stavba roku 2009), cenu Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu a cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí. A v roce 2010 také cenu Grand Prix Obce architektů. Odborná porota ocenila jasnost jejího konceptu, úspornost a jednoduchost výrazu a elegantní řešení.

ČTK

Postdigitální?

Jakub Kopec

Termín „postdigitální“ odkazuje k dnešní zdánlivě nepřehledné situaci vzniklé dopadem komputerizace a digitalizace na většinu lidských činností. Postdigitální nepředstavuje antitezi k digitálnímu, jakou bylo postmoderní k modernímu, a není ani jeho zřeknutím se a návratem k analogickému. Je poučeným (kritickým) a tvořivým pokračováním digitálního v hybridním prostoru spolupráce mezi strojovým a lidským, digitálním a analogickým, komunikačním a materiálním, globálním a lokálním, generickým a specifickým, vysokým a nízkým, vyspělým a rozvojovým, průmyslově vyráběným a DIY…

Obsah tohoto čísla časopisu se pokouší reflektovat, co by termín „postdigitální“ mohl znamenat v oblasti architektury. Ilustruje pole možností soudobého architektonického uvažování, jeho návaznosti na společenskou, kulturní a politickou situaci, vzdělávání a výzkum, až po spekulativní praxi na rozhraní toho, co lze ještě za architekturu považovat a kde již jsou architektonické prostředky využívány s jiným než architektonickým záměrem. Textovou část časopisu tvoří eseje a rozhovory, které dávají do souvislostí digitální technologie a politickou agendu, odkrývají infrastrukturní logiku velkých digitálních platforem, nahlížejí média z materiálního pohledu a architekturu z pohledu médií či sledují, jak výpočetní technologie a umělá inteligence ovlivňují soudobý performativní design a vedou ke vzniku nových oborů humanitních věd. Výklenky mezi textovými příspěvky vyplňuje výběr projektů s autorskými komentáři, které odrážejí mnohost architektonických přístupů vztahujících se k tématu – od akademických výzkumných projektů přes příklady spekulativní praxe po přesahy do jiných profesí. Jejich výstupy zahrnují tvorbu objektů, instalací a scénografií, práci se strojovým učením a robotikou či vývoj softwaru a dokumentaci událostí.

ERA 21

Hlavní město chce postavit parkovací dům v Břevnově u plochodrážního stadionu na Markétě. Má být součástí rozsáhlého sportovního areálu, který plánuje vybudovat ministerstvo vnitra, v suterénu parkovacího domu má být olympijská střelnice. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Magistrát již vypsal výběrové řízení na firmu, která vypracuje projekt. Město připravuje i další parkovací domy, nedávno vybralo projektanta pro parkovací dům u stanice metra Depo Hostivař a pro další dva na Zličíně.

Dům s vjezdem z ulice Ankarská by měl sloužit jak pro sportovce, kteří budou v plánovaném areálu trénovat, tak pro návštěvníky sportovních akcí. Jeho kapacita má podle Hofmana být 481 parkovacích stání. “Suterén parkovacího domu nebude určen pro parkování, ale bude využit jako prostor olympijské střelnice,” dodal mluvčí. Město nyní vypsalo zakázku na projektanta, její odhadovaná hodnota je 18 milionů korun. Pokud vše půjde bez komplikací, stavba by podle Hofmana mohla začít za dva až tři roky a stejnou dobu potrvá.

Ministerstvo vnitra chce podle dřívějších informací kolem stávajícího plochodrážního stadionu vybudovat velký sportovní areál za zhruba miliardu korun, který by mohl zahrnovat například zimní stadion, bazény či biatlonový tunel. Poslední informace o projektu jsou více než dva roky staré, aktuální vyjádření ministerstva ČTK shání.

Pokud jde o financování, parkovací dům by mělo zaplatit město, zatímco stavbu zbytku sportovního areálu ministerstvo. Hofman uvedl, že podle zpracované studie magistrát náklady na stavbu domu odhaduje na více než 300 milionů korun, reálná cena však bude záležet na finální podobě projektu a výběrovém řízení.

Magistrát nedávno vybral dodavatele projektových dokumentací ke stavbě dalších tří parkovacích domů, které mají sloužit jako záchytná P+R parkoviště. Nedaleko stanice metra Depo Hostivař vznikne sedmipodlažní parkovací dům mezi ulicemi Sazečská a Černokostelecká na místě stávajícího P+R parkoviště. Stavbou by se současná kapacita 178 parkovacích stání měla zvýšit téměř na čtyřnásobek. Podzemní garáže pro zhruba 500 aut s možností dalšího rozšíření mají být u stanice metra Zličín, jen o kousek dál u nynějšího depa má pak vzniknout nadzemní objekt s kapacitou více než 700 vozů. Měla by u něj být nová stanice metra.

ČTK

České stavebnictví letos vzroste meziročně o 2,7 procenta, příští rok o 1,1 procenta. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici. V průzkumu v létě oslovila zhruba stovku českých stavebních firem. Proti odhadu ze začátku roku to znamená pokles o 0,5 procentního bodu.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni stavebnictví meziročně vzrostlo o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003. Pozemní stavitelství stouplo o 9,1 procenta, inženýrské o 9,3 procenta. Předloni stavebnictví vzrostlo o 3,3 procenta. Letos do konce června stavebnictví stouplo o 3,1 procenta.

“Lze očekávat, že růst bude postupně zpomalovat, až nastane stagnace. Je jen otázkou času, kdy to přijde. Většina firem se již na tuto situaci aktivně připravuje,” uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek.

Optimističtější jsou velké firmy s minimálním ročním obratem 200 milionů korun. Ty očekávají pro letošek růst o pět procent. Malé a střední firmy předpokládají zhruba dvouprocentní růst. O něco lépe by na tom mělo být pozemní stavitelství, tedy hlavně výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů. “Pozemní stavitelství čeká na nový stavební zákon a na další kroky, jako je například zřízení hlavního pražského stavebního úřadu. Do doby, než tato systémová vylepšení nastanou, nelze očekávat, že by se mělo našemu oboru významněji dařit,” uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Building Petr Bělina.

Kapacity stavebních firem jsou nyní vytíženy v průměru na 94 procent. Není podstatný rozdíl mezi firmami zaměřenými spíše na pozemní stavitelství, a společnostmi, které se zabývají spíše inženýrským stavitelstvím, tedy především dopravní infrastrukturou. V letních měsících řeší firmy navyšování svých kapacit různě. Nejvíce využívají práci o víkendech nebo přesčasy (79 procent), brigádníky najímají necelé dvě třetiny oslovených firem. Necelá třetina najímá agenturní zaměstnance. Zhruba dvě pětiny stavebních firem zaměstnávají zahraniční pracovníky.

ČTK

Ceny bydlení na Slovensku pokračovaly ve druhém letošním čtvrtletí v růstu, jehož tempo se zrychlilo. Bydlení ve zmíněném období zdražilo meziročně o 8,3 %, přitom v prvním kvartálu tempo růstu cen dosáhlo 5,7 %. Rychleji, až dvouciferným tempem, se zvýšily ceny starších nemovitostí. Za novostavby by si zájemci oproti loňsku připlatili 5 %. Podle dřívějších údajů slovenské centrální banky průměrná cena metru čtverečního v bytech a domech na Slovensku vystoupila ve druhém čtvrtletí na nový rekord. Vývoj ovlivnilo hlavně vyšší tempo zdražování bytů. Půjčky na financování koupě vlastního bydlení v uplynulých letech přispěly při poklesu úrokových sazeb k rostoucímu zadlužení Slováků. NBS loni v létě zpřísnila pravidla poskytování úvěrů komerčními bankami, a to včetně hypoték. Meziroční tempo úvěrů domácnostem na Slovensku pak mírně zvolnilo, letos v červenci ale obyvatelé Slovenska čerpali v absolutním vyjádření nejvyšší objem půjček na financování bydlení za poslední rok. Podle NBS k tomu přispěl konkurenční boj bank, který se u úvěrů na nemovitosti projevil v poklesu úrokových sazeb na nová historická minima.

ČTK