Berlínská zemská vláda schválila na příštích pět let maximální úroveň nájmů pro 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014. Zmrazení nájmů musí ještě potvrdit regionální zákonodárný sbor, ve kterém má ale berlínská vládní koalice sociálních demokratů, strany Levice a Zelených většinu. Vedení německé metropole tímto krokem, který kritizuje opozice i podnikatelé s nemovitostmi, reagovalo na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech.

Zmrazení nájemného vstoupí v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je rok výstavby před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv město Berlín na 9,8 euro za metr čtvereční měsíčně (250 korun – v Praze to nyní podle statistik společnosti Trigema činí 327 Kč, nájemné v Praze je tedy zhruba o 30 % vyšší nez v Berlíně). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 %, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 % výše zmíněného maxima.

Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 %. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.

Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města, která rovněž debatují o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejdražší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se podle nových smluv platí měsíčně 17,98 euro (460 Kč) za metr čtvereční. Bavorská zemská vláda se dnes shodou okolností shodla, že zvýší zdvojnásobí pokutu na 100 000 euro pro ty, kteří pronajímají byty za nepřiměřené sumy. Za tu se považuje taková částka, která o více než 20 % překračuje cenu nájemného za podobný byt v téže lokalitě.

ČTK

Tři pětiny logistických firem v Česku očekávají v příštím roce růst sektoru. Téměř tři čtvrtiny plánují do jednoho roku zavést automatizovaná řešení a začít s robotizací. Vyplývá to z výsledků průzkumu realitní poradenské společnosti CBRE. Ten dále ukázal, že dvě pětiny respondentů plánují v následujících 12 měsících zvýšit počet zaměstnanců.

“Asi 60 % respondentů v průzkumu uvedlo, že v příštím roce očekává nárůst poptávky po průmyslových parcích a necelá třetina předpokládá totéž u nemovitostí určených pro lehkou výrobu a maloobchodní sklady. Výběr vhodné lokality je přitom stále těžší. Naráží na nedostatek vhodných pozemků k výstavbě,” uvedl ředitel společnosti P3 v České republice Tomáš Míček. Kromě lokality podle něj patří při výběru mezi důležitá kritéria velikost, cena a délka možného nájmu.

Podle údajů sdružení poradenských firem Industrial Research Forum (IRF) na konci pololetí vzrostlo v Česku nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí meziročně o 2 % na 4,60 eura (117 Kč) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné za vestavěné kanceláře v halách zůstalo na 8,50 až devíti eurech (217 až 230 Kč) za metr čtvereční měsíčně.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci prvního pololetí meziročně vzrostl o 0,7 procentního bodu na 4,4 %. Na konci pololetí bylo ve výstavbě 467 700 metrů čtverečních skladových a výrobních prostor, meziročně o necelou pětinu méně. Nejvíce připadalo na Prahu a okolí.

ČTK

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou má ČTK k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 000 neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 000 bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je ve skutečnosti menší: “Problematické jsou jak samotná definice neobydleného bytu, tak zjištění jejich počtu. Existuje řada příčin, proč se byty momentálně nevyužívají k bydlení. Jednak slouží k jiným účelům, například jako kanceláře, obchody, ordinace, studia nebo sklady. Další byty se rekonstruují nebo krátkodobě pronajímají, například přes Airbnb.“ Speciální kategorií je podle něj skupina bytů, které jejich majitelé dlouhodobě pronajímají a příjmy z těchto pronájmů nezdaňují. “Tyto byty se formálně tváří jako neobydlené. Mezi další důvody patří například i to, že si byt drží lidé, kteří se odstěhují mimo Prahu. Pokud zvážíme tyto faktory, je skutečně prázdných a nevyužívaných bytů v porovnání s celkovým bytovým fondem relativně málo,” doplnil P. Dolák.

V poslední době se objevily návrhy některých politiků na dodatečné zdanění neobydlených bytů. Piráti dokonce uvažovali o kontrole elektroměrů, kde by se podle spotřeby elektřiny zjistilo, zda v bytě někdo opravdu bydlí. Podle P. Doláka je otázkou, zda by toto dodatečné zdanění bylo dostatečným impulzem k jejich pronájmu: “Je potřeba zohlednit, že část těchto neobydlených bytů vlastní majetní domácí i zahraniční investoři. Další otázkou je, zda toto administrativní opatření donutí majitele bytů, které nyní slouží jako kanceláře, k pronájmu těchto bytů na bydlení a vypovězení dlouhodobých smluv. Existuje také riziko obcházení tohoto zdanění a vznik administrativní zátěže spojené s výběrem této daně.“

ČTK

Zkrácení doby výstavby o polovinu, snížení stavebních nákladů o 30 až 40 % – a díky tomu o 40 % nižší ceny, než je dnes v Praze běžné. Takové byty pro českou metropoli chystá společnost Skanska Reality. Revoluční koncept Livo ® včera na konferenci Stavebního fóra REM Autumn 2019 představil její generální ředitel Petr Michálek.

„Česká“ Skanska se nechala inspirovat svou mateřskou společností. Ta vlastnické bydlení i pro populaci s průměrnými příjmy v rámci systému BoKlok už léta úspěšně nabízí ve Švédsku a dalších skandinávských zemích. Koncept Livo ® je podobný. Jeho finanční parametry včetně ceny se odvíjejí od průměrných příjmů v Praze, které dnes činí zhruba 43 000 Kč hrubé mzdy měsíčně. „Naše výpočty vycházejí z toho, že jeden partner by ze svého přijmu hradil výdaje na bydlení včetně potřebné hypotéky, přičemž ze mzdy druhého by mladá rodina pokryla všechny další výdaje,“ vysvětluje P. Michálek k jaké zákaznické obci koncept Livo ® směřuje. Cena standardního bytu o výměře 65 metrů čtverečních by neměla přesáhnout úroveň 4 mil. Kč.

V maximálně čtyřpodlažních domech chce koncept Skanska Reality nabídnout byty o dispozicích 1 + kk až 4 + kk o velikosti 26 až 80 metrů čtverečních. „Kvalita bytů bude srovnatelná s jinými našimi projekty včetně takových, jako je Port Karolina. Svým uživatelům byty Livo nabídnou stejnou kvalitu a obdobná bude i jejich trvanlivost,“ tvrdí P. Michálek. Netřeba dodávat, že Skanska Reality bude pro koncept vyhledávat „zelené“ lokality, přitom domy budou ekologické a udržitelné.

Nízkých cen bude dosaženo především díky užití prefabrikátů a modulů, čímž mj. zásadním způsobem klesne počet a objem subdodávek. Náklady bude snižovat i jistá unifikace domů, což omezí výdaje na architektonické a projekční práce.

Na klíčovou otázku – kde a kdy se domy Livo ® poprvé objeví – zatím Skanska Reality nemá odpověď. „Nastavení cenových parametrů víceméně znemožňuje koncept realizovat na území Prahy. Naším záměrem je výstavba v jejím okolí, a to v dojezdové vzdálenosti bydliště – pracoviště do 40 minut,“ vysvětluje P. Michálek. Podle něj společnost v současnosti zvažuje lokalitu přípražských Libčic, kde má Skanska několik pozemků.

SF/pb

Na Rohanském ostrově v Praze 8 vyroste 1750 nových bytů a vzniknou tam pracovní příležitosti pro 5 500 lidí. Výstavba podle Ondřeje Boháče, ředitele IPR-u, začne v roce 2020, její hlavní část se uskuteční v letech 2030 až 2040. Vzniknout má rovněž nová lávka pro pěší do Holešovic a park o rozloze přes 100 000 metrů čtverečních. Území Rohanského ostrova má rozlohu 44 hektarů, což je plocha deseti Václavských náměstí. Na více než polovině tohoto území bude nová výstavba. Projekt Rohan City společnosti Sekyra Group výškou a objemem budov naváže na současnou zástavbu v Karlíně a okolí.

Rohanský ostrov je na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně. Na západní straně ho ohraničuje Negrelliho viadukt, na severovýchodní Libeňský most. Podle O. Boháče se počítá s bytovou výstavbou na straně k řece, u ulice Rohanské nábřeží budou spíše kanceláře a obchody.

S výstavbou v této části Prahy seznamuje výstava s názvem “Rohanský ostrov: nový Karlín?“ v Centru architektury a městského plánování (CAMP), jež skončí 20. prosince.

ČTK

Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy dolarů na to, že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.

Katastrofická varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná. Londýn je stále světovým bankéřem. “Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné,” řekl Lipton agentuře Reuters v 61. patře mrakodrapu na adrese 22 Bishopsgate, který by se měl po svém otevření v příštím roce stát druhým nejvyšším mrakodrapem západní Evropy.

V prvním letošním pololetí Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoliv jiné město. Jako cíl pro investice do finančních technologií překonal New York, zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu a současně Británie „přeskočila“ Spojené státy a stala se největším centrem pro obchodování s úrokovými swapy.

To, že se Londýnu podařilo rozšířit svůj vliv jako mezinárodního finančního centra je jednou z největších záhad tři roky trvající komplikované brexitové krize. Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo unii. Tuto skutečnost zaznamenali také velcí hráči na Wall Street – nedaleko od 22 Bishopsgate otevřel Goldman Sachs v červenci, tři roky po referendu o brexitu, svoji novou evropskou centrálu.

Britská vláda se přitom v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla. Deset vysokých představitelů odvětví však upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá v tomto časovém pásmu reálného konkurenta. A marnotratní bankéři jsou také příliš spojeni s jeho anglosaskou kulturou zahrnující tvrdou práci, ale také užívání si života.

Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina bankéřů nebude ochotná opustit Londýn.

Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 zvýšil o 31 000. Celkový počet lidí zaměstnaných speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví však klesl o 3 000. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit, a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst. Bank of England odhaduje, že do brexitu by mohlo být přesunuto ještě celkem 4 000 osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímaná v Londýně. Původní odhady ztrát pracovních míst se pohybovaly od 30 000 do roku od ukončení brexitu po 75 000 do roku 2025.

ČTK

Nová centrála České spořitelny, která vznikne u pražského Smíchovského nádraží jako součást nové čtvrti Smíchov City, by měla být dokončena v roce 2024, nebo 2025. Čtyři budovy spořitelny o celkové výměře 75 000 metrů čtverečních budou tvořit více než polovinu jižní části projektu firmy Sekyra Group, která kromě toho zahrnuje hotel, supermarket, další dvě kancelářské budovy, dva parky a školu.

Sekyra Group nyní projekt připravuje pro územní řízení, stavební povolení by firma ráda měla za tři roky. “Proto představujeme projekt veřejnosti, nic není ještě definitivní a ještě je možné některé atributy ovlivnit a diskutovat o nich,” řekl Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group. Dodal, že společnost chce stavět živou čtvrť s veřejnými prostory, které budou využívat lidé z celého Smíchova, a v plánu jsou participativní setkání, na kterých budou mít lidé příležitost se k plánu vyjádřit. Veřejný prostor v celém projektu je dílem ateliéru MS Plan.

Severní část projektu, která má začínat Na Knížecí a má sloužit zejména k bydlení, chce developer začít stavět začátkem příštího roku.

ČTK

Pražský magistrát změnil pravidla privatizace městských bytů, hlavnímu městu to umožní stát se členem bytových družstev.  “Chtěli jsme docílit toho, aby si Praha mohla nechat prázdné byty v privatizovaných domech, což dosud nebylo možné,” řekl Zábranský. Byty budou určeny pro seniory, handicapované, sociálně znevýhodněné obyvatele nebo pro tzv. potřebné profese jako jsou zdravotní sestry nebo učitelé. Družstva kromě toho, že ve svých stanovách umožní vstup Praze, tak v nich také zajistí, že družstevníci budou moci byty pronajímat bez souhlasu družstva. “Praha tak bude mít jistotu, že jí to nebude nikdo komplikovat nebo bude moci byty rekonstruovat,” řekl Zábranský. Zároveň bude zajištěno, že v případě, že si někdo vezme hypotéku, jí nebudou zatíženy městské byty.

Vedení města původně zamýšlený rozsah privatizace v uplynulých měsících přehodnotilo. Privatizaci zastavilo a ponechalo k prodeji jen pět domů.

ČTK

Jedna z architektonicky nejvýraznějších budov v ulici Na Příkopě mění majitele – získala ji skupina Mint Investments. Ta nyní připravuje zásadní investici do technického zařízení budovy. Podle informací ČTK budovu prodala společnost Alwanela, hodnota transakce je 25 milionů eur (asi 650 milionů korun).

Budova na adrese Na Příkopě 393/11 a 392/9 vznikla přestavbou dvou domů z let 1893 a 1865. Ty nejprve sloužily jako módní salon, od 50. let 20. století byly jako Dům potravin první pražskou adresou pro luxusní potraviny. Po rekonstrukci v 90. letech, navržené studiem Šafer Hájek architekti, získala nemovitost v roce 1997 ocenění „Interiér roku“.

V současné době budova disponuje celkem 3 000 m² maloobchodních a kancelářských prostor na osmi nadzemních a ve dvou podzemních podlažích.

„Ulice Na Příkopě patří v celoevropském měřítku k nejprestižnějším a nejatraktivnějším nákupním třídám. Tomu by měl odpovídat i standard a vybavení zdejších budov. Velmi se proto těšíme, že renovací technického zařízení budovu na adrese Na Příkopě 393/11 a 392/9 povzneseme na nejvyšší tržní úroveň,“ komentoval transakci Radim Bajgar z Mint Investments.

SF/pb

Vedení Prahy zruší výběrové řízení na dostavbu Průmyslového paláce a vypíše do konce roku nové. Důvodem je to, že minulé vedení města tendr loni odsouhlasilo, aniž mělo projekt – ten byl dokončen letos v létě. Obnovu vyhořelého křídla paláce údajně nezpozdí. Projekt počítá se stavbou repliky a vybudováním nového zázemí či technických prostor. Nový tendr bude vyhlášen do konce letošního roku a podmínky budou vycházet z dokončeného projektu.

Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce byla přestavěna na společenský a taneční sál. Změnilo se i jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

ČTK

Areál Kasárna Karlín by mohl být nabídnut k prodeji ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím výběrového řízení. Nejprve ho však Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který se letos stal jeho správcem, nabídne k využití organizačním složkám státu. Novou budovu areálu a nádvoří nyní využívá nezisková organizace Pražské centrum, která tam vytvořila kulturní a společenské středisko. Stará budova je nepřístupná a nevyužívaná.

Naposledy o Kasárna Karlín projevil zájem pražský magistrát. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tam chtěl přesunout úředníky ze Škodova paláce. Studie, kterou si magistrát nechal zpracovat, ale ukázala, že prostory technicky nevyhovují a nemají dostatečnou kapacitu. Areál veřejnosti v roce 2017 zpřístupnila organizace Pražské centrum, která má jeho část ve správě do roku 2020.

Ferdinandova kasárna nebo také kasárna Jana Žižky z Trocnova byla postavena mezi lety 1845 až 1848. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

ČTK

Výstavba a veřejné mínění, nemovitosti coby investiční instrument, inovace kancelářských budov a jejich uživatelé nebo prémiové bydlení v Praze – tato témata spolu s mnoha dalšími budou na programu XVIII. ročníku konference Real Estate Market Autumn 2019, pořádané internetovým časopisem Stavební fórum. Letos nad konferencí převzal záštitu Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu České republiky.

Jako vždy se program dělí do čtyř panelů. V úvodním, s názvem „Reality v investičním portfoliu“, auditorium konference renomovaní odborníci seznámí s aktuální situací v oblasti realitních investičních akvizic  – a to nejen z pohledu finančního sektoru, ale i samotných investorů. Panel moderuje T. Běhounek (bnt attorneys-at-law), vystoupí v něm A. Pospíšil (ČSOB), R. Latuske (ZDR Investments) a D. Kužela (EY).

Následující panel bude mapovat současný stav českého trhu komerčních nemovitostí  – ten prožívá poměrně dobré časy, ale ani tomuto segmentu realit se nevyhýbají problémy. Kromě analýzy tržních poměrů (L. Šindelářová, BNP Paribas) panel poskytne detailnější vhled do situace v jednotlivých segmentech komerčních realit – ten návštěvníkům REM Autumn 2019 zprostředkují S. Johnson (Crestyl), M. Kratina (Accolade), P. Sovička (Panattoni) a J. Vlková ze společnosti Colliers.

Harmonizaci zájmů investorů na jedné straně,  a obcí na straně druhé se bude věnovat třetí panel, který moderuje M. Šourek (MS architekti). Jako příklad „dobré praxe“ panelistům mj. poslouží projekt Smíchov City, jehož peripetie posluchačům osvětlí L. Anderle ze společnosti Sekyra Group a T. Homola, místostarosta MČ Praha 5. Vedle nich v panelu vystoupí také M. Brlík (IPR Praha) a T. Hubinger z developerské firmy T.E .

Značnou pozornost auditoria nepochybně vyvolá panel závěrečný, věnovaný bydlení a bytům. Tentokrát se panelisté – P. Michálek (Skanska Reality), M. Prieložný (Invicta, advokátní kancelář), M. Soural (Trigema), P. Svoboda (Svoboda & Williams) a David Ešner (EY) – soustředí na problematiku nájemního bydlení, vývoj v prémiovém segmentu pražských bytů a na možnosti, které bytové výstavbě nabízí prefabrikace a užití stavebních modulů.

Hlavními partnery konference REM Autumn 2019, která proběhne v pražském hotelu Grandior dne 17. října, jsou advokátní kancelář bnt attorneys-at-law, společnost EY Czech Republic a ateliér MS architekti.

Více informací o programu a přihlášku najdete na http://www.stavebni-forum.cz/cs/konference/real-estate-market-autumn-2019/

SF/pb

CBRE Art of Space Awards je nová soutěž, která hodnotí nejlepší kancelářské, maloobchodní a industriální projekty a volně navazuje na pět ročníků soutěže CBRE Zasedačka roku. Předsedkyní poroty soutěže bude Eva Jiřičná (AI-DESIGN), dalšími porotci jsou Alexandra Tomášková (Skanska), Anna Szwed (Saint-Gobain Ecophon), Richard Curran (CBRE), Pavel Sovička (Panattoni), Jan Musil (LIKO-S), Josef Danda (Nespresso), Tomáš Jindříšek (Dark Side) a Pavel Maurer (Grand Restaurant). Do soutěže – hodnotí se kvali projektu v šesti kategoriích – se mohou firmy hlásit do 30. listopadu 2019 na https://www.artofspace.cz/ v šesti atraktivních kategoriích, které kopírují poslední trendy v designu, technologiích, vstřícnosti k zeleným budovám, ale také v praktickém využívání prostor.

„Trh realit se v České republice dynamicky mění. Netýká se to jen kanceláří, proto jsme se rozhodli tuto soutěž rozšířit také o oblast retailu a industiálu. Chceme dát příležitost všem projektům a inspirovat tak ostatní, co vše lze v prostorech atraktivně a zároveň prakticky realizovat. Mojí srdcovou záležitostí budou vždy kanceláře, ale nyní si přejeme ukázat, jak velký pokrok v prostorech se děje napříč celým realitním trhem“ říká Richard Curran, výkonný ředitel společnosti CBRE, která je organizátorem soutěže.

CBRE Art of Space Awards

(soutěžní kategorie)

SF/pb

Modrá krajina

Martin Sucharda

Zatímco drobná bojovná školačka ze Švédska pluje přes masu vody Atlantického oceánu vyčinit americkému prezidentovi, stává se klima a s ním spojené problémy stále větším tématem i na lokální úrovni u nás v ČR. Nedávno se mě kamarád IT specialista zeptal, co by mohl jakožto pasivní majitel polností restituovaných po předcích udělat proti suchu. Překvapilo mě to. Pro mě coby odborníka je problém s vodou v krajině tématem již dlouho a zvykl jsem si, že pravidelně chodí větší či menší povodně, nemalá část českých polí je trvale degradována erozí a v posledních letech se k tomu přidalo sucho. Jako odborníci s tím děláme, co můžeme, ale projektovaná opatření většinou stejně skončí na neochotě vlastníků odprodat své pozemky. Po povodních se sice ochota vždy zázračně zvedla, ale rychle zase opadla. Ostatně článek o historické paměti můžete najít i v tomto čísle časopisu ERA21.

Chronický problém degradace polí se nestal společenským tématem nikdy. A tak ani u problémů se suchem, které muselo z principu střídání podnebí podpořeného klimatickou změnou logicky přijít, jsem nečekal téměř žádnou odezvu veřejnosti. Avšak opak se stal pravdou a téma se začalo hojně diskutovat od hospod po sdělovací prostředky. Důvodem, který vnesl toto téma do naší nezemědělské společnosti, byla katastrofa postihující naše lesy. Uschlé bory, které už nešumí po skalinách, asi přivedly lid v obavu, že také voda by mohla přestat hučet po lučinách a následně i ve vodovodních kohoutcích. Obecné zděšení podpořil fakt, že několika obcím se to skutečně stalo.

Voda v krajině i urbanizovaném prostředí se tak stala společensky důležitým tématem. Plánovací komise zodpovědných ministerstev vyčleňují prostředky na řešení problému, ze skříní se vytahují letité projekty a starostové obcí dumají, co by se dalo dělat. S tím vším ale vyvstává otázka, „co“ a „jak“ opravdu dělat. Vždyť z minulosti známe projekty, které sice vodohospodářskému účelu pomohly, ale v mnohém jiném uškodily. Společné úsilí architektů s vodohospodáři a dalšími specialisty může spoustě problémů předejít a vést k výrazně kvalitnějším řešením. Toto číslo se snaží upozornit na část problémů a ukázat možnosti spolupráce.

ERA 21

Stavební produkce v srpnu tohoto roku po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 2,4 %. Po vyloučení všech sezónních vlivů byla současně meziměsíčně nižší o 2,8 %.

Stavební úřady vydaly meziročně o 1,1 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 3,3 %. Meziročně bylo zahájeno o 3,1 % bytů více, přitom počet dokončených bytových jednotek vzrostl oproti minulému roku  o 3,3 %.

„Stavební produkce v srpnu klesla a tento pokles byl zčásti způsoben vyšší srovnávací základnou ze srpna minulého roku. Horší výsledek zaznamenalo pozemní stavitelství, produkce na inženýrských stavbách naopak rostla a zmírnila tak celkový pokles stavebnictví,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

SF/pb

Plánovaná čtvrť v Bubnech-Zátorech v Praze 7 je předimenzovaná, bude mít málo zeleně, příliš úzké ulice a chybně je navržen i železniční viadukt. Novinářům to řekli zástupci sdružení Arnika, Automat a Platforma pro sociální bydlení. Kritizují studii zástavby, kterou si nechal vypracovat magistrát. Ke studii může kdokoliv do 15. října podat připomínku. Na pozemku je stavební uzávěra. Od roku 2009 město zpracovává změnu územního plánu, která umožní výstavbu. Plán by mohl být změněn v příštím roce. Na území o rozloze 110 hektarů má v budoucnu žít 25 000 lidí.

“Měla by se snížit výška budov, být méně pracovních míst a rozšířit ulice,” řekl vedoucí Laboratoře udržitelného urbanismu sdružení Automat Michal Lehečka. Podle něj by bylo dobré vytvořit dopravní studii a studii na počet kancelářských míst, zda jsou vůbec třeba. “Oproti stávajícímu územnímu plánu tvoří podíl zeleně pouze 30 %. Zelená infrastruktura je klíčová z hlediska adaptace na klimatickou změnu,” řekl Václav Orcígr z Arniky. Podle sdružení by měl být zvětšen navrhovaný park, který má mít šest hektarů. “Rozsahem nám přijde nedostatečný na to, jak velkou zátěž ponese, a to až 25 000 obyvatel a 29 000 pracovních míst,” řekl Orcígr. Podle něj by se mělo dbát také na vytváření ploch, které jsou schopny zadržet vodu, a zelenější by měly být i vnitrobloky.

Architektka Kateřina Vídenová řekla, že problémem studie je kapacita nové výstavby. Oproti současnému územnímu plánu je navržena dvojnásobná podlažní plocha. Studie umožní vznik až 1,938 milionu metrů čtverečních plochy. Zástupci sdružení rovněž tvrdí, že navržené ulice jsou příliš úzké, takže do nich nebude svítit slunce a nebude se dařit stromořadím.

Barboba Bírová z Platformy pro sociální bydlení řekla, že je důležité, aby část bytů vlastnilo město nebo jeho organizace. Případně by se podle ní mělo město domluvit s developerem, aby některé byty byly vyčleněny na sociální bydlení nebo pro profese, jako jsou hasiči nebo zdravotní sestry.

ČTK

Společnosti Residomo, největší domácí pronajímatel bytů, a výzkumná agentura STEM/MARK provedly v tomto roce reprezentativní výzkum na téma bydlení seniorů. Z online dotazníkového šetření mezi 1 010 seniory ve věku od 60 do 85 let mj. vyplynulo, že třikrát více seniorů než mladých lidí ve věku 20 až 30 let bydlí ve vlastní nemovitosti.

V současnosti  žije 64 % seniorů ve vlastním bytě a takové bydlení pokládají za ideální i do budoucna. Trend vlastnictví nemovitosti s možností ji následně odkázat, je v ČR zjevně silně zakořeněn, a to i přes možnost využít prodeje bytu k získání dodatečných financí na stáří.

Z citovaného průzkumu a jednoho dalšího, který byl nedávno prováděn mezi tzv. mileniály, vyplývá, že soužití více generací je výhodné především pro děti. S tímto výrokem souhlasilo 65 % mileniálů a 51 % seniorů. Podobná jsou také kritéria výběru bydlení. Obě generace se shodují na dvou klíčových faktorech: cena a lokalita. Senioři i mladí se také shodují v tvrzení, že sehnat nové bydlení je složité. Pro mileniály je problém v nedostatečné nabídce vyhovujících bytů, pro seniory jde zase o proces náročný psychicky.

Mezi respondentkami odhalily výzkumy několik zajímavých zjištění. U mileniálek jím byl zájem o dřívější odchod od rodičů a větší touha po samostatném bydlení než u mladých mužů. Překvapením na straně seniorek byla zase preference samoty po rozpadu rodiny či úmrtí partnera. Konkrétně 68 % z nich nového partnera nevyhledává. Místo nich si seniorky pořizují domácí mazlíčky.

SF/pb

Pražští radní budou příští týden na veletrhu investičních příležitostí Expo Real v Mnichově jednat s investory o rozvoji pražských brownfieldů a dalších nevyužívaných ploch v metropoli. Současné vedení Prahy na nich chce v nadcházejících letech budovat moderní čtvrti. Ve svém výstavním stánku Praha představí připravovaný Metropolitní plán a vizi rozvoje sociálního bydlení, školství a sportu. V Praze je přes 900 hektarů brownfieldů na 11 územích.

“Město jako Praha se nemůže pohybovat kupředu jen setrvačností. Jsme součástí evropské ‘soutěže’ mezi městy a z dlouhodobého hlediska musíme být konkurenceschopní. S tím souvisí důraz na kvalitní prostředí města, což z širšího hlediska zahrnuje i dostatek bytů,” říká primátorův náměstek Petr Hlaváček (za TOP 09), který se veletrhu osobně zúčastní.

Nová výstavba v Praze je nyní plánována na několika místech. Na Rohanském ostrově by měl vzniknout kancelářský komplex a byty pro 5 000 lidí. V Hloubětíně chce společnost Central Group postavit 18 domů pro více než 4 000 lidí. Nové čtvrti pro několik tisíc lidí mají vzniknout také v lokalitě Bubny – Zátory, kolem Smíchovského nádraží a na brownfieldu bývalého žižkovského nákladového nádraží.

SF/pb

Předsedové stran, které tvoří vládnoucí koalici na pražském magistrátu, včera představili veřejnosti své plány na nadcházejících šest měsíců. Za svůj hlavní cíl si vytyčili spolupráci napříč zásadními tématy, která tíží Prahu. Ve strategii půlročního plánu se objevují závazky k družstevnímu bydlení, klíčovým dopravním stavbám, zlepšování životního prostředí, financování školství a proměně sociálních služeb.

„Hlavním cílem nadcházejícího období rady je intenzivnější spolupráce na klíčových tématech, u kterých je zapotřebí vzájemná synergie. Efektivněji budeme řešit témata, jako jsou družstevní výstavba a klíčové dopravní stavby, které Praha nepochybně potřebuje. Zaměříme se i na otázky transparentnosti města a městských firem, sociální služby, školství, životní prostředí, rekonstrukci městského bytového fondu a celkově také otázky oživení města. Budeme zlepšovat kvalitu života v metropoli. Zaměříme se na odstranění vizuálního smogu, turistická vozítka a krátkodobé ubytovací kapacity nebo podporu inovačních akcí a projektů,“ říká primátor Zdeněk Hřib.

Předsedové Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu se také shodují v tom, že nejpalčivějším problémem metropole zůstává krize dostupnosti bydlení. Právě proto se oblasti bydlení věnují hned čtyři radní – Hana Kordová Marvanová, Petr Hlaváček, Adam Zábranský a Milena Johnová.

SF/pb

V roce 2018 vzrostl počet obyvatel českých zemí na 10 649 800 osob, a to hlavně díky zahraniční migraci. Průměrný věk je 42,3 let a stále roste počet seniorů. Za posledních deset let vzrostla česká populace o 182,3 tisíce osob a je tak největší od konce druhé světové války.

V roce 2018 se počet obyvatel navýšil o 39,7 tisíc osob na celkových 10 649 800. „Na zvyšujícím se počtu obyvatel České republiky se podílí převážně zahraniční migrace. Ta loni zajistila 38,6 tisíce nových obyvatel z celkového přírůstku 39,7 tisíce osob,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejvyšší přírůstek stěhováním byl evidován u občanů Ukrajiny (13,2 tisíce) a Slovenska (5,2 tisíce).

Obyvatel Česka přibývá zejména ve věkové skupině 65 a více let. Během loňského roku se počet seniorů rozrostl o 46,4 tisíce na konečných 2,09 milionu. Dětská složka populace (0–14 let), která roste nepřerušeně od roku 2008, se zvýšila o 22,4 tisíce na 1,69 milionu. Skupina osob v produktivním věku oproti tomu od roku 2009 co do počtu klesá. Na konci roku 2018 čítala 6,87 milionu osob, meziročně o 29,1 tisíce méně. Naděje dožití při narození se v roce 2018 u mužů meziročně zvýšila o osm setin roku na 76,1 let, u žen o pět setin roku na 81,9 let.

SF/pb