Zahraniční podnikatelé loni koupili 3 366 českých firem, což je o 3,4 % méně než v roce 2018 a nejméně za posledních šest let. České firmy podle šetření společnosti Bisnode nejčastěji kupovali Ukrajinci (897) a Slováci (690), s výraznějším odstupem za nimi následovali Maďaři (192), Rumuni (186) a Rusové (170).

„Víc než čtvrtinu českých společností, které v uplynulém roce přešly do rukou zahraničních vlastníků, koupili Ukrajinci. Přitom mezi lety 2014 a 2017 nejvíc českých firem prodaných do zahraničí mířilo na Slovensko. Od roku 2018 ale již nejvíc firem kupovali Ukrajinci, a Slováky tak odsunuli na pomyslnou druhou příčku,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že za poslední rok si ukrajinští podnikatelé před Slováky vytvořili znatelný náskok. Podle ní české firmy kupují hlavně podnikatelé ze zemí, se kterými nás pojí geografické, historické a ekonomické vazby: „V TOP 10 jsou všechny země V4 a z postkomunistického bloku Rusko, Rumunsko a Bulharsko.“

Kdo kupuje české firmy

(rok 2019)

Poznámka: jen přímé majetkové vazby

Zdroj: Bisnode

SF/pb

V areálu bývalých kasáren Prokopa Holého ve středočeské Čáslavi zahájila společnost Trigema Building výstavbu dvou bytových domů. Zadavatelem investice za 110 mil. Kč je město Čáslav.

Byty v pětipodlažních domech budou velikosti od 2+kk do 4+kk. Součástí obou budov bude celkově 34 bytů, sklepy a garážová stání umístěná v suterénu. Kromě samotné výstavby dvou bytových domů je součástí prací Trigema Building i úprava okolního prostoru. V areálu tak postupně mizí budovy a výrobní haly, které byly v minulosti využívány armádou. Součástí záměru by měly být do budoucnosti další bytové a zároveň pak také obchodní a volnočasové plochy.

SF/pb

Pražský obchodní dům Kotva se prvním zákazníkům otevřel 10. února 1975 a davy lidí, zvědavých na nabídku zboží, museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren. Architekti Věra a Vladimír Machoninovi se ale slavnostního otevření nezúčastnili, byli za normalizace v nemilosti.

Kotvu, situovanou uprostřed historické zástavby, navenek charakterizuje její fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby. Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (ta stavěla i OD Máj). Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století – předtím, než jim normalizační moc znemožnila další tvorbu – navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.

Obchodní dům Kotva je dnes přijímán vesměs pozitivně, mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou (na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006). Po několika kolech rozhodování bylo dílo manželů Machoninových, které nyní čeká rozsáhlá rekonstrukce, na seznam kulturních památek zapsáno loni.

  ČTK

Spolu s návratem tramvají do horní poloviny pražského Václavského náměstí bude rovněž vybudována podzemní nádrž k zachycování dešťové vody. Ta bude sloužit k zalévání zeleně. Trať i nádrž jsou součástí plánované rekonstrukce horní části náměstí. Náměstí bude při rekonstrukci v horní části předlážděno, bude obnovena zeleň a rozšíří se prostor pro chodce. Město také plánuje návrat tramvají na trasu od Národního muzea k současné trati přetínající náměstí z ulic Vodičkova a Jindřišská. Kdy práce přesně začnou, zatím není jasné.

Letos začnou úpravy spodní části náměstí od tramvajové trati na Můstek. Oprava bude stát asi 326,6 mil. Kč a uskuteční se na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005. Také tady bude náměstí předlážděno, budou vysazeny nové stromy, bude rozšířen prostor pro pěší a na náměstí budou moci vjíždět pouze auta s povolením.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem krále Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí a posléze na Václavské.

ČTK

Radní Prahy schválili návrh čtyř opatření, která budou prosazovat při jednáních na ministerstvu pro místní rozvoj ohledně změn zákonů k regulaci platforem pro krátkodobé ubytování. Jak řekla radní Prahy pro legislativu Hana Marvanová (za STAN), největší shoda panuje na povinnosti Airbnb a dalších platforem obcím poskytovat relevantní informace.

“Bez legislativních změn, tedy změn konkrétních zákonů, Praha ani jiná velká města nemají zákonné nástroje, jak ke spokojenosti obyvatel řešit problém s platformami typu Airbnb,” uvedla radní. Pražští poslanci se podobné návrhy pokoušeli ve Sněmovně prosadit loni, ale neúspěšně. V metropoli si místní obyvatelé zejména v centru stěžují na hluk, nepořádek a neustálé střídání nájemníků.

Kromě povinnosti platforem poskytovat obcím informace o počtu pronajímaných bytů a jejich využívání chce hlavní město prosadit další opatření. Prvním má být možnost samosprávy nařízením regulovat služby na svém území, například pomocí omezení počtu dní, kdy je možné byt pro tyto účely v roce využívat.

Posílit by se podle Marvanové měly i pravomoci vlastníků ostatních bytů a jejich společenství, aby musel majitel bytu pro Airbnb nejprve získat jejich souhlas. Posledním navrhovaným krokem je úprava stavebních předpisů tak, aby byty trvale využívané ke krátkodobým pronájmům musely splňovat stejné normy z hlediska bezpečnosti a požární prevence jako hotely.

V pátek jednali s ministryní Klárou Dostálovou (za ANO) zástupci Prahy, Prahy 1, Českého Krumlova, Hospodářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu. “Na čem byla drtivá shoda účastníků schůzky, tak byl ten bod první, tedy uzákonění povinnosti poskytovat informace obcím,” uvedla radní. Dodala, že u ostatních bodů by měla následovat intenzivní jednání vedoucí k finálnímu znění návrhu. “Absolutní shoda je, že nikdo nechce potřít sdílenou ekonomiku jako takovou,” zdůraznila po jednání ministryně Dostálová. V Praze ke dnes krátkodobému ubytování využívá přes 13 000 bytů a 84 % z nich je v nabídce jako celé jednotky. Zástupci Prahy proto upozornili, že se tak nedá mluvit o sdíleném ubytování.

Vedle Airbnb působí na českém trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.

ČTK

 

Za celý rok 2019 hromadná ubytovací zařízení v České republice podle údajů ČSÚ vykázala růst počtu příjezdů i přenocování. Hostů se u nás ubytovalo takřka 22 milionů a v hotelích, penzionech a dalších zařízeních strávili přes 57 milionů nocí.

Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2019 dosáhl takřka 22,0 milionu, což bylo o 737 tisíc více než v roce 2018. Relativně to představovalo 3,5% meziroční růst. Počty hostů rostly již sedmým rokem za sebou. Domácích hostů se ubytovalo více než zahraničních o 218 tisíc. Meziročně se domácí návštěvnost zvýšila o 4,4 %, zahraniční o 2,6 %.

Takřka ve všech krajích republiky se meziročně zvýšila návštěvnost z hlediska počtu příjezdů i přenocování. Pouze na Vysočině došlo k mírnému poklesu počtu přenocování o 0,4 % vlivem poklesu zájmu u cizinců.

Zahraničních návštěvníků přijelo za celý loňský rok o 272 tisíc více než v roce předchozím. V porovnání s obdobím 2017-2018 je tento přírůstek ale poloviční. Nejdůležitější zdrojovou zemí loni stále zůstalo Německo, odkud přijely celkem 2 miliony ubytovaných hostů (+2,2 %). Druhé v pořadí bylo Slovensko se 750 tisíci příjezdy (+2,6 %) a na třetí příčce se udrželo Polsko, odkud přijelo 673 tisíc hostů (+8,4 %). Naopak za celý loňský rok se snížila návštěvnost z Číny a Jižní Koreje.

Stavební fórum pořádá ve středu 12.2. diskusní setkání „Centrum Prahy: hotely – pronájmy – byty“. Koná se v hotelu Grandium (Politických vězňů 913/12, Praha 1) v čase 11 – 13,00. Více informací a přihlášku najdete na http://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/centrum-prahy-hotely-pronajmy-byty/

SF/pb

Rok 2019 skončil pro pražský rezidenční trh relativně dobrým výsledkem – říká Petr Hána ze společnosti Deloitte. Prodej sice nevzrostl, ale zůstal na vysokých hodnotách – tržby z prodeje nových bytů se meziročně snížily o 10,4 % z 37,850 na 33,904 mld. Kč. Nabídka nových bytů byla v roce 2019 sice slabá, oproti roku 2018 však nakonec klesla jen o 837 bytů na 5 296 bytových jednotek.

Na konci roku 2019 v Praze podle Deloitte Develop Index-u opět došlo k nárůstu cenové hladiny. Průměrná nabídková cena nových volných bytů k prodeji dosáhla na úroveň 112 500 Kč/m2. I nejlevnějším městský obvod – Praha 9 – tentokrát dosáhl na cenový průměr 103 000 Kč/m2.

Na pražský trh za listopad a prosinec 2019 přišlo čtrnáct nových developerských projektů. Do přímého prodeje bylo dáno 734 nových bytů s průměrnou cenou za plochu 114 400 Kč/m2.

Byty v projektech rekonstrukcí opět snížily na trhu svůj podíl a tvořily v počtu nových bytů 19 %. Jejich průměrná cena za plochu dosáhla 138 100 Kč/m2.

SF/pb

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně podle údajů Regional Research Forum činila na konci roku 2019 celkem 625 200 m². Budovy třídy A představovaly 84 % jejich celkové plochy, přičemž zbylých 16 % tvořily kanceláře třídy B.

V druhém pololetí 2019 byly dokončeny tři budovy: rekonstrukce budov Babák Office (4 300 m²) a Moravák Brno (4 900) a také nový projekt Zet.office (19 000). Aktuálně je ve výstavbě šest projektů s celkovou plochou 55 800 metrů čtverečních – z toho by přibližně 89 % mělo být dokončeno v roce 2020.

Hrubá realizovaná poptávka v druhém pololetí 2019 dosáhla 54 600 m²  (včetně renegociací), což představuje nárůst o 106 % v porovnání s předchozím pololetím a obrovský nárůst o 305 % při srovnání meziročním. Míra neobsazenosti se snížila na 10,3%, naopak nejvyšší dosažitelné nájemné 2019 vzrostlo na 15,00 – 16,00 eur za m² na měsíc.

V Ostravě na konci roku 2019 dosahovala celková výměra moderních kancelářských ploch 219 800 m². Budovy třídy A představovaly 74 % celkové plochy a zbývajících 26 % tvořily kanceláře třídy B. Během druhého pololetí nebyla dokončena žádná nová budova. K výstavbě jsou v tuto chvíli připraveny projekty s celkovou výměrou 59 600 m²  kancelářské plochy.

Hrubá realizovaná poptávka dosáhla v druhém pololetí 2019 celkem 4 100 m², což představuje meziroční pokles o 41 % a zároveň pokles o 42 % v porovnání s prvním pololetím 2019. Míra neobsazenosti ostravských kanceláří klesla oproti druhému pololetí 2018 o 2,9 procentního bodu na úroveň 8,0 %. Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě v druhém pololetí 2019 setrvalo na úrovni 11,50 – 12,00 eur za m² na měsíc.

SF/pb

Celková plocha sdílených kanceláří a coworkingů v Praze dosáhla na konci roku 2019 úrovně 75 000 metrů čtverečních, což představuje meziroční nárůst o 56 %. Nově otevřených bylo osm lokalit a celkem tak bylo v provozu 59 center, jak uvádí nejaktuálnější zpráva společnosti Savills. Podobný růst se očekává i v roce 2020, kdy by se celková nabídka měla přiblížit hranici 100 000 metrů čtverečních.

Během roku 2019 přivítalo své první klienty osm nových center. Kromě WeWork v budově Drn na Praze 1 otevřela své první dvě lokality také společnost Spaces, HubHub rozšířil svou přítomnost v Praze o druhou pobočku, tentokrát v Paláci Ara, a podobně New Work otevřel své druhé centrum ve Waltrovce na Praze 5. Scott & Weber vstoupil na území Prahy 8 s prostorami v budově Praga Studios a Offices Unlimited představili coworkingové prostory v myhive Pankrác House na Praze 4. Kromě těchto nově otevřených lokalit došlo u pěti center, která byla otevřena již v předchozích letech, k navýšení kapacit.

“V České republice je největším trhem sdílených kancelářských prostor bez pochyb Praha, ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi je však místní trh stále málo rozvinutý a zatím nedosáhl úrovně nasycení trhu. Nízký objem flexibilních prostor – méně než 2 % z celkových ploch moderních kanceláří – a stabilní poptávka ze strany nájemců staví Prahu do vhodné pozice pro další nárůst ploch sdílených kanceláří, které by tak do konce roku 2020 mohly dosáhnout zhruba 100 000 metrů čtverečních,” říká Lenka Oleksiaková ze společnosti Savills.

ČTK 

Developerská skupina Horizon plánuje letos posílit své postavení na trhu rezidenčních nemovitostí – v průběhu roku bude mít ve výstavbě více než 1 000 bytů v několika lokalitách, Skupina letos rovněž hodlá expandovat do dalších nemovitostních segmentů a očekává prodeje v hodnotě 2,5 mld. Kč.

Během prvního čtvrtletí 2020 Horizon zahájí výstavbu poslední etapy Rezidence Modřanka, jež doplní celý komplex o polyfunkční dům s 355 byty a komerčními prostory. Dále společnost v prvním čtvrtletí začne se stavbou a prodejem druhé etapy nové rezidenční čtvrti Zahálka v Hodkovičkách. Tu představuje 230 jednotek, přičemž po dokončení projekt nabídne celkem 800 bytů. Na třetí čtvrtletí je naplánované zahájení výstavby 220 jednotek projektu Sluncová v oblasti pražského Karlína. Už loni zahájil Horizon ve spolupráci se společnostmi Karlín Group a Ungelt Group výstavbu rezidenčního projektu KAY River Lofts rovněž v Karlíně.

SF/pb

Investiční skupina Peakside Capital prodala administrativní budovu Argo Alpha na Evropské třídě v Praze 6. Novým majitelem se stala česká developerská společnost bpd development. Budova byla postavena v roce 2009. Leží v přímém sousedství stanice metra Veleslavín a je téměř plně obsazena. Disponuje 11 000 m² kancelářských ploch třídy A na pěti nadzemních podlažích, které nájemcům umožňují efektivní řešení pracovních prostor až o velikosti 2 000 m².

SF/pb

Podíl volných kanceláří v Praze ke konci loňského září meziročně klesl o jeden procentní bod na 5,1 procenta. V porovnání s koncem června stoupl o 0,5 procentního bodu. Celkem bylo v Praze 182.700 metrů čtverečních volných kanceláří. Vyplývá to z údajů sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum (PRF), které má ČTK k dispozici.

Nejvíce prázdných kanceláří bylo v Praze 5 (7,2 procenta) a Praze 4 (5,5 procenta), nejméně v Praze 10 (1,1 procenta) a Praze 3 (2,4 procenta).

Ve třetím čtvrtletí bylo v Praze dokončeno 32.900 metrů čtverečních kancelářských ploch, meziročně o 14 procent méně. Šlo o tři projekty. Jedním byla budova Dock In Three v Praze 8, dále Argentinská Office Building v Praze 7 a zrekonstruovaná Life Building C v Praze 4.

Nově začala výstavba dvou projektů. Šlo o další fázi projektu River City v Praze 8, který se skládá ze dvou budov. Jednou je Mississippi House, druhou Missouri Park. Druhým projektem byla rekonstrukce budovy Sixty House v Praze 4. Ve výstavbě bylo 315.600 moderních kancelářských prostor, meziročně o sedm procent méně. Zhruba dvě třetiny mají být dokončeny letos. Celková plocha moderních kanceláří v Praze stoupla na 3,6 milionu metrů čtverečních.

Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy, ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 34 procent na 85.200 metrů čtverečních. Více než pětina pronájmů připadala na Prahu 3, následovaly Praha 8 (19 procent) a Praha 4 (17 procent). Nejvýznamnější transakcí bylo prodloužení pronájmu společnosti ExxonMobil v budově Luxembourg Plaza v Praze 3.

Nejvyšší nájemné v centru města meziročně vzrostlo o pět až sedm procent procent na 22,50 až 23 eur (567 až 580 korun) za metr čtvereční měsíčně. Ve vnitřním městě vzrostlo o tři procenta na 15,5 až 17 eur (390 až 428 korun), ve vnějším městě zůstalo na 13,50 až 15 eur (340 až 378 korun).

Členy PRF jsou společnosti CBRE, Colliers International, Cushman & Wakefield, JLL a Knight Frank.

Podíl volných kanceláří v Praze (v pct):

Období Podíl 3. čtvrtletí 2013 13,1 4. čtvrtletí 2013 13,2 1. čtvrtletí 2014 13,6 2. čtvrtletí 2014 14,6 3. čtvrtletí 2014 14,0 4. čtvrtletí 2014 15,3 1. čtvrtletí 2015 16,5 2. čtvrtletí 2015 16,8 3. čtvrtletí 2015 16,4 4. čtvrtletí 2015 14,6 1. čtvrtletí 2016 13,9 2. čtvrtletí 2016 12,3 3. čtvrtletí 2016 11,7 4. čtvrtletí 2016 10,6 1. čtvrtletí 2017 9,4 2. čtvrtletí 2017 8,6 3. čtvrtletí 2017 7,7 4. čtvrtletí 2017 7,5 1. čtvrtletí 2018 6,2 2. čtvrtletí 2018 6,7 3. čtvrtletí 2018 6,1 4. čtvrtletí 2018 5,1 1. čtvrtletí 2019 4,3 2. čtvrtletí 2019 4,6 3. čtvrtletí 2019 5,1

Zdroj: Prague Research Forum

ČTK

Ministerstvo zdravotnictví investuje v příštích sedmi letech do sedmi nemocnic 12,25 miliardy korun. Schválila to dnes vláda a informoval o tom na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní investiční plán shromáždil projekty ve zdravotnictví za 163 miliard korun.

Již přidělené peníze mají investice do výstavby pavilonů v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze a pavilonu chirurgických oborů ve Fakultní nemocnici (FN) Plzeň.

IKEM vyčíslil náklady na miliardu, zhruba 600 milionů korun získá od státu. Otevřít by se nové objekty měly v roce 2023. V budově dvou propojených pavilonů bude umístěn nový centrální urgentní příjem, přesune se do ní oddělení ARO, kardiologická, metabolická, a angiologická jednotka intenzivní péče. Vznikne tak 56 nových lůžek, které umožní zvýšit počty transplantací.

FN Plzeň vyčíslila náklady na nový objekt na dvě miliardy korun. Bude v něm 400 lůžek a soustředí nosné chirurgické obory, jako je chirurgie, ortopedie, neurochirurgie, klinika zobrazovacích metod a urologie. Součástí bude urgentní příjem a centrální příjem pacientů a klinika anestezie a intenzivní péče. V pavilonu bude šest operačních sálů, z toho s magnetickou rezonancí. Dokončený byl měl být v roce 2023.

Ve vládou schváleném plánu je také nový objekt laboratoří ve Všeobecné fakultní nemocnici za 1,5 miliardy a budova centrálního příjmu v Thomayerově nemocnici v Praze za miliardu korun. FN Brno chystá stavbu gynekologicko-porodnické kliniky, FN Olomouc rekonstrukci a dostavbu hlavní budovy a FN Hradec Králové modernizaci chirurgických oborů.

Národní investiční plán shromáždil ve zdravotnictví projekty za 163 miliard korun. Konkrétní projekty, většinou fakultních a psychiatrických nemocnic, by mohly stát 73,35 miliardy korun. Dalších 90 miliard by bylo třeba obecně na zastaralé budovy a přístroje po roce 2031.

ČTK

Dva z celkových čtyř bytových domů plzeňského bytového projektu V Zahrádkách budou určeny k družstevnímu bydlení. Dohodli se na tom developerská společnost Trigema, která od počátku celý projekt rozvíjí, se Stavebním bytovým družstvem Praha.

„Zájem o družstevní bydlení je v Plzni velký. Se Stavebním bytovým družstvem Praha, s nímž jsme na jiných projektech spolupracovali již v minulosti, jsme se proto dohodli na tom, že více než 50 našich nových bytů bude v majetku nově vytvořeného Bytového družstva V Zahrádkách,“ vysvětluje Martin Malínský ze společnosti Trigema.

Areál čtyř bytových domů V Zahrádkách s celkem 108 byty, jenž do konce letošního roku vyroste u Obchodního centra Plzeň, nabízí jedno až čtyřpokojové byty. Převládají ty s dispozicemi 3+kk. Relativně velký podíl však tvoří rovněž byty 2+kk.

Pro nové družstvo jsou k dispozici dva čtyřpodlažní domy. „Obrovskou výhodou je rychlost, s jakou noví družstevníci obdrží své byty. Stane se tak totiž již na konci roku 2020. Dosavadní zkušenosti přitom ukázaly, že bytová družstva nachází své členy zhruba v ročním časovém horizontu a naplnění plzeňského projektu tak bude velkou výzvou i pro jeho samotné zakladatele,“ dodává Martin Kroh ze SBD Praha.

Výstavbu domů V Zahrádkách má od loňska v režii společnost Trigema Building. Jedná se již o druhý bytový projekt, který tato společnost v Plzni zajišťuje. Prvním byl areál CHYTRÉ BYDLENÍ KLR@Plzeň, jenž zahrnoval více než 80 bytů a byl dokončen na podzim roku 2018.

SF/pb

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice podle údajů sdružení Industrial Research Forum vzrostla na 8,36 milionů m2. Přitom na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2019 bylo ve výstavbě celkem 648 200 m2 skladových a výrobních prostor, přičemž téměř 25 % z nich se nachází v Moravskoslezském kraji a 19 % v kraji Plzeňském.

Celková hrubá realizovaná poptávka za rok 2019 dosáhla výměry 1 368 900 m2 , došlo tedy k mírnému zvýšení oproti loňskému roku 2018, kdy hrubá realizovaná poptávka dosáhla 1 358 200 m2. Celoroční čistá poptávka (bez renegociací) dosáhla 917 100 m2 – to reprezentuje 15 % nárůst oproti roku 2018 (796 900 m2).

Na konci loňského roku dosáhla u nás míra neobsazenosti „industriálu“ 4,1 %. Celkově je v současné době na trhu 342 400 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí mírně vzrostlo na úroveň 4,70 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavby dosahuje 8,50 – 9,00 eur/m2/měsíc, přičemž obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 eur/m2/měsíc.

SF/pb

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku loni meziročně dále rostly. Nejvíce zdražily pozemky a rodinné domy, nejméně byty.

Z HB Indexu vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 7,9 % na 151,4 bodu. (Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010.) Ceny rodinných domů meziročně stouply o 8,7 % na 140,4 bodu. Část poptávky se přitom přesouvá z drahých bytů do levnějších rodinných domů za městem. “Tento jev potvrzuje i aktivita developerů, kteří staví převážně řadové rodinné domy ve Středočeském kraji či okolí Brna a Plzně. Větší zájem zaznamenáváme také u starších rodinných domů, u nichž se noví majitelé pouštějí do rekonstrukce,” uvedl ředitel nemovitostního odboru Hypoteční banky Petr Němeček. Dlouhodobě podle něj roste obliba dřevostaveb, především kvůli rychlé výstavbě a nízké energetické náročnosti.

Ceny pozemků meziročně stouply o 8,3 % na 163,5 bodu. Podle P. Němečka v tomto segmentu trhu dlouhodobě převažuje poptávka nad nabídkou. Zvýšil se zájem o pozemky ve vzdálenějším okolí krajských měst.

SF/pb

Developerská společnost Kaláb chce mezi vyškovským akvaparkem a centrem města vybudovat sedm bytových domů s bezmála 300 byty. Stavební práce by mohly začít už letos, pokud proběhne hladce povolovací řízení, první nájemníci by se mohli stěhovat v roce 2023. Domov by v nových bytech mělo najít víc než 700 lidí. Domy vyrostou v místě areálu bývalé prádelny Chrištof, která v roce 2013 ve Vyškově ukončila provoz. Areál poté chátral, developerská firma ho koupila v roce 2018.

Vedení dvacetitisícového města výstavbu nových bytů podle všeho nebude rozporovat. ” Ve městě jsou desítky firem nabízející pracovní uplatnění, město má dlouhodobě výborná čísla zaměstnanosti a poptávka po bydlení je vysoká. Proto jakýkoliv projekt počítající s výstavbou nových bytů či rodinných domů vítáme,” uvedl starosta Vyškova Karel Jurka (ODS).

Stovky bytů mají v následujících letech přibýt i v Blansku, město má obdobný počet obyvatel a stejně jako Vyškov má dobré spojení do Brna. Jde především o sídliště Písečná, které se má podstatně rozrůst. Starosta Blanska Jiří Crha (ODS) uvedl, že do deseti let by ve městě mohlo přibýt 800 až 1000 nových bytů.

ČTK

Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze loni meziročně kleslo o 1,5 % na 335 Kč za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech podle statistik společnosti Trigema stouplo v průměru o 2,6 % na 197 Kč za metr čtvereční – nejdražší byl v tomto ohledu Jihomoravský kraj, naopak nejlevnější Moravskoslezský kraj.

Počet bytů určených k pronájmu se v Praze v posledních dvou letech pohybuje mezi 6300 až 9000. “Je však třeba zmínit, že ještě před třemi roky bylo v nabídkách 12 500 takových bytů,” podotkl Marcel Soural, šéf Trigemy.

Nájemné v mimopražských regionech je proti hlavnímu městu v průměru zhruba o dvě pětiny nižší. Meziroční změny se v krajích výrazně liší. Zatímco ve Středočeském kraji se nájmy zvýšily téměř o 30 % , v jižních Čechách o 26  % klesly.

Praha: průměrné měsíční nájemné

(konec roku 2019)

Průměrné měsíční nájemné v regionech

(konec roku 2019)

Kniha z nabídky vydavatelství Aleš Čeněk se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vznikají většinou v souvislosti s plněním smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Autoři Josef Černohlávek a Petr Doubrava fundovaně popisují příčiny těchto sporů jimž obvykle bývají vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla (včetně tzv. pozastávek a ceny víceprací), uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Další část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Druhé vydání této knihy je rozšířeno mimo jiné o kapitoly Stavebnictví a ochrana spotřebitele, Stavebnictví a insolvence a Smlouva o společnosti ve stavebnictví. Autoři se také zabývali odpovědností projektanta za vady stavby a škody způsobené vadami projektové dokumentace. Kniha „Právní spory ve stavebnictví“  také reaguje na některé legislativní změny a přináší odkazy na celou řadu nových judikátů.

SF/pb

Povolování staveb bude možné i v elektronické formě. Senát včera schválil novelu, díky níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem. Také tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

ČTK