Souhrnný indikátor důvěry v hospodářský vývoj se v České republice v tomto měsíci meziměsíčně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 93,3. Přitom menší optimismus je patrný hlavně mezi spotřebiteli, podnikatelé jsou ohledně dalšího vývoje méně skeptičtí – důvěra v ekonomiku v podnikatelské sféře nicméně oproti říjnu mírně poklesla ve všech odvětvích s výjimkou obchodu. „Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ říká Jiří Obst z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

V listopadu proběhlo i pravidelně půlroční šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

SF/pb

Projekt Český soběstačný dům, který už posbíral mnohá mezinárodní ocenění, vstupuje do realizační fáze. První dům, nezávislý na inženýrských sítích, se nyní začal stavět u Vyššího Brodu v jižních Čechách. Jeho jediným zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm GWL s kapacitou 20 kWh.

Autorem stavebního návrhu je architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA. V projektu architekti využili broušených cihel plněných izolační vatou, dřevo – hliníková okna s izolačními trojskly a fasádní systém s chytrou omítkou, když velká pozornost byla věnována izolacím. A stejně tak vodnímu hospodářství, jehož cílem je minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Dešťová voda v podzemní nádrži o objemu 16 kubíků nahradí přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře.

„Naším cílem bylo navrhnout malý, pokorný, poctivý domek s dlouhou životností. I proto jsme se rozhodli pro celokeramickou variantu. Vybrané cihly budou minimalizovat spotřebu energie a pomáhat udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Tím největším oříškem je ale samozřejmě rozchodit dům komfortně bez přítomnosti inženýrských sítí,“ říká Pavel Podruh, zakladatel projektu.

Tým projektu kromě jiného také vyvíjí vlastní bateriové úložiště energie pro domácnosti, každým rokem pořádá studentskou architektonickou soutěž, spolupracuje také s Hypoteční bankou. Celý projekt je realizován bez dotací a v intencích myšlenky „opensource“ sdílení informací.

SF/pb

Česká pošta v opakované elektronické aukci prodala areál bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. Jméno nového vlastníka zveřejní až po podpisu smlouvy. Minimální nabídková cena byla 353,35 mil. Kč, což odpovídá hodnotě vycházející ze znaleckého posudku a ceně, za kterou státní firma objekt nabídla k odkupu při minulé aukci.

Pošta se objekt snažila prodat několik let. Minimální cena byla snížena oproti původní nabídce z roku 2016 zhruba o 120 milionů korun. Bývalý řeholní dům benediktinek sídlí v sousedství Kinského zahrady v Holečkově ulici. Součástí areálu je i kostel Zvěstování Páně, lidově zvaný svatého Gabriela. O areál letos projevila zájem Praha 5 – její zastupitelé nedávno schválili výzvu, podle níž by se o jeho získání v případě neúspěchu další dražby mělo pokusit ministerstvo kultury nebo hlavní město. Poslední uživatel – Poštovního muzeum – budovu opustil koncem roku 2016.

ČTK

Bývalý klášter svatého Gabriela v Praze na Smíchově koupila od České pošty realitní skupina Cimex. Serveru E15 to řekl generální ředitel Cimexu Miroslav Kosnar. Kupní cena je 353 milionů korun, Cimex zvítězil v elektronické dražbě. Firma podle M. Kosnara začne připravovat rekonstrukci, protože budova je ve velmi špatném technickém stavu. “Máme s objektem určitý dlouhodobý plán, který nejprve musíme detailně zpracovat a předložit památkářům k diskusi a projednání,” řekl M. Kosnar. Na určení celkové investice je podle něj brzy. “Zároveň chceme naplánovat dočasné krátkodobé využití objektu tak, abychom zamezili jeho současnému chátrání,” dodal.

ČTK

Stovky lidí se přišly podívat do nového nákupního centra, které ve Veletržní ulici v Praze 7 otevřela společnost Lordship. Ředitel firmy Rostislav Novák novinářům řekl, že firma centrum připravovala a stavěla 11 let a náklady byly zhruba 1,5 mld. Kč. Lidé v Centru Stromovka najdou na 15 700 metrech čtverečních obchodních ploch zhruba stovku obchodů včetně supermarketu. Firma v budově nabízí i 5 500 metrů čtverečních kancelářských prostor.

“Geneze toho centra byla velmi dlouhá i na pražské poměry,” uvedl dále R. Novák. Společnost Lordship projekt převzala před 11 lety a jeho přípravu provázely komplikace s městskou částí, která vlastní pozemky, na nichž budova stojí. Radnice Prahy 7 v minulosti podala proti projektu žalobu, v níž žádala o zrušení stavebního povolení. Investor pak projekt přepracoval podle připomínek radnice, a ta žalobu stáhla. Budova je oproti původnímu návrhu nižší, změnila se fasáda a zmizel skleněný válec s kancelářemi, který měl být na střeše objektu. Pozemky má společnost od Prahy 7 pronajaty na 97 let.

Podle studie společnosti Cushman & Wakefield je Centrum Stromovka jediným obchodním centrem, které se letos v ČR otevře. Další rozšíření by trh v metropoli měl čekat v dalších letech, kdy v má vzniknout centrum Savarin, které propojí Václavské náměstí s ulicí Na Příkopě a Jindřišskou ulicí. Další rozšíření plánuje také obchodní centrum na Chodově, které chystá stavbu další budovy. V roce 2021 by se mělo otevřít nové centrum na Bořislavce.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci srpna meziročně vzrostla o 7,7 % na 110 000 Kč za metr čtvereční. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o 3,2 % na 5 441. Tempo růstu cen bylo druhé nejnižší od začátku roku 2017, kdy společnost Deloitte začala údaje evidovat.

Studie Sdružení pro architekturu a rozvoj uvádí, že v roce 2030 může v Praze kvůli pomalému povolování staveb chybět až 50 000 bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu IPR-u potřeba ročně zhruba 6 000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolovací řízení výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolována výstavba jen 3 500 bytů za rok.

V červenci a srpnu developeři v Praze prodali 863 nových bytů, meziročně o 17,4 % více. Nejvíce se dařilo společnosti Central Group (98 prodaných bytů), následují FINEP (83), Ekospol (71), Metrostav Development (63) a Pražská správa nemovitostí (52).

Praha: průměrné ceny nových bytů

Období Průměrná cena (Kč/m2) Meziroční změna (% ) Únor 2017 88.500 22,4 Duben 2017 90.400 23,0 Červen 2017 92.600 22,5 Srpen 2017 93.500 23,6 Říjen 2017 93.100 15,0 Prosinec 2017 95.900 12,4 Únor 2018 95.800 8,2 Duben 2018 99.400 10,0 Červen 2018 100.300 8,3 Srpen 2018 102.100 9,2 Říjen 2018 104.100 11,8 Prosinec 2018 106.100 10,6 Únor 2019 107.900 12,6 Duben 2019 107.100 7,7 Červen 2019 107.700 7,4 Srpen 2019 110.000 7,7

Zdroj: Deloitte

SF/pb

Zahraniční pracovníky využívají dvě třetiny stavebních firem v Česku. U těchto společností tvoří v průměru 16 % zaměstnanců. Nejvíce jich je z východní Evropy a Asie, konkrétně z Turecka, a to kvůli snazšímu vyřízení pracovního povolení, naopak klesá podíl Ukrajinců. Jak vyplývá z průzkumu společnosti CEEC Research, podíl těch, které zahraniční pracovníky využívají, zůstává zhruba stejný jako před dvěma lety.

“Stavební trh trpí nedostatkem pracovní síly. Domácí pracovní trh by na to měl reagovat. Jistou dobu samozřejmě trvá, než se zahraniční pracovníci ve stavebnictví zaučí. Na druhou stranu, pokud není mezi Čechy o tuto profesi až takový zájem, je to jedna z cest, jak současnou situaci zlepšit,” uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Building Petr Bělina. Podle průzkumu mají stavební firmy v Česku vytíženy své kapacity na 95 %  a zakázky mají zajištěné v průměru na deset měsíců dopředu.

Ředitelé stavebních společností dále uvedli, že zahraniční dělníci mají v porovnání s českými nižší počet dní pracovní neschopnosti. Jako přínos vnímají také respektování autority nadřízeného pracovníka, nižší mzdovou náročnost nebo ochotu učit se novým věcem. Za negativum považují horší zapojení zahraničních pracovníků do kolektivu. Téměř polovina zahraničních pracovníků zůstává u firem déle než tři roky. Naopak desetina skončí do uplynutí zkušební doby.

ČTK

Návrh nového dopravního terminálu na pražském Smíchově, který propojí železnici, metro, tramvaje a městské, příměstské i dálkové autobusy, už má detailní podobu. V plánu je také vznik P+R parkoviště, rozšířená nástupní hala a úprava prostoru před smíchovským nádražím. Výstavba terminálu by mohla začít v roce 2021, do konce letošního roku bude vybrán generální projektant.

„Terminál Smíchov bude prvním skutečně moderním nádražím v Praze. Jedná se o unikátní projekt dopravního hubu, který zatím známe jenom ze zahraničí. V minulosti se budovaly různé druhy nádraží na různých místech, autobusové na jednom, vlakové zase jinde. Naopak na Smíchově budou cestující moct na jednom využít dálkové, regionální i městské vlaky a autobusy, metro, tramvaje a předtím odstavit auto na velkém P+R parkovišti. Vše bude navíc díky modernímu řešení budov jednoduché, bezpečné a přehledné,“ vysvětluje Adam Scheinherr, náměstek primátora Prahy pro oblast dopravy.

Celý projekt terminálu je koordinován s plánovanou modernizací železniční stanice i budoucími projekty na železnici jako jsou 3-kolejný železniční most přes Vltavu, nové vysokorychlostní tratě i Metro S. Terminál již počítá i s elektrizací autobusové dopravy a doplnění trolejbusového vedení například pro nabíjení trolejbusů nebo elektrobusů.

SF/pb

Společnost Peakside Capital dokončila komplexní renovaci nedávno zakoupené obchodně-administrativní nemovitosti. Ta přitom získala také nové logo a název – Centrum Vídeňská. Renovace spočívala především ve vylepšení kvality společných prostor.

Centrum Vídeňská se nachází ve Vídeňské ulici, která spojuje dálnici D1 s brněnským centrem. Nabízí přibližně 9 000 metrů čtverečních prodejních prostor a asi 2 000 metrů čtverečních kancelářských prostor. Mezi jeho 20 současných nájemců patří například: hypermarket Albert, KiK, drogerie Teta, lékárna BENU apod.

Společnost Peakside Capital se specializuje na správu investic do nemovitostí po celé Evropě. Dnes spravuje jménem institucionálních investorů majetek za více než 1 miliardu eur. Společnost má kanceláře ve Frankfurtu, Varšavě, Praze a Lucemburku.

SF/pb

Ceny nových bytů za poslední tři roky vzrostly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 173 % na 70 216 Kč za metr čtvereční. Naopak na Ústecku ceny bytových novostaveb stagnovaly. V nejdražší Praze byly novostavby proti nejlevnějšímu Ústeckému kraji 2,6krát vyšší. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema. Zatímco v Praze bylo na konci září v nabídce developerů 5 300 bytů, na Liberecku jich bylo 363. Za Prahou následovaly Jihomoravský (1 492 bytů), Středočeský (1 107) a Olomoucký kraj (1 065). Nejméně bytů developeři nabízeli v Ústeckém (113), Moravskoslezském (198) a Královéhradeckém kraji (227).

“Z větších trhů s novými byty rostly ceny nejvíce ve Středočeském kraji, Praze a na jižní Moravě. Z těch malých to ale bylo Liberecko. Důvodem je především nabídka nových horských apartmánů, které zde zvedají i průměrné ceny,” uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Za nejvyšší průměrnou cenu v mimopražských regionech developeři ve třetím čtvrtletí nabízeli Aldrov Apartments v krkonošských Vítkovicích. Cena 127 155 Kč za metr čtvereční je proti průměru za regiony mimo Prahu vyšší o 116 % . Proti pražskému průměru je vyšší o necelou pětinu.

“V dalším období očekáváme výraznější zdražování zejména ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V okolí Prahy a Brna se může zájem o nové bydlení navyšovat. Naopak na Ústecku zůstane poptávka minimální,” dodal M. Soural.

Průměrné ceny nových bytů

(podle krajů, na konci 3. čtvrtletí, porovnání se stejným obdobím 2016)

Kraj Cena za m2 2016/2019 –  %) Praha 109.310 51,3 Liberecký 70.216 172,7 Jihomoravský 68.344 35,2 Královéhradecký 65.282 38,8 Středočeský 62.405 53,8 Plzeňský 56.197 37,2 Jihočeský 56.068 32,0 Olomoucký 54.558 30,9 Moravskoslezský 52.364 61,8 Karlovarský 51.096 34,0 Zlínský 50.586 39,5 Pardubický 47.232 21,5 Vysočina 43.462 41,9 Ústecký 41.377 0,1 Průměr za regiony (mimo Prahu) 58.772 39,8

Zdroj: Trigema

ČTK

KDU-ČSL kritizuje připravovanou novelu stavebního zákona, která se podle lidovců vzdaluje potřebám občana a zvyšuje prostor pro korupční jednání.

Novela stavebního zákona má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Vláda v půli roku schválila jeho věcný záměr, harmonogram počítá s platností od roku 2021. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb snížit ze současných pěti let na jeden rok.

Návrhem zákona vznikne jednotná soustava státní stavební správy, v jejímž čele není žádné ministerstvo, ale nově zřízený Nejvyšší stavební úřad, uvedla například senátorka Anna  Hubáčková (KDU-ČSL): „Bude nadřízený krajským stavebním úřadům. Budou mít svá pracoviště v obcích s rozšířenou působností. Návrh je zcela v rozporu se stávajícím principem veřejné správy.“ Zákonem se podle ní zruší mnoho stavebních úřadů. V současnosti jich je asi 660, přejít by měly pod 205 obcí s rozšířenou působností. Podle brněnského zastupitele Filipa Chvátala (KDU-ČSL) je také nepřijatelné odebrání funkce samosprávám při tvorbě jediného rozvojového dokumentu, kterým je územní plán. “Nově by ho měl pořizovat státní superúřad, na který nebude mít vliv ani ministerstvo, natož město, které jej potřebuje,” řekl Chvátal. Podle něj nelze spoléhat u měst jako Brno nebo Praha na fundovanost úředníků, kromě těch, kteří jsou zaměstnáni přímo na radnici.

ČTK

Povolování staveb bude v elektronické formě – sněmovní správní výbor podpořil návrh na vznik informačního systému, v němž bude možné vyřizovat všechny záležitosti stavebních řízení. Systém povede podle autora pozměňovacího návrhu Martina Kupky (ODS) ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, stavebníky, správce inženýrských sítí i úředníky. Digitalizace povolování staveb by se měla dostat do poslanecké novely, která zavede digitální technickou mapu s údaji o veškeré infrastruktuře. Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj a podporu všech členů výboru, by měla být účinná od července 2023.

Povolovací řízení se má vést prostřednictvím portálu, který nabídne mimo jiné interaktivní formuláře. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést i stavební deník. Součástí návrhu je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici. Digitální technická mapa, o níž pojednává původní poslanecká novela, zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích.

ČTK

Společnost Nové Holešovice Development, se kterou chce pražský dopravní podnik (DPP) založit společný podnik k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí, bude vlastnit pouze developerská společnost Karlín Group. Podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě) v ní už nebude figurovat americký podnikatel Thomas Samii.

Firmu Nové Holešovice Development původně měl s Karlín Group spoluvlastnit Samii, a to i přes subjekt registrovaný na Kypru, což vyvolalo kritiku.

ČTK

Český obchodní rejstřík je zaplevelený „spícími“ firmami. Podle analýzy poradenské společnosti Bisnode je v ČR téměř sto tisíc společností, které nevyvíjejí žádné podnikatelské aktivity. Většina neaktivních firem má sídlo v Praze. Spící firmy nejčastěji působí v oblasti podpůrných činností pro podnikání, zprostředkování velkoobchodu, činnosti cestovních agentur a kanceláří a úklidu.

V Česku je aktuálně registrováno 501 500 firem, z toho 475 030 společností s ručením omezených a 26 470 akciových společností. Podle interních odhadů Bisnode žádné podnikatelské aktivity nevyvíjí 99 430 firem, což je necelých 20 % z celkového počtu firem v ČR.

Největší podíl spících firem je v Karlovarském kraji (25,99 %) a Praze (25,33 %). Naopak v Moravskoslezském, Pardubickém, Olomouckém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině se podíl neaktivních firem na podnikatelské základně pohybuje kolem 11 %. Z absolutního pohledu má 55 886 firem, které nevykonávají žádné aktivity, registrované sídlo v Praze. To je 56,21 % z celkového počtu spících firem v ČR.

SF/pb

Česku letos za první tři čtvrtletí patřilo 30 % objemu investic do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě. Jde o částku 2,36 mld. eur, tedy asi 60 miliard korun (z celkových 204 mld. Kč, což je o 54 % více než průměr za poslední léta). Jak vyplývá to z údajů realitní poradenské společnosti Savills, největší kus si z regionálního investičního koláče ukouslo Polsko s 56 %.

“Zaznamenali jsme rostoucí zájem různých zdrojů mezinárodního kapitálu vstoupit na český trh, vedený relativně lepším přístupem ke kvalitním nemovitostem a zdravými investičními ukazateli. Objem investic je ale omezován limitovanou nabídkou prémiových nemovitostí,” říká ředitel Savills ČR Stuart Jordan.

Už tradičně byli na investičním trhu regionu nejaktivnější přeshraniční investoři. Dominovali němečtí, britští a rakouští investoři, kteří představují více než polovinu aktivity. Ovšem za poslední tři roky se podíl německých investorů snížil, zatímco významný příliv investic byl zaznamenán z Jižní Afriky a Asie.

Tři pětiny realitních investic v regionu za první až třetí čtvrtletí směřovaly do segmentu kanceláří, když ve stejném období loňského roku to bylo 45 %. Podíl investic do maloobchodních prostor klesl ze 38 na 16 %, když průmyslovým halám a skladům patřilo stejně jako loni 13 % všech investic. Podíl objemu transakcí u hotelů vzrostl ze 3 na 9 %.

Podíl volných kanceláří, respektive míra neobsazenosti, v hlavních městech regionu na konci třetího čtvrtletí meziročně klesl o půl procentního bodu na 6,8 %. Nejméně to bylo v Praze (4,6 %), nejvíce ve Varšavě (8,2 %). Před pěti lety byl průměr tohoto ukazatele v hlavních městech střední a východní Evropy 13,8 %.

SF/pb

Realitní kancelář Svoboda & Williams, která na domácím trhu působí téměř dvě dekády a která se specializuje na prémiové rezidenční nemovitosti, poskytuje od letošního jara své služby také na slovenském realitním trhu.

Společnost na Slovensku působí jako exkluzivní partner realitní sítě Christie’s International Real Estate. „Právě licence od Christie’s se stala bezprostředním impulzem pro naši expanzi,“ vysvětluje Prokop Svoboda, zakladatel a majitel kanceláře. Dalším významným faktorem podle něj byla také vysoká provázanost českého a slovenského trhu: „V posledních letech se na nás často obraceli investoři, v mnohých případech ze Slovenska, s nimiž spolupracujeme v České republice, s požadavkem, abychom svou působnost rozšířili i na slovenský trh.“ Expanze RK Svoboda & Williams do SR navíc přichází v době, kdy tato země zažívá nebývalý realitní boom, podpořený nízkými úrokovými sazbami u hypoték. Ceny slovenských nemovitostí dosahují s každým kvartálem nového maxima.

Vedle značky Svoboda & Williams přináší společnost na slovenský trh též značku Feelhome, pod níž budou nabízeny kvalitní byty a rodinné domy z nižšího a středního cenového segmentu.

SF/pb

Americká společnost The We Company prodá své vedlejší aktivity včetně sociální sítě Meetup, kterou koupila v roce 2017, a zruší také některá pracovní místa. The We Company je majitelem firmy WeWork, největšího poskytovatele sdílených kanceláří na světě.

Společnost WeWork založil v roce 2010 Adam Neumann se svou ženou a Joelem Schreiberem. Z jedné sdílené kanceláře v New Yorku firma expandovala na 500 míst po celém světě. V Praze má WeWork kanceláře v paláci DRN na Národní třídě. V prvním pololetí tohoto roku společnost vykázala ztrátu 900 mil. dolarů (20,8 mld. Kč), výnosy ale zdvojnásobila na 1,54 mld. dolarů. V polovině září firma odložila plánované uvedení svých akcií na burzu. To vyvolalo krizi, která ji přivedla na hranici bankrotu a vedla k odchodu jejího spoluzakladatele Neumanna.

ČTK

 

Realitní kanceláře budou moci poskytovat úschovu peněz klientům, klienti o ni ale budou muset písemně požádat. V novém zákoně o realitním zprostředkování to schválila Sněmovna. Zákon nyní dostane k posouzení Senát. Zákon má podle vlády víc chránit klienty realitních kanceláří, zlepšit fungování realitního trhu a také stanovuje požadavky na makléře a jejich činnost.

Makléři by měli být podle zákona bezúhonní, kvalifikovaní a pojištění, měli by mimo jiné sdělit klientům výši své provize za zprostředkování prodeje či pronájmu nemovitosti. Zákon má mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což ale podle kritiků není v praxi splnitelné.

V Česku bylo podle údajů ČSÚ ke konci loňského roku 14 602 podnikatelských subjektů, které se hlásily k realitním zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá asi 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.

ČTK

Oprava spodní části pražského Václavského náměstí vyjde Prahu na zhruba 326,6 mil. Kč. Práce provede společnost Hochtief, která zvítězila ve výběrovém řízení. Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005. V budoucnu bude opravena také horní část náměstí.

Revitalizace se týká části náměstí od Můstku k ústí Vodičkovy a Jindřišské ulice. Celková doba výstavby nemá přesáhnout 24 měsíců. Prostor pro pěší má být rozšířen a na náměstí budou moci vjíždět pouze automobily s povolením.

Do horní části se vrátí tramvajové koleje. Jezdit budou v trase dnešních vozovek pro auta. V minulosti byly koleje ve středu náměstí. Na náměstí přibude druhé stromořadí, ubude parkovacích míst a rozšířen bude proti původnímu plánu střední prostor. Město nyní nechá vypracovat dokumentaci nutnou pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Stavět se má začít v roce 2022.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí, posléze na Václavské.

ČTK

Prostor v okolí pražského hotelu Intercontinental na Starém Městě čekají úpravy, které zahrnují rozšíření veřejných prostranství kolem budovy, propojení Pařížské ulice s nábřežím a zlepšení dopravní situace. Součástí plánu je stavba v jihovýchodní části přilehlého náměstí Miloše Formana. ČTK to dnes řekl ředitel nových investic investiční kanceláře R2G Jakub Dyba, podle kterého je v plánu i rekonstrukce interiérů brutalistické stavby. Vnější podoba má zůstat zachována.

Hotel v památkové rezervaci letos v lednu koupili přes R2G miliardáři Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera od slovenské skupiny Best Hotel Properties. R2G na podobu úprav uspořádala soutěž, ve které uspělo české architektonické studio TAK vedené Markem Tichým. Připravilo studii, na jejímž základě nyní vznikne dokumentace pro povolení stavby, o něž chce společnost požádat co nejdříve. Dyba uvedl, že první odhady nákladů na úpravy okolí hotelu jsou 30 milionů eur (765 milionů korun).

Oblast by se podle představ nových majitelů měla propojit a otevřít lidem. Projekt počítá s tím, že se stávající krytý bazén hotelu přesune a na jeho místě vznikne nové náměstí mírně pod úrovní Pařížské ulice. To bude tunelem skrz val nábřeží propojeno s Vltavou. “Je to faktické prodloužení Pařížské až k řece,” uvedl Dyba. Prostor před vchodem do hotelu se má změnit na městskou třídu s alejí stromů a obchodním parterem a na střeše přemístěného bazénu má vzniknout zelená terasa se zahrádkou nové restaurace.

Kromě toho projekt navrhuje stavbu proskleného objektu na náměstí Miloše Formana na rohu Pařížské a Bílkovy ulice. Možnost zástavby na piazzetě v minulosti vyvolala odpor odborníků a veřejnosti. Projekt majitelů hotelu počítá s tím, že na novou budovu s půdorysnou plochou 380 metrů čtverečních budou navazovat další drobné objekty, ve kterých mají být obchody, kavárny či kulturní prostory. Na samotném náměstí, které má podle projektu plochu 4600 metrů čtverečních, chtějí majitelé vybudovat památník československého filmu.

Jedním z hlavních důvodů, proč společnost vybrala návrh českých architektů, je podle Dyby výrazné rozšíření prostranství, která jsou přístupná veřejnosti. Jejich plocha se má zvýšit o 40 procent. “Vnímáme, že je to citlivé téma a tento prvek se nám zdál velmi důležitý,” uvedl. Dodal, že plán počítá s výsadbou zeleně, zelenými střechami a vodními prvky.

Podstatné je podle něj také zlepšení dopravy. “Návrh odklání vjezdy a výjezdy do garáží z náměstíčka, takže doprava nebude obtěžovat lidi jako doposud. Řeší také chaotické parkování na piazzetě,” uvedl. Do garáží by se řidiči podle projektu měli nově dostat z Dvořákova nábřeží. Z náměstí má rovněž zmizet objekt ventilace garáží, který nyní zabírá velkou jeho část.

Dyba dále řekl, že změny čekají i fungování hotelu. R2G podle něj nyní finalizuje dohodu s novým operátorem hotelu. Pak přijde na řadu příprava projektu rekonstrukce interiérů. Vzhledem k tomu, že majitelé chtějí zachovat původní podobu brutalistické budovy z roku 1974, se změny nedotknou její vnější podoby.

Návrh ocenil první náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). “Těší mě, že tato vysoce kvalitní architektura od týmu architekta (Karla) Filsaka (spoluautor návrhu hotelu) je znovu v českých rukách. Vlastníci jsou pro mne zárukou, že hotel nepotká stejný osud jako Transgas,” sdělil ČTK.

ČTK