Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) bude mít příští rok na výdaje 3,02 mld. Kč. Návrh jeho rozpočtu schválila Sněmovna. Na letošek měl fond původně schválené výdaje 2,73 miliardy, během roku ale vzrostly na 3,48 mld. Kč.

Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,72 miliardy, následují výplata úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 v objemu 680 milionů a dotace obcím 320 mil. Kč. V roce 2021 mají výdaje fondu klesnout na 2,94 miliardy, o rok později na 2,65 mld. Kč.

SFRB shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Sněmovna na nynější schůzi schválila novelu, podle níž SFRB přidá ke svým aktivitám například udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů a cestovní ruch. Přejmenuje se také na Státní fond podpory investic. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

ČTK

Developerská společnost Central Group postaví v Praze 6 na pomezí Liboce a Ruzyně – na místě skladového areálu Westpoint – novou čtvrť se zhruba 2200 byty. Stavět by se mohlo začít v roce 2023.

 

Areál má rozlohu 155 000 metrů, zhruba čtvrtina připadá na zeleň. Za ideálních podmínek by podle Kunovského mohla být čtvrť hotová v roce 2030. Autorem urbanistického řešení je architekt Jakub Cigler. Proejkt by se měl realizovat v pěti etapách zhruba po 400 bytech. Nové domy by měly mít převážně čtyři až šest podlaží, maximálně osm podlaží.

 

Nyní je na pozemku skladový areál s intenzivní kamionovou dopravou. Sklady a kanceláře tady bude investor pronajímat minimálně do poloviny roku 2023.

ČTK

Ceny bytů a rodinných domů v Německu od roku 2008 stouply o téměř polovinu. Cena, za kterou lidé nemovitosti pořizovali, stoupala už od roku 2011 vždy nejméně o 3 % ročně. V roce 2015 byl nárůst 4,7 %, o rok později dokonce 7,5 %. Celkem mezi lety 2008 a 2018 ceny bytů a rodinných domů stouply o 47,9 %, když zdaleka nejrychlejší vzestup cen v posledních letech zaznamenala velká německá města (Berlín, Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart a Düsseldorf).

K tomuto vývoji přispívá několik faktorů. Do velkých měst se stěhuje stále více lidí a počet nových bytů tomuto tempu zdaleka neodpovídá. Navíc postupně roste počet bytů, jejichž stavba byla sice už povolena, ještě ale nejsou hotové. Zatímco v roce 2008 jich bylo 320 000, loni už 693 000. Za to podle statistiků může zřejmě i to, že se stavební firmy potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

V Německu se ze všech zemí Evropské unie rezidenční nemovitosti nejčastěji pronajímají. V nájmu zde žije 53,5 % obyvatel, zatímco unijní průměr je 30,7 %. V Česku žije podle německých statistik v pronájmu jen kolem 21 % obyvatel.

ČTK

Skupina KKCG chystá prodej vznikajícího kancelářského a obchodního centra Bořislavka v Praze 6. Uvedl to server E15.cz na základě vyjádření managementu skupiny. Cenu KKCG neuvedla, ale investice do vzniku centra podle citovaného serveru přesáhne tři miliardy korun.

„Příprava prodeje byla svěřena firmě Knight Frank,“ řekla serveru bez dalšího komentáře mluvčí KKCG Dana Dvořáková. Zájem o projekt bude podle ředitelky Knight Frank Zdenky Klapalové značný. „Jedná se o naprosto výjimečný prémiový produkt. Trofejní budově bude odpovídat i cena, neboť na trhu srovnatelné produkty chybí,“ uvedla.

SF/pb

Polská architektura podruhé

Vladimír Balda

O prázdninách roku 1988 jsem při čekání na půlnoční vlak před varšavským Centrálním nádražím výhodně směnil české koruny za polské zloté. Největším zážitkem pro mne coby šestnáctiletého teenagera bylo to, že českou měnu koupil hned první kolemjdoucí. Centrálnímu nádraží, nejmodernější stavbě tehdejší Varšavy, jsem však velkou pozornost nevěnoval. Architektura mě zajímala pouze okrajově. Možná jsem zvedl oči ke špici Paláce vědy a kultury, nejvyšší zdejší stavbě postavené čistě ve stylu socialistického realismu.

Téměř přesně o čtvrtstoletí později jsem se na stejném místě ocitl znovu. V ruce jsem držel několik let staré číslo časopisu ERA21, jež bylo poprvé monotematicky věnované polské architektuře. Moje druhá návštěva Varšavy nemohla být ve všech směrech odlišnější. Přijížděl jsem do země, která za sebou měla 25 let svobodného vývoje, a náplní mého času už nebylo prázdninové cestování, nýbrž výběr zajímavých staveb pro připravovanou publikaci.

Měl jsem ale obavy, zda budu schopen cíl své cesty naplnit. Při letmém pohledu z Čech jsem registroval pár extravagantních vil, které na svého autora upozornily i za hranicemi Polska. Moje pochybnosti zmizely hned v prvních dnech. Stavby, které ohmataný časopis ukazoval pouze ve vizualizacích, byly čerstvě dokončené a „objevil“ jsem i řadu dalších domů výborné architektonické kvality. Při osobních setkáních s jejich tvůrci jsem vnímal neskrývané potěšení vyvolané zájmem o jejich práci u nás v Česku.

V tomto „polském čísle“ časopisu ERA21 již převažují fotky realizací nad vizualizacemi. Pevně daný počet stran sice omezil výběr staveb, ale tipy na další, neméně kvalitní, najdete v textech předních polských teoretiků, historiků i propagátorů architektury. Mnoho staveb, které si jako architekti prohlížíme v odborných časopisech, nebudeme mít možnost nikdy navštívit kvůli jejich vzdálenosti nebo nepřístupnosti. U většiny staveb publikovaných v tomto čísle to však neplatí – jsou k vidění doslova za humny.

ERA 21

Moderní kancelářskou budovu The Greenline v Praze 4 koupila od developerské společnosti Karimpol do svého nemovitostního fondu investiční skupina WOOD & Company. Prodávající a kupující se dohodli na tom, že cena transakce nebude zveřejněna. Obchod zprostředkovala poradenská společnost Colliers. „Tato transakce potvrzuje, že čeští investoři jsou schopní získat pro svá realitní portfolia stále větší aktiva institucionálního investičního trhu. Jedná se o třetí transakci tohoto typu, kterou jsme v letošním roce pro české investory zprostředkovali,“ říká Andy Thompson z Colliers.

Budova nabízí 15 500 m² plochy a je plně pronajata společnostem z oblasti IT a automobilového průmyslu. „Kancelářská budova The Greenline, kterou jsme dokončili v roce 2015, je sídlem významných společností jako například SCS Software, Huawei Technologies, Nordic Telecom 5G a Kia Motors Czech,“ říká Jiří Linhart ze společnosti Karimpol.

Greenline Kačerov je osmou budovou v realitním fondu WOOD & Company. Vedle čtyř kancelářských budov v Bratislavě (Aupark Tower, Westend Tower, Lakeside Park a BBC 5) vlastní fond v Praze kancelářskou budovu Hadovka Office Park a dvě obchodní centra (Galerie Harfa, Centrum Krakov).

SF/pb

Celkem 1,3 milionu občanů České republiky – tedy 14 % její populace  – nikdy nepoužilo internet. Tento počet se však vytrvale snižuje, ještě před patnácti lety to bylo 5,7 milionu osob. Průměr republiky v tomto ohledu „kazí“ věková skupina 65+. „Staří lidé internet nechtějí, nepotřebují nebo neumějí používat,“ vysvětluje Martin Mana z ČSÚ. V mladších věkových kategorií naopak používá internet naprostá většina. Např. v  kategorii 16-24 let se nikdy neocitlo online pouze 4 200 lidí, zatímco ve skupině starobních důchodců to je 1,04 milionu osob. Platí také přímá úměra podle dosaženého vzdělání: jen 0,2 % lidí s vysokoškolským diplomem nebylo nikdy na internetu.

Jedním z prostředků, jak se na internet dostat, je počítač. Před 30 lety šlo o naprostou vzácnost – počítač vlastnila pouhá 2 % českých domácností. Nyní je to jinak, počítačem disponuje 78 % domácností a toto číslo již nijak závratně nenarůstá. „Kdo počítač chce mít, tak ho má,“ lakonicky shrnuje M. Mana. Mění se tak pouze hardware. Prim teď hrají přenosné počítače a současně klesá zastoupení těch stolních – z 64 % domácností, které ho využívaly v roce 2009, na pouhých 14 % v letošním roce.

A co Češi na internetu dělají? Zhruba 4,7 milionu „internautů“ komunikuje na sociálních sítích, ještě více jich využívá internetové bankovnictví  (5,5 milionu). Trendem jsou nákupy přes internet, ty u nás realizuje 5,2 milionu osob. Zajímavé jsou v tomto směru rozdíly mezi pohlavími. České ženy si přes internet nejčastěji objednávají oděvy, obuv, kosmetiku a vstupenky na kulturní akce. U mužů vede elektronika, na dalších místech jsou pak oděvy, obuv, ubytovací služby a sportovní potřeby.

SF/tk

Americký investiční fond Kingstown Capital Management a firma Investhold někdejších manažerů Mostecké uhelné společnosti Marka Čmejly a Jiřího Diviše rozšířily žalobu na Radovana Vítka. Terčem žaloby je nově mimo jiné poradenská společnost Rothschild & Co – jak informovala právnická kancelář Boies Schiller Flexner zastupující žalující stranu.

Obě společnosti už v dubnu Vítka obvinily, že vytvořil kriminální strukturu, přes kterou je při převzetí developerské skupiny Orco připravil o více než miliardu dolarů (přes 23 mld. Kč). Vítkova CPI Property Group koupila Orco v roce 2016.

O upravené žalobě předložené minulý týden už dříve informovala agentura Bloomberg. “Firma Rothschild se podílela na konspiraci s Vítkem mimo jiné tím, že působila jako zprostředkovatel pro Vítka a jeho zástupce,” citovala agentura z žaloby. Nově obviněnými v žalobě jsou podle Boies Schiller Flexner kromě firmy Rothschild i některé další podniky a šéf CPI Martin Němeček.

CPI Property Group, kterou R. Vítek ovládá, v prvních třech čtvrtletích zvýšila čistý zisk meziročně o 22 % na 221 mil. eur (zhruba 5,6 mld. Kč).

ČTK

Společnost HB Reavis už nehodlá prodat pozemek vzniklý odstraněním souboru budov Transgas u Vinohradské třídy v centru Prahy. Demolice domů ze 70. let, které stát odmítl památkově chránit, by měla být hotova do konce roku. Firma se vrátila ke svému původnímu záměru místo znovu zastavět. Architekt Jakub Cigler přepracovává projekt, který by měl zahrnovat více bytových prostor – původně se počítalo jen s kancelářskými a komerčními prostory.

Společnost HB Reavis v únoru oznámila, že plánuje Transgas nebo už prázdný pozemek prodat. O komplex projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků. Zástupci metropole a majitele se však nedohodli na ceně.

“Když jsme v únoru oznamovali, že se stahujeme z pražského realitního trhu, měli jsme tři projekty: Merkuria, Radlická a Transgas. Merkurii a Radlickou jsme prodali a v případě Transgasu jsme se nedohodli na našich představách a představách investorů, kteří to chtěli tehdy koupit. Rozhodli jsme se, že to nepotřebujeme nutně prodat a pokračujeme s vlastním projektem,” oznámil Jakub Verner z HB Reavis. Roli podle něj hrála i atraktivita pozemku v centru města; volných pozemků se nedostává v žádném velkém evropském městě.

Soubor staveb bývalého Transgasu a ministerstva paliv a energetiky stál kousek od Václavského náměstí. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

ČTK

Až dva roky v Praze trvá nalezení vhodných kanceláří při požadavku nad 4 000 m². Přesně takovou plochu má druhé pražské centrum mezinárodního coworkingového giganta Spaces, které se právě nyní otevírá v karlínském Nile House.

Prostory Spaces Nile House se nacházejí na dvou podlažích s atriem a vlastní kavárnou. Dispoziční řešení prostoru lze flexibilně upravovat podle klientských potřeb. Flexibilní jsou Spaces i v délce pronájmu – ten lze uzavřít na libovolnou dobu, dny, měsíce nebo roky, možný je i pronájem jednorázový.

Operátorem Spaces je celosvětová společnost IWG. Praha je součástí její mezinárodní sítě čítající 3 300 center v 1 000 městech v 110 zemí světa. Po otevření dalších dvou Spaces center v budově Smíchoff na Praze 5 a ParkView na Praze 4 budou Spaces s více než 15 000 m² disponovat největší nabídkou coworkingových prostor v České republice.

SF/pb

Hlavní město plánuje využít své zákonodárné iniciativy a předložit Sněmovně návrh úprav daňového systému, které mají ulehčit lidem při pořizování bydlení. Součástí balíčku, který dnes schválili radní, je zrušení daně z nabytí nemovitosti, snížení DPH při nákupu bytu ze současných 15 na 10 % a rozšíření slevy na dani z příjmu i na splácení družstevních bytů. Návrh, o kterém bude ještě jednat zastupitelstvo, zahrnuje také zvýšení výnosu krajů a obcí z vybrané DPH z 32,5 na 35 %.

“Aktuálně se v Praze a dalších velkých městech v ČR dostupnost bydlení trvale zhoršuje především proto, že ceny bytů rostou daleko rychleji než příjmy. Česká republika patří mezi deset států s nejnedostupnějším bydlením; je na osmém místě podle žebříčku OECD,” uvádí schválený dokument.

“Cílem je snížit zátěž, kterou každý, kdo si chce v České republice pořídit bydlení, pocítí,” uvedla radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Dodala, že například na DPH zaplatí nakupující za průměrný pražský byt až jeden milion korun. Pokud návrh příští týden schválí zastupitelé, město ho podle radní co nejdříve doručí do Sněmovny.

ČTK

Developerské duo společností Penta Real Estate a bpd development společně realizují rezidenční projekt MAISON Ořechovka. Stavba vyrůstá v prestižní rezidenční lokalitě Prahy 6, na rozhraní Ořechovky a Střešovic.

Od listopadu je v nabídce 64 bytů z první etapy výstavby, která byla zahájena letos na jaře. Majitelé si první byty převezmou začátkem roku 2021 – MAISON Ořechovka jim nabídne byty v dispozicích od 1+kk až po střešní penthousy 6+kk. Celková investice do projektu přesáhne 1 miliardu Kč, financování je zajišťováno z vlastních zdrojů developerů.

SF/pb

Realitní skupina CPI Property Group koupila kancelářský komplex Eurocentrum ve Varšavě. Podrobnosti o finančních podmínkách transakce ale firma nezveřejnila.

Komplex se podle firmy nachází v jedné z nejvíce ceněných obchodních čtvrtí nedaleko centra polské metropole. Zahrnuje více než 85 100 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a je téměř plně obsazený.

“Akvizice komplexu Eurocentrum znamená další posílení přítomnosti skupiny CPI Property Group na varšavském trhu kancelářských prostor,” uvedl ředitel akvizic, obchodu a správy aktiv CPI Tomáš Salajka. Skupina v říjnu oznámila, že v letošním čtvrtém čtvrtletí a začátkem příštího roku investuje do nemovitostí ve Varšavě 800 mil. eur (20,4 mld. Kč). Od té doby dokončila akvizice budov Eurocentrum a Equator IV a uzavřela smlouvy o smlouvách budoucích na Green Corner A a Equator II.

ČTK

Nemovitostní fond Czech Real Estate Investment Fund, který patří do investiční skupiny DRFG, koupil od společnosti Mint Investments nákupní centrum Olomouc CITY. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, nicméně podle serveru iHNED.cz fond za objekt zaplatil více než půl miliardy korun.

Olomouc CITY disponuje 20 000 metry čtverečními maloobchodní plochy a ročně do něj zavítají zhruba tři miliony lidí. Nákupní centrum je nyní z 96 % obsazeno.

DRFG je investiční skupina založená v Brně v roce 2011 Davidem Rusňákem. Zaměřuje se především na investice do nemovitostí, telekomunikací a finančních služeb. Portfolio, o které se stará realitní divize, zahrnuje přes 40 nákupních parků, obchodních center i jednotlivých nemovitostí po celé republice. Do DRFG, jejímž většinovým akcionářem zůstal Rusňák, vstoupila v únoru letošního roku společnost PVF Invest a získala v ní 35% podíl. PVF Invest byla založena v červnu 2015 v Praze.

ČTK

Všechny kraje s výjimkou Prahy by měly v příštích desetiletích zaznamenávat více zemřelých než narozených, ale migrační přírůstky mohou početnost populace udržet či dokonce zvyšovat. Nejvýraznější růst počtu obyvatelstva se přitom očekává ve Středočeském kraji a v Praze, tedy v krajích, kde už nyní je populace nejpočetnější.

Proces stárnutí populace bude pokračovat ve všech krajích, vzroste průměrný věk obyvatel i zastoupení seniorů v populaci. Naopak nejmladší obyvatelstvo by měl nadále mít Středočeský kraj a Praha, dále kraj Jihomoravský a oproti současné situaci i kraj Plzeňský. V průměru nejstarší by zůstalo obyvatelstvo Zlínského kraje, nově společně s krajem Moravskoslezským a Olomouckým.

Významný populační růst by měly zažít pouze dva už nyní nejpočetnější kraje. „Počet obyvatel Středočeského kraje podle projekce vzroste do konce roku 2070 téměř o půl milionu na 1,86 milionu, což je o 36 %. Počet obyvatel Prahy by se měl zvýšit o 31 %, tedy o více než 410 tisíc na 1,72 milionu. Bydliště v těchto dvou krajích by tak mohla v budoucnu mít až jedna třetina obyvatel Česka, když aktuálně je to čtvrtina,“ upozorňuje Michaela Němečková z ČSÚ.

SF/pb

Povolování staveb zřejmě bude možné v elektronické formě. Vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Sněmovna poslanecký návrh možná už příští týden schválí. V dnešním druhém čtení poslanci navrhli jen dílčí úpravy novely, která by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky.

Povolovací řízení se má vést prostřednictvím portálu stavebníka, který nabídne mimo jiné interaktivní formuláře. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést i stavební deník. Součástí návrhu je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici.

Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj a už dříve i podporu všech členů garančního správního výboru, by měla být účinná od července 2023.

Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem.

Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Poslanec ODS Martin Kupka chce, aby v mapa obsahovala i záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Pirát Ondřej Profant mimo jiné navrhl, aby údaje v mapě byla vedena jako otevřená data tak, aby byly dále jednoduše použitelné.

Světová banka koncem letošního října uvedla, že Česká republika ve vyřizování stavebního povolení klesla meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Kromě délky vyřizování banka hodnotí i jiná kritéria, jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.

ČTK

Senát asi odmítne dvojnásobné zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí nebo vyšší zdanění loterií. Doporučil mu to dnes jeho hospodářský výbor. Navrhl rovněž zrušit solidární daň a zvýšení daně na tabák rozložit do čtyř let. Chce také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Horní komora se bude daňovými změnami, kterými chce vláda vylepšit příjmy státu, zabývat za týden.

Poplatek za vklad do katastru nemovitostí by se měl podle vládního návrhu zvýšit z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Stát by tak měl podle ministerstva financí získat 650 milionů korun ročně. Podle předsedy výboru Vladislava Vilímce (ODS) nebyla potřeba tohoto stoprocentního navýšení nijak věrohodně zdůvodněna. Vilímec rovněž prosadil zrušení solidární daně. Zdůvodnil to tím, že tato daň měla platit omezeně po dobu ekonomické krize, od níž už uplynulo zhruba osm let.

Vyšší zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent výbor odmítl na návrh místopředsedy TOP Herberta Pavery. Podle něj by se tím zvýhodnilo zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů, které jsou návykovější.

Senátor ODS Lumír Aschenbrenner (ODS) uspěl s návrhem zvýšit daň na tabákové výrobky nikoli skokově v příštím roce, ale postupně během následujících čtyř let. Vysvětlil to tím, že výnos daně z tabáku v posledních měsících klesá. Zhruba desetiprocentní skokové navýšení, které by krabičku cigaret zdražilo až o 13 korun, by podle senátora vedlo k většímu pašování tabákových výrobků.

Vláda navrhla také zvýšení spotřební daně na lihoviny, což senátoři nezměnili. V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

Zdanění části technických rezerv pojišťoven a nová pravidla pro jejich daňovou uznatelnost patřily mezi nejvíc kritizované části vládní předlohy. Vilímcovy úpravy mají mimo jiné zabránit dvojímu zdanění pojišťoven.

ČTK

Návrh nového stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, míří do připomínkového řízení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) včera podepsala jeho paragrafové znění. Nyní se k němu budou vyjadřovat ostatní ministerstva a další úřady. Zákon, který má od začátku projednávání řadu kritiků, by měl podle plánu vlády platit od roku 2021.

“Dnes jsem podepsala kompletní paragrafové znění zákona k odeslání do meziresortního připomínkového řízení. Připomínky budeme vyřizovat i přes vánoční svátky. Byl to boj a další nás čeká ve Sněmovně. Ale pevně věřím, že nám všem jde o jeden a ten samý cíl. Tím je zkrácení a zjednodušení stavebního řízení pro všechny, ať malé nebo velké stavebníky. Stávající situace už je neúnosná,” uvedla na svém facebookovém profilu Dostálová.

Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci. “Bezprecedentní příprava zákona vyústila v návrh, který oslabuje ochranu veřejných zájmů a posiluje soukromé zájmy velkých investorů,” uvedla dnes například asociace ekologických organizací Zelený kruh. Za nepřijatelné ekologové považují, že zásadní změnu pravidel rozhodování o stavbách podle nich připravila Hospodářská komora sdružující i investory a developery, jejichž podnikání tento zákon reguluje.

Experti z odboru územního plánování MMR v říjnu poslali Dostálové dopis, v němž předlohu kritizovali. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Dostálová v odpovědi na dopis vytkla podle Respektu úředníkům, že si stěžují na konkrétní body zákona ještě před vznikem konečné verze návrhu. Zároveň své podřízené kritizuje, že si nestěžovali už dříve.

Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

ČTK

Podle ředitelů stavebních společností zaznamená české stavebnictví v roce 2020 i 2021 stále ještě růst, ačkoli v roce 2021 už půjde o mírnou stagnaci. Pro rok 2020 lze očekávat zvýšené produkce celého odvětví o 1,7 %, pro rok další potom pouze o 0,5 %. O něco lepší očekávání mají firmy v oblasti svých tržeb, kde počítají s jejich růstem o 3,6 %, pro rok 2021 potom o 1,3 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví společností CEEC Research.

Jiří Vacek, ředitel CEEC Research, k vývoji stavebnictví dodává: „České stavebnictví v následujících letech sice ještě meziročně navýší své výkony, jíž je však vidět zpomalení růstu a nástup stagnace. Dalšímu rozvoji stavebnictví napomůže vytvoření nového stavebního zákona a také větší rozběhnutí implementace BIM do veřejného i privátního sektoru.“

Tomáš Bělina z firmy Trigema Building k tomu dodává: „Domácí stavebnictví bude ovlivněno na jedné straně nedostatkem pracovníků, současně ale také možná relativně nižším počtem nových stavebních zakázek.“

V současné době mají stavební společnosti využité kapacity v průměru na 95 % a zakázky na 10 měsíců dopředu.

SF/pb

Nejvyšší výnosy z nájemného v panelových domech ve větších městech České republiky jsou v Ústí nad Labem a Teplicích. Návratnost investice bytu koupeného pro další pronájem je tam zhruba deset let. Naopak v Praze je to 23 let. Vyplývá to ze studie společnosti Valuo, která zkoumala situaci v 15 městech Česka, která patří počtem obyvatel mezi dvacítku největších. Přitom porovnávala prodejní a nájemní nabídkové ceny panelových bytů v osobním vlastnictví s výměrou 40 – 65 metrů čtverečních.

Hrubý výnos z nájemného se počítá jako podíl dvanáctinásobku čistého měsíčního nájmu a pořizovací ceny bytu, vyjadřuje se v procentech. V Ústí nad Labem byl na konci října 10,3 %, v Teplicích necelých deset procent, naopak v v Praze jen 4,4 %.

Hrubý výnos z nájmu

(vybraná města ČR)

Město Cena bytu (Kč/m2) Měsíční nájem (Kč/m2) Návratnost Výnos (v %) Ústí nad Labem 16.905 145 10 let 10,29 Teplice 20.632 171 10 let 9,95 Ostrava 21.037 148 12 let 8,44 Kladno 42.848 214 17 let 5,99 Karlovy Vary 28.662 142 17 let 5,95 Zlín 35.791 176 17 let 5,90 Olomouc 38.876 191 17 let 5,90 Jihlava 35.006 163 18 let 5,59 Liberec 38.908 179 18 let 5,52 Pardubice 39.227 179 18 let 5,48 Plzeň 39.603 179 18 let 5,42 Hradec Králové 43.919 188 19 let 5,14 České Budějovice 40.792 165 21 let 4,85 Brno 55.987 211 22 let 4,52 Praha 73.702 269 23 let 4,38

Zdroj: Valuo

ČTK