Švédská společnost Heimstaden Bostad, která se stane novým majitelem firmy Residomo, největšího provozovatele nájemního bydlení v ČR, za ní zaplatí zhruba 1,3 mld. eur (téměř 33 mld. Kč). Transakci začal posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – Residomo vlastní hlavně v Moravskoslezském kraji více než 42 500 bytů, převážně po OKD.

Švédská firma patří mezi největší poskytovatele nájemního bydlení v Evropě, kromě Švédska působí také v Norsku, Dánsku, Německu a Nizozemsku. Její portfolio dosud tvořilo 52 300 bytů.

Vlastníky firmy Residomo (dříve RPG Byty) se v roce 2015 staly investiční fondy Black­stone a Round Hill Capital, které ji nyní prodávají.

ČTK

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku zpomalil na 8,6 % a mezi zeměmi Evropské unie byl tak šestý nejvyšší. Podle statistik Eurostatu se ceny bytů a domů v Unii zvýšily v průměru o 4,1 % Ve třetím čtvrtletí vzrostly tyto ceny nejvíce v Lotyšsku, ve Slovenské republice a v Lucembursku.

„České nemovitosti zdražovaly proti průměru Evropské unie více než dvojnásobně. Takto citelný růst představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení,” říká analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit, očekává analytik BH Securities Štěpán Křeček: “Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty.“

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň jako další příčinu nadprůměrného růstu cen v Česku zmínil to, že ekonomiky mimo eurozónu obecně rostou rychleji. S růstem HDP rostou i reálné platy a tím i poptávka: “Ceny bytů zejména ve střední Evropě zvyšuje i poptávka zahraničních subjektů. Pracujících, kteří přicházejí za lepšími vyhlídkami v rostoucích ekonomikách, i investorů, kteří vidí rostoucí konvergenci těchto zemí se zbytkem jednotného trhu.“

EU: ceny bytů a domů 

(3. čtvrtletí 2019)

Země Změna (v % ) Lotyšsko 13,5 Slovensko 11,5 Lucembursko 11,3 Portugalsko 10,4 Polsko 9,0 Česko 8,6 Slovinsko 8,5 Estonsko 8,1 Chorvatsko 8,0 Maďarsko 7,8 Litva 6,4 Nizozemsko 6,3 Rakousko 6,2 Malta 5,8 Bulharsko 5,4 Německo 4,9 Španělsko 4,8 Belgie 3,9 Rumunsko 3,9 Francie 3,3 Švédsko 3,0 Kypr 2,3 Irsko 1,7 Dánsko 1,6 Finsko 1,2 Velká Británie 1,1 Itálie 0,4 Řecko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Realitní skupina CPI Property Group podle serveru Seznam Zprávy emitovala v Londýně další takzvané zelené dluhopisy za 350 mil. liber (zhruba 10,3 mld. Kč). Tyto dluhopisy se využívají k financování ekologicky šetrných projektů a proti standardním obligacím mají nižší výnos. Aktuální emisí dluhopisů v librách si podle serveru bere CPI Property Group půjčku se splatností za osm let s ročním úrokem pod dvěma procenty.

ČTK

V hlavním městě se podle aktuálních čísel ČSÚ za jedenáct měsíců loňského roku zahájila stavba 4 969 bytů v bytových domech, což je nejvyšší počet od roku 2008. Předloni to ve stejném období bylo 2 194. Pražský magistrát usiluje o to, aby ročně vznikalo nejméně 6 000 nových bytů. V současnosti se však na 1 000 obyvatel v české metropoli ročně postaví pouhé tři byty, zatímco třeba ve Vídni je to osm bytových jednotek.

Vedení města vidí hlavní problém v pomalém povolování staveb, proto prosazovalo vznik jednotného stavebního úřadu, který by doplnil stávající systém a posuzoval všechny větší pražské stavební projekty namísto stávajících 22 pražských menších úřadů. Odmítly to však městské části. “Politické reprezentace většiny městských částí se poměrně otevřeně vyjádřily, že se nechtějí vzdát určitého nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy,“ uvedla radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (STAN). V praxi by ovšem úřady měly rozhodovat nezávisle na vůli místních politiků pouze na základě posouzení daných projektů podle územního plánu a stavební legislativy.

Rok Počet zahájených bytů za 11 měsíců 2006 4 877 2007 5 301 2008 5 581 2009 3 941 2010 1 401 2011 1 643 2012 1 410 2013 2 009 2014 3 403 2015 3 225 2016 879 2017 2 028 2018 2 194 2019 4 969

Zdroj:ČSÚ

ČTK/pb

Návrh nového stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný i při zachování stavebních úřadů v obcích. Nový zákon by podle Asociace krajů ČR přinesl miliardové náklady a pokles odbornosti v rozhodování. Kraje se také obávají ohrožení veřejného zájmu ze strany velkých developerů. Na jejich postoji tedy nic nezměnila dohoda ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), premiéra Andrej Babiš (ANO) a šéfa Svazu měst a obcí Františka Lukla o zachování stavebních úřadu v obcích – počítalo se s tím, že pod stát přejde 13 500 úředníků, po úpravě by to bylo jen asi 7 000. Kraje ale kritizují, že nový státní stavební úřad by nahradil pracoviště na krajských úřadech, což by podle asociace znamenalo převést velké množství zaměstnanců, vytvořit nová pracoviště, zajistit rozdělení archivů a další opatření, která by stála miliardy korun.

“Nikdo z autorů novely zatím nevyvrátil naše obavy z ohrožení veřejného zájmu ze strany velkých developerů,” uvedl také Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina, pověřený řízením Asociace krajů ČR.

Kraje předložily své připomínky k návrhu zákona v prosinci a trvají na jejich důsledném vypořádání. Připomínek přišlo více než 5 000, z toho je kolem 84 % připomínek zásadních. MMR by je mělo vypořádat do konce března, zákon by měl mít platnost od příštího roku, účinnost od poloviny roku 2023. Přechodná doba (tzv. legisvakance) bude sloužit k tomu, aby se s ním úřady a veřejnost stačily seznámit.

ČTK

Na sídlišti v pražské Písnici má vzniknout nové náměstí, zelené plochy včetně centrálního parku a místo pro setkávání obyvatel i trhy. Sídliště má být rovněž doplněno několika stavbami. Vyplývá to ze studie majitele sídliště, společnosti CIB. Studii bude firma používat při dalším rozvoji sídliště. “Nejsme klasický developer, který získá nějaký pozemek a snaží se jej co nejvíc vytěžit. Nemůžeme si dovolit, aby krátkodobá investice vedla ke znehodnocení majetku,” řekl Dušan Koňařík z CIB. Podle Koňaříka by masivní výstavbou společnost znehodnotila zbytek sídliště. Většina sídliště nadále zůstane pro bydlení.

Domy s celkem 739 byty koupila společnost CIB od státní firmy ČEZ. Za domy zaplatila 1,3 mld. Kč. Panelové domy byly postaveny v letech 1987 až 1990 a jsou po částečné rekonstrukci.

ČTK

Stavební firmy v Česku loni v období leden – listopad zahájily výstavbu 11 243 bytů v bytových domech, meziročně o 68 % více. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet „zahájených“ bytů meziročně stoupl o 127 % na 4 969 jednotel. V porovnání s rekordním rokem 2008 to bylo o 11 % méně.

Stavební výroba v Česku se předposlední měsíc minulého roku vrátila k meziročnímu růstu, když po očištění od vlivu počtu pracovních dnů produkce sektoru meziročně vzrostla o 4,5 %. Růst českého stavebnictví zajistila hlavně právě bytová výstavba, příznivým faktorem bylo teplé počasí.

ČTK

 

 

 

Nejvyšší správní soud (NSS) i Nejvyšší soud (NS) nedoporučily ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) pokračovat v přípravě návrhu stavebního zákona v jeho současné podobě. Obě instituce mají připomínky k téměř všem částem návrhu, zákon by podle nich měl být přepracován; připomínky obou soudů jsou přitom prakticky totožné. NSS také navíc konstatuje, že návrh zákona je zaměřen pouze na změny, které mají zásadním způsobem oslabit postavení veřejné správy ve prospěch stavebníků. Oslabuje podle něj i ochranu práv osob v procesech územního plánování a stavebního řízení.

Podle ministryně K. Dostálové je zřejmé, že návrh zákona dozná v rámci vypořádání určitých změn: “Připomínkám obou nejvyšších soudů je přikládána velká váha. A jak už jsem řekla, pokud zákon dozná významných změn, jsme připraveni opakovat meziresortní připomínkové řízení“. Lhůtu pro vypořádání připomínek MMR prodloužilo po dohodě s premiérem na tři měsíce.

Nový stavební zákon, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má být účinný od poloviny roku 2023. Platit by měl již od příštího roku,

ČTK

Požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti se zpřísní – prezident Miloš Zeman podepsal návrh zákona o realitním zprostředkování. Nová norma má podle vlády zvýšit ochranu klientů realitních kanceláří a zlepšit fungování nemovitostního trhu. Zákon by měl být účinný od února tohoto roku.

V Česku bylo podle údajů Českého statistického úřadu ke konci předloňského roku 14 602 podnikatelských subjektů, které se hlásily k realitní zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá pouhých 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu, které je v tomto žebříčku evropských zemí na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší. Podle odborných odhadů v České republice zhruba 50 % „občanských“ nemovitostních transakcí provádějí realitní kanceláře.

SF/pb

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České republiky za posledních pět let. Architekti do ní mohou svá díla přihlašovat do 1. dubna 2020. Výsledky budou vyhlášeny v listopadu 2020.

O výsledcích bude rozhodovat mezinárodní odborná porota, která do konce května 2020 vybere do užšího okruhu 59 nominovaných děl. Z tohoto počtu porota následně vyselektuje 5 – 10 prací, kterým bude uděleno čestné označení Finalista ČCA. Z nich pak porota zvolí držitele hlavní ceny. Udělena bude také cena za výjimečný počin, jejíž výběr provádí Akademie a Grémium ČCA, a ceny partnera, jejichž laureáty navrhují partneři ČCA.

Do soutěžní přehlídky, která záměrně nemá stanovené žádné kategorie,  mohou autoři přihlásit dokončené stavby na území ČR, postavené od ledna 2015 do prosince 2019.

SF/pb

Slovenský rezidenční developer Cresco Real Estate začal v Praze obnovovat další, v pořadí již druhou administrativní budovu. Po bývalé centrále výrobce svítidel Tesla v Holešovicích začal investor ve stejné lokalitě revitalizovat dvacetiletou budovu Metropolitan.

V budově se sedmi nadzemními podlažími a celkovou pronajímatelnou plochou 4 500 metry čtverečními je aktuálně pronajatých již přes 80 % kanceláří. Cílem modernizace, která je naplánována pro zachování bezproblémového provozu budovy do několika fází, je kromě dispozičních změn a energetických úspor zejména celkové zkvalitnění pracovního prostředí.

V létě minulého roku spustil slovenský developer v Praze také rekonstrukci bývalé centrály výrobce svítidel Tesla na kvalitní kanceláře v industriálním stylu. Projekt UNIQ Tesla metropoli přinese 11 000 čtverečních metrů kancelářské plochy.

SF/pb

Návrh nového stavebního zákona by se měl do letošního září dostat do Sněmovny. Jak řekla ministryně Klára Dostálová, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) bude nyní vypořádávat všechny připomínky, které k zákonu obdrželo. V případě velkých změn je ministryně připravena zopakovat meziresortní připomínkové řízení.

MMR ukončilo přijímání připomínek k normě 23. prosince, sešla se řada kritických připomínek. Toto pondělí získalo souhlas premiéra Andreje Babiše k prodloužení termínu pro jejich vypořádání až do konce března, tedy o dva měsíce déle.

Účinnost zákona podle K. Dostálové musí být i s digitalizací nejdříve od roku 2023. Platnost zákona je plánována na rok 2021. Snahou vlády je podle ní ukázat, že v jednom volebním období lze schválit reformní zákon.

ČTK

Brněnský mrakodrap AZ Tower, který je nejvyšší budovou v zemi, má nového majitele. Od společnosti Couf trade advokáta Jana Pavelky ji podle deníku E15 koupila investiční skupina Natland. Hodnota obchodu nebyla zveřejněna.

Podle listu mrakodrap v poslední době změnil vlastníka několikrát. Ještě na konci roku 2018 ho podle obchodního rejstříku vlastnila firma Properity brněnského podnikatele Jiřího Maršálka a nizozemské společnosti PSJ Holding. Loni v červnu už jako vlastník AZ Tower vystupovala podle dostupných dokumentů kyperská společnost Bokasion Trade. O dva měsíce později se jako nový vlastník AZ Tower dala zapsat firma Couf trade.

Nový majitel 111 metrů vysoké budovy plánuje její renovaci, která má zvýšit úroveň služeb. Podle managementu Natlandu je to nutný předpoklad pro zlepšení ekonomické výkonnosti objektu, který zaostává za svým potenciálem.

Brněnský mrakodrap AZ Tower byl slavnostně otevřen v červnu 2013. Budovu postavila jihlavská stavební firma PSJ, která byla i jedním z investorů projektu. PSJ je od loňského dubna v konkursu.

ČTK

Pokud by měl být nový stavební zákon schválen v podobě, jak je nyní navrhován, je zbytečné připravovat nový památkový zákon – podle náměstka pro oblast kulturního dědictví na ministerstvu kultury Vlastislava Ourody navrhované znění nového stavebního zákona znamená konec účinné ochrany památek. MK má k věcnému záměru zákona 110 připomínek, z toho 50 zásadních.

Památkáři obecně kritizují především zavedení fikce souhlasu ve stavebním řízení. Argument o nutném zkrácení stavebního řízení památkáři neuznávají jako vyvážení toho, co podle nich utrpí památková péče. “Památková péče řeší asi 2,4 procenta území ČR – památkové rezervace a zóny představují 1,27 procenta plochy území ČR a ochranná pásma 1,14 procenta plochy. Kromě velkých památkových rezervací, jako je Praha, se naprostá většina stavebních řízení netýká památkové péče,” uvedl V. Ouroda.

ČTK

Evropská realitní společnost Covivio koupí za 573 mil. eur (14,5 mld. Kč) osm hotelů v různých evropských městech, a to včetně pražského hotelu Carlo IV. Nákupy realizuje Covivio prostřednictvím své dceřiné společnosti Covivio Hotels, objektem transakcí jsou hotelové kapacity v Římě, Florencii, Benátkách, Nice a Budapešti, když firma vstupuje také na irský trh, kde kupuje hotel Hilton v Dublinu. Celá akvizice by měla být dokončena v první polovině letošního roku. Hotely bude provozovat španělská firma NH Hotel Group.

Akvizicí firma posiluje svůj status evropského lídra na trhu hotelových investic. Hodnota jejího hotelového portfolia činí 6,9 mld. eur. Podnik má v současnosti za partnery více než 20 provozovatelů hotelů, což představuje zhruba 30 hotelových značek ve 12 evropských zemí.

ČTK

Počet dražeb v Česku loni meziročně klesl o 5,7 % na 1 649, od roku 2000 byl nejnižší. Objem odhadních cen draženého majetku se současně snížil o 19 % na 4,48 mld. Kč. Jak vyplývá z údajů Komory dražebníků České republiky v porovnání s rekordním rokem 2002 počet klesl téměř o dvě třetiny, hodnota draženého majetku se snížila o 72 %.

“Snižování počtu prováděných dražeb ukazuje, že majetek dlužníků je prodáván mimo dražbu, často pod cenou. Realitní kancelář nemůže ze své podstaty garantovat dosažení maximální tržní ceny. Tímto způsobem je poškozován jak věřitel, tak zejména dlužník,” říká předseda představenstva komory dražebníků Jiří Bureš a dodává: “Loni jsme zaznamenali historicky nejnižší počet dražeb. Domníváme se, že jde o důsledek neschopnosti MMR řešit tuto problematiku, která vyhovuje realitní lobby, možnosti překupu nemovitostí či pletich na kamenných dražbách.“

SF/pb

Meziroční tempo růstu nájemného v největších městech Česka loni většinou zpomalilo. Například v Praze u bytů nejžádanější dispozice 2+kk kleslo z 10 % na 3,1 %, přitom nájem v těchto bytech činil v průměru 16 500 Kč měsíčně. V Brně byl o zhruba pětinu nižší, v Liberci a Ostravě o dvě pětiny. Vyplývá to z údajů portálu Ideální nájemce.cz.

Nájemné tedy dále rostlo, ale mnohem pomaleji – například u bytů 1+kk se loni v metropoli zvýšilo jen o 1,7 %, zatímco v roce předchozím to bylo 17 %. V Brně tempo růstu nájemného u tohoto typu bytů činilo 5,2 %, rok předtím 12 %.

Růst nájemného v roce 2019

(změna v procentech)

Město 1+kk (Kč) Změna 2+kk (Kč) Změna 3+kk (Kč) Změna Praha 12 200 1,7 16 500 3,1 24 000 0 Brno 9 990 5,2 13 500 3,8 18 000 5,9 Ostrava 6 000 1,7 9 950 4,7 12 000 -7,7 Plzeň 7 900 5,3 11 000 4,8 14 000 0 Liberec 7 000 1,4 9 900 10,0 14 000 16,7 Olomouc 8 500 6,3 11 900 8,2 15 000 3,4

Zdroj: Ideální nájemce.cz

ČTK

Brněnská investiční skupina Portiva koupila od developerské firmy Aventin nákupní centrum v Ivančicích za 250 mil. Kč. Jde o první krok z plánované více než dvoumiliardové investice skupiny do nákupních center v Česku. Portiva chce také nakupovat kancelářské budovy hlavně v Praze, Brně a krajských městech.

Skupina má za sebou teprve dvouletou existenci. Reality mají do budoucna tvořit více než třetinu jejích podnikatelských aktivit, vedle toho se Portiva zaměřuje na obnovitelné zdroje energie a automobilový průmysl. Objem aktiv pod správou skupiny činil ke konci loňského roku 3,1 mld. Kč, čistý zisk 188 mil. Kč.

ČTK

Společnost Star Capital Investments získala kancelářský komplex Lighthouse Towers v Praze 7. Prodávajícím byl fond Deka Immobilien, cena transakce nebyla zveřejněna.

Nemovitost se skládá ze dvou samostatných administrativních budov – budova B má ve čtyřech podlažích 6 500 metrů čtverečních pronajímatelné plochy, vyšší budova A v 19 podlažích  nabízí téměř 21 000 metrů. Komplex má certifikát BREAM. Mezi hlavní nájemce kancelářských prostor patří ČD Cargo, Accenture, Pharmaceutical Research Associates, LMC a PharmaSwiss.

SF/pb

Českou metropoli čeká v tomto roce řada významných stavebních akcí. Pražský dopravní podnik bude v příštím roce pokračovat v geologickém průzkumu pro stavbu metra D. Vystavěn bude nový most přes D4 na Zbraslavi, dokončena má být nová trojská lávka a budou pokračovat kontroly dalších mostů.

Začne také úprava spodní části Václavského náměstí – podle projektu ateliéru Cigler Marani z roku 2005 – a počítá se i se změnami v jeho horní části, kam by se časem měly vrátit tramvaje. Realizovat by se měla rovněž dostavba Průmyslového paláce. Praha bude současně hledat projektanta dopravního terminálu na Smíchovském nádraží a opravy Libeňského mostu.

ČTK