Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze loni meziročně kleslo o 1,5 % na 335 Kč za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech podle statistik společnosti Trigema stouplo v průměru o 2,6 % na 197 Kč za metr čtvereční – nejdražší byl v tomto ohledu Jihomoravský kraj, naopak nejlevnější Moravskoslezský kraj.

Počet bytů určených k pronájmu se v Praze v posledních dvou letech pohybuje mezi 6300 až 9000. “Je však třeba zmínit, že ještě před třemi roky bylo v nabídkách 12 500 takových bytů,” podotkl Marcel Soural, šéf Trigemy.

Nájemné v mimopražských regionech je proti hlavnímu městu v průměru zhruba o dvě pětiny nižší. Meziroční změny se v krajích výrazně liší. Zatímco ve Středočeském kraji se nájmy zvýšily téměř o 30 % , v jižních Čechách o 26  % klesly.

Praha: průměrné měsíční nájemné

(konec roku 2019)

Průměrné měsíční nájemné v regionech

(konec roku 2019)

Kniha z nabídky vydavatelství Aleš Čeněk se zabývá právními spory, které ve stavebnictví vznikají většinou v souvislosti s plněním smlouvy o dílo. Jde tedy o spory mezi objednatelem a zhotovitelem stavebního díla a případně i o spory se subdodavatelem, projektantem či architektem stavby. Autoři Josef Černohlávek a Petr Doubrava fundovaně popisují příčiny těchto sporů jimž obvykle bývají vady díla, nároky zhotovitele na zaplacení ceny díla (včetně tzv. pozastávek a ceny víceprací), uplatňování nároku na smluvní pokuty nebo spory vznikající při předání díla objednateli – těmto oblastem se také věnuje podstatná část knihy. Další část publikace je věnována dvěma oblastem, které jsou podle názoru autora nejčastější příčinou právních sporů ve stavebnictví, a to vadám díla a tzv. vícepracím. Druhé vydání této knihy je rozšířeno mimo jiné o kapitoly Stavebnictví a ochrana spotřebitele, Stavebnictví a insolvence a Smlouva o společnosti ve stavebnictví. Autoři se také zabývali odpovědností projektanta za vady stavby a škody způsobené vadami projektové dokumentace. Kniha „Právní spory ve stavebnictví“  také reaguje na některé legislativní změny a přináší odkazy na celou řadu nových judikátů.

SF/pb

Povolování staveb bude možné i v elektronické formě. Senát včera schválil novelu, díky níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem. Také tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

ČTK

Při stavebním řízení v Praze mají v nedaleké budoucnosti všechny příslušné orgány jednat naráz, domluvit se a sladit jednotlivé zájmy ještě před tím, než každý z nich vynese své rozhodnutí. Cílem nového přístupu je snaha magistrátu urychlit povolovací řízení ve výstavbě. Tento postup nebude závazný, město se chce domluvit na jeho dobrovolném dodržování. Týkat se bude projektů s veřejným zájmem.

„Motivací je, aby jednotlivé odbory nevydávaly protichůdná rozhodnutí, ale hledaly společná řešení,” řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora Prahy. O dodržování nového způsobu chce vedení města jednat s magistrátními odbory i odbory městských částí. “Máme ambici jednat i s dotčenými orgány mimo naši působnost, které vnímají veřejný zájem, jako je třeba hygienická stanice,” řekl P. Hlaváček.

Nově by k řízení měly být přizvány také takzvané autorizované osoby, tedy inženýři, projektanti či členové profesních komor jako například ČKA. Jejich přítomnost v řízení je nyní nezávazná. “Často jsou jediní, kteří jsou schopni připomínky vypořádat,” řekl P. Hlaváček.

Materiál obsahující metodické postupy bude vypracovaný zhruba do měsíce. Následně bude podroben oponentuře a případně upraven. V první fázi by se jednání mělo uskutečnit na platformě náměstka primátora pro územní rozvoj, následně by se přesunulo do sekce rozhodování o území.

Město chce tímto krokem zrychlit povolovací řízení dříve, než začne platit nový stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.

ČTK

V Praze proběhne 13. února setkání zástupců technologických společností s rezidenčními developery. Vše se uskuteční pod patronátem Czech & Slovak PropTech Association. První oborová akce svého druhu se uskutečnila již v listopadu loňského roku, nyní půjde o druhý díl. Setkání má formu tzv. „speed datingu“, kdy spolu účastníci během krátkých, maximálně desetiminutových rozhovorů probírají možnosti budoucí spolupráce.

„Hlavním cílem této networkingové akce bylo rychle a osobně představit produkty technologických společností, efektivita byla tudíž jejím základním prvkem,“ vysvětluje princip setkání Roman Ptáček ze společnosti Realpad. „Mít možnost prezentovat zástupcům významných developerských společností na jednom místě je snem každé menší technologické firmy. Otevřely se nám dveře k zajímavým projektům,” říká Zbyněk Pohořelský, zakladatel VR Space. Více informací a přihlášku na únorovou akci zle nalézt na webu asociace www.csproptech.com.

SF/tk

Ústavu územního rozvoje v Brně by se podle ministryně K. Dostálové měly rozšířit pravomoci a kompetence. Mj. by shromažďoval a poskytoval důležitá data, měl by mít i výzkumnou část. Počítá s tím i nový stavební zákon, který je v připomínkovém řízení. Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla by jako inspirace mohl sloužit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)

Ústav územního rozvoje v Brně byl založen v roce 1994 a je organizační složkou státu, zřízenou ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Působí v oborech územní plánování, regionální politika, bydlení a bytová politika, programy územního rozvoje regionů a obcí České republiky a cestovní ruch.

Na setkání s novináři v Brně J. Kasl také konstatoval, že ČKA připravovaný stavební zákon spíše podporuje, když z tezí, které komora v roce 2017 při oznámení původního záměru navrhovala, jich je naplněna zhruba polovina. “My vnímáme úplně nemožnou situaci, která ve stavebnictví nastala. Vidíme tam jeden problém, který se týká územního plánování a pro mě nepochopitelného postoje starostů, kteří dosáhli toho, že stavební úřady první instance nebudou integrovány do státní stavební správy,” dodal J. Kasl. Narážel přitom na lednovou dohodu MMR se Svazem měst a obcí, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi 7 000.

ČTK

Prvním nájemcem první dokončené budovy v areálu Nové Zbrojovky v Brně bude globální prodejce letenek Kiwi.com. Stěhovat se bude letos v létě a obsadí 11 000 čtverečních metrů. Budova Zet office vznikla z bývalé nářaďovny, má devět pater a celkem 19 000 „čtverců“ kanceláří.

CPI Property Group má v projekční přípravě další budovy, současně vzniká celkový plán území. Výstavba nových budov je ale závislá na změně územního plánu, jehož veřejné projednávání by se mělo uskutečnit ještě letos. Celý areál bývalé Zbrojovky se rozkládá na 22 hektarech a jeho přeměna v novou čtvrť s kancelářemi i byty má trvat více než desetiletí.

ČTK

V Praze bylo podle údajů sdružení Prague Research Forum během čtvrtého čtvrtletí roku 2019 dokončeno celkem 90 100 m2 kancelářských ploch, čímž celkový objem moderních kanceláří vzrostl na 3,67 milionu m2. Realizováno bylo pět nových projektů: Harfa Office Center v Praze 9 s 27 100 m2 kancelářských prostor, Telehouse v Praze 6 s 20 900 m2, SmíchOFF s 9 600 m2 a Green Point s 7 500 m2, oba v Praze 5, a Centrum Stromovka v Praze 7 s 5 700 m2. Šestým projektem pak byla rekonstrukce Centrum Vinice v Praze 10 s 19 300 m2. Celkem bylo za celý rok 2019 dokončeno 203 000 m2 kancelářských ploch.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací a podnájmů) dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 objemu 147 400 m2, což představuje meziroční pokles o 17 %. Hrubá realizovaná poptávka za celý rok 2019 činila 439 000 m2 a byla o 18 % nižší než v roce 2018.

Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové nabídce ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl 5,5 %, což je oproti výsledkům za třetí čtvrtletí 2019 nárůst o 0,4 procentního bodu. Celkový objem volných kanceláří dosáhl 201 100 m2. Nízká míra neobsazenosti společně s rostoucími stavebními náklady nadále vytváří tlak na mírný růst nájmů. Nejvyšší dosahované nájemné se za čtvrté čtvrtletí pohybovalo v rozmezí 22,50 až 23,00 eur za m2 na měsíc v centru města, 15,50–17,00 eur ve vnitřních a 13,50–15,00 eur za m2 na měsíc ve vnějších částech města.

SF/pb

Skupina Crestyl zahájila v prosinci stavbu dvou bytových domů Alfa a Beta, které jsou součástí nové pražské čtvrti Hagibor v sousedství stanice metra Želivského. Domy nabídnou celkem 168 bytů s dispozicemi od 1+kk až po 5+kk.

V unikátním místě, které symbolicky ukončí Vinohradskou třídu, postupně vyroste celkem pět rezidenčních domů společně se stejným počtem administrativních budov. Vše propojí centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, jenž povede od východu z metra, a náměstí s multifunkčním kulturním centrem. Součástí nové čtvrti bude i dvouhektarový park. Dokončení prvních dvou bytových domů je naplánováno na druhou polovinu roku 2021. Investice do této první etapy je téměř jedna miliarda korun. Náklady na celý projekt pak překročí devět miliard.

SF/pb

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Jak vyplývá ze studie Státního fondu životního prostředí, nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře, tzv. open-space.

“Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy,” uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. “Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,” doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle Z. Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. “Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,” dodala Mathauserová. Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči nebo těkavé organické sloučeniny.

V současné medicíně se v těchto souvislostech mluví také o syndromu SOS (Syndrom Open Space), který se projevuje například zvýšeným krevním tlakem, zažívacími potížemi, bolestmi hlavy nebo depresemi.  V jejím pozadí stojí mj. už zmíněná klimatizace, respektive její nastavení, ztráta soukromí, nepříjemné pachové vjemy apod.

ČTK/pb

Slovenská metropole se loni potýkala s rekordním nedostatkem nových bytů v novodobé historii, který vedl k růstu cen na nová maxima – jak vyplývá z analýzy společnosti Bencont Investments. Průměrná cena bytu v bratislavských novostavbách v přepočtu na metr čtvereční plochy loni poprvé vystoupala nad 3 000 eur (75 450 Kč) a překonala tak dřívější rekord z roku 2008, tedy z doby před globální ekonomickou krizí. Na konci roku 2019 ceny stouply v průměru na 3 237 eur (zhruba 81 400 Kč) za metr čtvereční, meziročně se tak zvýšily o 11,3 %.

Nabídka nových bytů v Bratislavě loni klesla pod hranici 2 000 jednotek a těsně nad tuto úroveň se vrátila až v posledním čtvrtletí. Stávající nabídka je rekordně slabá a dosahuje jen zhruba 65 % úrovně z let 2012 až 2014, kdy realitní trh v Bratislavě dosáhl svého dna.

V posledním čtvrtletí loňského roku až 70 % prodaných bytů v bratislavských novostavbách tvořily jedno a dvoupokojové byty. Dnes ale nabídka takových nových bytů podle analýzy prakticky už neexistuje a na trhu chybějí tzv. startovací byty.

Bencont Investments předpokládá i letos další růst cen nemovitostí v Bratislavě, kde je ze všech slovenských regionů nejvyšší životní úroveň a také nejvyšší ceny bydlení. Díky nízkým úrokovým sazbám je ale investice do rezidenčních nemovitostí stále výhodná a mnoho kupujících dává této možnosti přednost před bydlením v pronájmu.

ČTK

Opoziční ODS vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) ke společnému jednání o vládním návrhu stavebního zákona. Podle svého předsedy Petra Fialy jeho strana vládě nabízí své zkušenosti a kompetence, aby se podařilo “odblokovat” návrh, ke kterému se sešlo na 4 500 zásadních připomínek. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky by společné jednání mohlo pomoci zachránit dobré prvky a zároveň odstranit nedostatky, které podle ODS převládají. Česko podle P. Fialy nový stavební zákon potřebuje, ale – jak dodal M. Kupka – stavební zákon patří mezi předpisy, u kterých je třeba najít shodu napříč stranami.

ČTK

Objem investic do komerčních nemovitostí v Česku loni meziročně vzrostl téměř o třetinu na 3,25 mld. eur (zhruba 82 mld. Kč). Zhruba polovina z této částky podle statistik společností Knight Frank a CBRE připadla na nákup kancelářských budov, přičemž čtyři pětiny realitních transakcí se odehrály v Praze.

Podle CBRE byl největší investiční transakcí loňského roku prodej areálu Waltrovka v Praze 5 s odhadovanou cenou 250 až 260 mil. eur, jenž od Penty získala jihokorejská firma Hanwha Investment & Securities. Na druhém místě byl prodej hotelu Intercontinental za 220 až 230 mil. eur – fond R2G ho koupil od slovenské skupiny Best Hotel Properties.

Za zmínku stojí objem hotelových transakcí, který loni dosáhl více než 500 mil. eur, byl nejvyšší za poslední dekádu a meziročně vzrostl téměř pětinásobně. “Investoři po letech přestali hotely vnímat jako rizikovou investici s nízkým výnosem,” říká Pavel Kliment z KPMG. Majitele loni změnily kromě už zmíněného Intercontinentalu také pražské hotely Carlo IV nebo Don Giovanni.

ČTK

Developerská společnost FINEP loni zvýšila své tržby z prodeje bytů a rodinných domů v Praze meziročně o 39 % na 3,14 mld. Kč. Firma celkem prodala 654 bytů, meziročně o 36 % více. „Ve výsledcích se odráží zejména rozšíření nabídky, které jsme připravovali několik let. V cenách bytů se bohužel odrazil i skokový nárůst cen stavebních prací a pozemků,” uvedl generální ředitel FINEP-u Tomáš Pardubický. Za hlavní faktory, které v loňském roce ovlivňovaly bytový trh, označil neúměrnou délku povolování staveb, když příprava většího projektu trvá v průměru deset let. Podle něj rovněž vzrostl podíl investičního bydlení, kdy investorem je fyzická osoba. Tento podíl se pohybuje mezi 35 – 40 % podle lokality. Zatímco dnes je nájemní bydlení tvořeno především individuální nabídkou jednotlivých investorů, v dalších letech se na něj podle T. Pardubického zaměří institucionální investoři jako investiční nebo penzijní fondy.

ČTK

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například podnik Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu kupec neuvedl. V roce 2017 změnil majitele, kdy ho získala společnost I.J.O. za 355 mil. Kč. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště. Dům byl postaven v polovině 19. století. Stát ji v roce 1846 přeměnil na zastavárnu, aukční halu a půjčovnu. V poválečné historii zde sídlila řada podniků a úřadů. Byl tady například sklad a kanceláře podniku Tuzex.

ČTK

První byty, které spadají do konkurzu po zkrachovalé společnosti H-System a které si lidé sami dostavěli, se začnou prodávat na přelomu letošního jara a léta. Jejich cena bude známa v dubnu, určí ji znalecký posudek, který zároveň vyčíslí hodnotu dostavby, kterou provedli současní uživatelé bytů – šéf věřitelského výboru a advokát největšího věřitele H-Systemu Petr Pavel.

Byty se budou v konkurzu prodávat jednotlivě, domy již byly na jednotlivé bytové jednotky rozděleny i v katastru nemovitostí. Každý ze současných uživatelů dostane nabídku odkupu za cenu určenou znalcem, zároveň budou mít nárok na odpočet hodnoty dostavby domu, kterou určí znalec

ČTK

Sněmovna poslanců včera ani po dvouhodinové debatě nerozhodla v prvním čtení o vládní novele, která má České národní bance přinést rozšíření pravomocí včetně možnosti určovat parametry hypoték.

Návrh na posílení pravomocí ČNB již na počátku roku 2017 schválila tehdejší koaliční vláda vedená ČSSD. Poslanci jej ale tehdy nestihli před volbami do Sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců již tehdy vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení.

Vojtěch Munzar (ODS) v současné diskusi uvedl, že změna zákona situaci na trhu s bydlením jenom zhorší. Vláda podle něj neudělala nic pro to, aby zastavila růst cen bytů a vlastnické bydlení se zpřístupnilo. Tomáš Martínek (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhovali vrátit předlohu vládě k přepracování. Podle některých poslanců je navrhované posílení pravomocí ČNB je příliš velké. Podle Jana Skopečka (ODS) se to týká nejen regulace hypoték, ale i operací na finančním trhu. Varoval před tím, že ČNB by mohla “rozjet rotačky peněz” a sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování. Před přílišným posílením pravomocí ČNB varoval i Kalousek. Guvernér ČNB Rusnok tyto obavy označil za přehnané. “Ten zákon prostě říká, že mohou nastat jiné doby, mnohem horší, než jsou dnes,” prohlásil. Centrální banka nyní podle něj neřeší žádný zásadnější problém se špatnými úvěry a komerční banky také její doporučení převážně plní.

ČTK

Hlavní město bude dále jednat s vládou o zákonné regulaci platforem pro krátkodobé pronájmy typu Airbnb, chce se také připojit k výzvě Evropské komisi k řešení této otázky. Ve městě je dnes podle radnice 11 500 bytů využíváno ke krátkodobým pronájmům.

Pražští radní také zadali Institutu plánování a rozvoje (IPR) úkol do léta připravit strategii konkrétních kroků, kterými bude město v dalších dekádách řešit zdražování a nedostupnost bydlení.

ČTK

Bývalé sídlo nakladatelství Albatros na rohu pražské Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze koupil od Václava Skaly podnikatel Daniel Farnbauer. Uvedl to deník E15. Albatros v minulých letech prodělal rozsáhlou rekonstrukci, pak si osm z deseti podlaží si podle deníku pronajala coworkingová společnost Spaces.

V. Skala vlastnil Albatros jako fyzická osoba, nikoli přes svou realitní společnost Pražská správa nemovitostí (PSN). D. Farnbauer budovu kupuje prostřednictvím firmy Real Estate Albatros.

PSN založil V. Skala v roce1991, specializuje se na investice v oblasti nemovitostí. Revitalizuje bytové domy a přilehlé prostory, pronajímá kanceláře a vlastní několik bytových domů v Praze, ale také obchodní dům Kotva. V. Skala také vlastní  e-shop s oděvy Bibloo. Daniel Farnbauer mimo jiné spoluvlastní s ruskými investory Slovanský dům v ulici Na Příkopě, jak napsal deník E15.

ČTK

Byty u stanice pražského metra Staroměstská jsou v průměru téměř třikrát dražší než na byty u stanice Černý most. V prvním případě vychází metr čtvereční na 169 820 Kč, v druhém na 61191 Kč. Obecně jsou nejdražší byty na trase A (v průměru 110 100 Kč za metr čtvereční), následují trasa B (93 700 Kč) a trasa C (87 000 Kč). Všechny uvedené údaje vyplývají z průzkumu portálu Valuo.cz a vychází z inzerátů na realitních serverech od loňského října do prosince. V úvahu se berou byty v osobním vlastnictví o rozloze 70 – 90 metrů čtverečních, ve vzdálenosti maximálně do jednoho kilometru od stanice metra.

Proti květnu 2018 se loni v závěru roku zvýšily ceny bytů především v okolí stanic mimo vnitřní centrum hlavního města – na Dejvické (o 30 %), za kterou následují Strašnická (o 26 %) a Kačerov (o 24 %). Naopak ceny klesly v okolí 14 z celkových 58 stanic, nejvíce u Malostranské (o 11 %).

ČTK