Rekonstrukce horní části Václaváku začne v červnu

Rekonstrukce horní části Václavského náměstí v Praze spojená s budováním tramvajové trati od Národního muzea začne letos v červnu. Na přesném harmonogramu prací nyní Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) pracuje se stavební firmou Eurovia CS. Práce potrvají tři roky a vyjdou podle výsledku tendru na 1,24 miliardy korun bez DPH. Kromě výstavby tramvajové trati, která propojí koleje ve Vinohradské s těmi ve Vodičkově a Jindřišské ulici, budou součástí stavby také navazující úpravy vozovek a chodníků, oprava stropních desek podchodu stanice metra Muzeum, výstavba retenční nádrže pro zadržování dešťových vod k zalévání stromů a přeložky inženýrských sítí. Provozu metra se práce nedotknou.

V roce 2020 začala rekonstrukce spodní části náměstí, kterou město z většiny dokončilo loni na podzim. Poté pokračovaly práce na dvou menších plochách u kolejí z Jindřišské do Vodičkovy ulice, které už byly přípravou pro stavbu tramvajové trati v horní části.

remspace/ČTK

V Brně se za první čtvrtletí prodal dvojnásobek bytů

Realitní trh s novými byty v Brně v letošním prvním čtvrtletí ožil. Oproti stejnému loňskému období se prodal dvojnásobek bytů. Dle společnosti Trikaya je důvodem zlevňování úrokových sazeb hypoték. „Zlevnění hypoték vyhnalo lidem z hlavy inflační obavy a realitní trh se na Brněnsku po dvouleté stagnaci otočil strmě vzhůru. Za první letošní čtvrtletí se v Brně prodal dvojnásobek novostaveb oproti loňskému kvartálnímu průměru. Zlepšující se nákupní sentiment je podložen důvěrou v to, že zlevňování hypoték bude pokračovat,“ uvedl Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

Za první čtvrtletí 2024 koupili lidé v Brně 246 bytů v novostavbách, od loňského ledna do března to bylo 108 bytů. Prodeje stagnovaly po celý minulý rok, kdy se prodalo celkem 535 bytů, nejméně za posledních deset let. Průměrná cena nového bytu zatím výrazněji neroste, pohybuje se pod úrovní 130 000 korun za metr čtvereční stejně jako loni. V dalším čtvrtletí se to ale může změnit. Ceny nového bydlení se mohou vrátit k růstu právě zásluhou rostoucí poptávky. Nabídka bytů je v Brně poměrně omezená poté, co loni část developerů plány na bytovou výstavbu odložila. Výstavbu nových bytů by mohl podpořit nový stavební zákon, který začne platit od července a měl by výrazně ulehčit povolovací proces pro novou výstavbu. Brno připravuje jednotný stavební úřad a další veřejné projednání upraveného územního plánu. remspace/ČTK

Magistrát obdržel tři nabídky na stavbu budoucího sídla kosmické agentury

Pražský magistrát dostal tři nabídky od stavebníků na rekonstrukci a přestavbu nedokončené budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Pohybují se mezi dvěma a třemi miliardami korun. Které konkrétní firmy a v jaké konkrétní výši nabídky podaly, nebylo sděleno, protože informace podléhají režimu utajení. Stejně tak není zatím známé přesné datum, kdy se začne stavět. Dostavba budovy je pro město důležitá z důvodu urbanistického dotvoření Palmovky a jisté prestiže – mít ve městě centrálu EUSPA je pro Prahu i z hlediska rozvoje průmyslu ČR důležité.

Všechny firmy, které se zúčastnily tržního dialogu, uvedly, že je možné budovu dokončit do 24 měsíců od zahájení prací. Na hlavní budovu je vydáno platné stavební povolení, u zbylé části, kde bude třeba centrum styku s veřejností, je nutné přepracovat původní projekt, hlavní stavební objekt je možné dělat hned. Budovu na Palmovce začala v roce 2014 stavět Praha 8, mělo tam být sídlo radnice doplněné o obchodní centrum. O rok později však byly práce na stavbě za více než miliardu korun přerušeny a dosud nebyly obnoveny. Budovu od Prahy 8 v roce 2021 převzal magistrát, následně zvažoval umístit do ní sídlo záchranné služby. Nakonec vznikla dohoda se státem a EUSPA, které nynější sídlo v Holešovicích přestává kapacitně stačit.

remspace/ČTK

Pražská developerská společnost se chystá na 8 000 bytů

Pražská developerská společnost (PDS) připravuje na padesátku projektů, ve kterých by mělo v následujících deseti letech vzniknout 6 000 až 8 000 bytů. Letos zahájí městská organizace nutné kroky k výstavbě u dvou až čtyř projektů. Nejblíže k výstavbě má projekt Jalový dvůr v Praze 4. Bude se jednat o dřevostavbu z CLT panelů a vápenopískových cihel, projekt bude zahrnovat 40 bytů. Stavební povolení by mohlo být získáno na konci tohoto roku, dokončení je předpokládané v roce 2026.

V pokročilém stadiu přípravy je i multifunkční objekt s městskými byty u Palmovky na rohu Zenklovy ulice a Libeňského mostu nebo dům v Peroutkově ulici. Ke schválení příslušnými orgány směřuje také projekt s 300 byty v Dolních Počernicích. Aktuálně PDS tvoří pro magistrát koncept územního rozvoje území Na Strži nebo Kasárna Karlín.

remspace/ČTK

Návrh na vyšší ochranu zemědělské půdy je ve Sněmovně

Vládní návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy zamířil ve Sněmovně do závěrečného schvalování. K druhému čtení se dolní komora dostala po odkladech, když rozsah ochrany čelil kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o ekonomický rozvoj. Někteří z nich navrhli další možnosti zmírnění navrhovaných pravidel včetně jejich celkové úpravy. O podobě předlohy by mohla dolní komora hlasovat pravděpodobně v květnu.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

remspace/ČTK

Colliers má nového generálního ředitele pro Českou republiku a Slovensko

Společnost Colliers oznámila významnou personální změnu. Tewfik Sabongui, současný generální ředitel české pobočky Colliers, rozšíří své kompetence a převezme vedení i slovenského zastoupení této společnosti. Richard Urvay, současný výkonný ředitel společnosti Colliers na Slovensku, opustí svou pozici na konci dubna, aby převzal novou roli na straně klienta.

Tewfik Sabongui má 24 let zkušeností na realitním trhu v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy. Jako odborník na kapitálové trhy, pronájem kanceláří, developerské poradenství a realizaci fúzí a akvizic v České republice a na Slovensku Tewfik Sabongui úzce spolupracuje s leasingovými, poradenskými a investičními odděleními ve firmách s cílem získávat a rozvíjet obchody i vztahy s klienty.

remspace

Pentě loni stoupl čistý zisk

Investiční skupině Penta loni meziročně stoupl čistý zisk o půl miliardy na 12,1 miliardy korun. Od jejího založení v roce 1994 je to druhý nejlepší výsledek. Lepší výsledek byl už jen v roce 2021. Aktiva firem v portfoliu skupiny stoupla o 17 miliard na téměř 360 miliard korun.

Penta v tiskové zprávě uvedla, že v zájmu svého dalšího růstu plánuje otevření historicky prvního fondu pro kvalifikované investory. Investice Penty dosáhly v roce 2023 rekordních 21,6 miliardy Kč. Na zisku skupiny se podle Marka Dospivy v roce 2023 nejvíce podílel řetězec lékáren Dr. Max, síť nemocnic Penta Hospitals, Primabanka a Privatbanka a také developerské projekty.

Penta Real Estate má nyní ve výstavbě 1 135 bytů (v projektech Nuselský pivovar, Nová Waltrovka, Waltrovka Pod Vidoulí, Victoria Palace, Rezidence Juliska, Bory Bývanie a Pri Mýte). V průběhu roku 2023 Penta Real Estate získala do svého portfolia množství nových pozemků pro budoucí výstavbu v širším centru Prahy a Bratislavy. Celková aktiva Penta Real Estate nyní dosahují více než 35 miliard Kč.

remspace/ČTK

Nový terminál vysokorychlostní tratě u Jihlavy zná svoji podobu

Správa železnic vyhlásila na konci března vítěze architektonické soutěže na podobu nového terminálu vysokorychlostní železniční tratě, která povede Vysočinou. Z celkového počtu 25 architektonických ateliérů zvítězil návrh francouzsko-českého sdružení AREP ARCHITECTES – monom. Po terminálech vysokorychlostní trati Praha-východ a Roudnice nad Labem tak zná svou podobu jako třetí v pořadí už i terminál Jihlava.

Zdroj: AREP ARCHITECTES – monom

Porota u vítězného návrhu ocenila způsob, jakým se nový dopravní uzel zapojuje do krajiny a zohledňuje přitom významné krajinné prvky v širším okolí. Z dopravního hlediska potom vyzdvihla přehlednost všech přestupních vazeb v terminálu a velmi dobře vyřešené autobusové nádraží. Vzhledem k předpokládané kapacitě terminálu až 6 000 cestujících denně, tedy až 300 cestujících za hodinu ve špičce, porota ocenila krátké trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy, které návrh efektivně řeší. Jihlavský terminál bude na Vysočině sloužit jako klíčový přestupní uzel mezi vysokorychlostní tratí (VRT) a veřejnou i osobní dopravou. Hlavními kritérii při výběru vítězného návrhu proto byla kvalita urbanistického, dopravního, krajinářského a environmentálního řešení i ekonomická efektivnost investičních nákladů.

Jihlavským terminálem denně projede až 118 vlaků. Dvakrát za hodinu zde potom zastaví vysokorychlostní spoj, kterým cesta do Prahy potrvá 52 minut, do Brna jen 36 minut. Vítězný terminál bude nyní třeba doprojektovat do podoby studie, dořešit detaily, samotná stavba by měla začít v roce 2029.

Zdroj: MS architekti s.r.o.

Zdroj: MS architekti

Druhé místo v soutěži získal návrh od MS architektů, třetí pak od Sdružení Pelčák a partner architekti + HBH Projekt + Link projekt. Všechny předložené návrhy navíc přinesly pozoruhodné dílčí podněty a zajímavá řešení. Veřejnost si je bude moct prohlédnout na výstavě v Domě kultury a odborů v Jihlavě do 17. dubna 2024.

remspace/Správa železnic

Platforma Wearrecho na konferenci remspace

„Zpětně se ohlížíme za účastí na už druhém ročníku konference remspace Real Estate Market: udržitelná výstavba jako investiční příležitost, a jsme moc rádi, že jsme mohli být její součástí. Náš workshop měl velmi pozitivní ohlas! Účastníci měli možnost se prostřednictvím workshopu osobně seznámit s prostředím platformy Wearrecho, která provází architekty, designéry, projektanty, developery a koncové klienty celým procesem od návrhu architektury ve virtuální realitě až po samotnou realizaci,“ říká Vladimir Timanov.

Workshop, který vedli Jakub Mazur – CPO a Vladimir Timanov – CMO, poskytl úvod do pracovního prostředí platformy Wearrecho a nabídl virtuální procházku jedním z ukázkových projektů, s možností úpravy designu.

Pokud máte zájem seznámit se s platformou Wearrecho, celý jeho tým je připraven nabídnout Vám „demo“ představení  platformy přímo ve vaší kanceláři s veškerým potřebným vybavením a zodpovědět veškeré dotazy, které byste mohli mít. Pro více informací nebo k naplánování demo schůzky navštivte jejich web a domluvte si schůzku.

Krátký sestřih z konference naleznete zde.

remspace/Wearrecho

Developer Getberg dluží i Pentě

Developerská společnost Getberg dluží Pentě za pronájem kanceláří v Masaryčce desítky milionů korun. Proti společnosti GH Real Estate, která je jednou z více než deseti přidružených firem skupiny Getberg, se ozvala společnost Prague CBD, dceřiná firma developerské společnosti Penta. Kvůli nezaplaceným závazkům podala na developera insolvenční návrh. Jegor Chlebnikov, zakladatel a majitel developerské skupiny Getberg, chtěl nastěhovat firmu do nové kancelářské budovy už v době, kdy stavba teprve probíhala. V listopadu 2021 podepsal s pronajímatelem nájemní smlouvu. Podle Penty byl právě Getberg jedním z vůbec prvních zájemců o pronájem kancelářských prostor v chystané budově.

K samotnému převzetí prostor podle insolvenčního návrhu došlo v srpnu loňského roku. Celkem se jednalo o pronájem 995 metrů čtverečních kancelářských prostor, skladu, 8 parkovacích míst a společných prostor. K výplatě závazků v podobě dlužného nájemného, provozních nákladů a smluvních pokut mělo docházet od srpna 2023 do ledna 2024. K tomu, stejně jako k samotnému nastěhování firmy, ale nakonec nedošlo. Celkově nyní Getberg pronajímateli dluží více než 43,5 milionu korun.

Navzdory podepsané nájemní smlouvě v Masaryčce developerovi běžel pronájem kancelářských prostor také v budově Dock In Two v pražské Libni. Budovu vlastní a spravuje společnost Crestyl.

remspace/ Seznam zprávy

Panattoni dokončila v Chebu novou halu

Průmyslový developer Panattoni společně s investiční skupinou Accolade dokončili novou halu v Panattoni Parku Cheb East. Část budovy o celkové podlahové ploše 61 000 metrů čtverečních už obývá nájemce ze sektoru automotive. Budova je připravená na rozšíření o dalších 18 000 metrů čtverečních a aspiruje na nejvyšší stupeň hodnocení mezinárodní certifikace udržitelnosti BREEAM New Construction. Server Ekonom.cz již dříve uvedl, že nájemcem by měl být americký výrobce pneumatik Goodyear.

remspace/ČTK

Za 80 % celosvětových emisí může 57 společností

Nová studie ukázala, že 57 výrobců ropy, plynu, uhlí a cementu je přímo spojených s 80 % světových emisí skleníkových plynů od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2016. Podle databáze Carbon Majors Database, kterou sestavují světově uznávaní výzkumníci, jsou právě tyto korporace hlavním motorem klimatické krize, popisuje The Guardian.

Přestože se vlády v Paříži zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů, analýza ukazuje, že většina producentů zvýšila svou produkci fosilních paliv, a tím i množství emisí. Vědci porovnávali data ze sedmi let před Pařížskou dohodou a sedmi let po ní. V posledních sedmi letech se na emisích nejvíce podílela americká společnost ExxonMobil. Během této doby vyprodukovala 3,6 gigatuny oxidu uhličitého, což je zhruba 1,4 % celosvětového objemu. Těsně za ní se umístily společnosti Shell, BP, Chevron a TotalEnergies, z nichž každá vyprodukovala nejméně 1 % globálních emisí.

Nejvýraznějším trendem byl prudký nárůst emisí spojených se státními a státem vlastněnými producenty, zejména v asijském uhelném sektoru. Tato stále pokračující expanze je v rozporu s důrazným varováním Mezinárodní agentury pro energii. Ta dlouhodobě upozorňuje, že pokud má svět zůstat v bezpečných mezích globálního oteplování, nelze otevírat nová ropná a plynová pole.

remspace/Seznam zprávy

Pražští silničáři začali bourat uzavřenou část Libeňského mostu

Pražští silničáři začali bourat uzavřenou část Libeňského mostu u Palmovky. Takzvaný inundační most je v havarijním stavu a od letošního ledna na něj nesměla auta, tramvaje ani pěší a cyklisté. Těžká technika strhává konstrukci z Boudníkovy ulice. Bouraná část soumostí slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu a při záplavách pod ní může protékat voda. Most v části přes Vltavu není v havarijním stavu a v únoru na ni dopravní podnik provizorně vrátil provoz tramvají. Libeňský most z roku 1928 od architekta Pavla Janáka se dosud nikdy neopravoval.

remspace/Seznam zprávy

Ostrava má nový strategický plán pod značkou fajnOVA

Ostrava si vybrala stěžejní témata, na která se bude v příštích letech zaměřovat a rozvíjet je až do roku 2030. Prioritami plánu je kvalitní bydlení a architektura, energetika i plnění role metropole. Vytyčené cíle chce město naplňovat uskutečněním konkrétních projektů, přičemž těch vlajkových je 49 a patří mezi ně například rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a přístavba koncertního sálu nebo výstavba Centra ledních sportů. Současně je cílem pokračovat v růstu počtu vysokoškolských studentů nebo zastavit trend úbytku obyvatel.

Nový plán navazuje na dokument z roku 2017, jehož realizace byla vyhodnocena jako úspěšná. Od roku 2016 bylo úspěšně dokončeno 47 strategických projektů, mezi které náleží například revitalizace budovy bývalých městských jatek či výstavba City Campusu na Černé louce. V následujících sedmi letech se chce Ostrava zaměřit na podporu vysokých škol, aby se Ostravě podařilo získat status studentského města. Zároveň chce přilákat více firem, které pak absolventy škol zaměstnají a zamezí jejich odchodu z regionu. Důležité jsou také dopravní stavby, především stavba vysokorychlostní trati.

remspace

Ceny pozemků pro podnikání by po stagnaci mohly vzrůst o 10 až 15 %

Ceny pozemků by po loňské stagnaci mohly opět začít růst o 10 až 15 %. Důvodem je oživení stavebního trhu a nárůst poptávky po pozemcích, kterých se vlastníci začali zbavovat na základě nepříznivého ekonomického útlumu v některých oborech a odchodu firem z České republiky. Za nárůstem prodejů může být také obava z nedostupnosti pozemků vzhledem k očekávané přísnější ochraně zemědělského půdního fondu. O pozemky nejeví zájem jenom developeři, ale i individuální kupci.

Spekulativní developerská výstavba, zejména výstavba distribučních hal, se snížila na minimum. Na trhu se tak objevuje stále více zájemců, kteří by chtěli nakoupit pozemky přímo, nikoliv přes developera, a začít tam stavět. Nejčastěji jde o společnosti z odvětví lehkého průmyslu, strojírenství, logistiky, případně výrobce a distributory v oblasti elektromobility.

Podle Michala Diviše, vedoucího investičního oddělení 108 Real Estate, se vysoké procento potenciálně obchodovatelných pozemků i staveb nachází v Moravskoslezském kraji. Je tam totiž patrný konkurenční boj s Polskem, kde je výstavba rychlejší a levnější. Některé z rozvojových pozemků nebo staveb určených k rekonstrukci či nové výstavbě se nachází v širším centru, nebo na okrajích velkých měst. Právě tyto lokality patří k nejatraktivnějším a jejich prodejní cenu zvyšuje také zájem developerů. Zájem se soustředí především na Prahu a okolí, Brno, Plzeň a další krajská města. Prodávajícími jsou nejčastěji vlastníci, kteří nemovitost dříve spekulativně nakoupili a vyřídili povolovací procesy, čímž zvýšili její cenu.

Podle ukazatele ČSOB Index bydlení v roce 2023 cena pozemků v ČR vzrostla o 7,2 %. Ke konci roku ale tempo růstu zpomalilo.

remspace/ČTK

Administrativní budova Roztyly Plaza byla zkolaudována

Společnost Passerinvest v březnu zkolaudovala novou administrativní budovu Roztyly Plaza na Praze 11, přímo u stanice metra C Roztyly. Projekt tak nově rozšířil pražský kancelářský trh o 21 700 m² kanceláří poslední generace, ze kterých je aktuálně již jen polovina k dispozici. V přízemí budova nabízí 1 600 m2 obchodních jednotek. Ty od dubna obsadí například moderní kantýna s kavárnou Perfect Canteen, lékárna a specializovaný obchod s drony. Kromě snadné dopravní dostupnosti je velkou předností projektu jeho propojení s přírodou díky těsné blízkosti Krčského lesa a městského parku Nové Roztyly. Za architektonickým ztvárněním budovy Roztyly Plaza stojí studio Aulík Fišer architekti.

Zdroj: www.passerinvest.cz

remspace

Už podvacáté budou rozdána ocenění v soutěži Cena Inženýrské komory

Ještě týden (do 10. 4. 2024) mohou autorizované osoby České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) přihlásit stavby, na nichž se významně podílely, do soutěže Cena Inženýrské komory 2023. Její porota už podvacáté ocení hlavními cenami, čestnými uznáními a zvláštní cenou jak stavby, tak i projekty dokončené v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2023. O vítězi poslední kategorie pak rozhodne veřejnost. Vyhlášení výsledků proběhne na podzim během slavnostního vyhlášení v rámci Shromáždění delegátů ČKAIT.

Soutěž každoročně upozorňuje na stavby výjimečné svým inženýrským či technickým řešením, estetikou nebo inovativním přístupem. Nezřídka kombinuje všechny tyto atributy, jež nemusejí být vždy zjevné na první pohled – už proto, že jde často o ryze užitkové či technické realizace.

remspace

Na Praze 9 postaví Daramis kromě bytů i školku

Společnost Daramis, která stojí za projektem Zelené Město Heights, se na počátku letošního roku dohodla s vedením Prahy 9 na výstavbě nové mateřské školy v jeho sousedství. Mateřská škola by měla vyrůst vedle právě budované čtvrté etapy, která by měla být zkolaudována na jaře letošního roku a první obyvatele přivítá už v létě.

remspace

Stavby nemají být otroky technologií. Místo udržitelnosti tu zasklíváme jako v Dubaji, míní odborníci

Budovy by se měly stavět především pro jejich uživatele a tak, aby nebylo nutné je za 30 let rekonstruovat, zaznělo na konferenci Real Estate Market: Udržitelná výstavba jako investiční příležitost. O udržitelné výstavbě se v Česku hodně mluví, realita se ale zatím s ekologickými vizemi spíše míjí. Nové projekty často podléhají trendům ze zemí se zcela jinými klimatickými podmínkami. Vyrůstají tak u nás třeba obrovské prosklené stavby, které se ale v létě přehřívají. Neefektivita domů se pak dohání fotovoltaikou či moderními technologiemi všeho druhu. Ty je přitom možné osekat na nejnutnější, topení je přežitek a zásadní je samotné architektonické řešení budovy – ať už v ní má někdo bydlet, nebo tam budou sídlit kanceláře. Na tom se shodli odborníci z oblasti rezidenčního developmentu a architektury na středeční konferenci Real Estate Market, která byla zasvěcená udržitelné výstavbě.

Ať už v dnešní době developer staví nový bytový dům, administrativní budovu, školu, nemocnici či jakýkoliv jiný objekt, měl by primárně myslet na to, aby byl funkční a kvalitní i za třicet let a nebylo nutné jej rekonstruovat. V tom právě může pomoci jeho architektonické řešení.

„Architektura má ohromný význam pro energetickou úsporu. Když je chytře udělaná, znamená to minimum technologií, které budeme v objektu potřebovat. Budova má být založena na principech a technologie mají být pouze pomocné. Nestačí jen nainstalovat fotovoltaiku a tepelné čerpadlo. Chytrou a udržitelnou budovu tvoří promyšlený návrh konceptu a také pohled dál za její design,“ řekl například Michal Čejka z nezávislého sdružení Centrum pasivního domu.

Jedním dechem ale dodal, že pasivní domy si rozhodně nelze představovat jako objekty okleštěné od designového, moderního řešení. Příkladem je mnoho realizací bytových domů (jako třeba těch u pražské Ladronky), škol, administrativních budov, sportovních hal i jiných objektů, které vznikly spojením principů pasivní výstavby se zdařilým designem. Naopak opakem energeticky funkčních budov jsou v našich končinách stále velmi oblíbené a mnohdy nepraktické prosklené stavby, které se v létě extrémně přehřívají.

Česko není Dubaj

„Prosklené budovy jsou možná krásné, mají skvělý design, ale z energetického hlediska nefungují dobře, musíme se o ně daleko více starat a dohánět to technologiemi. Budovy mají být především funkční, v Česku ale narážíme na nepřekonatelný problém právě té obrovské míry prosklení. My sem dovážíme budovy z úplně jiných klimatických pásem. Když to postavili v Dubaji, musíme to mít taky,“ dodal Čejka.

Podle Jana Řežába, majitele a zakladatele developerské společnosti JRD, se dá i výrazné prosklení stavby v dnešní době udělat pasivně, když se pracuje se správnou orientací vůči slunci a s využitím stínění, kdy se z okna dělá aktivní prvek. A okna mohou mít také speciální ošetření, například sluneční ochranu proti přehřívání. Na první pohled nelze poznat, že mají takovou funkci. Vždy je ale potřeba zapojit odborníky, kteří s takovou vizí pracují už u studie projektu. Jinak se až v průběhu realizace přijde třeba na to, že na dražší zasklení nejsou peníze. „Design by neměl vznikat bez vazby na širší udržitelné prvky. V případě bezemisní budovy by měl probíhat v diskuzi malé skupiny odborníků. Přitom stačí už v návrhu respektovat funkci domu, vyřešit rozumnou míru prosklení a jeho technické parametry a pak v kooperaci s ostatními experty vymyslet funkční systém. Děláme budovu pro uživatele, nikoliv pro kolemjdoucí, kteří si ji budou fotit,“ vysvětlil Čejka.

Neměli bychom být otroky technologií

V souvislosti s udržitelnou výstavbou se často skloňují technologie jako tepelná čerpadla, fotovoltaické panely či chytré ovládání domácnosti, které má pod kontrolou například vytápění a chlazení. „Rozhodně ale není cílem architekta použít co nejvíce technologií, vždy musejí dávat smysl. Ideální je, když je stavba sama o sobě soběstačná, fit, funguje, aniž bychom spouštěli souběh různých řešení. Nesmíme být otrokem technologií, měly by nám jen napomáhat,“ doplnil Štefan Šulek z architektonického ateliéru SOA.

„Když se bavíme o rezidenčních budovách, jediná technologie, kterou potřebujeme, jsou dva větráčky s rekuperací. Domy nic dalšího nepotřebují. Já sám bydlím v novém projektu, chytrou domácnost mám nastavenou na 22 stupňů a přes zimu se mi ani jednou nezapnulo topení. Topení je přežitek. S tím, jak se v létě otepluje, budeme jistě potřebovat chlazení, ale i s tím se dá pracovat, například pomocí pasivního zastínění, aktivní práce s východem a západem slunce, ale mnohdy stačí také aktivní rekuperace,“ přiblížil Jan Řežáb.

Problém přílišného přetechnologizování budov podle něj tkví také v tom, že každá technologie má nějakou životnost a po 15 letech je mnohdy potřeba všechny systémy vyměnit. I proto je minimalizace těchto prvků důležitá. Stejně tak nedívat se na budovy jako na solitéry, ale vnímat jejich provázání s územním celkem – aby výhody jedné budovy mohla využít i druhá, která je nemá. Podle Řežába by se také mělo pracovat s okolím zástavby, kde by měl být dostatek zeleně a vodních prvků.

Cestu k udržitelné výstavbě nakonec podle Řežába i Čejky v Česku brzdí především ti, kdo rozhodují o financování daných developerských projektů. „Investoři, developeři – to je většinou finanční profese. Takže se zaměřují především na výnos. Proto potřebujeme zvětšit i společenskou poptávku po udržitelné výstavbě a stejně tak i bič norem. Rezidenční developeři žádné takové věci dobrovolně dělat nebudou,“ řekl Řežáb.

Čejka k tomu dodal, že někdy v tomto případě funguje nátlak mateřských společností ze zahraničí, pakliže je na ni daná developerská společnost v Česku napojená. „Developeři u nás dělají skutečně jen to, co je na hraně, a když nemusí, nedělají to. Tahouny jsou pak zahraniční matky. Stane se tedy to, že v Česku náš návrh na pasivní řešení seškrtají, pak ho pošlou matce, a ta jim řekne, že to takhle nejde, že to musí posunout dál a respektovat její vizi. Návrh se mi pak vrátí v mém původním znění. Platí ale, že finančníci u nás mají větší moc, než jakou má ekologická vize.“ Přitom podle Čejky rozhodně neplatí tvrzení „pasivní výstavba je dražší než klasická“. V současnosti lze energeticky efektivní dům postavit za úplně stejnou cenu jako dům neúsporný. To se dá podchytit už v architektonickém zadání, což ale v praxi také někdy pokulhává. „Často chybí právě to pořádné zadání. Jeho analýza je velmi podceněná, nevede se nad ním patřičná diskuze, je napsané na jeden papír a tím to končí. V zahraničí se zadání tvoří půl roku, rok a analýza se dělá do detailu, až pak se jde k návrhu. Tohle u nás ještě není tak daleko, jak by mohlo být,“ dal příklad Štefan Šulek.

Developeři u nás podle účastníků konference často staví budovy v minimálním standardu a dívají se jen deset, maximálně dvacet let dopředu. Pro splnění ekologických cílů Evropské unie, které počítají s tím, že do roku 2050 musí být téměř všechny stavby v bezemisním standardu, je navíc nutné se ve větší míře zaměřit i na rekonstrukce starých budov.

Jiří Cihlář, energetický auditor ze společnosti CEVRE Consultants, přidal na konferenci i pro mnohé extrémní pohled, podle kterého by bylo ideální, kdyby do roku 2050 nevznikla žádná novostavba, jelikož je v Česku ohromné množství budov, které je potřeba v první řadě renovovat. „V rámci novostaveb bychom měli ruční brzdu zatáhnout už v roce 2028 na veřejných budovách a v roce 2030 na všech ostatních v soukromém sektoru.“

CzechCrunch

Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě

Česká republika má nejvíce průmyslových a logistických ploch v přepočtu na 1 000 obyvatel ze všech států regionu střední a východní Evropy (CEE), zároveň z nich má nejmenší neobsazenost. Podle oslovených odborníků z různých odvětví to může dokazovat atraktivitu českého prostředí pro investory. Celková rozloha průmyslových a logistických prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu metrů čtverečních. Česko se na této ploše podílí 19 %, tedy 11,7 milionu metry čtverečními. Podle analýzy Cushman & Wakefield má ČR těchto ploch 1 104 metrů čtverečních na 1 000 obyvatel, nejvíce z celého regionu.

Postoj českých měst a obcí k výstavbě průmyslových parků se může lišit. Některé mohou vidět výstavbu průmyslových parků jako příležitost k vytvoření nových pracovních míst, podpoře ekonomického rozvoje a přílivu investic. Na druhé straně jsou města a obce, které mohou mít obavy z negativních dopadů výstavby a mohou se obávat ztráty zemědělské půdy, zvýšení dopravní zátěže, či neúnosného zatížení místní občanské vybavenosti.

remspace/ČTK