Za celý rok 2017 dosáhla plocha nových logistických prostor v ČR 685 400 m², což představuje meziroční nárůst o 24 %. Celková plocha moderních skladových a průmyslových prostor v ČR podle výpočtů IRF nyní dosahuje 7,0 milionů m².

Ve čtvrtém čtvrtletí 2017 bylo dokončeno celkem 255 300 m² ploch ve 14 logistických areálech na území České republiky. Mezi největší dokončené projekty patří distribuční centrum pro společnost 4PX (66 200 m²) ve VGP Park Jeneč, nová hala v areálu VGP Park Chomutov (32 700 m²) a sklad pro společnost KION v Panattoni Park Stříbro (26 500 m²). Poměr spekulativní výstavby ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 se pohyboval na úrovni 33 % z celkového objemu dokončených prostor. Ve výstavbě je nyní celkem 504 300 m² skladových a výrobních prostor, přičemž více než 40 % z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo ve čtvrtém čtvrtletí 2017 stabilní a pohybuje se na úrovni 4,50 eura/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50 – 9,00 eura/m²/měsíc.

SF/pb

České stavebnictví letos meziročně vzroste o 5 %, odhaduje evropská stavební asociace Euroconstruct (EC), která sdružuje 19 zemí. Ze všech členských zemí by mělo být české stavebnictví čtvrté nejlepší. Průměrný růst ve všech zemích sdružení má být 2,6 %. České stavebnictví by mělo podle sdružení v příštím roce vzrůst o 6,7 % a v roce 2020 by měl růst stavebnictví zmírnit na 2,5 %.

Za poslední čtyři roky stavebnictví v členských zemích EC vzrostlo o 9 %, do roku 2020 sdružení počítá s nárůstem o dalších 6 %. Tahounem by na rozdíl od předchozích let mělo být inženýrské stavitelství, které je z velké části tvořené dopravní infrastrukturou.

Odhad vývoje stavebnictví v zemích Euroconstruct

(meziroční změny v %)

Země 2018 2019 2020 Maďarsko 21,4 7,9 1,4 Irsko 12,7 7,9 5,2 Polsko 9,0 10,3 4,2 Česko 5,0 6,7 2,5 Portugalsko 5,0 5,0 4,0 Nizozemsko 4,9 3,8 2,6 Španělsko 3,8 3,7 3,0 Belgie 3,7 2,3 3,5 Švédsko 3,6 0,0 -3,2 Norsko 3,5 2,5 1,8 Dánsko 2,7 2,8 2,5 Francie 2,7 2,3 1,2 Švýcarsko 2,5 1,9 0,7 Itálie 2,0 1,8 1,6 Slovensko 1,8 0,4 -0,5 Rakousko 1,5 1,4 1,4 Finsko 1,4 -3,3 -1,3 Německo 0.9 -0,3 -0,4 Velká Británie 0,7 1,9 0,2 Země Euroconstruct

(průměr)

 

2,6

2,1 1,1

Zdroj: Euroconstruct

ČTK

Čtyři budovy v Německu koupila podle serveru E15 koncem loňského roku realitní skupina CPI Property Group. Cenu transakce CPI nezveřejnila, podle serveru mohla činit až několik miliard korun.

CPI získala prostřednictvím své dceřiné firmy GSG Berlin dvě nemovitosti v Berlíně a další dvě blízko města Karlsruhe. Budovy mají pronajímatelnou plochu dohromady téměř 108 000 metrů čtverečních.

CPI je v Česku největším vlastníkem maloobchodních ploch, vlastní 12 000 bytů a hotely s 11 000 lůžky. V roce 2016 dosáhla hodnota nemovitostí v portfoliu CPI 157 mld. Kč. Skupina měla předloni zisk 12,5 mld. Kč, což bylo zhruba o deset miliard meziročně víc. R. Vítek vlastní 90 % akcií CPI. Hodnotu jeho majetku odhadl časopis Forbes na 57 miliard korun.

ČTK

Stavebnictví v listopadu pokračovalo v nevýrazných výkonech, jak uvedli analytici po zveřejnění údajů o jeho produkci. Podle nich je vypsáno málo veřejných zakázek, když určitou nadějí do budoucna jsou peníze z Evropské unie. Letos do konce listopadu stavebnictví v souhrnu meziročně vzrostlo o 2,3 %, ještě na konci června se ovšem jeho produkce zvýšila o 3,5 %.

“Matný výkon českého stavebnictví pokračoval i loni v listopadu. Stavební výroba se drží na 90 % objemu v roce 2010. Stavebnictví za sebou brzy může mít jednu celou dekádu v útlumu. To je zarážející zejména tváří v tvář současné obecné prosperitě české ekonomiky,” uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Také podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška pokračovalo stavebnictví ve slabých výkonech. Na mírném růstu se podílelo hlavně pozemní stavitelství, tedy stavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů. “O inženýrském stavitelství se dá říct jen tolik, že se vymanilo z dlouhodobého propadu a poslední dva měsíce jeho výkony meziročně marginálně rostly. Prosinec již nezmění mnoho na celoročním obrázku stavebnictví jako odvětví, které sice v roce 2017 přispělo k celkovému růstu ekonomiky, ale ve srovnání s jinými odvětvími poměrně málo,” uvedl P. Sobíšek. Pro letošek očekává růst stavebnictví o 4 – 5 %.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš uvedl, že pro další období výrazné zlepšení nelze čekat. “Varujícím signálem je meziroční pokles hodnoty vypsané veřejné zakázky, která do konce listopadu meziročně klesla na pouhých 53 %. A to rozhodně nepřipouští žádný velký optimismus pro další vývoj v oboru,” dodal V. Matyáš.

ČTK

Společnost MS architekti k 1. lednu tohoto roku posílila svůj management. „Naše tematická a věcná agenda se v posledních letech značně rozšířila. Bude se nepochybně rozšiřovat i nadále, proto je logické přizpůsobit tomu organizační strukturu našeho holdingu, “ vysvětluje Michal Šourek, hlava společnosti MS architekti a šéf všech jeho organizačních součástí. Management tematicky orientovaných ateliérů, působících pod hlavičkou MS architekti, posílili Tomáš Filgas, Martin Studnička, Milan Ševčík a Alexandr Verner.

SF/pb

Vedení Brna si před rozhodnutím o poloze nádraží nechá zpracovat průzkum veřejného mínění. Konečnou odpověď vládě proto odsunulo z konce ledna na únor. Jihomoravští krajští radní plánují své stanovisko zveřejnit v pondělí.

Brněnské hlavní nádraží se dlouhodobě nechávalo “dožít” a počítalo se s tím, že v současnosti již bude fungovat nové nádraží. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř sto let, v posledních letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města a studie proveditelnosti prokázala, že je to možné, že není bezpodmínečně nutné je přesouvat. Brzy má padnout rozhodnutí města a kraje, na které naváže ministerstvo dopravy.

Preference Brňanů naznačila referenda v letech 2004 a 2016. V obou případech drtivá většina hlasujících chtěla nádraží v centru, vždy přišla jen zhruba čtvrtina oprávněných voličů.

ČTK

Zákon o sociálním bydlení, který dosud připravovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, bude nově v kompetenci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) – jak sdělila jeho ministryně Klára Dostálová (za ANO). Za klíčové považuje zapojení obcí, které se na svém území s problémy lidí v bytové nouzi, ale i nekalým byznysem s chudobou potýkají. “MMR proto musí stabilizovat právní prostředí v oblasti bydlení a usilovat o dostupné nájemní bydlení pro cílové skupiny občanů,” uvedla ministryně.

Zákon o sociálním bydlení chtěla prosadit minulá vláda, v gesci předlohu mělo ministerstvo práce a sociálních věcí. Sněmovna ho ovšem neschválila. Shoda nebyla mimo jiné na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok či kdo by měl byty potřebným zajišťovat. Opoziční poslanci návrh zákona označili za “nebezpečný socialistický experiment a paskvil”, který přinese řádově desítky miliard výdajů.

V Česku je kolem 68 500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou, uvádí zpráva, kterou si nechala vypracovat minulá vláda.

ČTK

Na smíchovském nádraží začala demolice nevyužitých budov, které mají ustoupit první etapě nové čtvrti Smíchov City. Tu by společnost Sekyra Group měla začít stavět koncem roku – počítá se se dvěma domovními bloky v severní části území u lokality Na Knížecí. Mají zde být hlavně byty, ale i kanceláře a obchodní prostory. Stavba více než 400 bytů a 9500 metrů čtverečních kanceláří by podle plánů developera měla začít koncem letošního roku a potrvá zhruba dva a půl roku.

Celkem by ve Smíchov City mohlo bydlet až 3 300 lidí, dále je v plánu zhruba 190 000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Má zde být také nová centrála České spořitelny, na jejíž podobu je vypsána mezinárodní architektonická soutěž. V prostorách nádraží Praha Smíchov projekt počítá s vícepatrovým parkovištěm P+R, blíže k vlakovému nádraží se mají přesunout autobusy z terminálu Na Knížecí. Nová čtvrť se plánuje již od devadesátých let.

ČTK

Nákupní centrum Géčko v Liberci-Růžodole změnilo majitele. Finanční skupina Nordic Investors ho prodala v neveřejné soutěži společnosti DRFG Real Estate. Cenu nebyla zcveřejněna. Nordic Investors Géčko převzalo v roce 2015. “Nefungovalo a bylo poloprázdné. Podařilo se ho krok po kroku zvednout. Doplnily se obchody a několikanásobně se podařilo zvýšit příjmy celého centra,” uvedl pro mluvčí finanční skupiny Michal Uryč. Podle něj by se mělo v blízké budoucnosti centrum rozšířit o dalších 1000 metrů čtverečních, dnes má 10 000 metrů a je v něm 40 obchodů. Obchodní centrum sousedí s hypermarketem Globus.

Nordic Investors založili v dubnu 2015 advokáti Tomáš Otruba a Jan Petřík. Působí v regionu střední Evropy. Soustřeďuje se na projekty z oboru nemovitostí a informačních technologií. Kromě klasických investičních projektů se zaměřuje na takzvané „distressed assets“. Jde o projekty, které mají problém s financováním nebo například s vypořádáním vztahů mezi akcionáři. Celkový objem projektů, na kterých Nordic Investors pracují, se pohybuje ve vyšších desítkách milionů eur.

ČTK

Společnost Extell Development Company získala úvěr ve výši 1,135 mld. dolarů na vybudování nejvyšší bytové věže na světě s názvem Central Park Tower. Ta se má se svými 1500 stopami výšky (zhruba 500 metrů) stát bude novou dominantou New Yorku. Bude se nacházet na 57. ulici s Central Park přímo na severu, na prestižní křižovatce Columbus Circle a čtvrti Plaza. Budova navržená renomovanou firmou Adrian Smith + Gordon Gill Architecture, známou slavnými výškovými budovami po celém světě, včetně věže Burdž Chalífa v Dubaji a Královské věže v Saúdské Arábii, bude zahrnovat 179 luxusních rezidencí a sedmipatrový obchodní dům.

Společnost Extell vybuduje Central Park Tower společně s SMI USA, americkou dceřinou společností Shanghai Municipal Investment, Věž Central Park Tower bude také domovem obchodního domu Nordstrom o rozloze přibližně 28 000 metrů čtverečních. Tyto nové sedmipodlažní prodejní prostory budou vlajkovou lodí této módní značky se sídlem v Seattlu, v New Yorku bude první v její stoleté historii.

ČTK

Celkem se v Praze se ve třetím čtvrtletí 2017 prodalo 5 348 bytů, z toho zhruba 80 % tvořily podle průzkumu společnosti Deloitte standardní transakce. Zbytek připadal například na privatizace, převod družstevního bytu do osobního vlastnictví nebo prodej v rodině. Ze standardních transakcí patřila polovina developerským projektům, následovaly starší cihlové domy (22 %) nebo panelové domy (20 %) a rodinné domy (8 %). Nejčastěji si byt koupili jednotlivci, na které připadalo 64 % transakcí. Manželé jej společně koupili zhruba ve třetině případů, zbytek připadal na právnické osoby.

Cizinci koupili v Praze ve třetím čtvrtletí loňského roku 8 % nových bytů v developerských projektech, přičemž nejčastěji to byli Rusové. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Deloitte, která prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

“Ze všech bytových segmentů nakupují cizinci nejvíce byty v developerských projektech, což svědčí o aktuální vysoké zahraniční poptávce po moderním a novém bydlení v Praze. Ta je v současné době vnímaná jako bezpečné místo s historickým centrem a vysokou životní úrovní,” uvedl analytik Petr Hána ze společnosti Deloitte. Z hlediska věku jsou hlavní zákaznickou skupinou developerů lidé ve věku 21 – 40 let.

Kdo nakupuje byty v Praze

(podle věku, v procentech)

Kategorie Do 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61-70 let Nad 71 let Developerské projekty 1,1 23,7 36,2 20,8 10,6 5,7 2,0 Cihlové domy 0,7 25,3 36,2 24,1 7,7 4,3 1,6 Panelové domy 0,4 35,6 34,8 15,1 8,1 4,6 1,3 Rodinné domy 0 13,1 37,2 29,7 11,7 5,5 2,8

Zdroj: Deloitte

ČTK

Novela stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení, 1. ledna nabyla účinnosti. Novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) qa zasáhne čtyři desítky souvisejících zákonů. Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj už navíc na podzim předložilo základní teze zcela nového stavebního zákona. Podle něj je potřeba vyřešit například ochranu veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou veřejné správy.

ČTK

Podle společných údajů Trigemy, Skanska Reality a Central Group vzrostla na konci září průměrná cena nových prodaných bytů v Praze meziročně o 19,6 % na 83 150 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky byty zdražily o více než 40 %.Podle posledních údajů z konce září nejvíce bytových novostaveb loni v Praze prodala společnost Central Group s 680 byty a tržním podílem 16,8 %. Počet nových prodaných bytů letos do konce září v Praze meziročně klesl o 16 % na 4 050.

Nové byty – kdo kolik prodal

(konec 3. čtvrtletí)

Pořadí Společnost Počet bytů Podíl na trhu (pct) 1. Central Group 680 16,8 2. Skanska Reality 307 7,6 3. Finep 290 7,2 4. AFI 229 5,6 5. YIT 208 5,1 6. Vivus 156 3,9 7. Crestyl 137 3,4 8. JRD 130 3,2 9. M&K Development 118 2,9 10. Penta 112 2,8

Zdroj: Trigema, Skanska Reality, Central Group

Poznámka: Za prodaný byt se podle statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50 000 Kč.

SF/pb

Praha 6 se dohodla s investorem, který plánuje postavit bytový dům na místě, kde měl původně stát kontroverzní projekt přezdívaný Lední medvěd. Dohodu dnes posvětili zastupitelé. Městská část uzavře smlouvy, na základě kterých pozemky po dokončení stavby prodá investorovi. Tím je kupina Penta spolu s Kaprain Group finančníka Karla Pražáka. Radnice také získá možnost odkoupit část komerčních prostor v parteru nového objektu. Dohodu kritizovala část opozice, podle které městská část prodá pozemek příliš levně.

S prodejem parcel mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská už minulý týden souhlasilo zastupitelstvo hlavního města. Praha 6 dnes schválila celkovou dohodu, kterou radnice dojednala s investorem. Ta zahrnuje kromě závazku budoucího odprodeje pozemků za cenu 120,3 milionu korun také splacení dluhů, které má společnost vůči radnici ve výši 39,4 milionu korun. O tyto peníze se obě strany soudí, spory jsou nyní pozastaveny.

Radnice si vyjednala také možnost budoucího odkupu minimálně 1100 metrů čtverečních prodejních ploch v přízemí plánovaného objektu. V těch je plánován supermarket, z pronájmu prostor by radnici měl jít výnos ve výši devět milionů korun ročně. Stejnou částku bude investor radnici za pozemky platit do doby, než bude dům postaven a dojde k jejich odprodeji. Za prostory v přízemí radnice zaplatí maximálně tu cenu, za kterou prodá pozemky, tedy 120,3 milionu korun.

Zastupitelé za Zelené a komunisty na jednání kritizovali částku, ze kterou se radnice zavázala pozemky odprodat. Stanovená cena vychází z posudku od společnosti Ernst & Young. Náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoaliceú však nedávno nechala vypracovat jiný posudek, který pozemky odhadl na 202,4 milionu.

Radnice si nechala zpracovat stanovisko od soudního znalce Petra Orta, podle kterého je posudek problematický. Sám Ort odhadl cenu na 151,4 milionu korun, nejedná se však o posudek, ale jen vyjádření. Radnice proto pro určení ceny použila původní odhad Ernst & Young. “Za svým posudkem si plně stojíme,” řekl na jednání partner poradenské firmy Marek Jindra.

Postup radnice se nelíbí zastupiteli za Zelené Petru Píšovi, které výsledek označil za “nevýhru.” “Městská část vynaložila enormní úsilí, aby zpochybnila posudek, který by pro ni znamenal více finančních prostředků,” uvedl s tím, že standardním krokem by bylo nechat zpracovat revizní posudek. Podle starosty Ondřeje Koláře (TOP 09) však radnice takovou povinnost nemá a pokud by na to přistoupili, mohli by jen dělat jeden posudek za druhým. Vyjádření odborníka Orta je podle něj dostatečné.

Radnice pronajala předmětný pozemek v roce 2011 společnosti Vítězné náměstí a.s., za kterou stála PPF Real Estate. Projekt velké kancelářské budovy přezdívané Lední medvěd však vyvolal spory, které vyvrcholily vzájemnými žalobami. V polovině loňského roku se novými vlastníky Vítězného náměstí a.s. stala finanční skupina Penta spolu se společností Kaprain Group finančníka Karla Pražáka. Noví majitelé od původního záměru ustoupili a nedávno představili projekt ateliéru architekta Jakuba Ciglera na bytový dům s komerčními prostory v přízemí.

ČTK

Vinohradská ulice v Praze se dočká rekonstrukce. Projektovou dokumentaci stavby vypracuje sdružení společností Metroprojekt Praha, Sudop Praha a Pudis, schválili pražští radní. Za projektovou část a dozor na stavbě hlavní město zaplatí 21,35 milionu korun. Plán opravit ulici představila Praha v polovině roku 2015, chce například rozšířit chodníky, rozmístit nové koše a lavičky a přesunout některé zastávky.

Vybrané společnosti pro hlavní město vypracují například dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, materiály nutné pro vydání stavebního povolení nebo vyhotoví soupis stavebních prací, dodávek a služeb a zajistí autorský dozor po celou dobu rekonstrukce Vinohradské ulice v úseku mezi ulicemi Legerova a Jana Želivského. Součástí prací bude i dendrologický průzkum stávajících stromů nebo zpracování akustické studie a návrh protihlukových opatření.

Ve Vinohradské ulici by měly být rozšířeny chodníky a tramvajové ostrůvky. Všechny zastávky by měly být bezbariérové. Zastávky, které jsou daleko od sebe, budou posunuty. Týká se to například zastávky na náměstí Jiřího z Poděbrad ve směru do centra. Parkovací místa by na Vinohradské měla zůstat zachována v současném počtu.

Křižovatku na náměstí Jiřího z Poděbrad čeká nejvíce změn. Kromě posunutí zastávky budou z křižovatky odstraněna všechny zábradlí a vzniknou nové přechody tak, aby bylo možné překonat křižovatku nejen podchodem. Přechody přibudou také na Floře a v ulici budou také nové odpadkové koše nebo lavičky.

Náklady na rekonstrukci ulice zatím nebyly vyčísleny. Podle schváleného materiálu by však neměly přesáhnout 500 milionů korun bez DPH. Rekonstrukce Vinohradské ulice by měla být koordinována s plánovanou opravou tramvajové trati.

Takzvaná vládní čtvrť, jejíž výstavba je cílem nové české vlády, by v Praze mohla vyrůst v Holešovicích u stanice metra C Nádraží Holešovice. O umístění staveb začal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s městem jednat. Ve čtvrti by mohla sídlit až čtyři ministerstva a vznikla by plocha o rozloze 130 000 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy. Praha projekt, jak řekli primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, představí v lednu.

O záměru hovořil premiér Andrej Babiš (ANO) při uvádění jednotlivých ministrů do jejich úřadů. Je také součástí programového prohlášení vlády. Babiš připomenul, že s návrhem pracoval už dříve jako ministr financí. Budovy po některých ministerstvech, například ministerstvu pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí či kultury na Malé Straně, by mohly sloužit jako muzea a galerie.

Stavbu čtvrti ale vnímá jako problematickou náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). “Jako radní pro územní rozvoj bych pana premiéra upozornila, že záměr na přestěhování tisíců úředníků s vedením Prahy opravdu domluven není. Rada ani zastupitelstvo o tomto návrhu nikdy nejednaly a nic k němu tedy ani neschválily,” uvedla. Argument proti výstavbě je podle Kolínské vylidňování centra. “Je to negativní trend a my proti němu musíme bojovat, ne mu ještě pomáhat,” uvedla.

Budovy by mohly podle O. Boháče stát na pozemcích, které se rozkládají od výstupu z metra směrem k Pražské teplárenské. Výhodou prý je, že na část pozemků by nebylo nutné měnit územní plán a největšími vlastníky pozemků v této části jsou také navíc Praha a stát.

Za komerční nájem podle Babiše úřady dávají v metropoli 400 milionů korun ročně, k tomu připočetl, že Praha má dlouhodobě nedostatek kancelářských ploch. “Taková vládní čtvrt má velký smysl, jsou tam obrovské synergie z hlediska energií, správy,” uvedl.

ČTK

Slovenská developerská společnost CRESCO Group, dosud specializovaná na rezidence, se chystá v Praze realizovat tři projekty. „Našim cílem je postupně rozšiřovat pobočku v Praze a zaměřit se na trh v celé České republice, a to jak v komerčním, tak rezidenčním segmentu. Jsme velmi rádi, že za tak krátkou dobu našeho působení v Praze jsme spustili přípravu již tří zajímavých projektů,“ uvedl Marcus Schulz z CRESCO Group.

Prvním projektem je přestavba bývalé továrny, respektive areálu Tesla v Praze Holešovicích na administrativní budovu s výměrou přibližně 10 000 m². V nově zrekonstruovaném areálu vybuduje firma postupně rovněž více než 300 bytů středního a vyššího standardu na celkové ploše 35 000 m².

Dalšími projekty české dceřiné společnosti CRESCO je modernizace dvou administrativních budov – Paramount a Metropolitan. Budovy se nacházejí taktéž v městské části Holešovice a jejich celková pronajímatelná plocha je 11 500 m². „Budovy plánujeme zmodernizovat na atraktivní kancelářské prostory v živé a strategicky důležité pražské lokalitě, která se neustále rozrůstá. Chceme tak posílit naše portfolio v Holešovicích a reagovat na poptávku trhu po inovativních prostorách za dostupné ceny,“ dodává Marcus Schulz.

Od svého vzniku v roce 1992 realizovala slovenská společnost CRESCO  Group řadu úspěšných developerských projektů jako například III věže nebo obytnou čtvrť Slnečnice v Bratislavě.

SF/pb

Palác na pražském Senovážném náměstí opět změnil majitele. Jak uvádí Pražský deník, někdejší Cukrovarnický palác a pozdějši sídlo zkrachovalé banky IPB koupila společnost PPH Nové Město ze skupiny Julius Meinl. Ta už loni získala Grand hotel Evropa na nedalekém Václavském náměstí. Je pravděpodobné, že také nová akvizice skupiny souvisí s jejími plány v hotelovém sektoru.

Plány přeměnit rozlehlý objekt v atraktivní lokalitě na ubytovací zařízení luxusního rázu nejsou nijak nové. Před zhruba desetiletím ho za tímto účelem koupila skupina J&T, po vypuknutí finanční krize ale z tohoto plánu sešlo. Podobně nebyl realizován ani projekt španělské hotelové sítě NH Hotel Group, ani pozdější záměry ruského holdingu UralNěftě-GazStroj. Podle Pražského deníku skupina Meinl své záměry s dlouho nevyužívanou budovou nezveřejnila.

Počátkem této dekády byl pod značkou Julius Meinl otevřen luxusní obchod s potravinami v ulici 28. října – po kratší době byl uzavřen pro nezájem zákazníků.

SF/pb

V roce 2019 by přímo v centru Ostravy mohla začít plánovaná výstavba městských bytových domů. Pět objektů, které mají působit jako jednotný celek, má vzniknout v těsně blízkosti budovy Ostravského muzea. Projekt Nové lauby má nabídnout 86 bytů. Zatímco první blok domů chce postavit město, v další části lokality počítá s dostavbou bloku domů, pozemky pro zástavbu by ale chtělo nabídnout soukromému investorovi. Pro toto území existují regulační podmínky, které vymezují budoucí objem stavby, to znamená výšku objektů, stavební čáry, dopravní řešení, parkování či náplň. Pozemky by město k prodeji chtělo nabídnout příští rok.

Dostavba bloku domů by podle předpokladu mohla stát kolem 275 mil. Kč. Byty by měly být nájemní, město chce mít možnost nabídnout dostupné bydlení různým věkovým kategoriím. Byty by měly mít velikost zhruba od 30 do 112 metrů čtverečních, převážně by mělo jít o byty 2 + kk a 3 + kk.

ČTK

Pražský magistrát v příštím roce zpracuje první studie pro stavbu na více než desítce pozemků, které před časem analýza označila za vhodné pro bytovou výstavbu. Město má současně připraveny tři rezidenční projekty, které by se měly začít v příštím roce stavět – ty celkem nabídnou zhruba 1 000 bytů, přičemž město do jejich výstavby Praha hodlá investovat 2,2 mld. Kč. Původní plány počítaly s menšími byty, nyní magistrát plánuje hlavně byty 2 + 1. Byty nemají být určeny jen pro sociálně slabší obyvatele, ale i pro vybrané profese a částečně pro komerční pronájmy.

Magistrát před časem vybral 12 pozemků, které jsou vhodné pro stavbu a stoprocentně vlastněné Prahou. V příštím roce vzniknou první průzkumy toho, jestli je možné na pozemcích stavět a kolik bytů by tam mohlo vzniknout. Poté bude magistrát další postup konzultovat s místními radnicemi. Dalším krokem bude příprava projektů – získání stavebního povolení se předpokládá za pět let.

Město Praha dnes spravuje téměř 9 000 bytů, dalších zhruba 26 000 mají ve správě městské části. Na základě schválených privatizací magistrát ještě počítá s odprodejem zhruba tisícovky bytů. Další už se podle vedení města prodávat nebudou a Praha chce bytový fond rozšiřovat. Podle loňské analýzy KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 000 bytů.

ČTK