Vedení hlavního města chce zanést do chystaného Metropolitního plánu trasu metra D směrem na Žižkov a do Vysočan jak řekl předseda magistrátního dopravního výboru Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Trasa je v současném plánu vymezena pouze jako územní rezerva, v novém Metropolitním je pak ukončena na náměstí Republiky. Kromě zanesení trasy do nového Metropolitního plánu, chce město v tom stávajícím přeměnit zmíněnou rezervu na závazný návrh. “To je důležité proto, aby mohlo město jednak vykupovat a zasmluvňovat si pozemky pro budoucí výstavbu. To nesnese odkladu. Právě tohle, že to nebylo v minulosti dostatečně rychle provedeno, je u jižní části, tedy z Pankráce do Písnice,  zdrojem problémů,” řekl M. Stropnický.

ČTK

Veřejní investoři v Česku do konce února zadali stavebním firmám 993 zakázek za 23,5 mld. Kč. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 53 %, počet se zvýšil o 38 %. Hodnota nově vypsaných zakázek podle údajů společnosti ÚRS Praha meziročně vzrostla o 69 % na 18,5 mld. Kč. Veřejné zakázky měly v roce 2016 na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 32,6 %, což bylo nejméně od roku 1996. Naopak nejvíce to bylo v roce 2002 (55,1 %).

ČTK

Skupina Penta získala od Českých drah pozemek u Masarykova nádraží. Na parcele, kterou koupila za více než 100 mil. Kč, chce Penta vybudovat hotel napojený na plánovaný komplex podle projektu architektky Zahy Hadid. O transakci informoval server Seznam. Penta tak odstranila poslední majetkovou překážku ke vzniku první části projektu.

Na brownfieldu u Masarykova nádraží plánuje Penta oživit dnešní území moderními administrativními budovami s obchody a restauracemi, ale také parkem. Dříve Penta vlastnila v centru metropole kancelářskou budovu Florentinum. Předloni ji ale za 7,6 mld. Kč a další majetek prodala čínské společnosti CEFC.

ČTK

Developerská společnost HB Reavis oznámila uzavření partnerství s Cambridge Innovation Center (CIC) – americkou realitní společností, která podnikatelům umožňuje efektivně zakládat firmy a vytvářet nové produkty. HB Reavis do tohoto projektu investuje více než 45 milionů eur a získá zároveň i místo v představenstvu společnosti CIC. CIC tuto investici využije k rozšíření své celosvětové sítě inovačních vědecko-technologických kampusů. HB Reavis bude s CIC spolupracovat na svých budoucích projektech, přičemž bude i nadále rozvíjet svoji coworkingovou platformu HubHub, jejíž pobočky se v současnosti nacházejí ve Varšavě, v Bratislavě a nyní se připravuje i pro Prahu.

Spolupráci obou firem umocňuje fakt, že společnost CIC si pronajala 30 % budovy Varso II. Projekt Varso Place je vlajkovým projektem společnosti HB Reavis ve Varšavě a má ambici se stát novým centrem technologické komunity ve městě.

SF/pb

V pořadí už XVII. ročník jarní konference Stavebního fóra se tentokrát bude koncentrovat zejména na nejbližší výhledy českého realitního trhu. Na jeho aktuální stav si většina aktérů trhu nemůže stěžovat, nicméně značné obavy budí zejména aktuální situace rezidenční výstavby stejně jako pokračující legislativní a administrativní zátěž výstavby vůbec.

První panel konference bude věnován investičnímu trhu, porovnání českých poměrů se zahraničními a změnami ve sféře realizace akvizicí. Investiční operace z pohledu právnického budou předmětem příspěvku Tomáše Běhounka z AK bnt attorneys-at-law, názory investorů budou v panelu prezentovat Petr Herman (HB Reavis) a Michal Nawrot (Peakside Capital), když s investičním trhem v číslech účastníky konference seznámí Lenka Šindelářová z BNP Paribas Real Estate.

Fungování realitního trhu je úzce spjato s finančním sektorem, když hodně pozornosti u nás v současnosti budí zejména „hypoteční“ politika centrální banky. O té bude v rámci třetího panelu mluvit Jan Frait (ČNB), o alternativních možnostech financování bytové výstavby Marcel Soural (Trigema), přičemž bankovní sektor a jeho postoj k nemovitostem v této části konference budou reprezentovat Lenka Kostrounová (ČSOB) a Petr Vohralík (ČS). Pohled nemovitostního fondu představí Filip Kubricht (REICO).

Vysoce aktuální bytové výstavbě a její budoucnosti bude věnován poslední panel konference, jenž bude moderovat Martin Mládek (AK INVICTA). O potřebách Prahy v oblasti bydlení budou v jeho rámci referovat Jaromír Hainc(IPR) a Martin Lux (Sociologický ústav AV ČR), s názory a prognózami obchodní praxe v „bytovém“ panelu vystoupí Jana Volavková (RK Svoboda & Williams). Panel se dotkne také dnes silně sledované problematiky sociálního bydlení a jeho legislativní úpravy – o těch bude referovat Jiří Klíma z MMR.

Legislativním novinkám ovšem bude věnován především druhý panel – směrnicemi ATAD, problematikou GDPR a řadou dalších aktuálních právních novinek se budou zabývat odborníci ze společností Deloitte Advisory (Michaela Lounková, Tereza Gebauer a Roman Ženatý) a Ambruz & Dark Deloitte Legal (Olga Kaizar a Zdeněk Horáček), jejichž sestavu doplní s názory z praxe Jan Petráš (Tesco Stores).

Real Estate Market > Spring 2018 se koná pod záštitou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Konference proběhne ve středu 21. 3. v Diplomat Hotelu (Evropská 15, Praha 6), zahájena bude v 9.30.

Hlavními partnery konference jsou bnt attorneys-at-law s.r.o., Česká spořitelna, a.s., Deloitte Czech Republic, MS architekti s.r.o.

Konferenci dále podporují tito partneři: BNP Paribas Real Estate APM CR s.r.o., CRESTYL real estate s.r.o., ČSOB, a. s.,  INVICTA, advokátní kancelář, s.r.o., SVOBODA & WILLIAMS s.r.o.

(Více informací a přihlášku najdete na http://www.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/xvii-rocnik-odborne-konference-real-estate-market-spring-2018/ .)

SF/pb

Na dálnici D1 začne ve čtvrtek modernizace nového úseku mezi sjezdy Humpolec na 90. kilometru a Větrným Jeníkovem na 104. kilometru. Práce potrvají do července 2020. Po zimní přestávce se stavaři tento týden také vrátí na rozpracovaný úsek dálnice mezi Jihlavou a Velkým Beranovem.

Vyhlášení vítěze zakázky Humpolec – Větrný Jeníkov nabralo více než roční zpoždění. Podle informací serveru Zdopravy.cz Ředitelství silnic a dálnic nejprve dlouho prověřovalo, zda firma neudělala v nabídce chybu nebo zda nejsou některé položky v rozpočtu příliš nízké. Pak ještě uzavření soutěže zdržel rozklad Dětí Země proti stavebnímu povolení.

ČTK

Nový vzhled Vítězného náměstí v Praze 6 vybere hlavní město v architektonické soutěži, kterou Institut plánování a rozvoje (IPR) vypíše 16. dubna. Vítězný návrh, který by měl být znám letos na přelomu října a listopadu má přinést řešení dopravní situace a nalézt novou reprezentativní podobu pro hlavní dejvické náměstí. Výsledek soutěže bude současně sloužit jako podklad pro schválení změny územního plánu. Stavět by se mohlo začít v roce 2022, podle hrubých propočtů by rekonstrukce náměstí měla stát 550 mil. Kč, investorem bude hlavní město.

Architektonická soutěž bude dvoukolová. V prvním kole bude porota hodnotit návrhy podle urbanistických a dopravních řešení. Ve druhém kole, do kterého postoupí tři až šest nejkvalitnějších návrhů, se bude klást důraz na dopracování detailu a zapracování doporučení poroty. Rekonstrukce má respektovat regulační zásady původního plánu prvorepublikového architekta a urbanisty Antonína Engela, který ve 20. letech vypracoval urbanistické řešení dejvického náměstí. V porotě vedle zástupců hlavního města a Prahy 6 zasedne odborník na urbanismus Jan Jehlík, berlínský architekt Ivan Reimann a Peter Heath, který dal současnou podobu londýnskému Trafalgarskému náměstí.

ČTK

Společnost IMMOFINANZ na začátku března 2018 prodala kancelářskou budovu Brno Business Park investičnímu fondu INFOND.  “Tato transakce je dalším krokem v souladu s naší strategií soustředit se na naše kancelářské portfolio v hlavních městech v našich klíčových zemích,” vysvětluje Tomáš Stařík z IMMOFINANZ pro Českou republiku.

Brno Business Park tvoří čtyři administrativní budovy, které společně nabízejí přibližně 35 000 m2 kancelářských prostor. Hlavními výhodami komplexu BBP jsou variabilita a rozloha jednotlivého patra (1.850 m2), dostatečná parkovací místa v okolí budov, dobré spojení na dálnice D1 a D2 (Bratislava) a městská hromadná doprava (autobus a tramvaj). Obě strany se dohodly, že o transakci nebudou zveřejňovat další podrobnosti.

SF/pb

Předkupní právo, které od ledna zavedla novela občanského zákoníku, výrazně zpomaluje prodeje nemovitostí a zvyšuje jejich administrativní zátěž. Podíl dotčených transakcí se podle převažujícího druhu prodávaných nemovitostí pohybuje od jednotek procent až po polovinu. Jak vyplývá z ankety ČTK mezi realitními kancelářemi, někteří klienti kvůli komplikacím od smlouvy odstoupili.

“Předkupním právem, které novela zavedla, se rozumí závazek vlastníka spoluvlastnického podílu na nemovitosti nabídnout tento podíl přednostně ostatním spoluvlastníkům v případě, že se ho rozhodne prodat nebo bezúplatně převést. Výjimkou jsou pouze převody spoluvlastnických podílů na osoby blízké,” uvedla vedoucí právního oddělení Next Reality Andrea Holubová. Problémem je podle ní to, že kromě klasického spoluvlastnictví, jako například polovina rodinného domu, se tato povinnost vztahuje i na spoluvlastníky nebytových jednotek. Například u podzemních halových garáží je takových spoluvlastníků často několik desítek.

“Podle naší analýzy se předkupní právo dotýká až 50 % všech našich transakcí od začátku roku. Je to obrovská komplikace a nikdo pořádně neví, jak ji řešit. Myslím, že to může ochladit realitní trh. Stát by měl co nejdříve zákoník novelizovat,” sdělil provozní ředitel Fincentrum Reality Martin Fojtík. Nedávno podle něj museli s jedním klientem obeslat 120 spoluvlastníků garáže. “Deset procent kupujících v důsledku uplatnění předkupního práva jiným spoluvlastníkem od transakce odstoupilo,” doplnil Fojtík.

U společnosti RE/MAX se předkupní právo zatím dotklo několika desítek obchodních případů. Podle mluvčího společnosti Tomáše Hejdy každý takový případ prodej nemovitosti výrazně prodlouží. “Pokud se spolumajitelé práva rovnou nevzdají, případ se protáhne o dalších 90 dní, kdy běží ochranná lhůta pro vyjádření. Nezřídka se stává, že majitelé v domě nebydlí a je složitější je kontaktovat. Ještě větší problém nastává u cizinců,” podotkl Hejda. Kromě toho se podle něj zvyšují náklady makléřů v řádu tisíců korun na každý takový případ podle toho, kolik dalších spoluvlastníků je nutné doporučeným dopisem oslovit.

“Znovuzavedení předkupního práva sice zatím neovlivnilo ani zájem klientů o naše služby, ani počet námi realizovaných obchodních případů. Co však lze již říci, tak jsme u těch, kterých se to týká, zaznamenali daleko větší administrativní zátěž. A také vnímáme zpomalení procesu prodeje,” uvedl dále ředitel právního oddělení Maxima Reality Jiří Lemberka.

U společnosti Bidli se novela zatím dotkla desítek prodejů bytových jednotek a desítek prodejů pozemku a souvisejících přístupových cest. “Pokud si někdo koupí byt s garážovým stáním, tak proč má toto stání pak při prodeji nabídnout ostatním majitelům bytů v domě? Vždyť potenciální kupující si také byt chce koupit s garážovým stáním a tímto nesmyslným nařízením je to pro něj občas velmi problematické a někdy dokonce neschůdné. Z koupě tak kvůli tomu sejde. Je to ve své podstatě omezování práv majitelů,” dodal regionální ředitel Bidli Radvan Zvolánek.

Podle hypotečního specialisty poradenské společnosti Chytrý Honza Daniela Horňáka se podíl u garážového stání, sklepních kójí nebo přístupové cesty týká až poloviny prodaných bytů. “Takže dopad na prodejní proces je značný,” doplnil.

ČTK

Stavební úřad Prahy 15 znovu zamítl žádost o vydání územního rozhodnutí pro projekt Ekocity Hostivař developerské společnosti Ekospol. Podle úřadu není pozemek vhodný pro ryze bytovou výstavbu. Ekospol se proti rozhodnutí odvolá a bude požadovat náhradu škody za způsobené průtahy. V projektu Ekocity Hostivař firma plánuje postavit 802 bytů v šesti bytových domech s osmi až devíti nadzemními podlažími. Projekt koupila na jaře 2015 od společnosti CTY.

Stavební úřad zamítl žádost už v červnu 2016. Magistrát jako nadřízený stavební úřad v říjnu 2016 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad Prahy 15 však žádost kvůli údajnému porušení stavebního zákona znovu zamítl. “Domníváme se, že stavební úřad Prahy 15 zamítl naši žádost opět nezákonně. Navíc jedná zcela v rozporu s názorem nadřízeného stavebního úřadu a jde tak proti rozhodnutí magistrátu. To je zcela výjimečné a za 25 let na trhu se nám něco takového ještě nestalo,” sdělil generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Stavební úřad vytýká investorovi například to, že projekt nepočítá s občanskou vybaveností a že stavba je v rozporu s územním plánem z hlediska funkčního i s ohledem na prostorové uspořádání. Podle stavebního úřadu jsou rovněž v daném území výrazně překračovány hlukové limity z provozu průmyslových areálů v bezprostředním sousedství. Ekospol podle E. Korce předpokládá, že nadřízený stavební úřad věc opět vrátí. “Nejsou tam totiž žádné nové skutečnosti, které by nebyly známy od samého začátku a které by nadřízený stavební úřad již neposuzoval. Nadřízený úřad také konstatoval, že stavební úřad Prahy 15 zásadně porušil procesní ekonomiku tím, že požadoval doklady, které vůbec nepotřeboval a řízení neúměrně protahoval,” doplnil E. Korec. Spor považuje za typický příklad, kdy prodlužování povolovacího procesu vede k nedostatku nových bytů a k výraznému růstu cen. “Záměr je zcela v souladu s územním plánem, což jsme doložili i souhlasem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy,” dodal E. Korec.

ČTK

V posledních pěti letech, těsně před vyhlášením insolvenčního řízení nebo exekuce, změnilo svého majitele víc než 1 100 českých firem. Novým vlastníkem se stala fyzická osoba, která v minulosti firmu nikdy nevlastnila. „Ve většině případů se s velkou mírou pravděpodobnosti jednalo o převod společností před krachem na tak zvané bílé koně,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Při analýze rizikového chování tuzemských firem se analytický tým Bisnode zaměřil na účelové převody společností na fyzické osoby před zahájením negativní události typu úpadek či exekuce. „Pokud je v modelech, které hodnotí rizikovost firmy evidována negativní událost, automaticky se zvyšuje také riziko jejích majitelů. To může být jedním z důvodů, proč se podnikatelé v předstihu zbavují svých firem v problémech a převádí je na jiné, často nastrčené, osoby. V extrémnějších případech mohlo docházet k dosazení tak zvaného bílého koně do firmy za účelem páchání trestné činnosti,“ dodává Petra Štěpánová z Bisnode.

Podle detailní analýzy poradenské společnosti Bisnode se bílý kůň v ekonomicky spjatém okolí často profiluje jako nový, 100% vlastník nebo jednatel firmy, která se do šesti měsíců po transakci ocitne v insolvenčním řízení nebo exekuci. Zpravidla se jedná o starší osobu bez titulu a sama osoba má již jednu, ale zpravidla více exekucí a může být vlastníkem nebo jednatelem v dalších firmách postižených negativními událostmi.

V případě analyzovaného vzorku 1 100 firem mělo 13 % nových majitelů adresu trvalého bydliště evidovanou na radnici a 70 % bylo v exekuci. Každá druhá společnost, která změnila majitele bezprostředně před vstupem do insolvence nebo exekuce, měla registrované sídlo na virtuální adrese. K převodům nejčastěji docházelo u pražských (62 %), jihomoravských (15 %) a moravskoslezských (9 %) firem.

SF/pb

Zřícení mostů či lávek v posledních letech způsobily zejména povodně. Například v srpnu 2005 zničil divoký proud řeky Olše v Karviné železnou lávku pro pěší, která spojovala tamní Staré město s Doubravou. Stavba ovšem byla v havarijním stavu uzavřená a čekala na demolici.

– Během povodní v červnu 2013 se pak v Jaroměři na Náchodsku rozštěpil pilíř historického mostu mezi školou Na Ostrově a hlavním náměstím a zřítila se z něj železná lávka. Neštěstí se obešla bez zraněných.

– V historii českých zemí lze ale nalézt i případ, kdy mělo náhlé zřícení špatně udržovaného mostu oběti na životech. V září 1886 se zřítil řetězový most přes řeku Ostravici, spojnice mezi Moravskou a Slezskou. Stavbě, staré v té době 35 let, se stala osudnou skupina vojáků, která po něm přecházela jednotným krokem. To most rozkmitalo, až se zřítil. Při nehodě zemřely dvě ženy a dvě děti. Vozy je přimáčkly k zábradlí.

– Dva nedávné případy zřícení mostů, které si vyžádaly lidské životy, jsou pak spojeny se stavebními pracemi. V srpnu 2008 se ve Studénce na Novojičínsku na železniční trať spojující Prahu se severní Moravou zřítila ocelová konstrukce opravovaného silničního mostu. Do něj narazil vlak EuroCity Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, další člověk zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících, která podlehla zraněním koncem září. Loni v prosinci soud zprostil viny všech deset obžalovaných z obecného ohrožení, rozsudek ale není pravomocný, státní zástupce se odvolal.

– Rozsudek zatím není znám v případě neštěstí při opravě mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Ten se v září 2014 zřítil ve chvíli, kdy pod ním pracovalo šest dělníků. Čtyři zahynuli a dva byli zraněni. Hned po nehodě se objevily spekulace, že statiku mostu narušilo odbagrování přílišného množství zeminy u vnější strany mostní podpěry.

– U soudu skončilo i zřícení dřevěné lávky u lesního hrádku Aichelburg v Krkonoších, kdy se v červenci 2008 zranilo sedm svatebčanů. Ze zanedbání údržby ale nakonec nikdo potrestán nebyl.

– Loni 2. prosince se zřítila trojská lávka pro pěší přes Vltavu z Císařského ostrova do Troji. Tato 156 metrů dlouhá lávka byla zprovozněna 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní. Lávku od 23. prosince nahrazuje přívoz pro několik desítek lidí, který ale nemůže plout při vyšších průtocích vody. Ten má být letos v květnu nahrazen velkokapacitním přívozem, nová lávka by měla být dána do provozu v květnu příštího roku.

– Při rekonstrukci silnice I/48, budoucí dálnice D48, dnes ráno v Příboru na Novojičínsku spadl most. Z mostu se zřítil bagr, jehož dvaatřicetiletý řidič utrpěl vážná zranění.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytne z evropských dotací další dvě miliardy korun na podporu sociálního bydlení. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) už dříve MMR podpořilo 119 projektů za 750 mil. Kč. Podpora je zaměřena na dostupné sociální bydlení, které umožní osobám v bytové nouzi získat nájemní smlouvu. Peníze z dotace lze čerpat na pořízení bytu formou nákupu, rekonstrukce a nově také na výstavbu sociálních bytů nebo adaptaci nebytových prostor pro potřeby sociálního bydlení a na pořízení základního vybavení. Podpora se netýká výstavby ubytoven.

Minimální výše podpory na jeden projekt je 500 000 korun. Její maximální výše je stanovena na podlahovou plochu sociálního bytu., přitom nesmí přesáhnout 29 979 korun za metr čtvereční. O podporu mohou žádat obce, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace.

Podle zprávy, kterou si nechala vypracovat minulá vláda, je v Česku kolem 68 500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou. Tyto problémy má vyřešit zákon o sociálním bydlení. Dosud ho připravovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, bude nově v kompetenci MMR. Zákon chtěla schválit už minulá vláda, Sněmovna ho ovšem neschválila. Shoda nebyla mimo jiné na tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok či kdo by měl byty potřebným zajišťovat. Nová vláda v demisi plánuje, že by nový zákon měl začít platit od roku 2021. Schválená vládní koncepce počítá s tím, že by se do roku 2020 mělo z ubytoven do běžných bytů přestěhovat 6 000 rodin.

ČTK

Na pražských Příkopech vzniká nový koncept coworkingového centra mezinárodní developerské společnosti HB Reavis. Pražský HubHub bude prvním v České republice a třetím v Evropě, po Bratislavě a Varšavě. Projekt realizuje společnost HubHub, kterou skupina HB Reavis založila v roce 2016. Svým členům hub poskytne kombinaci pracovního prostoru s místem pro setkávání a spolupráci i širokou škálu akcí zaměřených na vzdělávání a rozvoj podnikání.

Pražský HubHub své prostory otevře už letos v létě v budově Na Příkopě 14, pár minut od Václavského náměstí. Na celkové ploše 2 000 m² nabídne více než 250 pracovních míst, vybavené kuchyňky, relaxační zóny i malé flexibilní konferenční centrum. Pronajmout si zájemci mohou jedno pracovní místo nebo rovnou celou kancelář s přístupem do vybraných prostor 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.„Naše HubHuby otevíráme v evropských metropolích, a vytváříme tak mezinárodní síť kontaktů, díky které pak naši členové mohou rozvíjet své projekty ve středoevropském prostoru i mimo něj,“ dodává Natália Kisková, manažerka projektu HubHub.

A HubHubem na Příkopech to nekončí. „O coworkingové prostory je v Praze velký zájem, proto už nyní jednáme o dalších atraktivních lokalitách. Do konce roku otevřeme HubHub ještě i v Paláci ARA opět v centru města,“ říká Petr Herman, ředitel HB Reavis pro Českou republiku.

SF/pb

Město Ostrava odstoupí od smlouvy o prodeji pozemků na náměstí Dr. Edvarda Beneše, kterou téměř před deseti lety uzavřelo se společností Amádeus Real. Schválili to městští zastupitelé. Firma Amádeus Real chtěla na pozemcích v centru města stavět multifunkční nákupní centrum. V roce 2012 ale od kupní smlouvy odstoupila, poté co centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz nedal souhlas s umístěním stavby. Obvod souhlas udělil až později. Město odstoupení od smlouvy neuznalo. Kupní cena za pozemek přesahovala 83 mil. Kč, developer ale zaplatil jen její část.

Kvůli pozemkům se nyní vedou dva soudní spory, které komplikují i jakékoliv úpravy náměstí. V takzvaném velkém sporu loni v říjnu odvolací senát Krajského soudu u Ostravě zamítl žalobu firmy Amádeus Real, která žádala po Ostravě 1,5 miliardy korun za zmařenou investici. Rozsudek je pravomocný. Firma ale ještě podala dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že město se k odstoupení od smlouvy rozhodlo právě na základě rozsudku krajského soudu. “Z něho vyplývá, že kupní smlouva mezi Amádeem Real a městem Ostravou je stále platná, byť to Amádeus Real zpochybňoval. Takže máme důkaz daný rozsudkem, to je za prvé. Za druhé je nezvratné, že Amádeus Real už ten původně plánovaný projekt nezrealizuje a už v žádném případě ho nezrealizuje do roku 2019,” řekl primátor. Termín na postavení centra byl jednou z podmínek smlouvy. “Město může a využilo dneska práva od smlouvy odstoupit. Co to bude procesně dále znamenat, ukážou následující dny. Nicméně my vycházíme z toho, že jsou to významné a historicky cenné pozemky v centru města, které by město mělo do budoucna využít,” řekl Macura. Dodal, že by chtěl iniciovat ideovou soutěž, ze které by vyplynuly náměty na využití pozemků. Soutěž by mohla být vypsána v letošním druhém čtvrtletí.

ČTK

Pražský magistrát obdržel několik desítek architektonických návrhů plánovaného Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a 5. Výběr konečného návrhu zahájí město v pátek. Z desítek návrhů zhruba pět až sedm postoupí do druhé fáze výběru. Kdy bude známa vítězná podoba mostu, není jasné. Stejně tak, kdy by mohl být postaven. Plán postavit nový most vznikl již před lety. Spojovat by měl vltavské břehy zhruba mezi ústím Jeremenkovy ulice v Praze 4 a mezi lihovarem na Smíchově. Měl by být pro pěší a tramvaje a rovněž by měl umožňovat přejezd záchranářům, případně autobusům MHD. Náklady na stavbu, ani kdy se začne stavět, není jasné.

V Praze jsou přes Vltavu tři desítky mostů a lávek. Zatím poslední pražský most přes Vltavu, Trojský most, byl zprovozněn v říjnu 2014. Vznikl jako součást tunelového komplexu Blanka a nahradil Trojský tramvajový most z roku 1981.

ČTK

Podíl nejlepší trojice developerů na pražském bytovém trhu na konci loňského roku meziročně klesl o 4,3 procentního bodu na 31,1 %. Stejně jako v roce 2016 měla největší podíl na trhu firma Central Group (17,5 %). Skanska Reality zůstala třetí, na druhou příčku se místo FINEPu dostala společnost AFI. Vyplývá to ze společných statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group. Postavení v nejlepší desítce udržely také firmy YIT, Vivus a M&K Development, naopak nováčky v pražské rezidenční TOP 10 jsou Penta, Crestyl a JRD. Z tabulky také zmizely společnosti Daramis, Metrostav Development a Rezidence Veselská.

Počet nových prodaných bytů meziročně klesl o 17,3  % na 5 500 a současně se snížil i počet dostupných bytů v nabídce developerů o zhruba desetinu na 3 650. V polovině roku 2015 jich bylo téměř dvakrát tolik. “Bytů je nedostatek. Kvůli tomu, že se úřady buď bojí, nebo někdy dokonce nechtějí nové povolit, si většina zájemců připlatí o mnoho více, než v předchozích letech. V tomto směru zatím nevidíme žádný výraznější pokrok,” řekl předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.

Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostla o 19,1 % na 85 223 korun za metr čtvereční. Zlom v cenovém vývoji nastal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze o 53,5 %. Od poloviny roku 2013 do konce pololetí 2015 přitom byty zdražily pouze o dvě procenta.

Nejlevnější byty jsou v Praze 4 a Praze 9, kde se průměrná nabídková cena pohybuje téměř pětinu pod průměrem. Naopak centrum je v porovnání s průměrem téměř 2,5krát dražší. Garsonka se dá pořídit od 2,1 mil. Kč v Praze 9, do 13,9 mil. Kč  v Praze 1. Vůbec nejdražší byt z aktuální nabídky developerů je 5+KK v Praze 6 za 55,9 mil. Kč.

V hlavním městě je podle odborníků potřeba ročně zhruba 6 000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3 500 bytů za rok. Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší.

SF/pb

Fond Accolade vlastní už 20 nájemních budov pro lehký průmysl a logistiku v osmi parcích v České republice a v Polsku; zároveň právě dokončuje akvizici další nemovitosti. Fond tak bude vlastnit už přes 400 000 m² průmyslových nemovitostí v souhrnné hodnotě 7 mld. Kč. Všechny nemovitosti má stoprocentně pronajaté. Celkově je portfolio nemovitostí fondu pronajaté zhruba z jedné třetiny logistickým společnostem, z jedné třetiny výrobním a strojírenským společnostem a také z jedné třetiny e-shopům.

„Necelé čtyři roky od vzniku se Fond Accolade stal nejrychleji rostoucím vlastníkem průmyslových nemovitostí v regionu,“ upozorňuje Milan Kratina, předseda představenstva Accolade Industrial Fund. „Pro srovnání, do roku 2017 Fond vstupoval s portfoliem nemovitostí o celkové rozloze 128 000 metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Po započtení transakcí, které jsou nyní v procesu, bude vlastnit průmyslové nemovitosti o celkové rozloze 404 000 metrů v hodnotě 274 400 000 euro,“ dodává Kratina.

S Fondem Accolade investují už čtyři stovky fyzických i právnických osob – celkem už do něj vložili bezmála 2,5 mld. Kč. Loni dosáhl fond zhodnocení jejich akcií o 14,1 % v korunách, respektive o 17,86 % v eurech.

SF/pb

Logistický development v Brně a jeho okolí navazuje na boom administrativní výstavby v jihomoravské metropoli. Projekty připravují významní mezinárodní hráči, stejně jako lokální developerské skupiny. A významní klienti volí Brno jako nedílnou součást regionální expanze.

Nabídku komerčních průmyslových nemovitostí v okolí druhého největšího města lze charakterizovat dlouhodobou dominancí developerské společnosti CTP. Portfolio jejích brněnských parků v současnosti přesahuje svou rozlohou 780.000 m2, přičemž další významný developer s celorepublikovou působností, VGP, v oblasti disponuje jen 32.000 m2, tedy v relativním vyjádření méně než 5 %. Podle údajů společnosti 108 AGENCY však v letošním roce čeká logistiku v Brně proměna, s ohledem na oznámený příchod významných developerů v čele se společnostmi Prologis či Accolade.

Americká developerská společnost Prologis připravuje v lokalitě zcela nový logistický komplex v blízkosti dálnice D52 u obce Syrovice. Stávající plány počítají v místě s výstavbou trojice hal o rozloze přibližně 90 000 metrů čtverečních. Další logistická zóna by mohla vzniknout v blízkosti brněnského letiště, s ohledem na loňský majetkový vstup významné české developerské skupiny Accolade do společnosti Letiště Brno. Také lokální developeři mají zájem budovat nové industriální zóny, příkladem je projekt nového areálu v Rosicích, kde by nejpozději v příštím roce měla být zahájena výstavba hal o celkové rozloze až 9.000 m², přičemž tento projekt má společnost 108 AGENCY v exkluzivním zastoupení.

SF/pb

Podíl zahraničních klientů při koupi nového bytu v Praze v poslední době spíše klesá. V závislosti na developerovi a lokalitě se pohybuje od sedmi procent až do jedné třetiny. Mezi cizinci stále převládají Slováci a klienti ze zemí bývalého východního bloku, i když jejich počet se snižuje. Vyplývá to z odpovědí developerských firem na dotaz ČTK.

U Central Group se podíl nakupujících cizinců meziročně snížil z 24 na 22 % . “Bylo to především na úkor ruskojazyčné klientely. Důvody jsou převážně geopolitické a ekonomické,” uvedla mluvčí firmy Marcela Fialková. Podle ní 14 % klientů připadá na Slováky, 8 % tvoří ostatní národnosti. “Jsou jak ze zemí východní Evropy, tak v poslední době stále častěji ze západu. Důvodem je fakt, že ceny bytů rostou nejen v našem v hlavním městě, ale také v západoevropských metropolích. A tam jsou navíc ceny nesrovnatelně vyšší,” doplnila M. Fialková.

Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce význam cizinců v poslední době klesá ve prospěch tuzemských zájemců o nové bydlení. “Konkrétně u naší společnosti se zahraniční kupci na celkových prodejích podílejí zhruba sedmi procenty. Z toho necelé dvě třetiny jsou Rusové a Ukrajinci, za nimi následují Slováci. Naše byty kupují i lidé z Vietnamu, Itálie, Izraele, Německa či Francie,” sdělil Korec.

Předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural zmínil, že pro cizince je při výběru nového bydlení důležitá zejména lokalita. U některých projektů je procento zahraničních klientů zanedbatelné, u jiných představuje významnou skupinu zájemců. “Jedná se především o občany Slovenska, Ruska, Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu. Poslední dobou se čím dál častěji objevují zájemci z Vietnamu, Koreje a Číny. Podíl cizinců v rámci naší klientely byl v roce 2017 okolo 15 %,” podotkl M. Soural.

Podle manažerky prodeje společnosti Satpo Ireny Houžvičkové podíl cizinců klesá, jde zejména o klienty z bývalých sovětských republik. “Naopak jsme zaznamenali nárůst klientů z anglicky mluvících zemí. Nicméně nejedná se o významné procento klientů,” uvedla dále Houžvičková.

Podle mluvčího FINEPu Davida Jiruška za poslední tři roky stále roste podíl českých investorů, naopak klesá podíl Rusů. “Pokles je dán jak dřívějším propadem rublu, tak i ukončením intervencí ČNB. Řada investorů totiž kupovala byt s tím, že při případném prodeji vydělá na posilování koruny. Nebyli to primárně investoři, ale spíše realitní spekulanti,” uvedl Jirušek.

U Skanska Reality se podíl zahraničních klientů pohybuje mezi 25 a 30 % v závislosti na lokalitě. “Mezi kupujícími jsou převážně klienti ze Slovenska a Ruska,” doplnil ředitel odboru vývoje projektů firmy Juraj Murín.

U společnosti Daramis tvoří cizinci 30 % klientely. Zhruba čtyři pětiny z nich přitom trvale žijí v Česku. “Investoři, kteří těsně před rokem 2008 skupovali nemovitosti, jsou tady dneska v jednotkách procent. Ale zase se vracejí, protože růst cen nemovitostí je v Česku největší v Evropě. I když to není tak masová vlna jako před rokem 2008. Tehdy to byli ze 70 % Rusové, dneska jim patří 30 %. Zbytek je ze západu Evropy,” dodal ředitel Daramisu Martin Vachek.

ČTK