Praha zřejmě uzavře novou nájemní smlouvu se společností Akroterion, která chce u Staroměstského náměstí otevřít hotel Ritz-Carlton. Projekt hotelu by tak pokračoval – doporučila to majetková komise rady hlavního města, rozhodnutí bude na radních. Praha koncem loňského roku smlouvu s firmou vypověděla kvůli tomu, že nesplnila podmínku, aby soubor budov opravila a zprovoznila do září 2017. Navržená nová smlouva počítá s vyšším nájemným a podmínkou otevření hotelu do konce roku 2022.

Z osmi historických budov, které komplex domů tvoří, investor čtyři vlastní a čtyři si donedávna od Prahy pronajímal na základě smlouvy z roku 1995.

Ředitel společnosti Akroterion Ogi Jakšič dnešní rozhodnutí vítá. Stavební povolení Akroterion získal už v roce 2014. Záměr se však nelíbil Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) a části odborníků. Ministerstvo kultury v roce 2016 zrušilo kladné stanovisko pražských památkářů, ti ho následně vydali znovu. Podle šéfa pražského pracoviště NPÚ Ondřeje Šefců připomínky ústavu trvají. S ohledem na fakt, že projekt už má stavební povolení, podle něj památkáři z NPÚ firmě nabídli alespoň spolupráci při rekonstrukci, aby se mohlo zdokumentovat či zachovat co nejvíce cenných historických prvků. Přístup investora je podle Šefců v tomto směru vstřícný.

Dlouho chátrající dům U Sixtů je původně románský a raně gotický objekt z 12 a 13. století. Dnešní barokní průčelí je ze začátku 18. století. Kromě Sixtova domu projekt zahrnuje domy U kamenného ptáka, U uherské koruny, U jednorožce, U bílého koníčka, U černého slunce, U Kamenného beránka a U bílého vlka. Čtyři domy investor vlastní, další si pronajímá od města.

ČTK

V prvním čtvrtletí se v hlavním městě prodalo o 650 bytů méně než před třemi roky, o 400 méně než před dvěma a o 150 méně než před rokem. Podle aktuálních šetření společností Trigema, Skanska Reality a Central Group bylo letos zatím na pražském trhu prodáno  1 200 nových bytů. Pro srovnání: za celý loňský rok si v Praze nové majitele našlo 5 500 bytových novostaveb, před dvěma lety jich bylo dokonce 6 650.

V rozporu s očekáváním naopak poměrně rychle stoupaly prodejní ceny: v prvním kvartále vzrostly na průměrných 88 552 Kč za metr čtvereční plochy (v roce 2016 a 2017 to bylo 56 178 a 60 157 Kč). Podobný vývoj ukazují i ceny nabídkové, které se už blíží úrovni kolem 100 000 korun za metr plochy. „Sami tomu moc nerozumíme, ceny už jsou za hranicí finančních možností střední třídy,“ komentuje neočekávaný cenový vývoj Marcel Soural, šéf společnosti Trigema. Podle něj ale přinejmenším částečně stojí v pozadí „levné peníze“, tedy nízkoúročené hypotéky, jejichž sazby se dnes pohybují kolem 2,4 % a M. Soural míní, že v nejbližším období budou spíše stagnovat. „Na steroidech nízkých úrokových sazeb dnes žije rezidenční i komerční trh,“ dodává k tomu Pavel Kliment z KPMG.

Nicméně současné cenové poměry jsou z hlediska standardní klientely rezidenčních developerů opravdu téměř neúnosné – to by mělo část poptávky přesměrovat na trh nájemního bydlení, kde také nabídka mírně roste. „Zdá se, že trhu odcházejí koncoví uživatelé a místo nich ve stále větší míře nakupují investoři, kteří koupený byt ihned nabídnou k pronájmu,“ nabízí Marcel Soural další vysvětlení toho, proč se přes vysoké ceny pražské nové byty stále dobře prodávají. Jeho společnost Trigema také „nájemní“ trend nehodlá ignorovat – na pražské Invalidovně chystá projekt s několika stovkami nájemních bytů.

SF/pb

Podíl bytů, které lidé financují hypotékou, u většiny developerů v Česku v poslední době rostl a pohybuje se zhruba v rozmezí 50 – 80 % – jak vyplývá to z odpovědí developerských firem na dotaz ČTK. „Podíl našich klientů, kteří financují bydlení hypotečním úvěrem, v posledních letech vzrostl. Za minulý rok se jejich počet zvýšil o čtvrtinu. Podíl hypoték se drží na 50 %. Ještě před třemi lety to přitom byla jen asi třetina,” uvedla mluvčí Central Group Marcela Fialková. U hypoték, které pro své klienty firma v posledních čtyřech letech sjednala, podle ní neeviduje žádné problémy se splácením. “Pravděpodobnost, že zájemce o nový byt nebude hypotéku splácet, je tak zanedbatelná,” podotkla Fialková.

Také Ekospol má přibližně polovinu klientů, kteří si při koupi bytu sjednávají hypotéku. “Loni se tento podíl nezměnil, předloni se meziročně zvýšil zhruba o pět procent,” sdělil generální ředitel společnosti Evžen Korec. U Trigemy loni zůstal podíl meziročně stejný, asi na 50 %. Podle předsedy představenstva firmy Marcela Sourala to v roce 2015 bylo dokonce 63 %. “Tento podíl, tak jako jiné charakteristiky klientely, vychází z parametrů nabídky, jejich lokace nebo cenové úrovně,” doplnil Soural.

U Crestylu využívá hypotéku přibližně 80 % klientů. “Využití je dlouhodobě na stejné výši, ale už jsme v jednotlivých případech také zaznamenali dopad zpřísnění regulace ze strany ČNB,” uvedl obchodní ředitel Crestylu Viktor Peška. Česká národní banka loni poprvé od února 2008 zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjejí ostatní druhy sazeb včetně hypoték. Ve třech krocích ji postupně zvedla o 0,7 procentního bodu. ČNB loni zároveň doporučila komerčním bankám snížit podíl klientů, kterým poskytují hypotéky s vysokou hodnotu úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti.

U Finepu si podle mluvčího Davida Jiruška loni bralo hypotéku 45 – 50 % klientů, meziročně nepatrně více. Skanska Reality měla podíl zhruba 60 %. “Tento údaj se však může lišit v závislosti na lokalitě a nastavené cenové hladině konkrétního projektu,” dodal firemní ředitel odboru vývoje projektů Juraj Murín.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy odráží nárůst podílu bytů financovaných hypotékou jejich vysokou dostupnost v posledních letech. “Hypotéky u nás patřily k nejdostupnějším v celé EU a řada domácností toho využila. I proto ještě ve třetím čtvrtletí loňského roku v Česku zdražovaly nemovitosti nejvýrazněji v celé unii. Nyní se však nemovitostní i hypoteční trh určitým způsobem ochlazují,” uvedl Kovanda. Podle hypotečního specialisty společnosti Chytrý Honza Daniela Horňáka už trend, kdy bylo populární nakupovat nemovitosti formou hypotečního úvěru, pokračovat nebude. “Se zvyšováním úrokových sazeb se dnes dostáváme na hodnoty, kdy se například investiční bydlení nevyplatí hypotékou financovat,” tvrdí D. Horňák.

ČTK

Praha přec jen zahájí proces malé novelizace Pražských stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Vyplývá to z aktuálního rozhodnutí Rady hl. m. Prahy, která původně novelu, respektive její návrh  minulý týden odmítla. Novela se týká zejména požadavku na proslunění bytů, který dnes brání tomu, aby mohly opět vznikat čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice. „Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,“ říká Ondřej Boháč, hlava IPRu.

Daleko podstatnější je požadavek na denní osvětlení. Dobře osvětlené mohou být však i byty, kam slunce přímo nedopadá. Bydlení v méně prosluněném bytě, než stanovuje norma, neznamená žádné zdravotní riziko. Neexistují odborné studie, které by dokládaly zdravotní benefity vyššího proslunění bytu.

SF/pb

Veřejní investoři v Česku v prvním čtvrtletí zadali stavebním firmám 1 201 zakázek za 41,6 mld. Kč. Jejich hodnota tak podle údajů inženýrské společnosti ÚRS meziročně vzrostla o 76 %, počet se zvýšil o 13 %. Letošní březen byl se zadanými 18,1 miliardami korun nejúspěšnějším měsícem od začátku roku 2016. Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně vzrostla o 39 % na 29,6 mld. Kč.

ČTK

Radnice Prahy 1 plánuje zlepšit stav parku Cihelná, který se nachází na Malé Straně mezi Mánesovým mostem a Cihelnou ulicí. Radnice už má stavební povolení, práce však musí navazovat na úpravy, které v oblasti provádí Technická správa komunikací. Projekt zahrnuje novou cyklostezku, novou opěrnou zeď směrem k Vltavě, na jejíž koruně bude řada laviček s výhledem na řeku a Karlův most. Stav prostranství v atraktivní lokalitě s výhledem na Karlův most na posledním zastupitelstvu kritizovala opozice. Radnice kritiku odmítá s tím, že revitalizace se zdržela vinou magistrátu a nesystematického řešení tohoto úkolu.

ČTK

Od pondělí 16. dubna se veřejnost může seznámit s oficiální verzí návrhu Metropolitního plánu – nového územního plánu pro Prahu. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června.

„Stále postupujeme podle harmonogramu. Po fázi, kdy plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu městské části, orgány státní správy a obyvatelé města. Chystáme celou řadu aktivit a setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Detailní znalost konkrétního území, kterou mají občané a městské části, jsou pro další přípravu dokumentu zásadní. I proto jsme čas na prostudování prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezit rozšiřování zástavby do krajiny na periferii města. Namísto toho prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán též navrhuje nové pojetí výškové regulace. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech.

Kompletní návrh plánu je zveřejněn na webu plan.iprpraha.cz.

SF/pb

Národní památkový ústav (NPÚ) chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu v Praze za kulturní památku, podal proto na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí. Letos v únoru ministerstvo rozhodlo o tom, že most z 20. let minulého století památkou není. Proti rozhodnutí podalo podnět kromě NPÚ zájmové sdružení Prázdné domy. Oběma podněty se bude zabývat rozkladová komise, uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce, které jsou v havarijnímu stavu, byl letos šest týdnů zavřený. Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce.

ČTK

Společnost RESIDOMO koupila celkem 274 bytů v Olomouci, Ostravě a Havířově. Největší poskytovatel nájemního bydlení v Česku, který vlastní více než 43 000 bytů převážně v Ostravě, Havířově, Karviné, Frýdku-Místku, Orlové a Opavě, tak poprvé překračuje hranice Moravskoslezského kraje.  Společnost byty koupila od rakouské firmy Julius Meinl – jedná se o 13 rezidenčních nemovitostí s 274 nájemními bytovými jednotkami. Hodnota transakce přesáhla 273 mil. Kč. Do nového portfolia plánuje RESIDOMO v následujícím období investovat až 20 milionů Kč.

Společnost RESIDOMO je od roku 2015 vlastněná americkou společností Blackstone a britskou realitní společností Round Hill Capital, která zároveň investici dlouhodobě spravuje. „V Evropě máme zkušenost se správou více než 100 tisíc nájemních bytů a vidíme, že nájemní bydlení zažívá renesanci, neboť podporuje ekonomickou transformaci a rozvoj. Stejně je tomu i v Moravskoslezském kraji, kde už jsme v Ostravě zcela vyprodaní a rozšíření portfolia nám umožňuje dále růst,“ uvádí Stan Kubáček, investiční ředitel Round Hill Capital.

Nájemní bydlení představuje podle údajů MMR  zhruba 22,4 % bytového fondu v České republice.

SF/pb

Radní hlavního města včera neschválili novelu pražských stavebních předpisů (PSP), která měla odstranit požadavek na oslunění bytů a nahradit jej požadavkem na denní osvětlení. Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), která vládne s ANO a ČSSD, si vyžádala čas na její prostudování. Požadavek na oslunění znamená, že 1. března musí do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Novela měla vejít v platnost v říjnu 2018.

Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče je předpis o oslunění absurdní a architekti musí navrhovat domy roztodivných tvarů, aby normu splnili. Byty, které nevyhovují předpisu, jsou podle něj kolaudovány a prodávány jako ateliéry, přitom ale slouží k bydlení. Podle IPR s výjimkou Slovenska požadavek na oslunění nikde v zahraničí v podobě jako v ČR není.

ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce přispět obecním stavebním úřadům na provádění exekucí vydaných ve veřejném zájmu. Jedná se například o situace, kdy stavba ohrožuje životy lidí a vlastník stavby ji nezajistí. Nápravu poté zajišťuje stavební úřad, který vynaložené náklady vymáhá po vlastníkovi zpět. “Stavební úřady s využitím zákonné zvláštní pravomoci na ochranu veřejného zájmu vydávají rozhodnutí, kterými nařizují neodkladná odstranění stavby, zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo udržovací práce. Jedná se o případy, kdy vlastník stavby neplní svou zákonnou povinnost. Například neudržuje stavbu v jejím řádném stavebně technickém stavu nebo provedl stavbu bez povolení stavebního úřadu,” píše MMR v předkládací zprávě.

Podle zákona nese náklady na zajištění nařízených prací vlastník stavby. V okamžiku, kdy hrozí nebezpečí z prodlení nebo vlastník stavby neprovede nařízené práce ve stanoveném termínu, zajistí tyto práce stavební úřad.

“V aplikační praxi však stavební úřady k výkonům rozhodnutí často nepřistupují se zdůvodněním, že obec neuvolní potřebné peníze pro provedení výkonu rozhodnutí. Zvláště se to děje v případech, kdy není předpoklad uhrazení nákladů vlastníkem, nebo kdy se jedná o výkon rozhodnutí v jiné obci, která nemá vlastní stavební úřad,” uvádí dále MMR. Dalším častým důvodem, proč se exekuce nenařizují, je podle ministerstva nedostatečné personální obsazení příslušných správních úřadů. Po některých námitkách v připomínkovém řízení se MMR rozhodlo, že problematiku bude řešit pomocí programového financování. Peníze poskytne MMR, konkrétní podmínky stanoví v programové dokumentaci a výzvě. Podle MMR se však jedná o dočasné, pilotní řešení.

Podle šetření MMR vydaly stavební úřady od začátku roku 2014 do poloviny roku 2017 celkem 3 200 rozhodnutí, kterými nařídily vlastníkům staveb, aby v určené lhůtě splnili povinnost. Zhruba ve třech čtvrtinách případů tato povinnost nebyla splněna. Předpokládaný objem na provedení nařízených exekucí se pohybuje v řádu několika stovek milionů korun.

ČTK

V prvním čtvrtletí roku 2018 bylo podle údajů Industrial Research Forum dokončeno celkem 181 900 m² skladových a průmyslových ploch ve 13 logistických parcích na území České republiky. Mezi největší dokončené projekty se řadí distribuční sklad pro společnost Makro v CTPark Prague North o velikosti 53 000 m², rozšíření stávající haly pro společnost DHL o 31 900 m² v areálu Panattoni Park Cheb a nový sklad o rozloze 22 200 m² pro společnost Petainer v CTPark Aš. Pouze 2 % z celkového objemu nově dokončených prostor v prvním čtvrtletí 2018 byla dokončena na spekulativní bázi. Celková plocha moderních skladových a průmyslových prostor v ČR nyní dosahuje 7,18 milionů m².

Na konci prvního čtvrtletí roku 2018 bylo ve výstavbě celkem 505 100 m² prostor pro sklady a lehkou výrobu, přičemž 39 % z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí. V prvním čtvrtletí 2018 byla zahájena výstavba hal o celkové rozloze 155 700 m². Přibližně 63 % z celkového objemu prostor, které se aktuálně nachází ve fázi výstavby, by mělo být dokončeno ve druhém čtvrtletí roku 2018. Podíl prostor ve výstavbě bez předem zajišteného nájemce v prvním čtvrtletí 2018 vzrostl a pohyboval se na úrovni 45 %.

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a skladových nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo v pvním čtvrtletí 2018 stabilní a pohybuje se na úrovni 4,50 eur/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50 – 9,00 eur/m²/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 eur/m²/měsíc.

SF/pb

Developerské společnosti UBM Bohemia Development a Crestyl představily společný rezidenční projekt umístěný v lokalitě Smíchova v Praze 5. Nová rezidence Neugraf, umístěná několik minut od křižovatky Anděl, nabídne 177 bytů a také komerční prostory. Dokončení projektu je naplánováno na podzim 2020, předpokládaná investice je 1,2 mld. Kč.

„Projekt Neugraf splňuje všechny představy o moderním nadstandardním bydlení ve velkoměstě. Inspiruje se nejen industriálním charakterem celé čtvrti, ale odkazuje i na proslulé grafické závody Václava Neuberta, které zde původně stály,“ říká Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl.

Autorem projektu je studio Bogle Architects, interiéry bytů a vnitřní prostory vznikají pod taktovkou Chmelař architekti a zahradu i společnou částečně zatravněnou střešní terasu navrhli specialisté na krajinářskou architekturu z ateliéru Šmídová Landscape Architects.

SF/pb

Skupina CPI Property Group koupila obchodní centrum Futurum v Hradci Králové. Původním vlastníkem centra byla realitní investiční skupina Meyer Bergman. Cena transakce nebyla zveřejněna. Meyer Bergman koupila hradecké Futurum v roce 2014 od firem TK Development, GE Capital a Heitman za 87,6 mil. eur (2,2 mld. Kč).

Centrum Futurum je největším obchodním centrem ve stotisícovém Hradci Králové. Otevřeno bylo v roce 2000. V roce 2012 bylo rozšířeno o 9 500 metrů čtverečných na současných 39 100 metrů čtverečných obchodních ploch.

“Akvizicí obchodního centra Futurum Hradec Králové se české portfolio skupiny CPI Property Group rozrostlo na 15 center a překročili jsme hranici 350 000 metrů čtverečných nájemních ploch,” uvedl Tomáš Salajka, ředitel akvizic, obchodu a správy aktiv CPI Property Group.

CPI v Hradci Králové také vlastní hotel Černigov. Záměrem firmy je hotel zbourat a na jeho místě postavit za více než miliardu korun komplex v čele se čtyřhvězdičkovým hotelem Clarion, který doplní kongresové centrum, kanceláře a obchodní prostory.

ČTK

„Půjde-li všechno dobře, od října by v Praze předpis o oslunění přestal platit,“ oznámil na včerejším diskusním setkání Stavebního fóra, věnovaném výstavbě v Praze, Ondřej Boháč, ředitel IPRu. Praha podle něj chystá novelu pražských stavebních předpisů a odstraněn by měl být požadavek na tzv. oslunění bytu, které nahradí požadavek denního osvětlení. Oslunění znamená, že 1. března musí do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut.  Požadavek na oslunění je podle Boháče absurdní: „Stavebníci jsou nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Vznikají pak zvláštní domy na podivných půdorysech, které dohromady nemohou tvořit smysluplný kus města.“ Byty, které nevyhovují předpisu, jsou podle něj kolaudovány a prodávány jako ateliéry, přitom ale slouží k bydlení.“

Oslunění by tak měl vystřídat již platný předpis o denním osvětlení. To znamená, že by všechny pobytové místnosti musely mít okna. Podle návrhu novely by pak součet ploch všech oken nesměl být menší než 1/10 podlahové plochy místnosti. “Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,” uvedl Boháč.

Znění PSP vyvolalo v minulosti řadu sporů, mimo jiné v pražské koalici ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Po sporech jejich přípravu primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odebrala z kompetence svému tehdejšímu náměstku Matěji Stropnickému (SZ/Trojkoalice) a předložila k projednání novou verzi. Primátorčinu novelu nakonec notifikovala Evropská komise.

SF/ČTK

Česká republika využije evropský úvěr 100 mld. Kč na rozvoj železniční a silniční infrastruktury a železničních vozidel. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) už podepsal se zástupcem Evropské investiční banky (EIB) memorandum o spolupráci. Úvěr ještě musí schválit vláda. Většinu investic stát plánuje v letech 2019 až 2023.

ČTK

Stavební firmy v Česku do konce února zahájily stavbu 1 116 bytů v bytových domech, meziročně o 7,7 % více. Nejvíce jich bylo v Olomouckém kraji. V Praze, kde bývá bytová výstavba tradičně největší, klesl zhruba o tři čtvrtiny. Počet zahájených staveb rodinných domů v Česku vzrostl o necelou pětinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

V Praze klesl počet zahájených staveb bytů o 74 % na 97. To je druhý nejnižší počet za posledních 13 let. “Bytová výstavba navzdory silné poptávce nedosahuje úrovní před první recesí. Nabídka nových bytů a domů proto i nadále nebude schopna vycházet vstříc zájmu domácností a investorů. Výsledkem tedy bude i v letošním roce růst cen nemovitostí určených na bydlení, i když výrazně pomalejší než ten loňský,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy v lednu stavět 5 017 bytů, meziročně o 26,4 % více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet o 26 % nižší.

ČTK

Český statistický úřad dnes oznámí, jak se v únoru dařilo průmyslu, stavebnictví a maloobchodu. Lednové údaje za tato odvětví byly příznivé: stavební výroba meziročně vzrostla díky teplému počasí o 33,6 procenta, průmysl zrychlil meziroční růst na 5,5 procenta z prosincových 3,3 procenta a tržby v maloobchodě bez motorových vozidel na 8,2 procenta z prosincových 4,6 procenta.

Solidní meziroční tempo růstu průmyslu očekávají analytici i nyní a také údaje o vývoji maloobchodních tržeb by podle nich měly být pozitivní. Spotřeba totiž nadále zůstane pilířem ekonomického růstu a lednové maloobchodní tržby ukázaly na výborný stav české ekonomiky.

Naopak ve stavebnictví by se čísla za letošní první měsíc neměla přeceňovat, shodli se analytici. Leden totiž pro stavebnictví nebývá měsícem směrodatným pro celoroční vývoj, jeho další výkon by ale mohly pozitivně ovlivnit evropské dotace, očekávané zvýšené výdaje před komunálními volbami nebo dopady novely stavebního zákona. Naopak problémem může být nedostatek veřejných zakázek v oblasti infrastruktury a možný nedostatek pracovníků.

“Aktivita ve stavebnictví je v zimních měsících kvůli klimatickým podmínkám velmi nízká. Pokud ale nemrzne, může spousta stavebních činností pokračovat. A to se právě stalo v letošním lednu. V relativně nízkých měsíčních objemech stavební produkce se můžou tyto vlivy promítat do takto obrovských výkyvů meziroční dynamiky,” uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.

ČTK

Zastupitelé Prahy 8 odmítli záměr výstavby obchodního domu Kaufland na sídlišti v Bohnicích. Zároveň požadují po magistrátu vypracovat územní studii sídliště. Rozhodnutí zastupitelstva ale neznamená zastavení přípravy stavby a příslušný stavební odbor ji stále může povolit. Obchodní dům má stát u zastávky Na Pazderce v ulici K Pazderkám. Výstavba obchodního domu by podle kritiků stavby zhoršila dopravní situaci a ubyla by také zeleň v lokalitě.

Předseda komise pro životní prostředí Prahy 8 Vít Céza (ČSSD) následně navrhl, aby radnice vyzvala magistrát vytvořit územní studii bohnického sídliště. Ta by obsahovala předpisy, kterými by se museli developeři či investoři do schválení nového Metropolitního plánu Prahy řídit.

ČTK

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku vzrostly meziročně v průměru o 10,4 % na 53 700 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (70 800 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (13 800 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily téměř o pětinu. Naopak nejméně se ceny zvýšily v Plzni, o 3,3 %. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

“Celkem se v roce 2017 prodalo více než 27 000 bytů za bezmála 87 miliard korun. To je meziročně téměř o 1 500 bytů a 13 miliard korun více. Tato čísla demonstrují pokračující aktivitu a zvyšující se cenovou hladinu českého rezidenčního trhu,” uvedl Petr Hána z Deloitte.

V Praze vzrostly ceny bytů meziročně o 12,1 %. Nejdráže se prodávaly byty v Praze 1 (142 600 Kč za metr čtvereční) před Prahou 2 (92 400 Kč). Nejlevnější byly Praha 4 (65 300 Kč) a Praha 10 (67 100 Kč).

Statistiky Deloitte sledují ceny prodaných bytů v krajských městech. Ve Středočeském kraji, které své krajské sídlo nemá, vychází z průměru za města Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav a okresy Praha-východ a Praha-západ.

Prodejní ceny bytů v krajských městech ČR

(na konci roku 2017, Kč/m2)

Město Cena Meziroční změna (v %) Praha 70.800 12,1 Středočeský 41.500 9,4 České Budějovice 37.600 13,3 Plzeň 36.000 3,3 Karlovy Vary 24.500 4,1 Ústí nad Labem 13.800 19,6 Liberec 31.600 9,2 Hradec Králové 39.000 8,5 Pardubice 36.200 9,1 Jihlava 31.600 11,7 Olomouc 39.100 12,3 Brno 52.000 5,6 Ostrava 20.700 15,0 Zlín 31.800 11,9

Zdroj: Deloitte

ČTK