Nedávno dokončená součást kancelářského komplexu – budova Palmovka Open Park IV – se právě nyní stala sídlem společnosti Unilever a je už takřka obsazená. Stavba je vybudovaná na brownfieldu, částečně na místě bývalé strojírny Horák a Hlava, jejíž výrobní hala je historickou památkou. Při stavbě byly použity materiály s nízkým dopadem na životní prostředí a při provozu budovy je kladen důraz na ekologii a obnovitelné zdroje. Díky tomu získala budova certifikát Breeam Excellent. Mj. se pro údržbu zelených ploch a splachování využívá dešťová voda, čerstvý vzduch v prostorech udržuje systém přirozeného větrání, když k dispozici je i kompost na organický odpad a další zařízení pro recyklaci. Součástí objektu je i „zen“ zahrada, která se nachází přímo vedle kanceláří a slouží k relaxaci.

V této budově je k dispozici 13 282 metrů čtverečních kancelářských ploch. Projekt realizovala společnost Metrostav Development.

SF/pb

TPG Real Estate Partners (TPG), investiční platforma pro kapitálové investice do nemovitostí, kterou vlastní globální společnost TPG, a společnost Contera, developerská firma a provozovatel průmyslových parků v ČR, vytvořily společný podnik. Ten bude usilovat o akvizici a rozvoj průmyslových projektů ve střední Evropě, primárně v České republice a na Slovensku. Jedním z prvních společných projektů je průmyslová zóna o rozloze 140 tisíc metrů čtverečních přímo u dálnice D1 v Ostravě-Hrušově.

V souvislosti s vytvořením společného podniku získává TPG od společnosti Contera průmyslové nemovitosti, včetně průmyslových parků v Teplicích a Ostravě, a to v rámci transakce, jejíž hodnota činí více než 2,4 mld. Kč. „Jde o jednu z největších realitních transakcí průmyslových nemovitostí na českém trhu. Současně se jedná o prvního ryze českého industriálního developera, který přitáhl americký kapitál,” říká Ferdinand Hlobil ze společnosti Cushman & Wakefield.

SF/pb

Stavební firmě Metrostav loni klesl čistý zisk meziročně o 7,6 % na 363,2 mil. Kč, její tržby naopak vzrostly o 9,7 % na 21,5 mld. Kč. Příčinou poklesu zisku podle managementu byla nízká až záporná ziskovost u projektů získaných v minulých letech. Zhruba 30 % tržeb Metrostav loni vytvořil na zahraničních trzích.

Mezi nejvýznamnější zakázky Metrostavu na domácím trhu loni patřila rekonstrukce Národního muzea v Praze, dokončení železničních tunelů v Ejpovicích u Plzně nebo modernizace dálnice D1 v úseku Soutice – Psáře. V zahraničí loni Metrostav pracoval na traťovém úseku metra Espoonlahti v Helsinkách, v Polsku staví úsek dálnice S7 a most poblíž Gdaňsku. Mezi další zakázky patří například stavba silničního tunelu Žilina na Slovensku nebo podzemní lanovka v tureckém Istanbulu.

ČTK

Mezigenerační dialog

Zuzana Morávková

Když jsme před třemi lety připravovali téma Stavět ve městě (ERA21 #02/2016), začínala jsem editorial slovy Ivana Kolečka, že přijede-li do města a vidí jeřáby, je to pro něj znamení, že jsou tam potřeba architekti. Slovy pana profesora si, s dovolením, vypomůžu i nyní. Ivan Koleček dlouhá léta působil na brněnské fakultě architektury a dodnes organizuje workshopy pro své bývalé studenty. Vždycky říká, že si spoluprací s mladými lidmi doplňuje energii, ale ta výměna samozřejmě probíhá oboustranně.

Mezigenerační výměna, chcete-li dialog, se stala námětem tohoto čísla, ve kterém jsme nechali promluvit představitele různých generací – od skutečných doyenů české architektury až po nejmladší tvůrce, kteří teprve nedávno dokončili své první realizace. Ke společné debatě se tak sešli čtyři zástupci tří generací architektů, kteří svou kariéru začínali v uplynulých třech desetiletích. (Jak trefně v diskuzi na str. 16–21 podotkl Michal Kohout, před rokem 1989 u nás k žádné takové výměně, snad s výjimkou SIALu, nedocházelo, neboť celé 20. století se neslo ve znamení „vymetání“ předchozích generací.) K rozhovoru zasedli také členky a členové rodinných klanů, kde se architektura předává z generace na generaci – Šrámkových, resp. Hlaváčkových, a Lasovských.

Dále jsme se věnovali především konkrétním výstupům architektonické praxe. Zaměřili jsme se na mladé tvůrce; věkovou hranici jsme po širším průzkumu stanovili na 35 let, neboť do té doby – slovy první dámy české architektury – architekti stavějí jenom „budky“. Vybírali jsme stavby různých velikostí a funkčních náplní od rodinných domů, mateřské školy, základní školy, hospody, technologického dvora přes úpravy veřejného prostranství až po rodinnou kapli či experimentální dočasný objekt, které nás zavedou do Třebíče, Božic, Stříbra, Nezamyslic, Máslovic, Českých Budějovic, Prostřední Bečvy, Sedlčan i do Brna. Prezentace jednotlivých staveb doplňuje vždy komentář o (minimálně jednu) generaci staršího a zkušenějšího kolegy, přičemž valnou většinu staveb jsme s autory a recenzenty navštívili osobně.

ERA 21

 Trvalou poptávku po menších bytech zejména v centru Brna a jeho okolí řeší stavitelé častější výstavbou takzvaných ateliérů – tedy jednopokojových prostor s příslušenstvím, které ale z nějakého důvodu nelze zkolaudovat jako byt. Upozornila na to společnost Trikaya, která trh s novými nemovitostmi v Brně sleduje.

V současné době tvoří 80 procent z tisícovky nových bytů na brněnském trhu s bydlením jednopokojové a dvoupokojové byty. “Důvodem takto výrazné převahy malých bytů je omezující územní plán. Ten v některých lokalitách neumožňuje čistě bytovou výstavbu, a byty se tam proto kombinují s ateliéry. Zároveň se nedávno dostaly do prodeje i projekty, které nabízí jenom ateliéry,” uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý.

Ateliéry jsou takové prostory, které nelze zkolaudovat jako byt, protože nesplňují například hlukové limity nebo normu oslunění.

Asociace brněnských architektů a stavitelů ale upozorňuje na to, že jde o nouzové řešení. “Výstavba ateliérů je kompromis, který nepřináší užitek ani jedné straně. Kupujícím i prodávajícím nese koupě takové nemovitosti zvýšenou daňovou zátěž a pro město je důsledkem tohoto trendu snižování počtu trvale žijících obyvatel, kteří si v nebytové jednotce trvalé bydliště jednoduše nahlásit nemohou,” uvedl předseda správní rady asociace Marek Vinter.

Výstavba ateliérů je podle něj částečným řešením v současné bytové krizi, v zájmu rozvoje města je ale podpora plnohodnotných forem bydlení a nových rezidenčních projektů.

Více než polovina nových bytů, které se v letošním roce začaly prodávat, je právě v centru Brna. Stavitelé často staví ve volných prolukách, přestavují starší domy nebo staví na místech stržených bytových domů v zanedbanějších částech v blízkosti centra.

ČTK

Praha 12 se postavila proti výstavbě bytového domu na místě rodinného domu v ulici Nesvadbova v Modřanech. Zastupitelé se dnes jednohlasně postavili za 265 petentů, kteří se podepsali pod petici proti zamýšlené výstavbě a usnesením vyjádřili nesouhlas s výstavbou.

Na místě rodinného domu má podle plánu developera vyrůst bytový dům o třech nadzemních podlažích. V domě by mělo být sedm bytů a v suterénu sedm parkovacích míst. Podle petentů by tato stavba na malém pozemku narušila velikostí a výškou charakter zástavby, zastínila a nevratně znehodnotila okolní domy.

“Povolením tohoto typu výstavby by vznikl nebezpečný precedens pro další možnou výstavbu bytových domů ve stabilizovaných územích Modřan – místo původních rodinných domů,” napsal petiční výbor v dopise adresovaném zastupitelstvu Prahy 12.

Zastupitelé dali obavám obyvatel za pravdu kvůli tomu, že jsou pozemky součástí stabilizovaného území. V takto označeném místě je možné stavět pouze tak, aby byl zachován stávající charakter zástavby, a není možné postavit nové rozsáhlé budovy.

Praha 12, kde žije zhruba 56.250 obyvatel, je na jihu hlavního města. Městská část zahrnuje celá katastrální území Cholupic, Kamýku, Komořan, Modřan a Točné.

ČTK

Za letošní první čtvrtletí se v Brně prodalo 293 nových bytů – třikrát víc než za stejné období loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti Trikaya, která ceny bydlení v Brně dlouhodobě sleduje. “První čtvrtletí roku 2019 ukázalo, že trh s nemovitostmi se v Brně pomalu začíná přizpůsobovat změnám v uplynulých měsících. Uzpůsobila se dispoziční skladba bytů v nabídce a meziročně vzrostly i prodeje. Nejnovější byty v nabídce jsou převážně jednopokojové a dvoupokojové, o které je stále největší zájem,” uvedl František Šudřich, obchodní ředitel firmy.

Průměrná cena všech volných bytů se podle analýzy pohybuje okolo 76 500 Kč za čtvereční metr, růst cen ale zpomalil. “V současné době již byty příliš nezdražují, trh s nemovitostmi se zklidňuje a poptávka se přizpůsobuje růstu cen v uplynulých obdobích. Přestože se zpřísnily podmínky hypotečního financování, začínají se opět prodávat i větší, dražší byty. Kupříkladu bytů se třemi pokoji se letos prodalo zatím téměř stejně jako jednopokojových, a to kolem 80,” uvedl výkonný ředitel společnosti Trikaya Alexej Veselý. Nových bytů v nabídce přibývá. Za první tři měsíce roku se dostalo na trh více než 350 nových bytů, na začátku dubna tak bylo dostupných 1000 nových bytů. ” Nabídku z přibližně 80 % tvoří byty jednopokojové a dvoupokojové, o které je zároveň největší zájem. Nové byty z nabídky rychle mizí, 40 % z nich je jich rezervovaných.

SF/pb

Zvyšující se zájem globálních korporací o prostory pro coworking (sdílené kanceláře) je výrazný trend, který v roce 2018 ovlivňoval kancelářské trhy čtyř největších hlavních měst v regionu střední a východní Evropy (CEE). Celková plocha flexibilních kancelářských prostor v Budapešti, Moskvě, Praze a Varšavě dosahuje 286 000 m², což představuje přibližně 1 % celkového kancelářského trhu v těchto městech (29,9 mil. m²). Poptávka provozovatelů prostor pro coworking v roce 2018 tvořila 5 % celkových pronájmů kanceláří v hlavních městech regionu CEE.

V roce 2018 provozovatelé prostor pro coworking pronajali přes 200 000 m² kancelářských prostor ve čtyřech největších metropolích regionu CEE. Nejaktivnějším trhem byla Varšava, kde se pronajalo 92 400 m² flexibilních kanceláří, tedy 10,7 % všech pronajatých kancelářských prostor. Druhá byla Moskva se 64 300 m² (3,2 % celkového objemu pronájmů), následovaná Prahou a Budapeští s 27 100 m² (5,2 %), resp. 17 500 m² (3,3 %).

“I v Praze zaznamenáváme od loňského roku obrovský boom coworkingových prostor, který bude jistě ještě pokračovat i v roce 2020. V současné době tvoří coworkingové kanceláře zhruba 1,2 % trhu, tedy prostor pro růst zde jistě je. Nicméně naše zkušenost i mezinárodní průzkum ukazují, že z Prahy se další coworkingový hub pravděpodobně nestane. Za tímto předpokladem nestojí nezájem ze strany operátorů ani investorů, ale menší aktivita startupových společností v ČR a nedostatečný růst digitálních a technologických společností,” říká Radka Novak ze společnosti Cushman & Wakefield.

Předním provozovatelem flexibilních pracovišť v regionu zůstává společnost IWG Group (vlastní firmy Regus a Spaces v Polsku). Jedničkou varšavského trhu je společnost BusinessLink, následovaná firmami WeWork a NewWork. WeWork, nejvýznamnější světový provozovatel kanceláří pro coworking, vykázal za uplynulých 12 měsíců v hlavních městech regionu CEE největší rozvoj. Firma otevřela nové kanceláře v Moskvě, Praze a Varšavě. Jediným novým provozovatelem, který se rozhodl expandovat v Budapešti, byla společnost HubHub.

SF/pb

 

 

„Ve spolupráci s bytovým družstvem, které má zkušenosti s výstavbou a správou bytového fondu, by hlavní město Praha založilo bytové družstvo. Pak by poskytlo pozemek ve svém vlastnictví, na němž by byl postaven dům s družstevními byty. Určitá část těchto bytů, například 30 procent, by byla hlavnímu městu k dispozici jakožto jednomu ze zakládajících členů družstva,“ tak popsala pražská radní Hana Kordová Marvanová jednu z cest, která by měla řešit stávající bytovou krizi v metropoli.

Zbývající část bytů v takových projektech by byla určena pro budoucí družstevníky – osoby, které by splňovaly předem stanovená kritéria, například mladé rodiny, matky a otcové samoživitelé, senioři či absolventi s nižšími příjmy na počátku kariéry. Počítá se i s tím, že při splnění podmínek by byty mohly přejít do vlastnictví družstevníků.

Výběr partnera Prahy by měl být proveden na základě koncesního řízení nebo veřejné soutěže. Nově založené bytové družstvo by na základě úvěru poskytnutého bankou financovalo výstavbu bytového domu, kterou by v ostatních ohledech zajišťoval partner na základě smlouvy uzavřené s bytovým družstvem. V současnosti probíhá jednání o realizaci tohoto projektu se zástupci MČ Praha 13, kde je vhodný pozemek ve vlastnictví hlavního města. Bylo by možné na něm postavit až 150 bytů ve třech nových bytových domech.

Cílem projektu je podle H. Kordové Marvanové umožnit střední vrstvě dosáhnout na cenově dostupné bydlení na území hlavního města, což je pro značnou část z nich vzhledem k současné situaci na trhu téměř nemožné. Navržené řešení si klade za cíl tuto situaci zlepšit, přičemž hlavní výhody magistrát vidí zejména v následujících skutečnostech:

• podstatně levnější výstavba (až o 30 %);
• snížení pořizovacích nákladů na byt, neboť nezahrnují kupní cenu pozemku;
• rozšíření bytového fondu hl. m. Prahy;
• nízké náklady města, které umožní takto vystavět každý rok nejméně několik set družstevních bytů;
• participace městských částí a jejich aktivní zapojení do projektu;
• možnosti získat družstevní byt do vlastnictví člena družstva po splacení anuity;
• přenechání správy družstva do rukou družstevníků a partnera;
• možnosti uplatnění kontrolních mechanismů ze strany hl. m. Prahy.

SF/pb

Kutilství se nejvíce věnují mladí ve věku 18 až 34 let a lidé ze severu České republiky. Více než 70 % mladých kutí několikrát ročně nebo častěji. Téměř každý druhý Čech kutí pravidelně. Vyplývá to z nedávného průzkumu NMS Market Research. “To, že se mladí tak často pouštějí do úprav domova svépomocí, možná leckoho překvapí. Často je to ale nutnost spojená se zařizováním prvního bydlení,” uvedla Lenka Molnárová, mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.  Výrazné rozdíly ale mezi jednotlivými generacemi nejsou. “Jde o národní sport, kterému se věnuje většina Čechů bez ohledu na věk, vzdělání či výši příjmů,” dodala Molnárová.

Podle Molnárové je kutilství populárnější na vesnicích a v menších městech, kde lidé více obývají rodinné domy. Největší kutilská oblast je na severu Čech. Tam vede Ústecký kraj s 53 % pravidelných kutilů. V Karlovarském kraji jich je přesně polovina. Naopak nejméně zruční jsou lidé v Pardubickém kraji.

ČTK

Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas.

Ptáky přitahuje umělé osvětlení v oknech výškových budov, ztrácejí orientaci a narážejí do stěn, přičemž se zraní nebo uhynou. Nejnaléhavější je tento problém v období jarní a podzimní migrace, kdy se miliardy ptáků přes území Spojených států vydávají na cestu mezi Kanadou a Latinskou Amerikou. Mnoho ptáků navíc létá v noci a mate je světlo vycházející z mrakodrapů. Někteří dezorientovaní jedinci hodiny poletují za oknem, dokud se zcela nevyčerpají. Ptáky také pletou rostliny umístěné v místnostech poblíž oken, protože je mohou považovat za místo, kam mohou dosednout.

Organizace New York City Audubon, která usiluje o ochranu ptáků a vhodného prostředí pro ně, upozorňuje, že není vhodné v okolí parků a jiné městské zeleně obkládat domy zrcadlovými skly. Ptáci proti nim létají, protože v nich vidí útočiště, ve skutečnosti ale narazí do stěny. Tato organizace se snaží přesvědčovat majitele mrakodrapů, aby ve snaze ochránit ptáky, ale i snížit náklady za energii, nechávali v domech zhasnout světla. A to samé doporučuje Kyle Horton i jednotlivcům: “Pokud nepotřebujete svítit, zhasněte.”

ČTK

 

 

 

 

 

 

Česká republika uzavřela rok 2018 mírným zrychlením růstu hrubého domácího produktu (HDP), když ekonomiku podpořily hlavně výdaje na spotřebu i investiční aktivita. Naopak oslabil vliv zahraniční poptávky a současně vrcholil problém deficitu pracovní síly.

Výdaje na spotřebu domácností v loňském roce narostly o 3,1 % a vládního sektoru dokonce o 3,7 %. Domácnosti v loňském roce ale také více spořily, a tak meziroční dynamika jejich spotřeby v průběhu roku zpomalovala. Investiční výdaje se loni zvýšily o 10,4 % a rostly napříč sektory. U domácností vzrostla míra investic na 9,4 %.

Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 2,1 %. Klíčový vliv na to měly ceny bydlení a energií. Nejsilněji k růstu cen přispívalo „imputované“ nájemné za bydlení (tj. náklady vlastnického bydlení). To se loni zvýšilo o 4,3 %, když výrazně loni vzrostlo i běžné nájemné z bytu (3,0 %). K rostoucím nákladům na bydlení se v roce 2018 po delší době stagnace přidaly i ceny elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv.

SF/pb

České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Jen za první kvartál se jejich počet snížil o 259, což je víc než za celý rok 2018, 2017 i 2016. V zemích s daňovým zvýhodněním tak podle aktuálních statistik společnosti Bisnode aktuálně sídlí 12 546 českých firem. „Počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje, začal pozvolna klesat od roku 2015. V prvních třech měsících letošního roku je ale rychlost stěhování z daňových rájů čtyřikrát rychlejší než v posledních třech letech. Jestli se jedná definitivně o změnu trendu, nebo jde jen o jednorázový výkyv, ukáží až další měsíce,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Odliv firem z daňových rájů táhne Nizozemí (letos – 125) a USA (- 122), přesto mezi tradičními daňovými ráji rostla Malta (14 nových) a Lichtenštejnsko (11).  V kurzu jsou i nové, netradiční destinace, které jsou schopny nabídnout výhodné podmínky. Nejvíc nových firem tak v prvním kvartálu přivítaly Spojené arabské emiráty (12) a Hongkong (11).

Objem kapitálu v základním jmění českých firem, které ovládají vlastníci z daňových rájů, dosáhl 323,4 mld. Kč. Od konce loňského roku se snížil o 3,2 mld. Kč. Z daňového ráje je aktuálně kontrolováno 2,52 % českých firem.

České společnosti s vlastníkem z vybraných daňových rájů

Země 1Q 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 Bahamy 39 39 37 39 41 42 39 39 35 Belize 190 192 196 203 194 161 145 118 94 Bermudské ostrovy 7 4 4 5 5 5 7 7 5 Britské Pan. ostrovy 344 355 384 414 433 452 453 455 438 Gibraltar 63 65 69 72 72 75 74 74 66 Guernsey (Velká Británie) 16 16 23 25 31 28 29 30 29 Hongkong 233 222 191 137 97 102 91 80 69 Jersey (Velká Británie) 31 32 38 39 43 43 56 57 59 Kajmanské ostrovy 11 11 14 18 20 30 33 37 38 Kypr 2 142 2 156 2 205 2 175 2 151 2 097 2 018 1 904 1 705 Lichtenštejnsko 223 212 210 216 225 226 237 261 255 Lucembursko 871 887 929 968 1 068 1120 1 144 1 173 1 192 Malta 320 306 302 259 223 177 149 122 102 Monako 53 62 67 63 61 72 60 51 54 Marshallovy ostrovy 153 155 150 133 90 55 31 14 5 Nizozemské Antily 9 9 9 13 17 15 15 16 15 Nizozemí 3 512 3 637 3 755 3 912 4 194 4 208 4 368 4 443 4 501 Panama 234 234 224 239 247 243 216 199 190 Ostrov Man 36 36 32 34 39 40 33 35 34 Seychelská republika 759 765 803 873 886 827 717 512 414 Spojené arabské emiráty 373 361 342 313 292 270 255 225 214 Spojené státy americké 2 927 3 049 3 047 3 035 2 990 2 959 2 939 2 903 2 750 Celkem 12 546 12 805 13 031 13 185 13 419 13 247 13 109 12 676 12 196

Zdroj: Bisnode

SF/pb

Ministerstvo kultury znovu prohlásilo pražský obchodní dům Kotva za kulturní památku. Odbor památkové péče ministerstva kultury dospěl ke stejnému závěru jako v předešlém rozhodnutí, tedy, že Kotva splňuje kritéria pro prohlášení za kulturní památku. Rozhodnutí nabude právní moci, pokud proti němu nikdo nepodá rozklad, což je přibližně do měsíce od vydání rozhodnutí.

Ministerstvo se mimo jiné aktuálně zabývá případnou památkovou ochranou Nové scény Národního divadla či budovy urologické kliniky v Praze na Karlově, tedy také staveb z druhé poloviny 20. století. Naopak ale odmítl zahájit řízení o prohlášení další stavby z poválečné doby, bývalého sídla Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici – podnět vyhodnotil jako nedůvodný.

ČTK

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl z 8,8 % na konci září na 9,9 %. Mezi zeměmi Evropské unie byl tak třetí nejvyšší. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,2 %.

“V Česku by se měl v následujících čtvrtletích hypoteční trh zklidnit. K tomu napomohou restriktivní doporučení České národní banky (ČNB), která znemožňují méně majetným lidem brát si hypotéky,” sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je zrychlení růstu cen překvapivé vzhledem k tomu, že ČNB zpřísnila regulaci právě na začátku posledního čtvrtletí. “Nicméně nějaký čas trvá, než se podobná regulace plně promítne v praxi a tržních cenách. Navíc právě vyhlídka přísnější regulace vedla loni k přechodně zvýšenému zájmu o hypotéky, což se následně promítlo také do zrychlení dynamiky růstu cen realit,” podotkl L. Kovanda.

Z deseti zemí s nejvyšším růstem cen jich bylo na konci loňského roku šest ze zemí bývalého východního bloku. Podle Š. Křečka to může souviset s tím, že za železnou oponou byly v minulosti nemovitosti často jedinou investiční příležitostí. “Přestože se železná opona již dávno rozpadla, rodiče tuto zděděnou zkušenost přenášejí na děti. To vede k vysokému podílu vlastnického bydlení ve východní Evropě, kde lidé vnímají vlastnictví nemovitostí jako formu zajišťování na stáří,” doplnil Křeček. Uvolněná měnová politika v těchto zemích pak podle něj vede k nasměrování peněz právě na nemovitostní trh.

EU: ceny bytů a domů

(4. čtvrtletí 2018, meziroční změna)

Země Změna (v procentech) Slovinsko 18,2 Lotyšsko 11,8 Česko 9,9 Lucembursko 9,3 Nizozemsko 9,3 Portugalsko 9,3 Maďarsko 8,9 Polsko 7,6 Litva 7,4 Irsko 7,2 Slovensko 6,8 Španělsko 6,7 Malta 6,2 Estonsko 5,7 Bulharsko 5,5 Rumunsko 5,3 Rakousko 4,9 Chorvatsko 4,7 Německo 4,6 Dánsko 3,8 Francie 3,2 Velká Británie 2,6 Belgie 2,5 Finsko 1,7 Kypr 1,6 Švédsko 0,6 Itálie -0,6 Řecko údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat

ČTK

Novým majitelem komplexu moderních administrativních budov The Orchard v Ostravě se stal fond kvalifikovaných investorů BHS Real Estate Fund SICAV.

Cena nebyla žádnou ze stran uvedena.

Komplex byl dokončen v roce 2007 a celkově tento prostor zahrnuje ve třech samostatných budovách přes 34 000 m² kancelářských ploch třídy A. Kromě kanceláří jsou v komplexu obchodní plochy, skladovací prostory, vedle je čtyřhvězdičkový hotel Park Inn s konferenčními prostory.

“S celkovými 213 437 metry čtverečními je kancelářský trh v Ostravě třetí největší v rámci České republiky. Od roku 2015 se vlivem limitované nové nabídky a ekonomického růstu celková neobsazenost na ostravském trhu soustavně snižovala až na současných 11,7 %, což představuje nejnižší neobsazenost od roku 2010. Vzhledem k limitovanému počtu nových projektů, které jsou aktuálně ve výstavbě či ve fázi plánování, v návaznosti na relativně stabilní poptávku po kancelářských prostorech a historicky nejnižší neobsazenost, jsou v dnešní době pronajímatelé v Ostravě postaveni do výhodnější pozice. Do budoucna můžeme v lokalitě očekávat tlak na růst nájemného,” říká Hana Kollmannová, ředitelka v oddělení kapitálových trhů společnosti JLL a poradkyně na straně prodejce v této transakci.

SF/pb

Společnost Investhold někdejších manažerů Mostecké uhelné společnosti Marka Čmejly a Jiřího Diviše spolu s investorskou skupinou Kingstown Capital Management zažalovala v USA majitele realitní skupiny CPI Property Group Radovana Vítka. Žaloba tvrdí, že Vítek vytvořil kriminální strukturu, přes kterou je při převzetí developerské skupiny Orco připravil o více než jednu miliardu dolarů (zhruba 23 mld. Kč). Investhold podle Deníku N žádá odškodnění ve výši trojnásobku způsobené škody, tedy kolem 70 miliard korun. Vítkova společnost CPI kauzu odmítla komentovat.

Žaloba podle serveru cílí i na J&T Banku, která podle ní Vítkovy aktivity podporovala a financovala. “Vítkovo schéma, které fungovalo minimálně deset let a ovlivnilo řadu investic a společností, umožnila J&T Banka a její pobočky, které financovaly téměř každé z Vítkových podvodných schémat a byly vědomou součástí Vítkových zločinů,” uvádí se podle deníku v žalobě. J&T Banka v tiskovém prohlášení dnes večer uvedla, že si není vědoma žádného pochybení. Podle mluvčí banky Moniky Veselé případ společnosti Orco v minulosti prověřovala lucemburská komise pro cenné papíry CSSF, která neshledala žádné porušení zákonů ze strany J&T.

Mezi žalovanými je podle Deníku N vedle CPI Property Group a J&T Banky také Poštová banka nebo Vítkova matka Milada Malá. Na seznamu je také Jean-Fracois Ott, který se údajně podílel na Vítkových podvodech, a Lumír Šafránek, který prý stál za kyperskou firmou, na kterou byla převedena část akcií Orco Germany. Žaloba míří i na Júlia Strapka, který působil v J&T Bance a který podle žaloby stál za kyperskou společností ovládanou Vítkem.

Čmejlova a Divišova společnost Investhold už loni podala v Brně žalobu na Vítkovu matku, kterou považuje za svého dlužníka. Firma požádala soud o určení nároku za půjčku a uvádí, že v krajním případě by pokuty mohly překročit až 30 mld. Kč. Investhold uplatňuje nárok vůči Malé a přeneseně vůči Vítkově skupině CPI.

ČTK

Požadavek vyvlastnit na 250 000 berlínských bytů, které jsou v majetku velkých firem, rezonuje i v nejvyšších patrech německé politiky. Zatímco někteří politici s iniciativou, která má zabránit dalšímu rychlému zvyšování nájmů, souhlasí, další ji jednoznačně odmítají. Odlišné názory jsou přitom patrné i uvnitř vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

“Někdy se objevuje zpola zločinecké chování, při kterém je využívána nouze nájemníků. V těchto případech musí stát prokázat, že je schopen jednat,” je přesvědčen místopředseda sociálních demokratů Ralf Stegner, podle něhož by vyvlastnění ve veřejném zájmu a za náhradu mělo být v krajním případě možné jako obrana proti “tržnímu radikalismu”. Úplně jinak to vidí předseda koaliční CSU Markus Söder. “Vyvlastnění je skutečně socialistický nápad a nemá nic společného s konzervativní politikou,” řekl listu Münchner Merkur s tím, že kdo nerespektuje vlastnictví, zásadně mění společnost. Proti možnosti vyvlastňování je také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. “Proti stoupajícím nájmům pomůže jen více bytů a ne nápady (jako z) NDR,” připomíná předseda opozičních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner někdejší Německou demokratickou republiku. Podobně to vidí i protestní Alternativa pro Německo (AfD).

Zbylé dvě parlamentní opoziční strany jsou ale opačného názoru. Předseda Zelených Robert Habeck má vyvlastnění za představitelné. “Bylo by přece absurdní, kdybychom (tento nástroj) používali jen při stavbě nových dálnic, ale nikoli, abychom zakročili proti zuřící bytové nouzi,” nechal se slyšet. S vyvlastňováním nemá problém ani Levice.

Berlínská iniciativa nazvaná Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol. chce pro město a nájemníky získat všechny byty, které patří firmám vlastnícím v německé metropoli více než 3 000 bytů. Celkem by jich mohlo být kolem 243 000. Odhady náhrad, jaké by se za ně musely platit, se pohybují v intervalu 7 – 36 miliard eur. Celkem je v německé metropoli přes 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je přitom naprostá většina – asi 86 %, tedy 1,63 milionu. Požadavek na vyvlastnění by se tak týkal 15 % bytů, které se v Berlín pronajímají. Právně se iniciativa opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách spolkové republiky sice tento článek prakticky nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů. Případné referendum o myšlence vyvlastnění bytů by se mohlo konat příští rok, jeho výsledky by ovšem pro politiky nebyly právně závazné.

Bytová problematika vyvolává politické debaty i v Praze, která se potýká s malou výstavbou nových bytů a s vysokými cenami za bydlení. Zástupci koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), která řídí pražskou radnici, se minulý týden shodli, že za jeden z problémů považují prázdné byty v metropoli. Chtějí ho řešit pomocí pozitivních opatření, například daňových slev, nikoli vyšším zdaněním neobydlených bytů.

ČTK

Developerská společnost Trigema plánuje v západočeské metropoli stavbu dalšího bytového projektu. Do dvou let vyroste u Obchodního centra Plzeň areál čtyř bytových domů, který dohromady nabídne více než 100 bytů.

Čtyřpodlažní domy areálu V Zahrádkách navrhlo studio Black n´ Arch, jež je také součástí koncernu Trigema.

„Po bytovém domě, který jsme v posledních dvou letech připravovali v Kollárově ulici, se jedná o další příklad nové rezidenční výstavby v Plzni. Valnou většinu bytů z našeho prvního projektu jsme přitom vyprodali ještě před kolaudací,“ vysvětluje Marcel Soural, hlava Trigemy.

V každém z nových domů bude vždy více než 25 bytových jednotek. Většina z nich bude ve velikosti mezi 50 až 60 m². Chybět však nebudou ani byty o výměře 36, nebo naopak téměř 120 m². Převládat přitom budou byty s dispozicemi 3+kk. Součástí bytů v projektu V Zahrádkách budou i balkóny a v nejvyšších podlažích velkoprostorové terasy s plochou přes 60 m².

SF/pb

Ministerstvo financí v kooperaci s ČNB plánují zmírnění podmínek pro získání hypotečního úvěru. Ty právě loni v říjnu centrální banka značně zpřísnila ve snaze předejít případným potížím s jejich umořováním – přitom „havarijních“ hypoték má ČR takřka nejméně v EU a stejně výjimečně nízký je i celkový objem hypoték v relaci k HDP. Přesto ČNB formou „doporučení“, které pro banky není závazné, ale z celkem pochopitelných důvodů je respektují, přístup k hypotékám loni značně stížila. A to především prostřednictvím parametru LTV (dluh k hodnotě nemovitosti), který omezila v zásadě na 80 %, když u jistého objemu úvěrů banka může tento ukazatel zvýšit až na 90 % – v praxi tedy víceméně vymizely často frekventované 100% hypotéky. ČNB současně také vytyčila hranice pro celkovou úroveň zadlužení – to nesmí přesáhnout čistý roční příjem žadatele (DTI) za 9 let, přičemž měsíční úvěrová splátka nesmí být vyšší než 45 % čistého měsíčního příjmu dlužníka (DSTI).

Dnes MF chystá pro vládu a následně pak pro parlament zmírnění všech těchto parametrů, a to v rámci novely zákona o ČNB. Chystaná liberalizace se ale týká jen žadatelů do 36 let. V jejich případech by se ukazatel LTV posunul až na 90 % a omezeně tedy až na 100 %, DTI na 10 let a DSTI až na 50 %.

Podle některých komentářů ČNB hodlá touto „úlevou“  získat přízeň poslanců v oblasti svých kompetencí – novela by měla dosavadní „doporučení“ změnit na „nařízení“, které by bylo závazné. Toto rozšíření kompetencí ČNB už ovšem poslanci jednou odmítli.

SF/pb