Město Praha nechá opravit trojici domů v Šolínově ulici na Praze 6 a vybuduje v nich bydlení pro seniory. Budovy byly postaveny v letech 1922 až 1924. Součástí projektu by měl být společenský prostor s divadly, koncerty a přednáškami, zázemí pro lékařské služby nebo třeba pro kavárnu s rozumnými cenami, kam by si mohli senioři zajít posedět. Domov bude sloužit především seniorům od 85 let výše. Kromě města plánuje vystavět na Vinohradech nový dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou druhá městská část. O konečné podobě domu včetně počtu míst vedení radnice teprve rozhodne. Pro výstavbu domu již vybrala radnice pozemek mezi Kunětickou a Lichnickou ulicí na Vinohradech.

ČTK

V Praze je nyní 31 180 obecních bytů, z toho 23 423 bytů spravují městské části a zbylá čtvrtina, tedy 7 757 bytů, je ve správě magistrátu. Na jeden obecní byt tak v Praze připadá 42 obyvatel a obecní byty tvoří přibližně 5 % z celkového objemu bytového fondu. K letošnímu 31. březnu bylo volných téměř 2 000 obecních bytů, z toho 700 jich vlastní magistrát. Ze dvou tisícovek volných obecních bytů jich bylo možné nabídnout nájemníkům 265, protože převážná část není způsobilá k bydlení. Do oprav bytů je proto nutné vložit několik set milionů korun.

V minulém volebním období bylo v Praze prodáno 6 670 obecních bytů a obecní bytový fond se tak ztenčil o 21 %. Aktuálně je rozhodnuto o prodeji dalších 3 609 obecních bytů. Přitom bylo v letech 2015 až 2018 postaveno 217 nových obecních bytů a v loňském roce jich bylo rozestavěno 32.

ČTK

Cenu TOP Stavební firma za rok 2018 obhájila společnost Strabag. V soutěži analytické společnosti CEEC Research hodnotí veřejní zadavatelé vybrané firmy podle kvality, dodržení lhůty a dohodnuté ceny. Letos se konal 7. ročník soutěže. Společnost Strabag se zatím vždy umístila mezi nejlepší trojicí. Šestkrát vyhrála, pouze za rok 2013 si prvenství připsala firma Vodohospodářské stavby.

Do soutěže se nelze přihlásit – CEEC Research nominuje automaticky 25 největších dodavatelů stavebních prací pro veřejný sektor v daném roce podle počtu provedených veřejných zakázek. V porotě jsou představitelé veřejných investorů, kteří zakázky stavebním společnostem zadávají. Letos firmy hodnotilo 381 investorů. Každý hlasující hodnotí vybrané stavební firmy, které pro něj práci provedly. Známkuje se jako ve škole, tedy nejlepší je jednička, nejhorší pětka.

TOP Stavební firma 2018

Pořadí Firma Průměrná známka 1. Strabag 1,67 2. Firesta 1,68 3. Skanska 1,73 4. Porr 1,77 5. Colas CZ 1,81 5. Swietelsky stavební 1,81 5. Eurovia CS 1,81 8. Chládek a Tintěra, Pardubice 1,84 9. Metrostav 1,89 10. M – Silnice 1,90

Zdroj: CEEC Research

ČTK

V Praze by se mělo stavět tolik bytů jako například v německém Mnichově, tedy zhruba 10 tisíc bytů ročně, za loňský rok jich však stavební úřady povolily jen 2700. To bude mít za následek další stěhování obyvatel za hranice české metropole – do Středočeského kraje. Zároveň poroste podíl domácností v nájemním bydlení, což vyvolá další tlak na ceny nájemného. Pokud úřady nezačnou povolovat masivněji bytovou výstavbu v Praze, bude v roce 2030 v metropoli chybět sto tisíc bytů, tedy bydlení pro 200 tisíc lidí.

„Trh si vždy pomůže. A nyní si pomáhá výstavbou za Prahou, kdy jak v objemu zahájených, tak dokončených bytů je Středočeský kraj před Prahou, ovšem se všemi návaznými efekty, jako je zatěžování příjezdových cest dopravou. Z řady obcí už ale přestává být Praha dojezdná,“ říká Pavel Kliment, partner KPMG a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj.

Nápor Pražanů opouštějících město ale způsobuje problémy i obcím za hranicemi Prahy. „Cítíme, že přichází další vlna suburbanizace. Hlad developerů po zastavování obcí kolem Prahy je extrémní. Je mnohem jednodušší měnit územní plány ve středních Čechách než v Praze, a to může vyvolat další osídlování prstence kolem metropole,“ upozorňuje starosta Líbeznic Martin Kupka. Jestliže na přelomu tisíciletí lákal Pražany ven z města sen o vlastním domku, dnes je důvod stěhování jiný – vysoké ceny pražských bytů. Domek pak vychází levněji než malý pražský byt.

 

SAR, SF/tk

Poslanci České pirátské strany předloží příští týden návrh, podle kterého by u staveb vznikajících na základě zákona o veřejných zakázkách byla povinnost vést stavební deník v elektronické podobě. Novela, která by to uzákonila, má podporu KDU-ČSL, STAN a některých poslanců ANO a SPD. Stavební zakázky činí zhruba 15 procent všech veřejných výdajů.

Stavební deník je písemným záznamem o průběhu stavby, ve kterém mají být obsaženy informace o osobách pracujících na staveništi, klimatických podmínkách, provedených pracích a dodávkách materiálů. Přístupný by měl být na staveništi všem oprávněným osobám, záznamy se mají provádět průběžně každý den a nelze vynechávat volná místa.

Poslanec Ondřej Polanský (Piráti) upozorňuje, že praxe bývá jiná. “Standardní prohřešky, které se dnes odehrávají, jsou především vynechávání prázdných míst pro pozdější vpisy, antedatování, přepisy, vedení více deníků. Bohužel neexistuje nástroj, který by to napravoval,” uvedl. Elektronické vedení deníků by podle Pirátů mělo prakticky nulové náklady a umožnilo by přidávání obrazových příloh, automatickou dostupnost či dálkový přístup. Piráti si od deníků slibují zefektivnění, zrychlení a centralizaci kontroly stavebních prací.

ČTK

Senátní veřejné slyšení o tom, zda Česko potřebuje vodní kanál Dunaj-Odra-Labe, se uskuteční v polovině června. Plán vodního kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Komise ministerstva dopravy nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková. Výstavba by podle studie stála přes 585 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun. Zastánci plánu tvrdí, že koridor by přinesl nové ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v České republice a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že kanál by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

ČTK

Senát navrhuje zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Svůj návrh vložil do poslanecké novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí, která má osvobodit od daně první prodej bytů v rodinných domech. S pozměňovacím návrhem na zrušení daně přišel senátní hospodářský výbor. Předlohu tak nyní dostane opět Sněmovna, která o senátním návrhu na zrušení daně rozhodne. Na dani z nabytí vybral stát jen loni 13,6 mld. Kč, předloni to bylo 12,5 miliardy. Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve sněmovně ODS při schvalování projednávané novely.  Sazba daně z nabytí činí 4 % a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji platil prodávající a kupující byl v pozici ručitele. “Od výběru této daně by se mělo jednoznačně upustit,” řekl předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS). Je podle něj nepřijatelná a nemorální, protože v drtivé většině se nemovitost pořizuje z peněz, které už byly zdaněny daní z příjmů, a stát by neměl toto dvojí zdanění podporovat. Výběr této daně navíc podle něj přispívá ke zdražování nemovitostí. Projednávaná novela zákonného opatření z pera poslance ANO Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.

ČTK

Bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjejí úroky u hypoték, o čtvrt procentního bodu na 2 %. Naposledy ji zvedla loni v listopadu. Podle ankety ČTK mezi aktéry realitního trhu to nebude mít žádné dopady. Významnější vliv mají loňská opatření centrální banky, která zpřísnila podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů.  “Rozhodnutí centrální banky by trh s hypotékami nemuselo ovlivnit. Konkurence mezi jednotlivými bankami i dalšími společnostmi, které hypotéky poskytují, je nyní velmi vysoká,” tvrdí mluvčí developerské společnosti Trigema Radek Polák. Generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec označil zásahy ČNB za nekoncepční a destruktivní. “Centrální bankéři si zcela po právu zaslouží titul hrobníci snů o vlastním bydlení. Na jejich makroekonomické experimenty doplatí stovky tisíc domácností. Nejen těch, které zvažovaly nákup vlastní nemovitosti, ale i těch odkázaných na nájemní bydlení,” dodal E. Korec.

ČTK

Developerská firma Central Group koupil od společnosti CTY Komořanská velkou část areálu bývalé Sigmy Modřany v Praze 12. Jde o 90 000 metrů čtverečních. Cenu transakce ani jedna strana nezveřejnila. “V budoucnu zde počítáme s výstavbou polootevřených a otevřených bloků s podzemním parkováním pro rezidenty a úpravou okolní zeleně. Mělo by jít o dostupné rodinné bydlení,” uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. S ohledem na velmi krátkou dobu, která od koupě pozemku uplynula, podle ní zatím nelze přesně říci, jak by měla lokalita v budoucnu vypadat, případně kolik bytů zde vznikne.

CTY si ponechala část pozemku přiléhající k ulici Komořanská. Podle Tomáškové by středem celé lokality měla vést tramvajová trať, která by zde měla konečnou stanici. V současnosti je nejbližší tramvajová zastávka vzdálená asi 1500 metrů, na zastávku vlaku je vzdálenost zhruba poloviční.

Na pozemku se nacházejí dvě výrobní haly, dnes využívané převážně jako sklady – podle M. Tomáškové to tak ještě několik let zůstane. V budoucnu developer počítá s demolicí hal a dekontaminací pozemku, což si vyžádá náklady v řádu desítek milionů korun.

ČTK

Zastupitelé Hradce Králové schválili dohodu o narovnání s developerskou společností CTP Invest, která na okraji města bez stavebního povolení rozestavěla dvě skladové haly. Firma by měla jako kompenzaci městu dát 15 mil. Kč. Město naopak společnosti dá souhlas s využitím městských pozemků pro přístupovou cestu k halám. To firmě otevře cestu k získání dodatečného stavebního povolení pro rozestavěné haly. Nyní bude o pokračování stavby rozhodovat stavební úřad. Kauzu skladů postavených bez povolení město a CTP řeší přes čtyři roky. Firma dosud proinvestovala 270 milionů, na pokutách za stavbu bez povolení zaplatila zhruba 1,3 mil. Kč. Územnímu plánu stavba odpovídá.

ČTK

Pražské městské části mají ve své správě tisíce bytů a nebytových prostor. Většina z nich je v současné době pronajatá. Obsazenost bytů v jednotlivých městských částech se pohybuje mezi 77 – 100 %, využití nebytových prostor mezi 80 – 100 %. Nejvíce bytů určených k pronájmu má Praha 2, konkrétně 3 195 bytů, z nichž je aktuálně obýváno 2 854 bytů. Nebytových prostor k pronájmu má nejvíce Praha 1, která disponuje 1 131 jednotkami, z nichž je obsazeno 936. Například v Praze 7 je z 640 bytů pronajato 588, což je 92 %. “Neobsazené jednotky jsou zejména ty, které čeká rekonstrukce a u nichž dochází k přirozené fluktuaci nájemníků,” sdělil místostarosta Kamil Vavřinec Mareš. V současné době jsou v Praze 7 před rekonstrukcí byty zejména v domech, které čekají rozsáhlejší opravy.

ČTK

Trei Real Estate, společnost pro development a správu bytových nemovitostí a nemovitostí pro obchod, má novou jednatelku svých dceřiných společností v České republice a na Slovensku. Naděžda Ptáčková (43 let) bude od nynějška řídit rozvoj obou společností. V letech 2004 až 2017 působila v developerské společnosti Skanska Reality, kde od roku 2014 byla ředitelkou. Předtím pracovala v bance Unicredit na úseku financování nemovitostí.

Naděžda Ptáčková bude u Trei odpovědná za veškeré aktivity související s developmentem projektů komerčních a rezidenčních nemovitostí v České republice a na Slovensku. K jejím úkolům bude navíc patřit akvizice nových pozemků. „Znám trh a aktuální výzvy developmentu projektů v České republice velmi dobře a těším se, že pomohu společnosti Trei dosáhnout jejích strategických cílů. Prosadíme Trei jako uznávaného developera v České republice a na Slovensku,“ říká N. Ptáčková.

Aktivity společnosti Trei se v ČR a SR dosud soustředily hlavně na komerční nemovitosti – firma spravuje v obou zemích celkem 72 objektů, z nichž 68 připadá na Českou republiku. Při developmentu vlastnického bydlení se Trei zaměří na Českou republiku, a to zejména na Prahu.

SF/pb

Celková plocha moderních průmyslových a skladových prostor určených k pronájmu v České republice vzrostla v prvním čtvrtletí roku 2019 podle údajů sdružení Industrial Research Forum na 7,97 milionů m². V prvním čtvrtletí roku 2019 bylo dokončeno celkem 16 300 m² skladových ploch ve 13 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku se jedná o 21% pokles a mezičtvrtletně o 3 % pokles.

Největší dokončený projekt představuje Ostrava Airport Multimodal Park o celkové velikosti 56 300 m², který je již přibližně z 65 % pronajat. Druhá největší dokončená budova se nachází v industriálním parku Goodman Mladá Boleslav Logistics Centre (23 500 m²), která je plně předpronajata jedné výrobní společnosti. Třetí největší dokončený projekt představovala druhá část haly v Panattoni Park Prague Airport II o velikosti 21 700 m² pro logistickou společnost Panalpina.

Na konci prvního čtvrtletí roku 2019 bylo ve výstavbě celkem 521 700 m² skladových a výrobních prostor, přičemž 18 % z nich se nachází v Praze a jejím nejbližším okolí. V prvním čtvrtletí 2019 byla zahájena výstavba hal o celkové rozloze 202 400 m². Přibližně 39 % z celkového objemu prostor, které se aktuálně nachází ve fázi výstavby, by mělo být dokončeno v druhém čtvrtletí roku 2019. Podíl industriálních prostor ve výstavbě bez předem zajištěného nájemce v prvním čtvrtletí 2019 mírně vzrostl na 56 %.

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v prvním čtvrtletí roku 2019 dosáhla celkově 384 700 m² a ve srovnání s předchozím čtvrtletím došlo k nárůstu o 24 %. Čistá poptávka čítala v prvním čtvrtletí roku 2019 celkem 277 400 m², což bylo o 48 % více než v předchozím čtvrtletí, když meziročně došlo k nárůstu o 53 %. Na konci prvního čtvrtletí 2019 dosáhla míra neobsazenosti „industriálu“ v České republice 4,8 %, což představuje nárůst o 41 bazických bodů oproti předchozímu čtvrtletí. Celkově je v současné době na trhu 380 300 m² moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost v Praze a jejím nejbližším okolí na konci roku dosahovala 4,1 %.

SF/pb 

V Praze bylo během prvního čtvrtletí roku 2019 podle údaju sdružení Prague Research Forum dokončeno celkem 28 100 m² kancelářských prostor, čímž celkový objem moderních kanceláří v metropoli vzrostl na 3,51 mil. m². Nově dokončené prostory zahrnují dva nové projekty: Rustonku R3  v Praze 8 s 12 900 m² kancelářských prostor a budovu Churchill I v Praze 2 s 15 200 m².

V průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku začala rekonstrukce jednoho kancelářského projektu, BB Centra B v Praze 4 (14 200 m²). V současné době je tak ve výstavbě zhruba 337 200 m² kanceláří, z nichž je 172 500 m² plánováno k dokončení ještě v tomto roce. Zbývající projekty pak mají být dokončeny v letech 2020 a 2021.

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv – tzv. renegociací – a podnájmů) dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2019 objemu 95 200 m², což představuje mezičtvrtletní pokles o 41 % a meziroční nárůst o 16 %. Podíl renegociací na celkové poptávce dosáhl 25,9 %, zatímco celková velikost nově pronajatých prostor, předpronájmů a expanzí představovala 74,1% z celkové poptávky. Podíl neobsazených kancelářských prostor na celkové kancelářské ploše v prvním čtvrtletí poklesl na 4,3 %.

Klesající míra neobsazenosti nadále vytváří tlak na mírný růst nájmů. Nejvyšší dosahované nájemné za první čtvrtletí se pohybovalo v rozmezí 22,00 až 22,50 eur za m² na měsíc v centru města, 15,00–16,50 eur ve vnitřních a 13,50–15,00 eur  ve vnějších částech města.

SF/pb

S blížícím se patnáctiletým výročím vstupu České republiky do Evropské unie vytvořila společnost Savills, poskytující poradenské služby v oblasti komerčních nemovitostí, výmluvnou infografiku, mapující klíčové milníky v procesu transformace realitního trhu a ekonomiky ČR.

Infografika ukazuje radikální změny, jež se za posledních 15 let udály na českém průmyslovém, investičním, kancelářském a maloobchodním trhu – od trojnásobku objemu investic až po osminásobný nárůst nabídky průmyslových prostor, od prvního moderního nákupního centra až po příchod sdílené ekonomiky, jež předznamenala novou revoluci ve způsobu vnímání městského prostoru.

Český realitní trh do značné míry sleduje globální trendy, nicméně v některých oblastech sám určuje trendy, například PropTech společnosti jsou vysoce ceněny pro svou kvalifikovanou a talentovanou pracovní sílu v oblasti IT. Sektor podnikatelských služeb, který zaměstnává více než 100 000 osob pracujících v 300 moderních, účelově postavených business centrech napříč Českou republikou, je klíčovým pro celý region.

SF/pb

Developerská společnost Orco Property Group se bude od 24. dubna jmenovat CPI FIM. Vyplývá to z prohlášení, které firma zveřejnila po včerejší mimořádné valné hromadě akcionářů.

Společnost Orco vznikla v roce 1991 a je investorem, developerem a správcem v oblasti realit a hotelnictví ve střední Evropě. Podniká hlavně v Praze, Berlíně, Varšavě a Budapešti, ale i na Slovensku a v Chorvatsku. V roce 2016 koupila firmu Orco skupina CPI Property Group. Ta patří k největším realitním investorům v České republice, kde je také jedním z předních majitelů maloobchodních ploch.

ČTK

Webový portál prahazitra.camp prezentuje stavební projekty, které v budoucnosti vzniknou v Praze. Na webu je celkem 184 projektů v různých fázích vývoje – od idejí, přes stavební záměry až po ty realizované. Jde o nové budovy, mosty, veřejná prostranství, ale třeba i celé čtvrti. Všechny projekty byly součástí tří výstav Praha zítra? v Centru architektury a městského plánování (CAMP). „Cílem databáze je informovat Pražany o tom, co se v hlavním městě staví a jaké zajímavé projekty se chystají. Věříme, že aktuální a dostupné informace o projektech přispějí k pozitivnímu vnímání architektury a rozvoje obyvateli Prahy,” uvádí náměstek primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Návštěvníci webu mají možnost vyhledávat projekty buď skrze jejich umístění na mapě, podle názvu či je lze filtrovat podle fáze projektu nebo podle umístění na území městských částí. Každý projekt má i základní informace o investorovi, architektovi či výši investice, popřípadě zahrnuje vizualizaci a předpokládané datum realizace.

ČTK

Český statistický úřad a Airbnb se dohodly na sdílení anonymních agregovaných dat o krátkodobých pronájmech. Uzavřené partnerství, první svého druhu ve střední a východní Evropě, využije statistika cestovního ruchu a pomůže i ke zpřesnění výpočtu efektů tzv. sdílené ekonomiky. Osobní data uživatelů platformy nebudou sdílena. Cílem této kooperace je zajistit, aby zainteresované strany měly k dispozici platná data a nemusely se spoléhat na údaje třetích stran.

„Máme dobrý přehled o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, ale chybí nám přesnější a detailnější informace o dalších typech ubytování. To je dnes nabízené hlavně přes sdílenou ekonomiku a zde si vypomáháme různými zdroji a odhady. Oceňujeme proto, že Airbnb je první on-line platformou, jež s námi na zpřesnění našich dat spolupracuje,“ říká Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

SF/pb

„Nuda!“ – tak dění na pražském bytovém trhu charakterizoval Marcel Soural, šéf holdingu Trigema. Trh s novými byty v Praze se podle dat tria Trigema, Skanska Reality a Central Group za první čtvrtletí letošního roku stabilizoval. Zatímco cena prodaných bytů mezikvartálně vzrostla o 3,5 %, počet prodaných (1 200) i nabízených (5 400) bytů byl stejný jako na konci minulého roku.

V současnosti stojí v Praze prodaný byt v průměru 104 666 korun za m². To je o necelou pětinu více, než tomu bylo před rokem. Pro srovnání: před třemi roky se průměrný metr bytové plochy v Praze pořídil za 60 517, před dvěma za 72 131 a loni za 88 552 Kč. Na druhou stranu dynamika tohoto růstu již není taková, jak tomu bylo ještě před několika málo měsíci. Ve druhém čtvrtletí loňského roku se uvedená cena pohybovala na úrovni 94 000 a následně 96 000 korun na m². Na konci loňského roku pak byla dokonce již ve výši 101 091 korun za m².

„Byty se prodávají stejně jako v minulém roce. Poptávka je tedy stále vysoká. Problém není v zájmu o nové byty, ale v uměle omezené nabídce kvůli paralyzovanému povolování na straně jedné a v nedostupných hypotékách na straně druhé. Jen pokud se na trh dostane několik velkých projektů dostupných pro střední třídu, může se poptávka uspokojit a zastavit růst cen,“ komentuje současnou situaci předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Mimo hlavní město se v prvním čtvrtletí prodalo podle analýz Trigemy 930 nových bytů. Nejvíce z nich bylo v Jihomoravském (248), Olomouckém (200) a Středočeském (170) kraji. Nejméně potom na Vysočině, v Moravskoslezském, Zlínském a Karlovarském kraji. V průměru se v regionech nový byt prodával za 55 714 korun za m², což je o necelých 49 000 korun méně, než za kolik se dá takový byt koupit v Praze. V nabídkách regionů bylo celkově 4 850 bytů, a to zejména v Jihomoravském (1 410), Středočeském (955) a Olomouckém (680) kraji.

Vývoj prodeje nových bytů se odrazil i na trhu starších bytů a nájemném. Ceny prvně zmíněných se v Praze na konci března pohybovaly na úrovni 87 459 Kč za m²   a meziročně zůstaly víceméně stejné. Průměrné nájemné v Praze v téže době činilo 327 Kč na m², meziročně mírně vzrostlo, ale mezikvartálně kleslo. Trigema sleduje i vývoj na trhu krátkorodých pronájmů – podle odhadů dnes majitel takto pronajímaného bytu inkasuje měsíčně 1 093 dolarů.

SF/pb

Centrální stavební úřad pro hlavní město, jehož zavedení zvažuje část pražské koalice, by mohl rozhodovat o projektech nad 4000 metrů čtverečních podlahové plochy. To odpovídá zhruba domu s 50 byty, pod úřad by tak spadaly jen velké stavby. Na workshopu k pražskému stavebnictví to uvedl první náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09). V hlavním městě nyní o výstavbě rozhoduje 22 stavebních úřadů, ty by měly zůstat zachovány pro menší stavby. Na zavedení centrálního úřadu ale zatím nepanuje v koalici shoda.

Centrálně by se podle představ Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), které tento krok prosazují, mělo rozhodovat kromě velkých budov také o silnicích či plynovodech a další infrastruktuře. K návrhu se staví rezervovaně Praha Sobě. Její lídr Jan Čižinský dříve uvedl, že jde o riskantní krok – pokud by podle něj úřad fungoval dobře, šlo by o efektivní řešení, pokud však ne, bylo by to katastrofální. Zastánci „centralizace“ argumentují tím, že by se tak především urychlilo povolování staveb, které je dnes v Praze podle stavebníků neúnosně dlouhé.

Zavedení centrálního stavebního úřadu může město schválit samo úpravou svého statutu. Úprava zákonů by nicméně byla nutná pro to, aby o případných odvoláních proti rozhodnutí nově ustaveného stavebního úřadu rozhodoval opět magistrát, a nikoliv ministerstvo pro místní rozvoj. To by bylo podle vedení města vhodnější. Návrh úpravy zákona o hlavním městě v tomto smyslu už ve Sněmovně podal pražský poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Vláda ho však nepodpořila, není podle ní v souladu s chystaným novým stavebním zákonem.

ČTK