Jesenice u Prahy nesouhlasí s výstavbou dálnice D3 v připravované variantě. Devítitisícové město by se stalo novým Černým Mostem nebo Zličínem, řekl starosta Jesenice Pavel Smutný (za STAN). Nesouhlasné stanovisko k projektu podle něj zaujalo městské zastupitelstvo.

Město už nyní trpí nadměrnou dopravou z Pražského okruhu, po napojení D3 z jihu by bojovalo s dalším přílivem aut. Jesenickým vadí podle Smutného i to, že by se dálniční okruh u Jesenice měl rozšířit na osm jízdních pruhů z nynějších čtyř. Protihluková opatření se proto mají posouvat dál od okruhu. “Dopravní zátěž našeho regionu je už teď enormní, už teď nejsou splněny hlukové limity a my bychom sem měli přivést z celého jižního regionu zhruba 45 000 aut denně,” upozornil Smutný.

D3 má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. O potřebě této komunikace se mluví tři desítky let. Středočeská část má měřit 60 kilometrů, výstavba by měla začít v roce 2024 a skončit v roce 2028. Kritikům vadí mimo jiné to, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. Mají obavy, že kolem dálnice nekontrolovatelně porostou logistická a nákupní centra, která zdevastují poslední zbytky přírody. Doporučují spíše zvýšit kapacitu silnice I/3 a vybudovat obchvaty měst. Ministerstvo dopravy v minulosti poukazovalo na to, že trasa povede méně zalidněnými oblastmi.

ČTK

Unikátní multimediální místnost pro prezentaci projektu BB Centrum otevřela společnost Passerinvest Group v Praze 4. V budově Brumlovka v BB Centru vznikla na ploše 45 m² multimediální místnost „BB CENTROOM“ pro prezentaci historie, současnosti a budoucnosti rozvoje celé lokality. Prostřednictvím netradiční prohnuté promítací stěny (7 145 x 2 500 mm) s imersivní projekcí (180 stupňů) na plochu 14,3 m² získají návštěvníci pocit, že jsou součástí projekce. Intenzitu zážitku z prezentace umocňuje reálný 3D plastický model BB Centra, vyrobený v měřítku cca 1:450. Virtuální prohlídka umožní zkrátit klasickou více než dvouhodinovou prohlídku areálu do pár desítek minut. „Prostřednictvím multimediální místnosti BB Centroom jsme schopni reálně ukázat a debatovat nad rozvojem infrastruktury a urbanizmu s ohledem na budoucí vývoj a další generace. Věřím, že investice téměř 12 mil. Kč do tohoto showroomu doplní již dříve investované prostředky do celého areálu BB Centra a bude dalším přínosem jak pro širokou a odbornou veřejnost, tak i pro obchodní činnost naší společnosti,” říká Radim Passer, hlava Passerinvest Group.

SF/pb

Pražský magistrát zruší dosavadní slevu 25 % na nájemném u 2 326 bytů, tedy u zhruba třetiny svého bytového fondu. Vedení Prahy v roce 2012 zvýšilo nájmy o tehdy povolené maximum, ale zároveň zavedlo slevu, která ponechala částky na původní úrovni. Chtělo se tím pojistit do budoucna pro případ, že by tehdy schvalovaný nový občanský zákoník možnost zvyšování omezil. Od té doby se sleva nezměnila, což podle radního Adama Zábranského (Piráti) neodpovídá situaci na trhu. “I když jsme zrušili slevu, tak nové ceny budou pořád velmi dostupné proti tržním cenám,” uvedl radní. Například na Starém Městě v bytě 3+1 nájemníci zaplatí namísto 8 000 zhruba 11 000 Kč, na Černém Mostě pak nájemné ve stejném bytě vzroste ze zhruba 5 600 na 6 800 Kč. Podle radního zatím není jasné, jestli město zároveň využije možnosti zvýšit nájemné běžným způsobem, což může nájemce podle občanského zákoníku učinit o 20 % každé tři roky.

Kolem bytové politiky v poslední době panují v pražské koalici spory. Na posledním jednání zastupitelstva hlasovaly Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN) proti Pirátům a Praze Sobě v otázce pokračování již přislíbených prodejů městských bytů na Černém Mostě. Opozice spolu se Spojenými silami odhlasovaly, že se byty doprodají. Dříve se koalice dostala do sporu ohledně návrhu Pirátů analyzovat počty prázdných bytů v metropoli pomocí elektroměrů, proti čemuž se ostře postavil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Vedení města to chce řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů. Ty by měly sloužit zejména sociálně slabším a pro město potřebným profesím, jako jsou zdravotníci či učitelé.

ČTK

Bankovní rada ČNB ponechala limity ukazatelů pro poskytování hypoték beze změny – jak informoval její guvernér Jiří Rusnok. Pokud se ale trh zklidní, je ČNB připravena míru regulace zvolnit. Nadále tedy platí, že dluh žadatele o hypotéku by neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a na splátku dluhu má vynakládat maximálně 45 % měsíčního čistého příjmu. Zároveň dál platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy).

Guvernér dále upozornil na to, že nadhodnocení cen bytů se podle výpočtů ČNB dále mírně zvýšilo a na konci loňska bylo okolo 15 % proti zhruba deseti o rok dříve. “Aktuální ceny nemovitostí nemusejí být z dlouhodobého hlediska udržitelné,” uvedl Rusnok.

Veškerá regulace hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si ČNB mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se nadále podle Rusnoka snaží prosadit novelu zákona, která by taková doporučení přeměnila v povinnost. Novelu ministerstvo financí poslalo na počátku dubna vládě.

ČTK

Objem investic do nemovitostí v České republice v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 214 % na 1,08 mld. eur (27,9 mld. Kč). Ve střední a východní Evropě přitom hodnota realitních investic naopak klesla o pětinu na 2,3 mld. eur. Na Česko tak podle statistik poradenské společnosti Colliers připadala téměř polovina celkového objemu investic v celém regionu.

Ve střední a východní Evropě, kam Colliers zahrnuje kromě Česka také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko, si v prvním čtvrtletí dobře vedly kancelářské budovy s investicemi za 1,25 mld. eur. První kvartál se ovšem stal téměř rekordním především pro hotely – do jejich nákupů proudily investice za 459 mld. eur, transakce v tomto segmentu byly uzavřeny v Praze, Ostravě, Krakově, Varšavě i v Budapešti.

ČTK

Slavnostní ukončení prvního akademického roku realitního kurzu MBA proběhlo v pátek 17. května 2019 na Fakultě financí a účetnictví VŠE Praha. A jeho součástí bylo i rozdělení účastníků programu do čtyř skupin, které budou pracovat na konkrétním developerském projektu podle zadání města Ostrava. Jejich úkolem bude během druhého ročníku studia zpracovat návrh využití konkrétního brownfieldu v tomto městě.

Součástí Dne s MBARE (MBA Real Estate) byl den otevřených dveří, kdy mohli zájemci o studium navštívit výuku a získat bližší informace o studiu. „Jsem si jist, že studium programu MBARE je cestou ke zvýšení kvality tradičního českého pojetí znalecké činnosti na vyšší úroveň, po které je poptávka v praxi znaleckých ústavů, developerů, investorů a konzultačních, či auditorských firem,“ uvádí děkan Fakulty financí a účetnictví Ladislav Mejzlík.

Tento studijní program zaměřený na ucelené spektrum znalostí v souvislosti s developmentem, s investicemi, s transakcemi a s oceňováním nemovitostí, je organizován katedrou financí a oceňování podniku na Fakultě financí a účetnictví ve spolupráci s RICS (britský Královský institut diplomovaných znalců). “Podařilo se nám během prvního roku programu MBARE vybudovat silný tým odborníků, který předává posluchačům své zkušenosti z praxe,“ říká František Poborský, výkonný ředitel programu MBARE.

Součástí výuky jsou kromě ekonomických předmětů i předměty zaměřené na urbanismus, stavební, účetní, daňové a právní aspekty. Nedílnou součástí výuky jsou i zásady etického chování na trhu s nemovitostmi.

SF/pb

Město Ostrava chce prodat dvě lukrativní plochy k zástavbě přímo v centru města na území Karoliny. Záměr prodeje proluk označených jako Slza a Trojzubec už schválili městští zastupitelé. Zájemci mohou své investiční záměry podávat do konce září. Minimální kupní cena za plochu Slza je 37 mil. Kč, u Trojzubce to je 56 milionů. Město už dříve avizovalo, že v lokalitě zvané Slza by měla být nová výšková dominanta města. V případě plochy Slza je požadováno, aby stavba měla minimálně 12 nadzemních podlaží, u Trojzubce by to měla být alespoň tři patra. Území o rozloze 8 300 metrů čtverečních ve tvaru slzy je již od osmdesátých let minulého století vyhrazeno právě pro výstavbu výškového objektu. Plocha pod označením Trojzubec je mezi obchodním centrem Fórum Nová Karolina a historickou budovou Trojhalí, její rozloha je 7 982 metrů čtverečních.

“Jen málokteré město může v dnešní době nabídnout k zástavbě tak lukrativní pozemky, jaké aktuálně nabízíme k prodeji. A informace o zájmu společností o budování infrastruktury pro služby v centru Ostravy máme,” řekl primátor Tomáš Macura (ANO). Podle něj bude město posuzovat kvalitu návrhů a jejich pozitivní dopad na dané území. „Investor by tady mohl stavět hotel, administrativu, bydlení nebo prostory pro služby. Tímto krokem chceme pomoci dotvořit území kolem Karoliny, které přímo navazuje na centrum města. Určitě se přitom nejedná o poslední pozemky, které nabídneme k prodeji. Připravujeme další výzvy se zaměřením na bytovou výstavbu v centrální části města,” uvedla náměstkyně Zuzana Bajgarová (ANO).

ČTK

Developerská společnost Manthellan požaduje po prostějovské radnici 320 mil. Kč jako náhradu škody za to, že v centru města nemůže investovat zhruba miliardu korun do dlouho plánovaného obchodního domu Galerie Prostějov. “Obdrželi jsme předžalobní výzvu,” řekla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová. Projekt nákupního centra se nepodařilo uvést v život poté, co radnice loni změnila názor na platnost smlouvy o smlouvě budoucí, která se týkala Galerie Prostějov. Stanovisko radnice letos v lednu podpořil odvolací soud, který potvrdil zneplatnění smlouvy s developerem.

Vedení firmy Manthellan zaslání výzvy potvrdilo. “Prostějov nám svým jednáním způsobilo škodu. Předžalobní výzvou jsme město vyzvali k její úhradě,” řekl manažer projektu Galerie Prostějov Lukáš Čepelka. Bez komentáře ponechal dotaz, zda v případě nezaplacení požadované částky bude ze strany Manthellanu následovat žaloba. Galerie Prostějov měla vzniknout v centru v místě, kde stojí kulturní a společenský dům. Projekt připravila skupina investorů, kteří v Olomouci postavili nákupní centrum Šantovka.

ČTK

Žebříček nejčastějších zahraničích majitelů slovenských firem dlouhodobě vedou Češi a Maďaři. Podle analýzy poradenské společnosti Bisnode navíc zájem českých podnikatelů o slovenský trh prudce vzrostl. Češi na Slovensku aktuálně řídí 11 197 firem a s historicky nejvyšším meziročním nárůstem počtu společností (856) tak prohloubili rozdíl mezi dlouholetou dvojkou – Maďary, kteří aktuálně u našeho východního souseda ovládají 10 615 společností a meziročně založili 387 firem. Po Češích a Maďarech nejvíc nových společností založili Rumuni (144), Ukrajinci (137) a Poláci (129).

„Expanze na slovenský trh je pro české podnikatele, ve srovnání s podnikateli z jiných zemí, jednodušší. Roli hraje společná minulost obou států a téměř nulová jazyková bariéra. Nárůst českého kapitálu na Slovensku však podpořil také několikaletý růst tuzemské ekonomiky, který se stal katalyzátorem expanze českých firem do dalších zemí. Navíc Slovensko nabízí atraktivní prostředí a potenciál dalšího růstu,“ říká Petra Štěpánová, analytička Bisnode.

SF/tk

Společnost Skanska Reality ve spolupráci se společností Sharry Europe vyvinula pro jeden ze svých rezidenčních projektů – Port Karolina – speciální mobilní aplikaci.  Ta obyvatelům usnadní orientaci v novém domově a nové čtvrti pomocí mnoha funkcí. Nová aplikace, vyvinutá speciálně pro tento rezidenční projekt, nahrazuje zastaralé on-line platformy, které společenství vlastníků jednotek (SVJ) mnohdy využívají. Jedním stiskem tlačítka na mobilním telefonu najdou rezidenti v aplikaci například zprávy od SVJ a správce budovy, meteorologické výstrahy, tipy na zajímavé akce v okolí, virtuální nástěnku s možností přidat vzkaz pro sousedy, odjezdy a příjezdy MHD, možnost koupit SMS jízdenku a v neposlední řadě lze prostřednictvím aplikace nahlásit závady v objektu.

„Jedná se o pilotní projekt, na kterém si ověříme, že o tento druh moderní platformy je zájem, a je tím nejlepším řešením pro naše klienty či budoucí nájemníky. Pokud se aplikace osvědčí a bude využívána, stane se standardním nástrojem u našich dalších plánovaných projektů. Momentálně připravujeme verzi 2.0 pro projekt Čtvrť Emila Kolbena,“ řekl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.

SF/pb

Realitní fond společnosti ZDR Investments SICAV uskutečnil investici do administrativní budovy Nordica Office v Ostravě. Prodávajícím je uskupení společností RDI Czech 5 ze skupiny Raiffeisenbank a FINTOP, součást česko-slovenské finanční skupiny Proxy-Finance.

Budova se nachází v centru Ostravy a disponuje 12 tis. m² pronajímatelné plochy – kanceláře jsou dlouhodobě pronajaty společnostem OKIN, Sanaplasma, Invia, D.A.S., Grafton Recruitment, Vítkovice Steel atd. Obsazenost budovy činí 97 %.  Nordica Ofice také jako první administrativní budova v ČR získala certifikaci GREEN BUILDING.

„Získáním Nordica Office jsme v rámci diverzifikace rozšířili portfolio o prvotřídní administrativní budovu, nicméně i nadále zůstává naší hlavní strategií zaměření na prémiové retailové nemovitosti,“ říká Zdeněk Prázdný, zakladatel a předseda správní rady ZDR Investments SICAV.

SF/pb

V Tuchoměřicích u Prahy vznikne příští rok logistické centrum pro zásilkovou a nákladní přepravu americké firmy UPS. Stavbou firma reaguje na rostoucí poptávku tuzemských firem po vývozu. Centrum vznikne poblíž pražského Letiště Václava Havla. Bude mít provozní plochu téměř 9 000 metrů čtverečních a třídící kapacitu 5 000 zásilek za hodinu, což je pětinásobně více než má současná provozovna UPS v Praze-Ruzyni.

Podle prezidenta UPS pro střední a východní Evropu Daniela Carrery společnost očekává v regionu další růst i v příštích letech, a to v pozemní i letecké dopravě. Vznik logistického centra v Tuchoměřicích je součástí několikaletého investičního plánu UPS pro Evropu o objemu dvou miliard dolarů (přibližně 46 mld. Kč). UPS v České republice nabízí přepravní a zasilatelské služby od roku 1992. Společnost zde má více než 430 zaměstnanců a provozuje osm poboček. V Praze také sídlí ústředí UPS pro oblast střední a východní Evropy.

ČTK

Průměrné ceny starších bytů v Praze vzrostly do konce března meziročně o 5,7 % na 87 459 Kč za metr čtvereční. Byly tak zhruba o 18 700 Kč nižší než u novostaveb. Rozdíl v cenách mezi staršími a novými byty se zvýraznil, když před rokem činil 10 000 Kč. “Nejen trh s novými, ale i staršími byty se začíná v metropoli stabilizovat. V mezikvartálním srovnání ceny staršího bytu dokonce o procento klesly. Zejména mimo centrum města už není příliš velký prostor pro další zdražování,” uvedl Marcel Soural ze společnosti Trigema, která vývoj cen na bytovém trhu dlouhodobě monitoruje. Zásoba starších bytů meziročně klesla o 11 % na 6 605, přitom nových bytů v nabídce bylo na konci března 5 400. Největší podíl nabízených starších bytů tvoří jednotky 2+kk, kterých je zhruba třetina. Třípokojových je 30 %, čtyřpokojových necelá pětina. Bytů o velikosti 1+kk je 12 %.

Co stojí v Praze starší byty

(konec 1. čtvrtletí, ceny v Kč za metr čtvereční)

Městská část Cena Meziroční změna (pct) Podíl bytů (pct) Prům. výměra (m2) Praha 1 152.464 5,5 4,0 97,73 Praha 2 111.956 1,2 4,5 87,72 Praha 3 97.074 4,9 7,1 72,84 Praha 4 75.828 5,5 17,4 64,99 Praha 5 84.250 16,9 19,9 75,48 Praha 6 92.336 -0,2 6,7 81,74 Praha 7 102.479 15,8 3,6 75,65 Praha 8 86.266 -4,3 10,4 70,56 Praha 9 74.812 -0,4 12,6 63,79 Praha 10 81.468 10,4 13,8 66,02 Průměr 87.459 5,7 71,87

Zdroj: Trigema

ČTK

Budova B – druhý nejstarší objekt v michelském BB Centru – s celkovou pronajímatelnou plochou 15 600 m² právě začíná procházet celkovou rekonstrukcí. Ta jí dodá moderní fasádu, novou velkorysou recepci, restaurace, zcela novou zahradu pro veřejnost v otevřeném atriu a zelenou relaxační střešní terasu. Budou také zmodernizovány veškeré technologie zajišťující kvalitní vnitřní prostředí budovy. Investice do rekonstrukce – investorem i majitelem objektu je společnost Passerinvest Group  – se odhaduje na 400 mil. Kč a její dokončení je naplánováno na 1. čtvrtletí 2020.

„Budova B byla v BB Centru postavena jako druhá v pořadí a v nepřetržitém provozu je téměř dvacet let. V tomto časovém kontextu dvou dekád můžeme také srovnávat složitost schvalovacích procesů a musíme konstatovat jejich dramatické zhoršení. Původně nám stačilo k získání stavebního povolení šest měsíců, dnes je to několikanásobek. A vyhlídky na zlepšení zatím nejsou nijak pozitivní,“ říká Radim Passer, hlava Passerinvest Group.

SF/pb

V pražských Košířích proběhlo slavnostní poklepání na základní kámen rezidenčního projektu společnosti KKCG Real Estate – top’rezidence POMEZÍ. V první etapě půjde o 90 prémiových nízkoenergetických bytů včetně dvouúrovňových penthousů. Výstavbu na úpatí stolové hory Vidoule firma zahájila na konci listopadu 2018, předpokládané dokončení první etapy je v prvním kvartálu roku 2021. V současné době je prodáno 40 % bytů. Ve druhé etapě, která je momentálně ve fázi povolovacího procesu, se postaví byty, vily a řadové rodinné domy. Celý urbanistický koncept “bydlení v parku” na území o rozloze 3,7 hektaru tvoří 148 bytů, 38 řadových rodinných domů a 5 samostatných vil,

SF/pb

Město Ostrava hledá dodavatele pro výstavbu bytového domu Residence Janáčkova s 26 nájemními byty, který bude stát v centru. Objekt by mohl být hotov na jaře 2021. V Ostravě je kromě toho několik dalších projektů, které by měly zvýšit počet bytů určených pro nájemní bydlení. Aktuálně se pracuje na přestavbě domu v Husově ulici, který v minulosti sloužil jako kancelářské prostory. V památkově chráněné budově nedaleko magistrátu tak vznikne 23 bytů. Podobně město začalo předělávat i objekt ve Střelniční ulici, kde má být 11 bytů. Dalších 85 bytů by mělo vzniknout nedaleko Masarykova náměstí – jde o bytový komplex Nové Lauby. V přípravě je také výstavba bytového domu na křižovatce ulic Kostelní a Biskupcova, jehož podoba vzešla z architektonické soutěže. Mělo by tam být 37 bytů. Podobně jako v případě projektu Nové Lauby ale město zvažuje variantu, že by pro projekt hledalo soukromého investora. Byty by ale měly zůstat nájemní. Město předpokládá, že bytové projekty by se postupně mohly budovat v následujících třech letech. Městských bytů je aktuálně v Ostravě kolem 13 000.

ČTK

Skupina RSBC českého podnikatele Roberta Schönfelda vydala pětileté zajištěné dluhopisy v nominální hodnotě 339 mil. Kč. V další fázi nabídky plánuje firma prodat další dluhopisy až do celkového objemu 408 mil. Kč. Již emitované dluhopisy s fixní sazbou 4,716 % byly ze 63 % prodány institucionálním investorům, z 23 % klientům privátního bankovnictví a ze 14 % bankovním institucím.

Manažerem emise byla Česká spořitelna, emitentem je společnost RSBC Invest. Získané výnosy budou využity k refinancování úvěru a nemovitostních akvizičních aktivit skupiny. RSBC je soukromá investiční skupina, která vznikla v roce 1998 jako správce restituovaného majetku rodiny Schönfeldů. Klíčovou investiční oblast skupiny RSBC dnes představuje realitní portfolio. Aktuálně skupina spravuje nemovitosti v tržní hodnotě 2 mld. Kč o rozloze 55 tisíc m2. Součást portfolia skupiny tvoří rezidenční, kancelářské a obchodní objekty, zemědělská půda a dále společnosti poskytující služby spojené s akvizicí, správou a prodejem nemovitostí. Skupina také působí jako nemovitostní správce fondů společnosti Patria a Generali v České republice.

ČTK

Omezená nabídka nových bytů v Praze se odráží na dosud velmi stabilním žebříčku největších developerů. Za celé první čtvrtletí byli kvůli neskutečně dlouhým povolovacím procesům investoři schopni dodat na pražský trh jen 1 340 nových bytů a ještě méně se jich prodalo – 1 200. K umístění mezi deseti největšími prodejci nových bytů, respektive developery, tak dnes stačí za čtvrtletí prodat 40 bytů.

Jedničkou pražského trhu nových bytů je se 179 prodanými byty i nadále Central Group, jinak se ale v žebříčku odehrály značné změny, například na druhé místo se vyšvihl developer s finskými kořeny YIT Stavo a třetí pozici obsadil specialista na rekonstrukce Acord Invest.

V loni za celý rok developeři v Praze prodali zhruba 5 000 bytů, což je meziroční pokles o 500 bytů. V letošním roce bude s ohledem na zatím stále setrvalou stagnaci v povolování nové výstavby prodej novostaveb v Praze dále klesat až na 4 800 nebo dokonce 4 600 bytů. Počty prodaných bytů za 1. čtvrtletí tomuto odhadu nasvědčují.

Prodej nových bytů v Praze za 1. čtvrtletí 2019

(podle developerských společností)

Pořadí Společnost Podíl na trhu Prodaných bytů 1. Central Group 14,9 % 179 2. YIT Stavo 6,3 % 76 3. Acord Invest 5,5 % 66 4. Vivus 5,4 % 65 5. – 6. Pražská správa nemovitostí 5,2 % 62 5. – 6. Afi-Europe 5,2 % 62 7. Karlín Group a Horizon Holding 4,9 % 59 8. Finep 4,8 % 58 9. Metrostav 3,2 % 38 10. Crestyl 3,0 % 36 Celkem v Praze prodáno všemi developery 1200

Zdroj: Společné analýzy Trigema, Skanska Reality a Central Group. Počty bytů jsou vykázány na základě úbytku bytů z internetových ceníků developerů mezi 1. 1. 2019 a 31. 3. 2019. U společností podnikajících i mimo Prahu tabulka zahrnuje jen prodané byty na území hlavního města. Nejsou zde započítány také blokové prodeje celých projektů jiným subjektům například družstvům, v případě, že jsou (nebo byly) byty nadále v prodeji u těchto sekundárních prodejců.

SF/pb

Skupina Crestyl představila koncepci nového projektu v sousedství stanice metra Želivského. Na nyní zanedbávaném území vyroste nová čtvrť Hagibor. V unikátním místě, které symbolicky ukončí Vinohradskou třídu, postupně vyroste celkem pět rezidenčních domů společně se stejným počtem administrativních budov. Vše propojí centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, který povede od východu z metra, a náměstí s multifunkčním kulturním centrem. Součástí projektu Hagibor bude i dvouhektarový park.

V rámci první etapy, jejíž realizace začne již letos na podzim, vyrostou dva bytové domy Alfa a Beta. Investice do první etapy je téměř jednu miliardu korun. Náklady na celý projekt, který již byl schválen i ze strany Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, pak překročí devět miliard.

„Po vzniku nové čtvrti DOCK v brownfieldu po bývalých libeňských docích jsme se rozhodli oživit další zanedbané území v širším centru Prahy. Lokalita pražského Hagiboru přímo navazující na Vinohradskou třídu je naprosto unikátní a vidíme v ní velkou budoucnost. Naším cílem je vytvořit z tohoto místa skutečně prestižní adresu, i proto zde nechceme jen stavět další domy, ale pečlivě řešíme koncepci celé čtvrti. Ze zkušeností víme, že kombinace bydlení a pracovního prostředí se vzájemně skvěle doplňují, zde jsme vše rozšířili i o kulturní rozměr,“ vysvětluje Omar Koleilat, generální ředitel skupiny Crestyl.

Pro projekt Hagibor se spojila dvě mezinárodní architektonická studia Bogle Architects a Ian Bryan Architects (IBA), developer navíc zapojil i krajinářského architekta Michela Desvigne – ten se zabývá rozsáhlým veřejným prostorem, který bude představovat čtvrtinu projektu.

SF/pb

Na východě Prahy by mohla v budoucnu vzniknout nová tramvajová trať. Takzvaná východní tangenta by spojila stanici metra Želivského s Vršovicemi, Michlí a Spořilovem, odkud by vedla až na Jižní Město. Důvodem výstavby je odlehčit MHD v centru města. Vyplývá to z usnesení magistrátního výboru pro územní rozvoj, jenž schválil záměr vypracovat změnu územního plánu, která by takovou výstavbu umožnila.

Nová trať by navázala na Praze 3 na tu, která vede z Želivského na Ohradu a dále do Libně. V opačném směru by vedla dolů do Vršovic ke stadionu fotbalové Slavie a následně na Bohdalec. Pod Bohdalcem v Michli by se pak koleje napojily na trať, která vede z Nuslí na smyčku na Spořilově. Od zmíněné smyčky by potom pokračovala podél Spořilovské na Chodovec a dále na Litochlebské náměstí až ke stanici metra C Chodov.

Výbor kromě zmíněné trasy na východě Prahy projednal také vypracování změny územního plánu pro výstavbu tramvajové trati ze zastávky Pražského povstání na Pankrác a dále na Budějovickou a vedle toho i záměr vypracovat změny územního plánu umožňující stavbu železničních tratí na okrajích Prahy. Jednalo se o území pro novou trať z Prahy přes Neratovice do Liberce, vymezení koridoru územní rezervy spojení Prahy s Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví a rovněž tratě na Benešov. Diskuse se vedla také o takzvaném Novém spojení II, které by propojilo smíchovské, hlavní a vršovické nádraží. Pořízení této změny územního plánu ale výbor neschválil a její projednávání přerušil.

ČTK