Realitní fond společnosti ZDR Investments SICAV uskutečnil investici do dalšího retailového parku.  Zakoupené obchodní centrum Ostrava – Dubina se nachází v městské části Ostrava-Dubina a disponuje 3.126 m² pronajímatelné plochy.

„Po akvizici administrativní budovy Nordica Office z května letošního roku je nákup tohoto retail parku již naší druhou významnou investicí v Ostravě. Jeden z dalších projektů v této lokalitě bude Shopping park Ostrava-Šenov s pronajímatelnou plochou 3 000 metrů čtverečních, který ve vlastním developmentu připravuje naše sesterská divize Traxial Group,“ říká Zdeněk Prázdný, zakladatel a předseda správní rady fondu.  ZDR Investments SICAV je fondem kvalifikovaných investorů, jenž se zaměřuje na obchodní nemovitostí.

SF/pb

Po několika úspěšných transakcích v Praze (Waltrovka, Rustonka, Main Point Pankrác) je prodej bratislavské Twin City Tower dalším významným středoevropským obchodem zprostředkovaným poradenskou společností Cushman & Wakefield, v němž figuruje korejský investor. V uplynulých měsících tak společnost pomohla přivést do regionu celkem již 600 mil. eur korejského kapitálu.

Twin City Tower, nově dokončenou kancelářskou budovu, v níž je hlavním nájemcem společnost Amazon, koupil za 120 mil. eur londýnský realitní investor Valesco spolu s korejskou firmou AIP Asset Management.

Podle odborníků z Cushman & Wakefield  je zjevné, že Česká republika i Slovensko jsou pro asijský kapitál stále atraktivnějšími destinacemi. Experti z Cushman & Wakefield, kteří své služby poskytují v celém regionu, vidí další příležitosti i v Polsku a Maďarsku, do budoucna to může být také Rumunsko či Bulharsko.

SF/pb

Způsob přípravy reformy stavebního práva může být podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové nešťastným precedentem privatizace legislativy. Materiál věcného záměru nového stavebního zákona připravila Hospodářská komora, která na něm spolupracovala s advokátní kanceláří Havel & Partners. Přitom hospodářská komora je reprezentant podnikatelské sféry. Ombudsmanka proto vyslovila pochybnosti, že takto připravovaná legislativa odráží rovnoměrně zájmy všech zainteresovaných subjektů, a nikoliv především podnikatelů ve stavebnictví. Resorty, včetně ministerstva pro místní rozvoj, podle ní mají své legislativní odbory, jejichž úkolem je právě příprava legislativy.

Ombudsmanka se účastnila připomínkového řízení. „Věcný záměr se vydal v některých bodech správným směrem. Rozumná je například myšlenka jednoho rozhodnutí – povolení stavby, které nahradí velké množství různých druhů povolení a zjednodušujících postupů při povolování staveb. Nesouhlasím však se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách,” uvedla A. Šabatová.

ČTK

Společnost Dun & Bradstreet, významný poskytovatel globálních ekonomických informací, v první polovině letošního roku zvýšila rating sedmi zemím světa, zatímco ke snížení přistoupila ve dvanácti případech. Rating klesl například Švédsku, Kanadě, Číně nebo Estonsku, zatímco Lucembursko, Rusko či JAR si polepšily. Svými politickými, ekonomickými a obchodními analýzami, které D&B zpracovává pro 132 zemí světa, upozorňuje na rizika plynoucí z obchodního styku. Rating D&B je výsledkem analýzy politického, komerčního, makroekonomického a externího rizika, a klade si za cíl predikovat riziko dané země zejména z pohledu návratnosti investic v horizontu dvou let.

„V prvních šesti měsících roku 2019 jsme zaznamenali více snížených ratingů než za celý loňský rok,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že oslabování je stále více patrnější v hlavních světových ekonomikách, jako je Čína, Japonsko, eurozóna a USA. Přitom jakýsi protivítr růstu globální ekonomiky tvoří obchodní spory mezi Washingtonem a Pekingem, rizika spojená s brexitem nebo výrazný pokles průmyslových i spotřebitelských výdajů v Číně.

Nejpříznivější investiční klima v Evropě má aktuálně Norsko, za nímž následuje náš nejvýznamnější obchodní partner Německo. Ze zemí V4 je nejlépe hodnocena Česká republika před Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

SF/pb

Objem pražských kancelářských prostor nacházejících se ve vzdálenosti do deseti minut chůze od zastávky podzemní dráhy vzrostl od čtvrtého čtvrtletí 2017 do prvního čtvrtletí 2019 z 2,49 milionu metrů čtverečních na 2,96 milionu metrů čtverečních. Podle třetího vydání Mapy kancelářských prostor u stanic metra (Prague Office Metro Map), která je dílem poradenské společností Colliers International, podíl pražských kanceláří v této docházkové vzdálenosti dosáhl 77 %.

Od čtvrtého kvartálu roku 2017 do prvního čtvrtletí roku 2019 se plocha moderních kanceláří v Praze rozšířila z 3,34 milionu na 3,51 milionu metrů čtverečních. Téměř 90 % nové výstavby bylo dokončeno s tím, že vyhovovalo zmiňovanému 10minutovému docházkovému kritériu.

Tým Colliers zaznamenal některé zásadní údaje o kancelářích se zaměřením na jejich objem, nájem a obsazenost v závislosti na pěší vzdálenosti od stanic metra. Mapa tak mimo jiné ukazuje, že:

• v současné době je ve výstavbě 337 000 metrů čtverečních kanceláří, z nichž se 95 % nachází ve vzdálenosti deseti minut od stanice metra;
• za posledních šest čtvrtletí klesla neobsazená plocha kanceláří z 250 000 na 153 000 metrů čtverečních, u kanceláří v 10minutové vzdálenosti od zastávky metra ze 185 000 metrů čtverečních na 119 000 metrů čtverečních;
• tři stanice metra mají v docházkové vzdálenosti více než 200 000 metrů čtverečních kancelářských prostor, a to zastávky Pankrác, Náměstí Republiky a Křižíkova;
• nejvíce kancelářské výstavby je koncentrována okolo stanice metra Radlická, jde zhruba o 42 000 metrů čtverečních.

„Městské části Karlín, Radlice a Nové Butovice jsou centry s největším objemem kanceláří v desetiminutové docházkové vzdálenosti od stanic linky metra B. Do budoucna bude intenzivnější výstavba kanceláří také v okolí stanic Vysočanská a Kolbenova. Posílí se tak pozice linky B jako kancelářské, a to vzhledem k dostupnosti pozemků vhodných k výstavbě v blízkosti její trasy,” řekl Ondřej Vlk z Colliers.

SF/pb

Společnost Avestus Real Estate, developer rezidenčního projektu Modřanský háj, zahájil výstavbu závěrečné fáze etapy Modřany Villas. Jedná se zároveň o poslední zástavbu, jež ve vyhledávaném rezidenčním komplexu vznikne. Celkem jde o 46 rodinných domů. První by měly být dokončeny do konce roku 2020, druhá část má dostavbu plánovanou na jaro 2021.  Domy se zahradami, jejichž velikost se pohybuje mezi 250 a 480 metry čtverečními, a dvěma parkovacími místy budou dostupné v dispozicích 4+kk, 4+1 a 5+1 za ceny startující na úrovni 11 mil. Kč včetně DPH.

SF/pb

Firma Veletrhy Brno, která patří městu, prodala tříčtvrtinový podíl v hotelu Holiday Inn u brněnského výstaviště společnosti CPI Hotels. Pro CPI jde o první hotel v Brně, nicméně ve městě plánuje stavbu dalšího, a to v lokalitě Dornych, na místě někdejšího hotelu Metropol. Podle informací ČTK se většinový podíl prodával za 323 mil. Kč. Zbývající čtvrtinový podíl má společnost Českomoravská investiční. Nový majitel patří do skupiny CPI Property Group a provozuje 33 hotelů.

Hotel byl postaven před dvaceti lety a slouží z velké části návštěvníkům výstaviště, nabízí také kongresové prostory. Roční tržby se pohybují v posledních letech kolem 100 mil. Kč, zisk byl v letech 2016 a 2017 do šesti milionů korun.

ČTK

Pyrotechnici odstřelili dva zbývající pilíře Morandiho mostu v Janově, který se zřítil loni 14. srpna a připravil o život 43 lidí. Odstřelu předcházely rozsáhlé přípravy, oblast, kam měly dopadnout sutiny, byla ohrazena dvanáctimetrovou betonovou zdí. Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století a pojmenovaný po svém autorovi Riccardu Morandim, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou.

Stavba nového mostu začala ve středu. Vede ji místní rodák, slavný architekt Renzo Piano. Podle listu La Stampa by se nový most měl podobat lodi. Konstrukce z oceli má být v noci osvícena pomocí elektřiny ze solárních panelů. Piano stavbu pro své rodné město navrhl zdarma.

ČTK

Kladno nechá prověřit možnosti rozvoje části staré průmyslové zóny. Pro lokalitu zvanou Vojtěšská huť zvažuje úpravu regulačního plánu výstavby, který nechalo zpracovat minulé vedení města. Podle kladenského primátora Dana Jiránka (ODS) hrozí, že by soud mohl plán zrušit. Na tři desítky tamějších podnikatelů označilo regulační plán jako omezující rozvoj podnikání v lokalitě. Dokument počítá se zachováním industriálních památek, preferuje výstavbu bytů.

Někteří kritici regulačního plánu, který upravuje systém výstavby a rozsah dalšího rozvoje místa, na jednání zastupitelstva mimo jiné uvedli, že dokument nerespektuje ekologické znečištění lokality. Město v minulosti nechalo některé části sanovat, ale podle primátora to bylo na úroveň průmyslové výroby a nikoliv pro stavbu bytů, což by mohlo být až desetinásobně dražší.

Regulační plán Vojtěšská huť řeší území o ploše 113 hektarů, lokalita je též zvaná Koněv. V 19. a 20. století zde fungovala hutní výroba, v současnosti tu podnikatelé provozují desítky firem. Poblíž fungovala o několik desítek let mladší huť Poldi. Územní plán Kladna, který řeší limity rozvoje, doplňují celkem čtyři regulační plány. Kromě Vojtěšské huti se týkají centra města, lokality v okolí Štechovy ulice a čtvrti Podprůhon, která je jednou z nejstarších částí města. Smyslem regulačních plánů má být upřesnění podmínek pro případné investory, zavedení limitů pro výstavbu například kvůli ochraně historických staveb a zajištění větší srozumitelnosti možného využití území.

ČTK

Místo bývalého lihovaru na Smíchově by měly vyrůst tři domovní bloky o výšce až 12 nadzemních podlaží se 499 byty a podzemními garážemi. Stavba by mohla začít příští rok a skončit v roce 2024. ČTK to zjistila z databáze EIA. Součástí plánu je zachování komínu a rekonstrukce památkově chráněné bývalé varny. Ředitel developmentu projektu Zlatý lihovar Miroslav Markant ČTK sdělil, že náklady se odhadují na 1,8 miliardy korun.

Podle dokumentace pro EIA plánuje investor vedle stovek bytů v parteru umístit obchodní prostory, plán počítá i se stavbou mateřské školy a 642 podzemních parkovacích stání. Nádražní a Strakonickou ulici by měly propojit uliční třída a silnice. U zachovaného komínu vyroste nižší objekt s kavárnou či restaurací. Nejvyšší budovu chce investor umístit do jižní části areálu.

Stavba na místě lihovaru se připravuje zhruba 20 let, v minulosti plány vyvolaly mezi obyvateli Prahy 5 debatu. Investor předložil městské části postupně několik verzí, na té nynější se podle Markanta začalo pracovat v roce 2015 a je definitivní podobou, která byla projednána i se zástupci Prahy 5. “V uplynulých letech byl projekt detailně projednáván s různými dotčenými orgány. Stávající podoba projektu zahrnuje připomínky a doporučení z projednávání. Tento návrh bude předložen v žádosti o vydání územního rozhodnutí,” uvedl Markant. Nutná změna územního plánu podle něj byla provedena v roce 2003.

V médiích se v minulosti objevily zprávy, že projekt koupila od firmy Goldfin Investments Limited developerská společnost Trigema. Podle Markanta se nicméně prodej neuskutečnil. “Společnost Zlatý lihovar je stoprocentně vlastněna firmou Goldfin Investments Limited a se společností Trigema byly dohodnuty základy budoucí spolupráce,” uvedl.

Nejstarší stavby v areálu jsou z roku 1836, roku 1880 v nich byla zřízena továrna na líh a potaš. V roce 1907 byl lihovar přestavěn, z té doby pochází dnešní podoba ústředního objektu areálu – rafinérie lihu. V roce 1957 byla část tehdy již nefunkční potašovny přestavěna na octárnu. Výroba lihu a octa skončila v roce 2001, od té doby je lihovar bez využití. V roce 2013 se část lihovaru zřítila.

ČTK

Kancelářská budova Main Point Pankrác v „byznysové“ lokalitě na Pankrácké pláni v Praze 4 mění majitele: skupina Mint Investments právě dokončila její akvizici pro jihokorejskou investiční společnost Hana Financial Investment. Objem transakce přesahuje 3 mld. korun.

Nízkoenergetická budova Main Point Pankrác, jejímž developerem byla společnost PSJ Invest, stojí v sousedství mrakodrapů; disponuje 26 500 m² administrativních ploch a obchodních ploch v 10 nadzemních podlažích. Mezi její nájemce patří mimo jiné McKinsey & Company, Unipetrol, Dimension Data či ARVAL CZ.

Akvizici okomentoval Sebastien Dejanovski z Mint Investments: „Jihokorejští investoři jsou v posledních měsících na českém trhu velmi aktivní, o čemž svědčí například to, že jsme pro jiného investora z Korejské republiky zajistili letos v lednu akvizici pražské kancelářské budovy Florenc Office Center.“

SF/pb

Česká metropole – jak vyplývá z analýzy společnosti CE-Traffic, kterou zveřejnil pražský magistrát – potřebuje byty pro 1,55 milionu obyvatel, kteří ve městě reálně žijí. Je to zhruba o 250 000 lidí více, než kolik uvádí ČSÚ. V Praze se podle analýzy, která vychází z anonymizovaných dat mobilních operátorů, dlouhodobě zdržuje kolem 1,55 milionu osob, které lze považovat za rezidenty. Z tohoto počtu je kolem 200 000 těch, kteří sice v Praze bydlí, ale v monitorovaných dnech se zdržovali mimo Prahu, například na služební cestě. Jak dále uvádí studie, podobně 200 000 až 250 000 lidí v Praze přebývá, i když zde nemají trvalé bydliště. Data byla sledována v únoru, říjnu a prosinci 2018 a ve všech těchto měsících byla situace podobná.

Z citované analýzy dále vyplývá, že každý všední den do Prahy přijíždí 300 000 až 400 000 lidí, kteří ji večer opět opouštějí. Jde o skupinu, která dojíždí do Prahy například za prací, studiem, na jednání nebo k lékaři. “Pokud k těmto osobám připočteme turisty, z dat vyplývá, že v přesný okamžik ve všední den se na území Prahy pohybuje zhruba 1,75 milionu lidí,” uvádí studie. Podle Ondřeje Špačka ze společnosti CE-Traffic je počet lidí, kteří se denně přes hranice Prahy pohybují, extrémní.

Výsledkem stavu, kdy nezanedbatelná část obyvatel v Praze pouze pracuje, ale bydlí za hranicemi hlavního města, je zvýšená výstavba a podpora bydlení v sousedních regionech. “Propad výstavby v Praze je suplován regionálním trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy,” uvedl architekt Lukáš Kohl.

ČTK

Za největší současný problém města 57 % Pražanů považuje nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení. Pro více než třetinu je podle průzkumu agentury Ipsos pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost, školství, zdravotnictví a sociální služby.

Prioritou pro Prahu ve výstavbě dopravní infrastruktury je podle ankety především dokončení velkého i městského okruhu – podle 56 % Pražanů. Pak následují metro D (22 % ) a oprava stávajících mostů a výstavba nových (10 %).

ČTK

V České republice bylo v loňském roce postaveno 1 621 nebytových budov, což ve srovnání s rokem 2017 představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy, a to o 43,3 %, když celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %. „Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m² a obestavěný prostor 27,6  tis. m³. Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m² a obestavěný prostor 1 128 m³.

SF/pb

Budoucí plány rozvoje brownfieldu Interlovu už potřetí v polovině června přímo v této lokalitě prezentoval Radim Passer, zakladatel a CEO společnosti Passerinvest Group. Podrobnosti k současnému záměru návštěvníkům vysvětlil architekt projektu Martin Krupauer z A8000, informace o dopravním řešení doplnil dopravní inženýr Václav Malina. Na akci vystoupili také starosta Prahy 11 Jiří Dohnal a místostarosta Martin Sedeke.

„Veřejná diskuse nad naším záměrem na obnovení brownfieldu nedaleko metra Roztyly je pro nás jako investora a developera důležitá. Důležité je naslouchat potřebám a žádostem starousedlíků, ale zároveň musíme myslet v širším měřítku na mladou generaci, která městské části přináší ekonomický zisk a rozvoj. Takováto setkání jsou ideálním prostředkem pro sdílení názorů, zkušeností, ale i sběr podnětů ze strany veřejnosti. “ uvádl k setkání Radim Passer.

První etapou projektu bylo vyčištění části kraje Krčského lesa, kde vznikla volnočasová louka s lavičkami a hřištěm. Letos byla rekultivována další část lokality – vznikne tak workoutové hřiště a začaly se zde pořádat například pravidelné lekce jógy.

SF/pb

Developerská společnost Realactiva začala stavět v Lipně nad Vltavou projekt Molo Lipno Resort. Investice je přes 1,7 miliardy korun. Vznikne 79 apartmánových bytů s cenami od 85 000 Kč za metr čtvereční plochy, pětihvězdičkový hotel s více než 100 pokoji a kongresovým sálem pro 300 lidí i promenáda s obchodním bulvárem. Zastavěná plocha bude 24 000 metrů čtverečních, kolaudace bytů v první polovině roku 2021, celý komplex bude hotový do roku 2022. Starosta Lipna Zdeněk Zídek (Lipno) řekl, že investor staví ze dvou třetin na vlastních pozemcích a z třetiny na obecních. Projekt financuje fond investorů Dynamika, který je členem skupiny Investika.

Byty vznikají i jinde kolem lipenského jezera. Starostové tak chtějí jako trvalé obyvatele přilákat mladé rodiny s dětmi. Obec Lipno nad Vltavou letos dokončí bytový dům s 12 byty, pozemky nabízejí Loučovice, Frymburk nebo Černá v Pošumaví.

ČTK

Věcný záměr stavebního zákona, jehož hlavním cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, projedná dnes vláda. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.

Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by také vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitou součástí je podle MMR také digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací, přes technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

Harmonogram počítá s tím, že paragrafové znění nového stavebního zákona by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Podle některých odborníků není takový plán reálný.

Kromě nového stavebního zákona připravuje MMR novelu zákona stávajícího, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. Pro povolení stavby je dnes nutné závazné stanovisko desítek institucí a nová úprava by měla zabránit tomu, aby se povolování stavby zarazilo na liknavém přístupu některé z nich. Podle návrhu by po uplynutí třicetidenní lhůty (ve složitějších případech 60 dní) povolení nevydával úředník, ale kladné stanovisko by vygeneroval automaticky počítač.

ČTK

Při digitalizaci ve stavebnictví by měl převzít iniciativu stát, vytvořit určité standardy a následně je vyzkoušet na pilotních projektech. Myslí si to tři čtvrtiny zástupců projektových firem v Česku. Pouze desetina firem by si chtěla tyto standardy vytvořit sama. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti CEEC Research, jenž v něm oslovila stovku projektových firem.

V souvislosti s digitalizací stavebnictví se mluví hlavně o metodě BIM (Building Information Modelling). Odborníci ji nejčastěji označují „informační model stavby“. Do stavebního procesu od jejího návrhu přes výstavbu až po správu zavádí digitální technologie. Ty by měly snížit počet chyb, urychlit stavbu a přinést finanční úspory. Tato metoda má být od roku 2022 povinná u všech veřejných stavebních zakázek nad 150 mil. Kč a projektových prací nad 6 mil. Kč.

Podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu by úspora při používání BIM mohla dosáhnout až pětiny nákladů, tedy několik desítek miliard korun ročně. BIM pracuje s 3D modelem, který umožňuje mimo jiné lepší plánování a přehlednější analýzy pro výběr variant. Měl by pomoci také vytvoření přesnější zadávací dokumentace a předvedení plánů staveb veřejnosti prostřednictvím digitální vizualizace.

ČTK

Developerská firma CTP, specializovaná na logistické nemovitosti, získala od tří bank úvěr 1,9 mld. eur (asi 48,7 mld. Kč). Z toho 1,6 miliardy eur využije na refinancování stávajících úvěrů na dokončené průmyslové parky, zbylé peníze pak investuje do rozvoje společnosti.

CTP chce z úvěru financovat celé své české průmyslové portfolio, které zahrnuje 200 budov o celkové rozloze 2,7 mil. metrů čtverečních. “Dohoda umožňuje CTP významně zefektivnit správu a zpracování úvěrů, také nám poskytne lepší úvěrové podmínky, bezpečné financování našeho průmyslového portfolia v průběhu střednědobého období a zároveň nám významně pomůže při dosažení dalšího cíle, kterým je dosažení deseti milionů metrů čtverečních,” uvedl generální ředitel CTP Remon Vos. Úvěr firmě poskytly Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank.

SF/pb

Pražský magistrát se nedohodl s americkým ubytovacím portálem Airbnb na dobrovolné úhradě ubytovacích poplatků. Uvedl to server E15.cz. Firma nabídla, že poplatky sama uhradí, ale odmítla uvést údaje klientů nabízejících ubytování. V takovém případě město peníze nemůže přijmout, řekla serveru radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (STAN).

Přes Airbnb a další podobné ubytovací platformy je podle loňské analýzy městského Institutu plánování a rozvoje pronajímána v nejužším centru Prahy asi pětina bytů. Letos v lednu Marvanová oznámila, že s Airbnb město jedná o tom, že by firma poplatky za ubytování namísto samospráv vybírala sama a poté je odevzdávala. Návrh ale nakonec ztroskotal na neshodách ohledně předávání údajů o poskytovatelích ubytování.

ČTK