Realitní skupina CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka koupila v Praze za víc než 725 milionů korun hektarový pozemek u stanice metra Nádraží Holešovice. Firma to dnes oznámila ČTK. Uvedla také, že v územní studii, kterou si pro oblast Bubny-Zátory nechal vypracovat Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, je pozemek určen k výstavbě budov pro kancelářské a obchodní účely.

CPI kritizuje plánovaný společný podnik k rozvoji stanice Nádraží Holešovice a jeho okolí, který chce pražský dopravní podnik (DPP) založit s firmou Nové Holešovice Development ovládanou skupinou Karlín Group. CPI má o pozemky u stanice zájem a dopravní podnik by na ně měl podle ní vypsat výběrové řízení. DPP to dosud odmítal s tím, že by nedávalo smysl uzavřít partnerství s firmou, které kolem stanice žádné pozemky nepatří.

Pozemek CPI koupila vedle severního vestibulu stanice metra C Nádraží Holešovice. Upozornila, že vzhledem k jeho rozloze zaplatila za každý metr čtvereční téměř 73.000 korun. “Cena, kterou CPI Property Group za pozemky zaplatila, jasně ukazuje reálnou tržní hodnotu pozemků v okolí stanic metra v centrální části Prahy,” komentoval transakci výkonný ředitel CPI Property Group Zdeněk Havelka.

V jižní a střední části rozvojového území Bubny-Zátory vlastní CPI dalších víc než 200.000 metrů čtverečních. “Věříme, že brzy dojde nejen k úspěšnému schválení územní studie, ale i k úpravě územního plánu a jeho následnému schválení,” uvedl Havelka. Pražské Bubny spolu s brněnským areálem Nová Zbrojovka se podle něj stávají hlavní oblastí developmentu skupiny CPI Property Group.

Plánovaný společný projekt DPP a společnosti Nové Holešovice Development počítá s opravou severního vestibulu stanice metra a výstavbou administrativních a bytových domů v okolí. DPP má u stanice pozemky, které jsou podle zástupců města a podniku bez dohody s vlastníky okolních parcel nezastavitelné. Okolní pozemky vlastní skupina Karlín Group, dohoda s ní je proto podle zástupců podniku logickým krokem.

Plán na společný podnik vyvolal tření ve vedení Prahy. Spolu s opozicí ho kritizují koaliční Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Pražský dopravní podnik na žádost primátorova náměstka Adama Scheinherra (Praha Sobě) zadal zpracování dvou nezávislých analýz postupu a podmínek připravovaného společného podniku. DPP si už v minulosti nechal zpracovat právní analýzy, podle nichž jsou kroky podniku v pořádku.

ČTK

Rada hlavního města Prahy na dnešním mimořádném jednání vzala na vědomí Společné stanovisko velkých českých měst k návrhu paragrafového znění stavebního zákona a schválila vlastní připomínky k tomuto zákonu. Jednou z klíčových připomínek je posílení práv obcí, které zohlední a zajistí autonomii jejich územní samosprávy. Na tom se Praha shodla při nedávných jednáních se zástupci Brna, Ostravy, Liberce a Plzně.

Setkání velkých měst se uskutečnila letos v červnu, v říjnu a v listopadu a včera, 18. prosince 2019, jejich zástupci jednali na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR přímo s ministryní Klárou Dostálovou, kde prezentovali společný postoj k návrhu zákona a ministryni vysvětlili, která ustanovení nového stavebního zákona je třeba při přípravě finálního znění upravit tak, aby města a obce mohla nadále smysluplně řídit svůj rozvoj v rámci funkčního legislativního prostředí.

Za hlavní město Prahu se setkání s ministryní zúčastnil první náměstek primátora Petr Hlaváček a zastupitel Tomáš Murňák, za Ostravu primátor Tomáš Macura a náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová, za Liberec primátor Jaroslav Zámečník, za Brno radní Filip Chvátal a  za Plzeň náměstek primátora Pavel Šindelář.

Velká česká města vnímají současný stav stavební legislativy jako velmi problematický a snahu o změnu obecně vítají, společně však upozorňují na rezervy navrženého znění stavebního zákona především z pohledu ústavního práva obcí na samosprávu a považují za zásadní prioritu takové posílení práv obcí, které zohlední a zajistí autonomii jejich územní samosprávy.

„Klíčové bude posílit roli samosprávy v oblasti územního plánování z hlediska pořizování územních plánů a právo měst a obcí na stanovení vlastních specifických požadavků na využití území. V tomto ohledu je třeba dále důsledně hájit zájmy hlavního města Prahy, měst a obcí v rámci dalších fází projednávání nového stavebního zákona,“ uvádí pražská radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová a pokračuje: „Neméně důležité bude vyladění samotných procesů podle nového zákona. Ty se budou potýkat se stejnou neurčitostí právních pojmů a neexistence některých prováděcích předpisů u souvisejících zákonů, jako je tomu dnes. V rozhodování o podobě území je zásadní vyvážené posuzování různých veřejných zájmů, včetně zájmů měst a obcí, s nutností podrobné znalosti a porozumění jednotlivým oblastem v zájmu celku. Při tom nelze rezignovat na některé otázky související v daném konkrétním případě s dotčeným veřejným zájmem.“

„Praha má v tomto procesu výhodu, že administrativně je zároveň krajem. Města jako Brno nebo Ostrava tedy kupodivu nemají možnost se oficiálně do připomínkování legislativy zapojit, což je zvláštní. Jsme rádi, že jsme naší inciativou mohli pomoci posílit hlas měst, která nahlížejí oblast územního plánování a legislativních souvislostí téměř shodně a jejichž zkušenosti a priority jsou velmi podobné. Taková společná platforma dosud chyběla a jsme rádi, že v oblasti rozvoje měst probíhá mezi námi úzká spolupráce,“ dodává náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

SF

Dělníci začnou v lednu příštího roku od šachty v ulici Na Strži razit 322 metrů dlouhou průzkumnou štolu směrem k ulici Budějovická na Pankráci. Novinářům to dnes řekli zástupci města a dopravního podniku (DPP). Podle nich podnik letos 30. prosince požádá o stavební povolení, když geologický průzkum zahájil letos v červnu.

V první fázi vznikne metro z Pankráce do Depa Písnice. Náklady na vybudování prvního úseku mají být předběžně 57 miliard Kč. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Pražský dopravní podnik dnes nechal pro stavbu trasy metra D vysvětit sochu svaté Barbory. Soška je umístěna do niky ve více než třicetimetrové šachtě v ulici Na Strži vedle krčského hřbitova. Sošku vysvětil páter Vojtěch Eliáš. Svatá Barbora je patronkou mnoha profesí, především horníků, ale i architektů, pokrývačů, stavebních dělníků nebo tesařů.

Stavebníci začnou s kutáním štol 2. ledna 2020 . Na Pankráci je nyní několik šachet, ta nejhlubší má asi 36 metrů a právě z ní začnou dělníci vrtat štoly. Dělníci vyvrtají do stran několik 240 metrů dlouhých vrtů a jeden takzvaný subhorizontální jádrový vrt dlouhý 70 metrů. Posledních 42 metrů průzkumné štoly bude součástí nové stanice Pankrác. Vybudovány budou také vrty na sledování spodních vod.

Geologický průzkum je na Pankráci na čtyřech místech. Ve dvou lokalitách by měl skončit v létě příštího roku a ve dvou bude pokračovat do léta roku 2021. Praha vynaloží letos na průzkum 445 milionů korun.

V první fázi vznikne trasa mezi Pankráci, Novými Dvory a pokračovat bude do Depa Písnice, budou na ní jezdit vlaky bez řidiče. V budoucnu má vzniknout úsek z Pankráce na náměstí Míru. Investorem stavby bude DPP.

ČTK

Velká města, jako Brno, Praha nebo Ostrava, se chystají společným stanoviskem připomínkovat návrh připravovaného stavebního zákona. Novinářům to dnes řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle jejího náměstka Petra Hladíka je zákon napsaný špatně a podle něj by mohl být i protiústavní. Brno například návrhu vytýká, že by města přišla o hlavní roli při pořizování územního plánu.

Novela stavebního zákona má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Vláda v půli roku schválila věcný záměr zákona, harmonogram počítá s platností od roku 2021. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb snížit ze současných pěti let na jeden rok.

Připomínky je možné podávat do 23. prosince. Společně je podá Brno, Praha, Ostrava, Plzeň a Liberec, řekla Vaňková. Zástupci měst spolu jednali už od června.

Podle Hladíka je návrh špatně napsaný. “My všichni chceme spolupracovat a aby se stavělo, ale napsali si to sami developeři a není to dobře. V tomto případě říkáme, že je lepší nic než něco v takovéto podobě,” uvedl Hladík.

Návrh podle radního Brna pro územní plánování Filipa Chvátala (KDU-ČSL) vytrhne roli samosprávy z územního plánování. “U Brna i Prahy je to zásadní, protože pracujeme na územním plánu a v polovině období bychom přišli o naši hlavní roli pořizovatele územního plánu,” uvedl Chvátal.

Návrhem zákona by měla vzniknout jednotná soustava státní stavební správy, v jejímž čele není žádné ministerstvo, ale nově zřízený Nejvyšší stavební úřad. “Ani nevíme, kdo by v něm měl být. Nebyl by ani pod kontolou ministerstva,” dodal Chvátal. Podle Hladíka je právem města, aby si určovalo, jak se bude město rozvíjet, kde se budou stavět například byty nebo hřiště.

Návrh zákona už dříve kritizovali lidovci. Podle senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) se vzdaluje potřebám občanů a zvyšuje prostor pro korupční jednání.

ČTK

Od roku 2012 sice klesá podíl společností, které v Česku do státní kasy neodvádějí žádnou daň z příjmů, přesto se stále jedná o každou druhou firmu. Za posledních sedm let se jejich podíl snížil o 9,2 procentních bodů z 59,5 % v roce 2012 na 50,3 % v roce 2018. Naopak roste podíl firem, které daně platí. Za posledních sedm let se jejich podíl zvýšil o více než 9 procentních bodů z  40,47 % v roce 2012 na 49,71 % v roce 2018. Ukázala to nejnovější analýza poradenské společnosti Bisnode.

Do analýzy byly zahrnuty všechny společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, které v letech 2012 – 2018 zveřejnily své finanční výkazy. V období 2012 – 2015 se jedná o vzorek více než 170 000 subjektů, za rok 2016 o necelých 160 000, v roce 2017 o 147 000 firem a za uplynulý rok bylo do analýzy zahrnuto přes 100 000 společností. „Zhruba 60 % tuzemských společností nepublikuje své finanční výkazy, tudíž nemohly být do analýzy zahrnuty,“ vysvětlila analytička Bisnode Petra Štěpánová. Rostoucí podíl společností, které odvádí daně z příjmu právnických osob, podle ní souvisí s dynamickým vývojem tuzemské ekonomiky, stejně jako zpřísňujícími se podmínkami, jako je například EET nebo kontrolní hlášení DPH.

SF/pb

Nová spekulativní budova o rozloze 21 000 metrů čtverečních v jinak plně obsazeném Prologis Park Prague-Úžice v České republice bude hotova ve II. čtvrtletí příštího roku. Budova číslo 4 bude disponovat flexibilním řešením prostorů pro všechny typy podnikání, ať už jde o logistiku, skladování nebo výrobu.

Minimální velikost pronajímané jednotky je stanovena na 4 500 metrů čtverečních. V budoucnu bude možné budovu rozšířit o dalších 42 000 metrů čtverečních. Zákazníci si tak mohou být jisti, že v případě jejich potřeby je park schopen flexibilně zareagovat. Nejen kvůli lokalitě, ale také díky technickým parametrům se nová budova stane ideálním sídlem pro společnosti podnikající v oblasti e-commerce, jež má stále výraznější vliv na koncepci logistických nemovitostí. Světlá výška budovy dosáhne 12 metrů, čímž developer vytváří podmínky pro zákazníky skladující velké množství zboží.

Společnost Prologis také hodlá pro nový přírůstek parku v Úžicích získat certifikát BREEAM s cílovou úrovní „Very Good“.

SF/pb

Případný pokles počtu vyřízených stavebních řízení na polovinu během přeměny systému stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat ztrátu až 204 mld. Kč, tedy 3,5 % HDP. Tvrdí to studie ministerstva vnitra (MV) zaměřená na institucionální část reformy stavebního řízení – podle návrhu nového stavebního zákona, který je v připomínkovém řízení, by totiž měla vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají působit krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v ČR 730 stavebních úřadů.

Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Na riziko, že by mohl nový stavební zákon spojený s přesunem agendy zastavit povolování staveb na rok až dva, nedávno upozornila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

Dokument MV například uvádí, že se rekodifikace dotkne 13 500 zaměstnanců, pro které bude nutné obstarat přes 180 000 metrů čtverečních kanceláří. „Obrovskou komplikací” se podle analýzy jeví také převod archivů a spisová rozluka.

ČTK

V České republice ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připomíná Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

SF/pb

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) vydává novou publikaci s názvem „Soutěžit se vyplatí!“, která je návodem při tvorbě architektonických, urbanistických či krajinářských soutěží. Publikace se věnuje jednotlivým typům soutěžím, jako jsou soutěže architektonické, urbanistické či krajinářské. Brožura popisuje jejich průběh od prvotního impulzu až po zahájení stavebních prací a představuje architektonickou soutěž jako efektivní nástroj pro realizaci stavebních záměrů.

„Architektonické soutěže jsou v České republice stále velkou neznámou. Díky nim a jejich správnému průběhu však může vznikat lepší a kvalitnější architektura, což přispívá k nejen estetickému zkvalitňování měst,“ popisuje brožuru Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

IPR Praha sám pořádal či se jako konzultant účastnil více než deseti soutěží. Patří mezi ně například projekt na rozvojovém území Smíchov City, nový pražský mobiliář či lávka spojující Holešovice a Karlín.

„Publikace je prvním vydaným návodem na to, jak dělat architektonické soutěže správně. Mnoho zadavatelů tápe, jak naformulovat jejich zadání či soutěžní podmínky. Ulehčí to práci nejenom organizátorům soutěží či stavebním úřadům, ale i samotným architektům. Těší mě, že jsme se vydání brožury podíleli,“ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Brožura Soutěžit se vyplatí! je zdarma ke stažení na iprpraha.cz/souteze či ji lze zakoupit v knihkupectví PageFive.

SF/pb

Olomoucká developerská společnost Západní brána hodlá zastavět stejnojmenné území v Brně mezi ulicemi Jihlavská, Osová a dálničním přivaděčem. Na dvouhektarovém území má vyrůst pět výškových domů pro různý typ bydlení.

Developer hodlá stavět na parcele, která sousedí s jen o málo větším pozemkem pražského developera T.E. Ten svůj záměr zveřejnil před rokem a v plánu tu má domy se zhruba 700 byty a prostory pro komerční využití. Stavět chce za dva až tři roky, Západní brána hodlá začít stavět první dům v roce 2022.

Olomoucký developer chce dva domy postavit jako bytové s drobnými komerčními prostorami, bytů má být 330 a téměř 90 ateliérů. Další dům má sloužit jako vysokoškolské koleje se 116 byty, apartmánový dům má mít 193 pokojů a poslední budova má být hotel se 163 pokoji, s restaurací a mateřskou školou.

ČTK

Průměrná nabídková cena volných nových bytů v Praze na konci října meziročně vzrostla o 6,1 % na 110 500 Kč za metr čtvereční. Počet bytů v nabídce developerů podle statistik společnosti Deloitte na konci října meziročně klesl o procento na 5 533. Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou nabídkovou cenou 195 000 Kč za metr čtvereční, naopak nejlevnější je Praha 9 s průměrem 100 900 Kč. Ve všech obvodech průměrné ceny vzrostly nad 100 000 Kč za metr čtvereční.

Největší podíl (36 %) v nabídce developerů připadal na dvoupokojové byty. Následovaly třípokojové (27 %) a jednopokojové jednotky se čtvrtinovým podílem.

V září a říjnu developeři v Praze prodali 1 148 nových bytů, meziročně téměř o polovinu více. Průměrný prodaný byt stál 6,43 mil. Kč, jeho jednotková cena byla 104 800 Kč za metr čtvereční. Jeho velikost činila 61 metrů čtverečních.

SF/pb

Developerská skupina VGP se dohodla se společností Allianz Real Estate na prodeji poloviny portfolia 13 skladů v Česku a v Německu. Hodnota obchodu je podle aktuálního kurzu 5,9 mld. Kč, uvedl server E15.cz. V Česku se transakce týká čtyř objektů. Společností Allianz Real Estate z pojišťovací skupiny Allianz vytvořila s VGP společný podnik, do kterého VGP vložila sklady. Podobných společných podniků vytvořila VGP s Allianz už několik.

Společnost VGP vznikla v Česku v roce 1998 jako rodinný podnik v čele s Belgičanem Janem van Geetem. Nejprve se zabývala výstavbou a koordinací komerčních center a kancelářských projektů, například administrativního komplexu Green Tower v Praze – Stodůlkách. Vlastní výrobní a logistické areály začala stavět v roce 2002.

V současnosti VGP provozuje 62 průmyslových parků v 12 evropských zemích. V Česku vlastní 12 areálů. Hodnota všech aktiv holdingu včetně společných podniků činí 33 mld. Kč.

Allianz Real Estate patří mezi největší světové investory do nemovitostí. Na konci letošního prvního pololetí měla realitní část Allianz Group ve správě aktiva za více než 67 mld. eur.

ČTK

Průkaz energetické náročnosti budou muset mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu o hospodaření energií, která to předpokládá, schválil po Sněmovně i Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti se bude vztahovat při přestavbách a rekonstrukcích pouze na větší změny dokončených budov, nikoli na všechny změny, jak původně navrhovala vláda. Sněmovna do novely vložila také úpravu povinnosti provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie.

Na návrh sněmovního hospodářského výboru se v zákoně zvyšuje hranice pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowatt na 70 kilowatt a u klimatizací z 12 na 70 kilowatt. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění.

ČTK

Obchodní centrum Futurum na kraji Brna projde v příštím roce kompletní přestavbou. Zvětší se prostor pro obchody a služby, objeví se nové možnosti trávení volného času a provoz budovy bude ekologičtější. Investorem celé revitalizace je vlastník centra, společnost Trikaya. Ta do přestavby investuje přes 300 mil. Kč a rozšíří jeho plochu o celých 3 000 metrů čtverečních – dnes je k dispozici 16 700 „čtverců“.

„Revitalizací se snažíme přizpůsobit novým zvyklostem návštěvníků obchodních center, jako je preference většího množství služeb a aktivit na jednom místě. Kromě obchodů tedy rozšíříme i gastronomickou zónu, kde vedle dosavadních fastfoodů přibydou i klasické restaurace s obsluhou,“ říká Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

SF/pb

Pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) se domluvila na postupu přípravy výstavby družstevního bydlení. Úřad nechá přepracovat podmínky soutěže na vytvoření analýzy, na jejímž základě chce vypsat tendr na výběr družstev.

Zadání bude upraveno do konce tohoto týdne a následně se jím začnou zabývat magistrátní úředníci. Zadání bude oproti původní verzi širší. “Abychom mohli v průběhu analýzy zpracovávat varianty (zakládání družstev a výstavby). Paní radní Hana Marvanová měla svojí jednu verzi a my jsme chtěli, aby bylo možné v průběhu analýzy posuzovat i alternativy,” řekl Pavel Zelenka, předseda výboru pro bydlení. Koalice se minulý týden v pátek přela, zda mají být nejdříve vytvořeny odborné analýzy, nebo svoláno jednání magistrátní komise pro družstevní bydlení. “Tímto kompromisem se to vyřešilo a debatu na komisi není třeba dále vést,” řekl Zelenka.

Magistrát se rozhodl podpořit družstevní výstavbu tím, že družstvům poskytne pro domy své pozemky. Zároveň se stane členem družstev. První projekt by se měl objevit na Praze 13. Na základě dohody města s družstvy by do nich měli vstupovat pouze lidé, kteří nevlastní jinou nemovitost, plánují v bytě dlouhodobě žít a vzdají se možnosti byt pronajímat.

Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je zastavení privatizace městských bytů. V plánu bylo například zavedení jednotného stavebního úřadu, který by řešil větší projekty namísto stávajících 22 místních. Z plánu však sešlo, podle vedení města se proti němu postavily radnice městských částí.

ČTK

Trio developerů – Karlín Group, Horizon Holding a Ungelt Group – stojí společně u zrodu rezidenčního projektu KAY River Lofts v těsném sousedství Vltavy na území pražského Karlína. Celková investice do projektu činí 360 mil Kč; budoucí rezidenti se budou moci stěhovat v druhé polovině roku 2021.

KAY River Lofts má byty od 53 do 246 metrů čtverečních spíše nadstandardních rozměrů, např. dispozice 3+kk má plochu 137 metrů čtverečních. Osmipatrová budova nabízí 55 bytů s převažující nabídkou bytů 2+kk a 3+kk, které jsou doplněny pěti menšími studii a prostorem kavárny v přízemí. Ve vyšších patrech jsou pak navrženy prostornější byty 4+kk a 5+kk od 150 do 200 metrů čtverečních. V projektu jsou také dva střešní apartmány s rozlohou téměř 250 metrů a terasou o ploše 155 metrů čtverečních. Cena se pohybuje od 130 000 Kč za metr plochy.

SF/pb

Produkce domácích stavebních firem v říjnu po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 0,3 %. Po vyloučení sezónních vlivů byla meziměsíčně nižší o 0,6 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 0,2 % stavebních povolení méně, orientační hodnota těchto povolení ale naopak vzrostla o 40,9 %. Meziročně bylo zahájena výstavba o 21,9 % bytů více. Dokončeno bylo ale o 20,0 % bytů méně.

„Stavební produkce sice meziročně i meziměsíčně mírně klesla, ale v podstatě se udržela na vysoké úrovni z loňského října. Pokles se odehrál v pozemním stavitelství, produkce inženýrských staveb rostla,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Stavební firmy v Česku zahájily letos do konce října výstavbu 10 798 bytů v bytových domech, meziročně o 87 % více. Tempo růstu se zvýšilo ze 79 % na konci září. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl téměř trojnásobně.

SF/pb

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) bude mít příští rok na výdaje 3,02 mld. Kč. Návrh jeho rozpočtu schválila Sněmovna. Na letošek měl fond původně schválené výdaje 2,73 miliardy, během roku ale vzrostly na 3,48 mld. Kč.

Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,72 miliardy, následují výplata úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 v objemu 680 milionů a dotace obcím 320 mil. Kč. V roce 2021 mají výdaje fondu klesnout na 2,94 miliardy, o rok později na 2,65 mld. Kč.

SFRB shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů. Sněmovna na nynější schůzi schválila novelu, podle níž SFRB přidá ke svým aktivitám například udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů a cestovní ruch. Přejmenuje se také na Státní fond podpory investic. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

ČTK

Developerská společnost Central Group postaví v Praze 6 na pomezí Liboce a Ruzyně – na místě skladového areálu Westpoint – novou čtvrť se zhruba 2200 byty. Stavět by se mohlo začít v roce 2023.

Areál má rozlohu 155 000 metrů, zhruba čtvrtina připadá na zeleň. Za ideálních podmínek by podle Kunovského mohla být čtvrť hotová v roce 2030. Autorem urbanistického řešení je architekt Jakub Cigler. Proejkt by se měl realizovat v pěti etapách zhruba po 400 bytech. Nové domy by měly mít převážně čtyři až šest podlaží, maximálně osm podlaží.

Nyní je na pozemku skladový areál s intenzivní kamionovou dopravou. Sklady a kanceláře tady bude investor pronajímat minimálně do poloviny roku 2023.

ČTK

Ceny bytů a rodinných domů v Německu od roku 2008 stouply o téměř polovinu. Cena, za kterou lidé nemovitosti pořizovali, stoupala už od roku 2011 vždy nejméně o 3 % ročně. V roce 2015 byl nárůst 4,7 %, o rok později dokonce 7,5 %. Celkem mezi lety 2008 a 2018 ceny bytů a rodinných domů stouply o 47,9 %, když zdaleka nejrychlejší vzestup cen v posledních letech zaznamenala velká německá města (Berlín, Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart a Düsseldorf).

K tomuto vývoji přispívá několik faktorů. Do velkých měst se stěhuje stále více lidí a počet nových bytů tomuto tempu zdaleka neodpovídá. Navíc postupně roste počet bytů, jejichž stavba byla sice už povolena, ještě ale nejsou hotové. Zatímco v roce 2008 jich bylo 320 000, loni už 693 000. Za to podle statistiků může zřejmě i to, že se stavební firmy potýkají s nedostatkem zaměstnanců.

V Německu se ze všech zemí Evropské unie rezidenční nemovitosti nejčastěji pronajímají. V nájmu zde žije 53,5 % obyvatel, zatímco unijní průměr je 30,7 %. V Česku žije podle německých statistik v pronájmu jen kolem 21 % obyvatel.

ČTK