Praha je uprostřed jedné z největších proměn od devadesátých let. Bývalé brownfieldy se vracejí městu, infrastruktura se modernizuje a nové kulturní instituce přidávají metropoli další rozměr. Kterých deset projektů v příštích letech nejvýrazněji ovlivní to, jak budeme Prahu vnímat a zažívat?

Praha zažívá silnou vlnu rekonstrukcí – od ikonických obchodních domů přes průmyslové areály až po velká náměstí. Nejde jen o opravu fasád, ale o kompletní proměnu způsobu, jak v těchto místech budeme bydlet, pracovat a trávit čas. Tady je výběr deseti úspěšných rekonstrukcí, které stojí za pozornost.

Po letech právních sporů padlo rozhodnutí, které otevírá cestu k nové kapitole Karlína. Nejvyšší správní soud zamítl žalobu proti změně územního plánu a potvrdil, že Praha může dál pracovat na revitalizaci bývalých kasáren. „Náš záměr proměnit bývalý vojenský prostor na smíšené městské jádro je nadále platný,“ oznámil náměstek primátora Petr Hlaváček. Vzniknout má společensko-kulturní a vzdělávací centrum s částí pro studentské bydlení – místo, kde se propojí historie, komunita a současná městská energie.

Pražské břehy Vltavy se stávají focusem investičních příležitostí. Od Smíchova po Holešovice vznikají nové čtvrti, které kombinují rezidenční, komerční i kulturní funkce – a přitahují pozornost developerů i investorů. Projekty jako Lihovar, Archa Smíchov, Bubny-Zátory či Port7 představují miliardové investice do kvalitního městského prostředí, zvyšují hodnotu okolních nemovitostí a mění Prahu v moderní evropskou metropoli.

Praha získá novou architektonickou dominantu a zároveň významný veřejný prostor – newyorské Studio Libeskind, vedené světově uznávaným architektem Danielem Libeskindem, navrhlo čtyři rezidenční věže Sekyra Flowers, které se stanou srdcem vznikající čtvrti Rohan City. V centrální části projektu vznikne přibližně 500 bytů a nové náměstí, které bude představovat urbanistické centrum celého území. Projekt bude dokončen do roku 2035. Bydlení a práci tu najde na 11 tisíc lidí, celkový objem investic dosáhne 30 miliard Kč.

Betonová konstrukce nového Dvoreckého mostu, který propojí smíchovský a podolský břeh Vltavy, je dokončena. Podle vedení města by měl být most otevřen pro běžný provoz v prvním čtvrtletí příštího roku, i když samotná stavba se nakonec protáhne až do roku 2026. Do té doby je nutné dokončit povrchovou úpravu, položit tramvajové koleje s trakčním vedením, zajistit izolace a zpřístupnit lávky pro chodce. Stavba vyjde přibližně na 1,45 miliardy korun.

„Čtvrť je navržena jako blokové město, což nám zajišťuje přirozenou prostupnost,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček. Smíchov City nabídne nový bulvár bez aut, stovky obchodů a služeb v parteru domů, parky i školu v samém srdci čtvrti. Podle developera i města jde o projekt, který nastavuje standard pro budoucí rozvoj Prahy.

Olšanská, žižkovská ulice téměř o velikosti Václavského náměstí, propojující historickou a novou část Žižkova, se stane významným bulvárem se stromy, oddělenou cyklostezkou a velkorysým prostorem pro chodce. Architektonicko-urbanistická studie Olšanská, která řeší komplexní rekonstrukci samotné ulice, ale nastavuje také limity pro výškové uspořádání, strukturu budoucí zástavby a celkovou kapacitu území, byla minulý týden schválena.

Plánovaný přesun brněnského hlavního nádraží o necelý kilometr na jih s sebou nese nejen urbanistické ambice, ale také zásadní výzvy pro infrastrukturu. Nový železniční uzel za 73 miliard korun má totiž vyrůst v záplavové zóně řeky Svratky – stejně jako budoucí městská čtvrť Trnitá pro 15 tisíc obyvatel. Ochranu území proto zajistí další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření, jejíž součástí má být i vznik nového městského parku s retenční funkcí.

V České republice se dřevostavby konečně dočkaly významného milníku – nová legislativa otevřela cestu pro výstavbu vyšších budov ze dřeva, které byly dosud prakticky nemožné kvůli přísným požárním předpisům. Od července 2025 začne platit dodatek k požární normě, který umožní projektovat dřevostavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až osmi nadzemním podlažím. Tím se zásadně mění možnosti využití dřeva nejen u rodinných domů, ale i v občanské vybavenosti, administrativních budovách, školách či bytových domech.

Na místě, kde se psaly dějiny Prahy, je v závěrečné fázi projekt, který si klade za cíl stát se nejlepším hotelem v metropoli. Komplex U Sixtů, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, ožívá v dechberoucí kombinaci památkově chráněných staveb a nejmodernější architektury.

Nová pražská filharmonie se stane „celodenním živým centrem města, které bude otevřeno 24/7”. Architekt Martin Krupauer vysvětluje, jak vzniká sál, který má být zároveň místem pro odpočinek, inspiraci i komunitní život. V rozhovoru přibližuje, co všechno stavba nabídne – od koncertních sálů po střešní louky. „Rostliny, jejichž skladba vychází z luk, kterými protéká Vltava, nejen esteticky propojují stavbu s okolím, ale mají i ekologický přínos – pomáhají snižovat tepelné ostrovy, zlepšují mikroklima a podporují hospodaření s dešťovou vodou,” dodává architekt.

Čtvrť Florenc, doposud vnímaná jako přetížený dopravní uzel a zanedbaný brownfield, v příštích letech čeká revitalizace. Prestižní projekt Florenc21 má za cíl vytvořit novou městskou čtvrť, která propojí Nové Město s Karlínem a stane se moderním centrem pro bydlení, práci i trávení volného času. Projekt je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi hlavním městem Prahou, Institutem plánování a rozvoje, městskými částmi Praha 1 a Praha 8 a soukromým investorem Penta Real Estate. Proměna má stát přibližně 20 miliard korun a výsledná podoba čtvrti by měla být známa na podzim 2025.

Praha prochází dynamickým rozvojem a projekty pod taktovkou MS architekti vdechují novou energii různým částem města – od nových rezidenčních čtvrtí až po rekonstrukci historických staveb. Co všechno se v hlavním městě mění?

Karlovo náměstí, jedno z největších náměstí v Evropě, se pomalu ale jistě připravuje na svou revitalizaci. Historické prostranství, které bylo založeno Karlem IV. v roce 1348, má bohatou historii a rozlohu přes 80 000 m². Ačkoliv dnes slouží jako zelená oáza ve víru rušného městského života, mnozí Pražané i návštěvníci se shodují, že by mohlo lépe naplnit svůj potenciál.

Brno slavnostně zahájilo výstavbu Janáčkova kulturního centra, které se stane novým koncertním sálem pro Filharmonii Brno. Dlouho očekávaný projekt, jehož zahájení se konalo v únoru 2024, přitahuje velkou pozornost nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní scéně. Slavnostního poklepání na základní kámen se vedle premiéra Petra Fialy zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa a primátorka města Markéta Vaňková. Výstavba šestipodlažní budovy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí, která nabídne 1 200 míst, by měla být dokončena v roce 2027.

Praha 1, metropole a společnost WIC Prague, pod jejíž správu spadá hotel Fairmont Golden Prague (dříve Intercontinental), se dohodly na dokončení rozsáhlé revitalizace veřejného prostoru v okolí tohoto ikonického hotelu. Klíčovým bodem této spolupráce je vyhlášení mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže s cílem definovat finální podobu náměstí Miloše Formana, jehož vzhled se už několik let stává předmětem diskusí.

Brutalistní perla architektury, pražský obchodní dům Kotva, se konečně dočká rekonstrukce. V polovině 70. let symbolizovala luxus v socialistickém Československu, nyní projde modernizací, jež bude respektovat historický odkaz, a přitom ji přetvoří v energeticky úspornou a ekologickou budovu. Po dokončení rekonstrukce se Kotva stane uhlíkově neutrální, což znamená, že její provoz bude mít minimální dopad na životní prostředí. Cílem je splnit evropské environmentální standardy a získat certifikaci BREEAM, která potvrzuje vysokou úroveň udržitelnosti.

Paříž, jedna z nejznámějších světových metropolí, se v posledních letech stala symbolem ekologické transformace a udržitelného urbanismu. Zatímco dříve se metropole zaměřovala hlavně na své historické a kulturní dědictví, dnes se Paříž orientuje na vytváření moderních čtvrtí, které kladou důraz na ekologii, udržitelnost a kvalitu života obyvatel. Tyto iniciativy mohou být inspirací i pro česká města, která hledají způsoby, jak efektivně reagovat na výzvy spojené s klimatickými změnami a udržitelným rozvojem.

„Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem,” řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). A skutečně – máme zpracovanou projektovou dokumentaci a dokončenou architektonickou studii, příští rok na podzim by město mělo začít žádat o stavební povolení. Byla podána žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která se nyní projednává. Vltavská filharmonie se předpokládaného harmonogramu drží, otevření je stále naplánováno na rok 2033, ale rozpočet se proměnil – z původních 9,4 miliardy narostl na 11,65 miliardy korun.