Zatímco v minulých dekádách Praha rostla hlavně do šířky, rok 2026 potvrzuje obrat dovnitř města. Vedle velkých brownfieldů se klíčovým nástrojem navyšování bytové kapacity stávají dlouhodobě nevyužité parcely v zástavbě. Pro developery jde o ekonomicky racionální volbu – staví se v lokalitách s hotovou infrastrukturou i veřejnou dopravou, bez nutnosti nákladných investic do nové občanské vybavenosti.
Právě proto se v Praze realizují projekty v prolukách ve Vršovicích, Holešovicích, na Letné, Žižkově či v širším centru města. Ve Vršovicích vznikl dům Krymská 31 od studia KRR, jenž doplňuje jednu z nejživějších ulic čtvrti. V Holešovicích plánuje společnost CPI projekt Delarg na rohu Dělnické a Argentinské, který kombinuje bytový dům, městské townhousy i aktivní parter. Na Letné připravuje Daramis rezidenční projekt Esens Letná se 150 byty a střešním bazénem, zatímco na Žižkově CPI realizuje prémiový městský blok na Ohradě s více než dvěma sty byty a vazbou na park Vítkov.
Ekonomická logika roku 2026 přitom nahrává právě těmto projektům. Jak upozorňuje Marcel Soural, zakladatel a šéf Trigemy, tlak na ceny už dnes nevychází primárně z růstu stavebních nákladů, ale z napětí mezi poptávkou a omezenou nabídkou. „Neočekávám žádný kolaps ani cenovou euforii, ale spíš postupný růst cen a vyšší počet transakcí,“ říká. Výraznější zlevnění novostaveb podle něj není realistické – práce, energie ani subdodávky levnější nebudou a povolovací procesy zůstávají pomalé.
Současně s tím se mění i chování kupujících. Podle Marcela Sourala už dnes nerozhoduje cena za metr čtvereční, ale měsíční splátka a pocit hodnoty. „Dobré lokality, architektura, dispozice a reputace developera se budou prodávat i v pomalejším trhu. Průměrné projekty budou muset bojovat cenou nebo pobídkami,“ dodává. Tento trend nahrává právě prolukám v etablovaných čtvrtích, kde je kvalita prostředí daná už samotnou polohou.
Právě pomalé povolování je důvodem, proč se v roce 2026 prakticky prodá vše, co se v Praze postaví. Jak konstatuje Richard Morávek, metropole by potřebovala zhruba dvacet tisíc nových bytů ročně, reálně jich ale vzniká jen asi třetina. To vytváří prostředí, ve kterém mají proluky strategickou hodnotu – umožňují relativně rychle doplnit bytový fond v atraktivních lokalitách, kde je poptávka dlouhodobě silná.
Zdroj: e15, newstream
Zdroj úvodní vizualizace: MS architekti
remspace
