Florenc 21 slibuje nové městské centrum – jakým způsobem plánujete přetvořit oblast dnes definovanou magistrálou, autobusovým nádražím a brownfieldy na živou městskou čtvrť bez ztráty funkčnosti tohoto dopravního uzlu?
Florenc skutečně výrazně ovlivňuje soubor několika velkých dopravních staveb. Nová výstavba může pomoci omezit negativní vlivy dopravy na život ve městě. Doprava je zároveň pro novou čtvrť i přínosem, protože sem přirozeně přivádí desetitisíce lidí denně. Nové budovy lze díky novým technologiím účinně ochránit před hlukem z dopravy, proto je dnes trend, že se ve velkých metropolích často staví v blízkosti nádraží, železničních tratí a jiných dopravních uzlů.
Jak bude v projektu Florenc21 fungovat mix funkcí – jaké procento utvoří bydlení, jaké kanceláře a jaké retail? Podle čeho určujete správný poměr?
Základní parametry, jak má nová čtvrť vypadat, vyplývají ze závěrů urbanistické soutěže. Nyní jsme ve fázi, kdy se zamýšlíme, jakou funkci jednotlivým městským blokům či jednotlivým budovám dát, aby se navzájem vhodně doplňovaly. Platí memorandum s městem, že rezidenční výstavba bude tvořit alespoň 40 % nové výstavby. Není to ale jen o bydlení, kancelářích a obchodech, diskutujeme i rozsah veřejné vybavenosti v této části města, která je také pro kvalitní život v nové čtvrti potřebná. Cílem je smíšená pestrá čtvrť, kde se bude dobře žít i pracovat.
Penta vždy odvážně vstupuje do veřejného prostoru s vizemi, které přesahují běžnou developerskou praxi. S jakým cílem „přepisujete” městské lokality a které projekty jsou pro Vás aktuálně ty klíčové?
Naší základní filozofií je plánovat novou výstavbu tak, aby pozvedla i své širší okolí, pomohla rozvoji dané lokality a abychom na výsledek mohli být osobně pyšní. Obvykle investujeme také do vysoce kvalitní architektury, usilujeme o vznik mimořádně kvalitních staveb i z hlediska udržitelnosti. To je přístup, který skutečně v mnoha ohledech přesahuje běžnou developerskou praxi.
Praha je známa svým zdlouhavým povolovacím procesem. Jak dlouho si podle vašich realistických predikcí počkáme na první stavební povolení pro Florenc nebo zastřešení hlavního nádraží? V jaké fázi jsou oba projekty a co považujete za největší úřední překážku?
Vidíme snahu řady představitelů hlavního města, aby se povolovací procesy zkracovaly. Stejně důležité je, že se městu podařilo odblokovat řadu velikých brownfieldů jako je třeba Nákladové nádraží Žižkov, kde výstavba z různých důvodů roky stála.
Na příkladu Florence lze nicméně vidět, že stále je co zlepšovat. Před čtyřmi roky jsme zde uspořádali mezinárodní urbanistickou soutěž, do které bylo zapojené město, IPR, městské části a prostřednictvím participačních aktivit i široká veřejnost. Vznikl díky tomu široký konsensus, co se má v tomto území stát. Proces změny územního plánu ještě není zcela u konce, ale věříme, že do tří let budeme stavět.
Florenc, ale i hlavní nádraží jsou nejen klíčové dopravní uzly, ale i místo s dlouhou historií. Jak při návrhu pracujete s geniem loci a co nového transformace těchto území nabídne?
My ve všech našich projektech velmi ctíme genia loci daného místa a s respektem přistupujeme i k historickým souvislostem.
V tomto ohledu velmi dobrým příkladem je náš projekt Nuselský pivovar, částečně památkově chráněný. Opravili jsme soubor původně průmyslových budov, jejichž historie sahá až do 17. století, a po dohodě s památkáři jim vtiskli nový život. Stále ale uvidíte původní pivovarské komíny, okna typická pro průmyslové stavby, krásná původní sloupořadí, klenby či krovy.
Zároveň se snažíme připomínat osoby či historické reálie s daným místem spojené – v Nuslích je to generál Kutlvašr, na Nové Waltrovce zase hokejista Augustin Bubník. Vedle hotelu The Cloud One jsme vybudovali novou ulici nazvanou U Horské brány, protože právě zde jedna z historických městských bran stávala.
Kdy očekáváte první viditelné změny v případě obou území a kdy by mohli lidé reálně začít využívat nové části Florence a hlavního nádraží?
V případě Florence už jsme ve velmi pokročilé fázi. Běží architektonické soutěže na několik nových městských bloků, a blíží se dokončení změny územního plánu a projednání plánovacích smluv s městem.
V případě rozvoje hlavního nádraží jsme naopak teprve v rané fázi. Poprvé se ale sešla koordinační skupina, ve které spolupracují všichni důležití aktéři, kteří se na rozvoji této lokality podílí. A probíhají také odborné workshopy s mezinárodní účastí, jejichž cílem je poučit se z již proběhlých revitalizací nádraží a jiných dopravních uzlů ve světě a najít pro Prahu to nejlepší řešení.
Oba projekty – nádraží i Florenc – mají potenciál zásadně změnit tvář Prahy. Co považujete za největší výzvu při jejich realizaci a jak na ně reaguje město a jeho obyvatelé?
Florenc je mnoho roků místem, které přitahuje negativní sociální jevy, kriminalitu, bezdomovectví, narkomanii. Občané města na to reagují tak, že se této části města vyhýbají, nebo tu tráví jen nejnutnější čas. Těchto aspektů jsou si vědomi i představitelé města. Nová výstavba má potenciál tyto společenské problémy z větší části vyřešit a zacelit vnitřní periferii města mezi Karlínem a centrem města.
Spolupráce se státní správou bývá v takto exponovaných projektech zásadní – jaký je váš plán B, pokud by stát projekt dlouhodobě blokoval nebo výrazně upravil jeho zadání?
Není žádný plán B. Rozvoj Florence i rozvoj hlavního nádraží má širokou podporu od všech hlavních aktérů, je v zájmu občanů města (i v zájmu cestujících), aby se obě tyto lokality postupně proměnily, staly se bezpečnou částí města a nabídly rychlý a pohodlný přestup mezi různými druhy veřejné dopravy, což dnes platí jen částečně.
remspace
