Brno má náskok, Praha větší komplexitu
Zatímco schválení nového Metropolitního plánu očekává Praha až v roce 2026, Brno už svůj nový územní plán, účinný od 31. ledna 2025, má. Podle Jana Tesárka, ředitele Kanceláře architekta města Brna (KAM) tak město „může priority (bydlení, transformace území, modro-zelená infrastruktura) už rovnou promítat do povolování a investic, zatímco Praha ladí finální znění pravidel.“
Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha, vnímá přístupy obou měst jako v zásadě podobné: „Obě města také začala vytvářet nový územní plán, který měl oproti plánům z 90. let představovat moderní, čitelná a vymahatelná pravidla pro udržitelný rozvoj: město krátkých vzdáleností, podpora dostupného bydlení v dobře obsloužených lokalitách, obnova brownfieldů místo zabírání volné krajiny, ochrana zeleně a veřejných prostranství a důraz na modro-zelená řešení a udržitelnou dopravu (pěší, cyklo, MHD). Rozdíl je v tom, že brněnský plán je již účinný, zatímco pražský čeká opakované projednání s veřejností.“
Zdroj: MS architekti
Praha se přitom musí vypořádat s větší rozlohou a komplexitou území. „Od začátku prací na Metropolitním plánu jsme mluvili o potřebě uvažovat v širším rámci než je samotné město… Území města jsme dále rozčlenili do cca 750 lokalit podle jednotlivých charakterů,“ vysvětluje Ondřej Boháč.
Brno jako laboratoř, Praha jako vzor
Přes menší rozměr bývá Brno často označováno za „laboratoř“ městského plánování. Jan Tesárek to připisuje schopnosti „rychle propojovat profese (urbanismus, doprava, krajina, voda, právo, data) pod jednou střechou a testovat řešení v měřítku, které umožňuje relativně svižné ověření v praxi — od soutěží přes studie až po standardy veřejných prostranství.“
Zároveň ale Brno čerpá inspiraci z Prahy, a to především v oblasti dat a participace. „Oceňujeme sílu pražských datových nástrojů a práci s veřejností (CAMP, on-line připomínkování přes Portál Pražana),“ říká Jan Tesárek. Ondřej Boháč dodává: „Brno je s námi ve velmi úzkém kontaktu, takže se dá říct, že se obě organizace, IPR Praha i KAM Brno, inspirují navzájem.“
Různé přístupy k regulaci
Oba plány se liší také v míře podrobnosti. „Z hlediska jejich hlavního rozdílu je míra podrobnosti s jakou pracují s rozdělením území dle využití, prostorovou regulací a dnes i s plánovacími smlouvami,“ uvádí Ondřej Boháč a dodává: „Zatímco pražský metropolitní plán reguluje území poměrně s širokým využitím, tak naopak z hlediska prostorové regulace a regulace možné zástavby, která se v místě může odehrát, je poměrně striktní.“
Brno rozděluje území na stabilizované plochy (ochrana hodnot) a plochy změn (přestavby a rozvoj) a definuje konkrétních 328 rozvojových lokalit. „V Brně je 104 brownfieldů – různě velké tovární či vojenské areály nebo bývalá zemědělská družstva – pro které se i díky novému územnímu plánu najde nové využití,“ vysvětluje Jan Tesárek.
Zdroj: Trikaya
Participace a komunikace
Obě instituce – IPR i KAM – se shodují na důležitosti komunikace s veřejností. „Veřejnost podává připomínky, vybrané subjekty i námitky, pořizovatel je vypořádává s určeným zastupitelem. Díky tomu se plán opírá o širokou participaci a transparentní proces,“ popisuje Jan Tesárek. Ondřej Boháč zase připomíná roli městských částí: „Od začátku prací na plánu pravidelně probíhají konzultace s městskými částmi… Výzvou je nalézt dostatečnou shodu i na místech, která v uplynulých 25 letech nebyla diskutována.“
Zatímco Brno už plán aplikuje, Praha stále čelí složitému schvalovacímu procesu. „Jen vyjednávání s městem o současné podobě Metropolitního plánu zabralo Praze zhruba polovinu celého pořizovacího procesu, tedy více než šest let,“ uvádí Ondřej Boháč. Přesto věří, že plán Praze pomůže: „Jasnější pravidla ocení investoři, úředníci i veřejnost a městu to umožní lépe plánovat, kde a jak má vznikat nová výstavba.“
remspace
